Hlavní navigace

Podivné čarování České spořitelny

17. 12. 2001
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Česká spořitelna od nového roku zase zdražuje. A zdražuje podstatně. A taky zlevňuje. A taky dost. Ale všechno jen tak, jak se jí to hodí. A klienti? Ti si mají zvyknout!

Česká spořitelna to s námi myslí dobře. Jako starostlivá chůva o nás pečuje, vodí nás za ručičku, abychom trefili tam, kde je to pro nás nejlepší. Zároveň nám promyšleně znepříjemňuje to, co bychom podle ní dělat neměli. Zdánlivě na nás nechává tíhu rozhodnutí, ale nám vlastně nezbývá jiná volba. Jo, jo.

Ale nešť, to by ještě nic nebylo, není v tom sama. I ostatní banky se tváří, že jsou tu jen pro nás a kdyby pravidelně nezveřejňovaly výroční zprávy bohaté na mnohaciferná čísla, skoro bychom jim to i uvěřit mohli. Hlavní problém spořitelny však spočívá v něčem jiném – do pokryteckého roucha modernizace halí značně nekompromisní metody. Přitom de facto své „modernizační“ náklady přenáší na klienty. Nutí je k tomu, aby se chovali moderně, aby zvýšili svou „produktivitu práce“ a svou větší kvalifikací odstranili již legendární fronty z poboček.

O co jde. Po posledním zdražování z letošního dubna spořitelna přistoupila k další úpravě cen. Tentokrát na to jde o něco rafinovaněji – poplatky nejenom zvyšuje, ale i snižuje.

Od ledna se zvýší cena za výběr hotovosti na přepážce ze 13 Kč na 15 Kč, za provedení transakce na přepážce budou klienti platit místo dosavadních 20 Kč plných 30 Kč. Služba Sporotel zdraží o 10 Kč na 20 Kč, vedení kontokorentního úvěru bude stát 10 Kč, když dosud bylo zadarmo. A proč to všechno? Aby klienti poznali, co je pro ně dobré, aby svou pozornost obrátili k přímému bankovnictví.

Alternativou k vybírání hotovosti a zadávání příkazů na přepážce mají být tzv. „sběrné boxy“ (kritizované hned od svého aprílového zavedení), kde se za příkaz platí jenom 4 Kč, a pak také používání platebních karet (poplatek za výběr z bankomatu spořitelna paradoxně zdražila už v dubnu).

Dosavadní Sporotel je postupně nahrazován službou Servis 24, která je v současné době zdarma, až od června příštího roku bude stát stejně jako Sporotel. Předpokládá se ale, že většina klientů by měla přejít od Sporotelu k univerzálnějšímu Servisu 24.

ČS zlevní poplatek za poskytnutí autentizačního kalkulátoru. Jeho obvyklá cena je 2 500 Kč nebo 1 250 Kč v případě, že se klient spořitelně zaváže nejméně na dva roky. Od ledna by měl být kalkulátor místo 1 250 Kč „jen“ za 950 Kč. Ovšem sleva 300 Kč z něj stejně neučiní právě dostupnou službu.

Proslýchá se také, že spořitelna v příštím roce plánuje zlevnění některých platebních karet, podle iDNES by třeba Visa Classic mohla být místo za 650 Kč jen za 150 Kč.


Tabulka č. 190

Srovnání cen produktů

Vedení běžného účtu Zabezpečení internetu Vedení internet bankingu Výběr hotovosti na přepážce Úč. položka na přepážce Tele banking
ČS před změnou cen 5,– 1250,–** 10,– 13,– 20,– Sporotel 10,–
ČS po změně cen 10,– 950,–** 10,– 15,– 30,– Sporotel 20,– Servis 24 od června 10,–
GECB 0,– až 30,– zdarma 30,– 15,– 5,– zdarma
eBanka 55,– až 125,– zdarma v ceně za vedení účtu 20,– + 0,15%,
max. 1.000,–
20,– zdarma
HVB 199,– 250,– 0,– až 50,– 30,– 20,– 50,–
KB 25,– zdarma 49,– 10,– (40,–*) 5,– až 10,– 49,–
Raiffeisenbank 10,– zdarma 50,– od ledna 10,– 0,– nebo 5,–  –
Union banka 15,– zdarma 100,– 10,– 2,– až 6,– 20,–
Živnostenská banka 7,– 80,–/měs. zdarma 10,– 0,– nebo 15,– 50,–/měs. nebo 5,–/operace

* včetně výpisu

** při smlouvě trvající nejméně 2 roky

*** za 3. a další výběr

Co všechny tyto pohyby cen znamenají?

Především jde už o druhé znatelné zdražení během relativně krátké doby. Z toho plyne, že se spořitelna mocně snaží cenově dotáhnout na konkureční banky a vydělat na poplatcích, co se dá (poplatkem 30 Kč za každou účetní položku provedenou na přepážce doslova vyráží dech).

Zároveň s tím, přesně podle osvědčené metody cukru a biče, připravuje mohutné reklamní akce – až do konce roku je zdarma vydání karet Visa Electron či Visa Classic, stejně jako zpracování hotovostního či spotřebitelského úvěru nebo právě již zmiňovaný autentizační kalkulátor ke službě internet banking.

Ale v tomto případě jde skutečně jen o časově omezenou akci – navíc se objevují problémy s nedostatkem kalkulátorů (smlouvu o internetbankingu sice klient uzavře za cenově příhodných podmínek, ale svůj kalkulátor dostane, až když kalkulátory na pobočku dorazí a až když na něj přijde v pořadníku řada; je to vskutku povedená akce, která klienta možná otráví víc, než na ní ušetří).

A je tu ještě jeden důležitý moment – zatímco zdražované služby využívá většina klientů, zlevněné produkty využije jen jejich relativně malá, i když zvětšující se část. Podle tiskové mluvčí ČS Kláry Gajduškové na konci září využívalo služeb telefonického bankovnictví asi 327 000 klientů, u Internetu jich bude ještě méně. Proti konci roku 2000, kdy bylo vydáno 1,95 milionů platebních karet, jejich počet vzrostl na konci listopadu 2001 na 2,17 milionů.

Ve srovnání s celkovým počtem klientů (4,05 mil. ke konci listopadu 2001) však zjistíme, že to není zrovna závratný počet (např. Mobil banku GECB využívá téměř čtvrtina všech klientů). Navíc, odhadneme-li strukturu zákazníků spořitelny, dojdeme k závěru, že u kdysi všelidové spořitelny zůstává velká část starších lidí a lidí z menších měst, kde je vybavenost moderními komunikačními prostředky menší než třeba v Praze. Opatření spořitelny tedy způsobí problémy především těm, kteří se jim mohou obtížněji bránit (těžko vysvětlíte mému 82 letému dědečkovi, aby si radši vyplnil příkaz do sběrného boxu a ušetřil tak celých 26 Kč (sic!) proti příkazu na přepážce, nebo aby si zvykal na platební kartu a aby si vůbec pamatoval nějaké PIN).

skoleni_15_4

A úplně na závěr to nejdůležitější – nejen z příkladu s nedostatkem autentizačních kalkulátorů je patrné, co spořitelně chybí především – za zvýšenou cenu nenabízí vysoký výkon. Stížnosti na sběrné boxy (jejichž oprávněnost byla potvrzena zneužitím několika účtů), nářek nad neprofesionalitou úředníků, kteří občas ani nevědí, co spořitelna nabízí, zatracování nešikovného Internet bankingu, přetrvávající fronty na pobočkách… to všechno už se jenom na našem serveru mnohokrát řešilo a svědčí to proti tomu, aby se spořitelna cítila být oprávněná zvyšovat požadavky na klienty v podobě vyšších cen.

Netvrdím, že postavit na nohy takový moloch jako spořitelna, je snadný úkol. Ale řešit problémy tím, že jednoduše odradím klienta od osobní návštěvy banky, není příliš „dobře vypadající“. Tak razantní není žádná jiná významnější banka.

Jak pak klient může vnímat takřka souběžně vydanou zprávu, že spořitelna díky svým „lepším příjmům“ bude moci propustit o 800 zaměstnanců méně? Bude mít pocit zadostiučinění, že i on svým nemalým dílem přispěl k zachování životní úrovně bankéřů, kteří mu to vynahradí profesionálním přístupem, rychlostí a kvalitou poskytovaných služeb?

Zůstanete u České spořitelny i po zdražení služeb?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).