Po skončení moratoria požádalo banky o odklad splátek 31 tisíc lidí

Počty lidí, kteří mají zájem o odložení svých splátek kvůli špatné finanční situaci související s pandemií koronaviru, jsou relativně nízké. Banky od konce zákonného moratoria tedy od konce října 2020 vyhověly kolem 77 % individuálním žádostem o odklad splátek. Nebankovní subjekty pak asi 67 % žádostem.

Z informací České národní banky vyplývá, že od ukončení moratoria banky dostaly 32 tisíc individuálních žádostí o odklad splátek úvěru či jiný typ restrukturalizace půjčky v celkovém objemu 31,7 miliardy korun. Zhruba 31 tisíc žádostí podaly domácnosti a asi 1200 pak podnikatelé a firmy.

O individuální úlevu od splátek nebankovních úvěrů požádalo podle dat Ministerstva financí po skončení moratoria přibližně 1,5 % domácností a 1 % podnikatelů. Zástupci České leasingové a finanční asociace a Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů se zavázali ke vstřícnému postupu vůči svým klientům.

Objem nesplácených úvěrů příliš nevzrostl

Banky meziročně zvýšily objem úvěrů poskytovaných domácnostem o téměř 7 %, a to hlavně díky zájmu o hypotéky. V případě živnostníků zájem o úvěry vzrostl ani ne o 2 %. Naopak zájem o spotřebitelské úvěry klesá. Slabý zájem o spotřebitelské úvěry jde ruku v ruce s poklesem spotřebitelské důvěry v ekonomiku i samotných útrat domácností. 

Přitom během půlročního moratoria v roce 2020 požádalo banky o odklad splátek kolem 400 tisíc klientů. Naprostá většina z nich se ale po ukončení moratoria bez potíží vrátila od 1. 11. 2020 ke splácení svých úvěrů. O případném zavedení dalšího zákonného moratoria jednala Česká bankovní asociace (ČBA) s ministryní financí Alenou Schillerovou letos v lednu, nicméně na základě průzkumu prováděného ČBA bylo nakonec rozhodnuto další plošné odklady splátek nevyhlásit. Aktuální žádosti o odklad splátek se ve dvou třetinách případů týkají spotřebních úvěrů a necelá třetina hypotečních úvěrů.

Po ukončení plošného moratoria došlo k očekávanému zhoršení splácení půjček. To však nebylo nikterak dramatické. Především u hypotečních úvěrů je vývoj v tomto směru příznivý. Banky proto nemají důvod se obávat nesplácení hypotečních úvěrů. Česko se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi může pochlubit nízkou mírou hodnoty nesplacených hypoték a ani během uplynulého roku se počet nesplácených úvěrů nezvýšil. Přes rekordní 3 % se nesplácené hypotéky dostaly naposledy v roce 2014. K 28. 2. 2021 se jejich míra pohybuje jen kolem 0,91 %.

Zájem o hypotéky je rekordní

Zájem o hypotéky přitom v posledních měsících vytrvale roste, což je dáno především tím, že vlastní bydlení si bez půjčky může dovolit jen málokdo. Z nejnovějších zjištění Eurostatu totiž vychází, že za posledních pět let cena bytů v Česku vzrostla takřka o polovinu. Byty významně zdražovaly i v závěru loňského roku a růst cen nijak nezpomalila ani druhá a třetí vlna pandemie.

V únoru 2021 dosáhly nově uzavřené hypoteční úvěry od bank a stavebních spořitelen celkového objemu 22,5 miliardy korun. Což je o 2,4 miliardy korun více než v lednu 2021. Ale především to je o 6,6 miliardy korun, tedy 41,5 %, více než v únoru 2020. Vysoké prodeje hypotečních úvěrů, kterými začal leden tohoto roku, v únoru pokračují. Loňský rok byl rekordní. Přesto nástup do letošního roku překonává všechna očekávání. Je to vidět třeba z toho, že objemy v únoru byly o neskutečných 42 % vyšší než v únoru před rokem. Hon na hypotéky a nemovitosti tedy pokračuje, říká Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.

Finanční analytici už několik měsíců upozorňují na to, že se otočí trend a úrokové sazby hypotečních úvěrů porostou. Což je také příčinou rostoucího zájmu o tento typ úvěrů. Žadatelé o hypotéku chtějí využít stávající nízké úrokové sazby a snaží se zafixovat si je na co nejdelší dobu.

Lidé nemají problémy ani se splácením spotřebních úvěrů

Stav nesplácených půjček u spotřebních úvěrů domácností byl k 28. 2. 2021 na hodnotě 5,43 %. Přitom v roce 2015 dosáhl objem nesplácených spotřebních úvěrů přes 12 %. Pokud srovnáme únor 2020 a únor 2021, došlo s výjimkou hypotečních úvěrů k navýšení nesplácených úvěrů o něco přes 1 procentní bod. Po roce pandemie a po ukončení plošného odkladu v říjnu 2020 je to dobrá zpráva. Očekávání byla horší. Teď bude záležet na tom, co udělá ukončení vládních pomocí a jak se bude vyvíjet nezaměstnanost. Ta je zatím stále nízká a signály rychlého zhoršení nejsou, uzavírá Vladimír Staňura.

V případě odmítnutí žádosti o individuální přístup ve splácení svého úvěru se můžete obrátit na ombudsmany svých bank nebo na Poradnu při finanční tísni zřízenou bankami.