Historický vývoj peněz jednoznačně patří mezi moje největší „lásky“ – a s některými „perličkami“, spojenými s výrobou a používáním mincí, se chci proto s vámi nyní podělit. Samozřejmě si nemohu „činit nárok“ na komplexnost popisu dané problematiky, neboť „žádný seznam není nikdy úplný“.
Před vznikem peněz
Ještě před vznikem peněz docházelo ke směnám různých druhů zboží; problém spočíval v tom, jaký používat „přepočítací“ ekvivalent pro stanovení jejich hodnoty (což je problém také v současnosti při provádění tzv. barterových obchodů). Velmi často se používal
- dobytek (latinsky pecus, z čehož vznikl latinský pojem pecunia, který znamenal také peníze), nebo
- plátno (od čehož je odvozeno sloveso platit).
V Tichomoří byly při placení používány kameny různých velikostí. Ještě v současnosti se v malé tichomořské republice Vanuatu používá měna, která byla pojmenována „vatu“ neboli česky „kámen“.
U Aztéků začalo být před jejich ovládnutím Španěly zlato používáno rovněž v oblasti směny zboží. Jejím prostředkem byla rovněž ptačí pera, která byla plněna zlatým prachem.
Stříbro bylo u Aztéků ovšem ceněno více než zlato. Zlato bylo totiž snáze (resp. „levněji“) dostupné v ryzí formě, resp. podobě, zatímco stříbro se většinou vyskytovalo v rudách, a bylo proto potřeba jej tavit.
Poznámka na okraj: výborná znalost zpracování zlata mohla dokonce vést k významné politické kariéře. O tom svědčí i příklad zlatnického mistra, který se jmenoval Limousin Eloi. Tento zlatník se v 7. století stal pokladníkem franského krále Dagoberta, později se stal ministrem a biskupem (a údajně také světcem).
Mincovny
Pokud jsou používány kovové mince, musí rovněž existovat i mincovny jako místa jejich ražby. Snad vás proto alespoň trochu zaujmou následující informace, které se týkají mincoven a „výroby“ mincí.
Albánie
V antickém městě Apollónii, které se nacházelo na jihu dnešní Albánie a které bylo založeno řeckými osadníky z Kerkýry (neboli Korfu) a z Milétu, bývaly v provozu významné mincovny. Mince, které v nich byly vyráženy, byly „později“ nalezeny až v povodí Dunaje.
Americký kontinent
Již v roce 1536 založil mexický místokrál Antonio de Mendoza na území dnešního města Mexico City centrální mincovnu – jednalo se o nejstarší mincovnu na americkém kontinentě. Zpracovávalo se zde stříbro, těžené na území dnešního Mexika.
V roce 1574 byla zřízena samostatná mincovna v bolívijském městě Cerro de Potosí, ve které bylo používáno stříbro, vytěžené z celosvětově proslulé „stříbrné hory“ Potosí.
V roce 1694 byla zřízena nejstarší mincovna v dnešní Brazílii, konkrétně ve městě Bahia. Později zde byly založeny další mincovny, konkrétně ve městech Rio de Janeiro, Penambuco a Minas Gerais.
Výroba mincí v Lipsku
Podle nejasných zmínek ve starých kronikách existovala v saském městě Lipsku mincovna pravděpodobně již v průběhu 12. století. Poprvé byla ovšem tato mincovna oficiálně zmíněna až v roce 1240 – Lipsko kontrolovalo kvalitu její ražby mincí.
V roce 1275 pak Lipsko koupilo tuto mincovnu od svého feudálního pána (kterým tehdy byl markrabě Otto der Reiche neboli Otto Bohatý), a to za 30 marek stříbra.
Do roku 1765 v Lipsku existovalo šest mincoven.
Čtvercové nebo trojúhelníkové mince, se kterými se šlo v Lipsku setkat, se nazývaly „klippen“. Tento pojem pochází ze skandinávské jazykové oblasti.
Více informací se dozvíte v Historickém muzeu města Lipska, které je umístěno ve Staré radnici (neboli Stadtgeschichtliches Museum Leipzig, Altes Rathaus).
Island
Na Islandu nebyly až do 19. století raženy žádné mince, od roku 1397 byl totiž součástí Dánského království a teprve v 19. století byl nastartován proces jeho osamostatňování.
Nalezené poklady
Existence mincí poměrně úzce souvisí s nálezy pokladů. Na tomto místě vás chci stručně seznámit s několika z nich.
Ázerbájdžán
V průběhu vykopávek, které byly prováděny od roku 2010 v historií poničeném ázerbájdžánském městě Argu, bylo pomocí detektoru kovů nalezeno 37 nizozemských zlatých dukátů a rovněž řada menších stříbrných i měděných mincí, které pocházely jak z Evropy, tak také z Asie. Uvedené mince byly s největší pravděpodobností vyraženy ve druhé polovině 18. století.
Na tomto pokladu je zajímavé i to, jak daleko putovaly jednotlivé mince, resp. jak dobře již tehdy „fungoval“ dálkový obchod.
Gruzie
V jihogruzínském městě Dramsi jsou v místní pobočce Gruzínského národního muzea vystaveny starobylé mince, které byly nalezeny v průběhu archeologických vykopávek.
Izrael
V červnu 2012 byl v troskách křižácké pevnosti Apollónia nalezen zlatý poklad, jehož ukrytí je odborníky datováno přibližně k roku 1265. Jeho hmotnost dosahovala 400 gramů a byl tvořen 108 zlatými dináry a 15 dalšími mincemi, z nichž každá má hodnotu čtvrtiny dináru. Část nalezených mincí pochází z období fátimovské dynastie (909–1171) a část z období Ajúbovské dynastie (která vládla od roku 1171). Některé ze zmíněných mincí byly vyraženy v Egyptě.
Numismatická expozice v Západočeském muzeu v Plzni
Nedávno jsem projížděl Plzní a pouze náhodou se zastavil ve zdejším Západočeském muzeu. Byl jsem velmi mile překvapen, že jeho historická expozice rovněž obsahuje i poměrně rozsáhlou expozici oběžných a pamětních mincí z celého světa; je v ní rovněž popsán proces jejich výroby. Vystaveny jsou zde také losy nebo vyznamenání. Doporučuji vám její návštěvu.
ČLÁNKY DO MAILU