Penzijní připojištění ztrácí na atraktivitě

24. 6. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Loňský rok byl i nebyl pro penzijní fondy úspěšný. Zájem o jimi nabízené produkty rozhodně neopadl. Výsledky jejich hospodaření však výrazně ovlivnila nepříznivá situace na kapitálových a finančních trzích. Nebýt štědré státní podpory, o atraktivitě penzijního připojištění by bylo možno mluvit spíše jen v minulém čase.

Zájem o penzijní připojištění roste navzdory klesajícím výnosům

Podle údajů Asociace penzijních fondů České republiky (APF ČR) v loňském roce stoupl počet účastníků penzijního připojištění o 351 tisíc, tedy o 9,7 %. To je podobná dynamika růstu jako v roce 2006. Na konci roku 2007 mělo penzijního připojištění sjednáno 3962 tisíc osob, což představuje přes 60 % ekonomicky aktivní populace. Prostředky evidované ve prospěch účastníků penzijního připojištění vloni vzrostly téměř o 26 miliard korun (19,1 %) a překročily hranici 162 miliard korun.

Vývoj trhu penzijního pojištění
2005 2006 2007
Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč) Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč) Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč)
AEGON PF  –  –  –  – 11 022 28
Allianz PF 112 679 4 807 113 002 5 387 115 790 6 070
Axa PF 604 401 26 288 593 728 29 475 577 082 32 228
ČSOB PF Progres 81 042 1 070 159 558 3 383 224 674 5 466
ČSOB PF Stabilita 330 549 10 289 358 962 12 247 385 477 14 216
Generali PF 25 384 900 26 277 1 083 29 168 1 284
Hornický PF Ostrava 19 156 998  –  –  –  –
ING PF 388 567 13 332 404 863 15 969 434 998 18 807
PF České pojišťovny 867 593 24 415 974 115 30 188 1 079 410 37 083
PF České spořitelny 479 757 15 057 549 733 19 161 634 162 24 324
PF Komerční banky 360 873 14 993 416 757 18 669 470 315 22 598
Zemský PF 14 429 497 13 925 573  –  –
Celkem 3 284 430 112 646 3 610 920 136 136 3 962 098 162 104

Zdroj: APF ČR

Podstatně horší to ale bylo s výsledky hospodaření penzijních fondů. Zvláště druhá polovina roku, která se odehrávala ve znamení prohlubování americké hypoteční krize, přinesla poměrně dramatický vývoj, který podnikání fondů příliš nepřál. Turbulence na kapitálových a finančních trzích neměly negativní dopad jen na ceny akcií. S růstem úrokových sazeb výrazně klesla atraktivita dříve nakoupených dluhopisů a termínovaných vkladů, které v Česku tvoří zhruba 85 % aktiv penzijních fondů.

Tyto konzervativní investice dosud přinášely roční výnos kolem 3 %, což donedávna stačilo. Základní cíl, zhodnotit vklady účastníků alespoň mírně nad úrovní inflace, se fondům dařilo splnit. O zbytek se postarala poměrně štědrá státní podpora spočívající ve výplatě státního příspěvku, daňových výhodách a v neposlední řadě i mediální popularizaci penzijního připojištění. Loni v září se však situace výrazně změnila. V období od října do prosince vzrostla inflace v Česku z 2,8 % na 5,4 %, což je nejvíc za posledních devět let.

Porazily penzijní fondy inflaci?

Tato poměrně jednoduchá otázka nemá jednoznačnou odpověď. Záleží totiž na tom, s jakou inflací se uvažuje, a také co všechno se do výnosů fondů zahrne. Nejprve k té inflaci. Na stránkách Českého statistického úřadu se lze dočíst, že inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase a obvykle se vyjadřuje pomocí indexů spotřebitelských cen. Zároveň je zde upozornění, že inflace je více druhů. V různých případech se proto mají používat ty správné údaje, které je třeba věcně, prostorově a časově vymezit.

V médiích se lze dočíst, že inflace v roce 2007 byla buď 2,8 %, nebo také 5,4 %. Zní to divně, ale oba tyto údaje jsou správné. Jen je třeba je správně interpretovat. První z uvedených údajů, 2,8 %, je míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru dvanácti předchozích měsíců. Používá se při úpravách a posuzování průměrných veličin, např. při propočtech reálných mezd, důchodů atd.

Hodnota 5,4 % v daném případě představuje prosincovou míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k prosinci roku 2006. Tato míra inflace tedy vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny v průběhu roku 2007. Používá se zejména při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací atd. Má-li být posuzováno, zda nějaká investice v průběhu roku 2007 získala nebo ztratila kvůli inflaci na hodnotě (kupní síle), měl by být vzat v potaz i údaj o 5,4% inflaci.

Přelomový rok 2007

Průměrné zhodnocení připsané účastníkům penzijními fondy za rok 2007 dosáhne hodnoty 2,88 %, resp. 2,47 % (viz tabulka). To je nejméně v dosavadní historii českého penzijního připojištění, která se začala psát v roce 1995. Co je ale horší, prakticky všechny penzijní fondy prohrály souboj s inflací. Ať už se inflace v minulosti pohybovala kolem hranice 10 %, jako tomu bylo v polovině devadesátých let, nebo naopak byla velmi nízká, jako v letech 2002 a 2003, většině penzijních fondů se vždy podařilo nad ní zvítězit. Loni však poprvé nikoliv.

Nejvyšší zhodnocení, 4,50 %, svým klientům za loňský rok připsal nováček na trhu, penzijní fond AEGON, jehož tržní podíl je prozatím minimální. Navíc se jedná spíše o marketingový tah. Hospodaření fondu skončilo se ztrátou 18,5 mil Kč, kterou uhradili jeho akcionáři. Reálnější základ má zhodnocení 4,10 %, které svým klientům připisuje penzijní fond Generali. Vykázal totiž zisk přes 52 mil. Kč po zdanění a na konci roku spravoval majetek účastníků v objemu necelých 1,3 miliard korun, čemuž připsané zhodnocení zhruba odpovídá.

Pomyslnou třetí příčku v pořadí úspěšnosti hospodaření obsadil penzijní fond České spořitelny s připsaným zhodnocením 3,07 %. Jde o druhý největší penzijní fond na českém trhu s tržním podílem 16 % (měřeno počtem účastníků). Těsně za ním se umístil penzijní fond Allianz s připsaným zhodnocením 3,05 %. Zbylých šest fondů svým klientům připsalo zhodnocení pohybující se v rozmezí od 2,05 % do 2,5 %. V porovnání s průměrnou 2,8% inflací, resp. 5,4% inflací na konci roku tedy žádná velká sláva.

Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění (v %)
2003 2004 2005 2006 2007
AEGON PF  –  –  –  – 4,50
Allianz PF 3,00 3,00 3,00 3,11 3,05
Axa PF 3,36 3,11 3,74 2,50 2,05 *)
ČSOB PF Progres 4,30 5,30 5,00 2,30 2,40 *)
ČSOB PF Stabilita 2,30 4,30 4,00 2,80 2,40 *)
Generali PF 3,00 3,00 3,81 3,74 4,10
ING PF 4,00 2,50 4,20 3,60 2,50
PF České pojišťovny 3,10 3,50 3,80 3,30 2,40
PF České spořitelny 2,64 3,74 4,03 3,04 3,07
PF Komerční banky 3,40 3,50 4,00 3,00 2,33
Zemský PF 4,01 4,38 4,60 4,58  –
Aritmetický průměr 3,31 3,63 4,02 3,20 2,88
Vážený průměr **) 3,15 3,35 3,86 3,02 2,47

*) Předběžné údaje.
**) Vážený průměr zohledňuje velikost fondů podle objemu prostředků evidovaných ve prospěch účastníků.
Zdroj: APF ČR, Penzijní fondy, výpočet autora

Míra inflace (v %)
2003 2004 2005 2006 2007
Inflace 1 *) 0,10 2,80 1,90 2,50 2,80
Inflace 2 **) 1,00 2,80 2,20 1,70 5,40

*) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen.
**) Míra inflace v prosinci vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k prosinci předchozího roku.
Zdroj: ČSÚ

Státní podpora situaci nezachrání

V souvislosti s hodnocením výkonnosti penzijních fondů a výhodností penzijního připojištění se nelze nezmínit o státní podpoře. Její hmotná část sestává z poskytování státního příspěvku ve výši až 150 korun měsíčně a z daňových výhod. Při splnění zákonem stanovených podmínek si účastník penzijního připojištění může snížit svůj daňový základ až o 12 000 korun ročně. Zvýhodněny jsou i platby, kterými na penzijní připojištění zaměstnancům přispívají jejich zaměstnavatelé.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Poskytování státní podpory nepochybně činí penzijní připojištění pro investory zajímavějším. Samo o sobě však výhodnost této formy dlouhodobého spoření zaručit nemůže. Státní příspěvek sice navyšuje každou úložku, ale na zhodnocování naspořených prostředků v dalších letech již nemá žádný vliv. Totéž platí pro daňové úlevy. O tom, zda kupní síla úspor bude postupem času růst, nebo klesat kvůli inflaci, rozhoduje hospodaření penzijního fondu, který je spravuje. To si však většina lidí příliš neuvědomuje.

Resumé je tedy jasné: penzijní fondy musí být schopny zajistit zhodnocení úspor účastníků penzijního připojištění nad úrovní inflace. Pokud toho schopny nebudou, postrádá tato forma spoření smysl. Berlička v podobě státní podpory na tom nic nezmění. K vyřešení tohoto problému se český systém penzijního připojištění musí zbavit dvou hlavních neduhů. Prvním z nich je přísné legislativní omezení investičních možností penzijních fondů. Druhým pak malá transparentnost jejich hospodaření. Na léčbu obou neduhů je nejvyšší čas.

Jste účastníkem dobrovolného penzijního připojištění?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).