Hlavní navigace

Jaké vysoké byly a jsou nyní zákonné úroky z prodlení a jak se vypočítá jejich celková částka?

13. 4. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Vývoj procentních sazeb úroků z prodlení od účinnosti nového občanského zákoníku. Připomínáme, jak správně vybrat, určit a použít procentní sazbu a také vzorec, jak úroky počítat.

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu, může věřitel, který sám řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků z prodlení může být smluvně sjednána, pak jde o smluvní úroky z prodlení, které je však třeba odlišit od smluvních úroků za poskytnutí (půjčení) peněz.

Smluvní úroky se tak platí v dohodnuté výši třeba z úvěru, kdežto smluvní úroky z prodlení se platí, pokud dlužník řádně a včas neplní svou platební povinnost. Pokud výše úroků z prodlení není dojednána ve smlouvě, platí se úroky z prodlení v zákonné výši.    

V dohledné době se budeme věnovat otázce, z čeho všeho lze účtovat – nárokovat si úroky z prodlení. Úroky z prodlení lze totiž účtovat i z jiných peněžitých sankcí. Proto někdy dluhy tak narůstají. Aby pak nebyl článek příliš dlouhý a mohli jsme na něj odkázat, připomeňme si výši úroků z prodlení již nyní.

Úprava zákonných úroků z prodlení prošla značným vývojem, pravidla se často měnila (nejenom sazby, ale i jejich určení, počítání úroků atp.), a proto je třeba pečlivě rozlišovat, kdy k prodlení došlo, věnovat náležitou pozornost stanovení výše úroků, tedy určení jejich procentní sazby i následnému spočítání úroků.

Pokud potřebujete starší informace, najdete je na našem webu – my se tentokrát zaměříme jen na úroky z prodlení, jak se uplatňují od účinnosti (nového) občanského zákoníku, tedy od 1. 1. 2014. Pro naše další aktuální články to bude postačující.

Kdy nastává prodlení

Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Tady si připomeňme, že do prodlení se dostává dlužník následujícím dnem po dni, kdy mělo být placeno,, resp. kdy nejpozději mohlo být zaplaceno. Mělo-li být zaplaceno např. 23. března 2021 a nestalo se tak, dlužník je v prodlení od 24. března 2021.

Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (již započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. Při vzniku prodlení se tedy výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení. Rozhodující je vždy výše reposazby aktuální k 1. lednu nebo 1. červenci každého kalendářního roku.

Jak vybrat správnou sazbu 

Může se stát, že se třeba repo sazba v průběhu daného kalendářního pololetí změní, a to třeba ještě před tím, než se dlužník dostane do prodlení, ale i tak se při určení výše úroků uplatní výše reposazby aktuální k začátku (prvnímu dni) toho kterého kalendářního pololetí.

Takže když bude třeba k 1. lednu platit repo sazba ve výši 2 % (a proto úroky z prodlení ve výši 10 %), ale v březnu se změní na 3 % a dlužník se dostane do prodlení v dubnu, stále bude pro jeho dluh platit repo sazba ve výši 2 % a úroky z prodlení ve výši 10 %.

Změněná sazba 3 % a jim odpovídající sazba úroků z prodlení 11 % se uplatní až pro prodlení (s jinými dluhy nebo splátkami) v dalším pololetí, tedy od 1. července do 31. prosince, pokud bude sazba 3 % stále platná i k 1. červenci.

Vývoj sazby úroků z prodlení
Datum Výše úroků z prodlení p.a.
1.1.2014 – 30. 6. 2014 (1. pololetí 2014) 8,05 %
1.7.2014 – 31. 12. 2014 (2. pololetí 2014)  8,05 %
1.1.2015 – 30. 6. 2015 (1. pololetí 2015)  8,05 %
1. 7. 2015 – 31. 12. 2015 (2. pololetí 2015)  8,05 %
1. 1. 2016 – 30. 6. 2016 (1. pololetí 2016)  8,05 %
1. 7. 2016 – 31. 12. 2016 (2. pololetí 2016)  8,05 %
1. 1. 2017 – 30. 6. 2017 (1. pololetí 2017)  8,05 %
1. 7. 2017 – 31. 12. 2017 (2. pololetí 2017)  8,05 %
1. 1. 2018 – 30. 6. 2018 (1. pololetí 2018) 8,5 %
1. 7. 2018 – 31. 12. 2018 (2. pololetí 2018)  9,0 %
1. 1. 2019 – 30. 6. 2019 (1. pololetí 2019) 9,75 %
1. 7. 2019 – 31. 12. 2019 (2. pololetí 2019)  10,0 %
1. 1. 2020 – 30. 6. 2020 (1. pololetí 2020)  10,0 %
1. 7. 2021 – 31. 12. 2020 (2. pololetí 2020) 8,25 %
1. 1. 2021 – 30. 6. 2020 (1. pololetí 2021)  8,25 %

Může se stát, že věřitel část úroků z prodlení dlužníkovi odpustí, a to ne tak, že třeba půlku vyčíslené celkové částky úroků, ale za polovinu období. Prostě věřitel uleví dlužníkovi tak, že mu odpustí úroky za určité období. Přitom je však třeba pamatovat na to, že určující – pro výběr správné výše úroků z prodlení (správné sazby) – je první den prodlení.

Potvrzuje to i názor Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí (ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000) uzavřel: „Pro stanovení výše úroků z prodlení… není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.“ Jestliže se někdo dostal do prodlení např. v 1. pololetí r. 2018, pořád (až do splacení dluhu) bude počítáno se sazbou 8,5 % ročně, i když bude věřitel požadovat úroky až třeba za dobu od 1. ledna 2020, kdy platila sazba 10 % ročně.

Už jsme si řekli, že pro jednou vzniklé, započaté a trvající prodlení platí jedna a tatáž sazba úroků z prodlení, která se nemění.

Výpočtový vzorec

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu) lze shrnout v následujícím vzorci:

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč 

=

dlužná částka v Kč × příslušná roční úroková sazba v % / 100

×

skoleni_27_5

počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně / počet dnů daného kalendářního roku).

Jak počítat dobu prodlení, za kterou náleží úroky 

Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (tj. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), jak už jsme si připomenuli, a to až do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. I den zaplacení (splacení) se ještě počítá jako doba prodlení. 

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).