Hlavní navigace

Názory k článku Penzijní připojištění ztrácí na atraktivitě

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 24. 6. 2008 0:18

    zevloun (neregistrovaný)
    O atraktivnosti penzijního připojištění lze pochybovat již více let. Pokud by se u tohoto pojištění realizovaly plány páně Rusnoka nebo dokonce se prosazovaly plány na jakési firemní penzijní pojištění, bude nejlépe utéci od tohoto druhu pojištění na 300 km daleko.
  • 24. 6. 2008 0:31

    Markéta (neregistrovaný)
    A všimněme si ještě dalšího parametru. Velké fondy těží ze světových jmen svých akcionářů, ale přitom téměř nehnou brvou a náklady mají šílené. Naproti tomu PF Českéí spořitelny, Aegon a Komerčka jsou na tom dobře, nízké náklady, slušné zhodnocení (až na tu komerčku letos).
  • 24. 6. 2008 8:08

    Klára (neregistrovaný)
    U české šiditelny slušné zhodnocení? Pravda, jsou ještě 2 nižší zhodnocení /2,33 a 2,05/ ale jejich 2,40 lze považovat za slabé, capí-li se takovou bomastickou reklamou o silném zázemí a odbornících na patřičných místech. Pokud se podívám na léta minulá, taky nic moc. Když však slyším od známých (dobrých známých, ne typu 1 paní povídala), jak se v rámci finanční skupiny ČS přelévají majetky, jak levá neví co dělá pravá a jak tam zbytečně odtékají peníze za předražené služby, tak se nedomnívám, že na tom jsou nějak dobře či že mají dokonce nízké náklady.
    A 2,40 nepokryjí ani inflaci (ať 1. nebo 2. údaj) - o tom, že v praxi je ta inflace mnohonásobně vyšší, nemá se cenu nijak zmiňovat. Samozřejmě, že stát nebude zveřejňovat údaje o skutečné inflaci - musel by (nebo by měl) přidávat důchodcům, upravovat životní minima atp. A někteří občané by při zvěřejnění pravdivých údajů situaci neustáli a některé papaláše by museli defenestrovat.
  • 24. 6. 2008 6:55

    ja (neregistrovaný)
    Ano, penzijni pripojisteni mam, ale jen z toho duvodu, ze k mym 100 Kc mesicne prida zamestnavatel cca 10x tolik a jinak bych z nej ty prachy nedostal :-(
  • 24. 6. 2008 7:04

    bez přezdívky
    Poměrně dobré zhodnocení situace, byť se nedomnívám pepř ztrácí na atraktivitě, finanční gramotnost v ČR považuji za sakra nízkou a pro valnou část účastníků je je penzijní připojištění jediným možným spořením na důchod. Jakékoliv jiné způsoby investovaní jsou pro většinu lidí jakýmsi tabu ( OPF, certifikáty, komodity akcie atd. ), které jsou určeny pouze pro bohaté a nikoli pro běžného člověka. Občas se svými známými probírám možné způsoby jak zhodnotit peníze, a podle jejich názorů jedině pepř, stavebko a možná spořící účet. Postupné znehodnocování jejich úspor je nechává absolutně chladnými, nominálně přece mají tolik a tolik, ale že v reálu jejich peníze ztrácejí na svojí kupní síle považuji za naprosto irelevantní.
    Na kolik se na tomto stavu uvažování podepsala vláda jedné strany, či kuponová privitazace nebo současné výstřelky politických stran je námětem na samostatný článek.
    Perlička na závěr od GŘ jednoho penzijního fondu: „Díky konzervativní strategii a bezpečným investicím do kvalitních dluhopisů se nám podařilo vytvořit zisk blížící se výši jedné miliardy korun. To je výsledek, kterým se konkurenční investiční produkty, například podílové fondy, rozhodně chlubit nemohou,“ Jedná se o zisk z cca 40 miliard CZK, což je zhruba 2, 5 % p.a. Ponechávám bez komentáře a těším se na Vaše názory.
  • 24. 6. 2008 8:06

    MoB (neregistrovaný)
    K té miliardě: hmm, je to dezinformace, lež nebo přímo podvod? (Kdo jiného uvede v omyl za účelem získání hmotného prospěchu... tak nějak to je?) -- Nenapíšete jméno toho jistě kvalitního fondu?
  • 30. 6. 2008 16:34

    rad (neregistrovaný)
    Souhlasím. Drobná úvaha ke komentáři
    - (a) "jak zhodnotit peníze"... Je zvykem jít s proudem. Proud nekupuje akcie a nehledá investice, hodně lidí je rádo, že přežívá :-(
    - (b) "Perlička na závěr" ......Není to tím, že na takovéto manipulace lidé slyší a racionalita jde stranou?
  • 24. 6. 2008 8:45

    Jana (neregistrovaný)
    Cílem penzijního připojištění je dát každému občanovi možnost zabezpečit si s předstihem na důchod takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám zvolí. Dlouhodobé spoření je výhodné pro jeho účastníky i pro celou ekonomiku, proto stát toto spoření různě podporuje-----------------------------------------------------------------
    Ne každý občan ale má možnost zabezpečit se důstojným způsobem - je to dáno různými výdělkovými možnostmi. Asi se jinak bude zabezpečovat prodavačka v obchodě za možná 10 čistého a jinak prodavač v bance s 30ti tisícovým platem. I ta prodačka by si chtěla zvolit spoření třeba 500ku měsíčně a k tomu aby jí zaměstnavatel ještě 10ti násobek přispíval. Ten zaměstnavatel, i přes vysoký zisk, ji nepřispěje ani vyndru, a tomu bankovnímu prodavači zaměstnavatel ještě přispěje, i když onen zaměstnanec by to ze svého platu klidně mohl utáhnout.

    Já např. pracuji ve státní správě, v civilním sektoru. I když stát velice propaguje penzijní připojištění ( ajk se v článku uvádí i "podporuje"), žádný příspěvek nám neposkytuje (vím, že je i spousta soukromých podnikavců, kteří svým zaměstnancům nic navíc nedají, hlavně aby měli na leasing nového Mercedesa). Ale je i jiná kategorie státních zaměstnanců (většinou uniformovaní), kterým stát vedle značně vyšších platů bez problémů dopřává i na penzijní připojištění. Nechápu tu logiku - stát má na uniformované zaměstnance daleko vyšší náklady a těm, co jsou pro něj levnější, nepřispívá. Ale asi každý režim si musí ty své ozbrojence hýčkat, aby když by se něco semlelo, měl kdo ty výdobky modré krve hájit. Komunisti měli své SNB, milice a ČSLA....
  • 24. 6. 2008 10:43

    bez přezdívky
    Příspěvkem státu se míní že k vaší stovce vám stát ( rozuměj daňový plátci ) přihodí padesátku, pak teprve je příspěvek zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele je od 1.1.2008 24000 Kč ročně do pepře nebo rezerotvorného životka.
    Nic vám nebráni rozšířit řady policie či armády, což jste zřejmě měla na mysli. Stejně tak vám nic nebrání opustit současné zaměstnání ( pokud tedy nemáte tu smůlu a bydlíte v jednom z regionů z vysokou nezaměstnaností a nízkými platy ), obdobně si můžete zvýšit svoji kvalifikaci nebo úplně změnit obor. Svůj osud máte ve svých rukou. Pokud vám nic z toho nevyhovuje, pak zvolte nějaké populisty ( levé či pravé ) a za pár let budete na modroptáky vzpomínat se slzou v oku ( v lásce je taky nemám, ale apoň se snaží něco změnit ).
  • 24. 6. 2008 20:23

    anonymní
    Hitler se snažil také "něco" změnit, stejně tak Stalin a další. Asi tedy bude důležité co se snaží změnit. Zatím mám einfalci 7% ( v Německu 2.6, na Slovensku 3.7, atd, asi je tam netrápí vysoké ceny ropy..)
  • 24. 6. 2008 13:37

    gwyn (neregistrovaný)
    Zvysujte si kvalifikaci, zmente zamestnavatele nebo podnikejte, zkratka neco delejte.
    Nadavanim na internetu na vsechny a na vsechno spolu se zavidenim Mercedesu podnikatelum (mimochodem, aby si ho koupil, musi si na neho take vydelat) niceho nedosahnete.
  • 24. 6. 2008 13:50

    anonymní
    Máte o bankám své mínění, leč chybné.

    Mimopražská pobočka jedné z největších bank, cca 150 zaměstnanců v ní a v různých filiálkách, které pod ni spadají, za rok 2007 jen za zaměstnance (tj. pokladníci, přepážkoví pracovníci, vedoucí oddělení, vedoucí filiálek a pracovníci na zázamí), nikoliv za manažery průměr hrubého i se započítání bonusových položek cca 24.000,-Kč hrubého. Na místní poměry i na celostátní průměr velice dobrý průměr, ale v žádném případě to, co se traduje mezi laiky.

    A z toho pohledu - státní správa má možnost docela zajímavě přispívat např. přes FKSP, jenže její zhusta velice konzervativní zaměstnanci nejsou ochotni akceptovat, že by si museli i byť jen stovku spořit sami, aby něco mohli dostat a tak jim z FKSP platí často jen to, co využije ještě méně lidí, ale nemusejí si nic připlácet a nebo platí děsné kraviny, jen aby to vypadalo, že to rozdělují spravedlivě.
  • 25. 6. 2008 11:11

    Jana (neregistrovaný)
    važený anonymní uživateli,
    apríl bude až 1.4., ne 24. 6.!
    24 tisíc průměru a ještě tomu v hrubém nemůžete věřit snad ani Vy! Leda že by většina dělala na 1/2 úvazek.
    Dcera , SŠ se vzděláním mimo obor pracuje v jedné nejmenované velké bance, na přepážce. Za tyto peníze v základním platu by nehnula ani prstem. Když jí řeknu, kolik beru já ve státním, před důchodem, tak nevěří. K tomu mají oproti nám různé pohyblivé složky a když to sečte v průměru za rok, dává jí to skoro jednou tolik. Stravenky mají za 70 či 90 (teď si nejsem jistá - my ve státním jen za 50), mají příspěvek zaměstnavatele na penzi (my ve státním i přes vlastní spoření do penzijního fondu nedostaneme ani přes vaše FKSP ani haléř). Pokud máme cesťák, tak oni za tu samou cestu dostanou vyšší náhradu, nehledě na to, že mají lepší vozový park. Domnívám se, že z pracovního hlediska já musím zvládat daleko více, oni jen musí přestát neustále buzerování nadřízeného (je to možná jen o lidech - že já mám štěstí na nadrřízeného). Já v zaměstnání lhát nesmím, musím dodržovat platné zákony, oni naopak lhát musí, aby zvládli plnit nesmyslné plány prodejů.

    Rady typu Zvysujte si kvalifikaci, zmente zamestnavatele nebo podnikejte, zkratka neco delejte - považuji za primitivní. Pokud si zvýším kvalifikaci, nikdo to nezaplatí. Někdo také tu práci dělat musí, nehledě na to, že když si ji stát objedná, měl by ji i ohodnotit. Až stát zruší občanky nebo sociální pojištění, tak na tyto agendy hold lidi zaměstnávat nebude. Zatím však současná vláda spolu s EU dělá vše pro to, aby administrativa bujela ještě více. A přestává to být zvládnutelné, když jeden zákon odporuje druhému zákonu a k němu existuje milion výkladů. Ale není možné, aby lidem díky vládě klesala životní úroveň. V cizině rovněž není obvyklé, aby na běžné pracovní místo musel mít pracovník nadbytečné vzdělání a být v zaměstnání 12 hodin denně, a na pokazenou ledničku si musel půjčovat.
    Obdobně matka přítelkyně příbuzného: SŠ, také dělá v jedné z bank. Tam jsme sice neprobírali detaily odměňování, ale: postavili si nyní nový dům, před měsícem nové auto, před týdnem se vrátili z bývalé Jugošky s tím, že ke konci prázdnin ještě někam na alespoň 14 dní zavítají. Přítelkyně se očividně ráda chlubí, takže její rodiče si na vánoce kupovali novou obrovskou plazmu a stále vrážejí peníze do domu. Digitál nemají takový ten běžný za 4 - 6 tisíc, ale takový masívnější, s tiskárnou, když mi říkali cenu, ani jsem nevěřila. Manžel bankéřky je již v důchodu a nepředpokládám, že by tohle vše utáhli z 24 tisíc hrubého, když ani zaměstanci banky nedají hypotéku před důchodem s 20ti letou splatností. Pokud hypotéku poskytnou, tak na daleko kratší dobu, čemuž ovšem odpovídají vysoké splátky. A k těm vysokým splátkám zase musí odpovídat příjem - kolik vám zbyde z 24 tisíc hrubého po odečtení životních nákladů v čistém na splátky? Z tohoto zůstaku použitelného pro splácení byste žádnou splátku neutáhli...
    A abych nezapomněla: bankéřka a ani její dcera nevaří. Buď vaří jejich 80tiletá babička, nebo chodí po restauracích, o víkendech je to zcela samozřejmé - spojí to s výletem někam - doma zkrátka nesedí, nezvelebují bydlení, vše si nechávají dělat dodavatelsky. A stravování po restauracích asi také trochu leze do peněz. Ano, takto by nějak měla fungovat ekonomika - po práci by měl člověk odpočívat, užívat si, ne se plahočit na záhonech nebo malovat svépomocí byt. Ale na tyto výdaje musí mít občané - všichni, nejen vybraná hrstka profesí - odpovídající příjmy.
  • 25. 6. 2008 15:34

    jezevec (neregistrovaný)
    njn. jsou chovný koně a tažný koně. obojí práce je potřeba, a oba mají své "odpovídající" příjmy. ten kůň na to má možná jinej názor ale tak to prostě je. někomu vyhovuje dělat ve státním sektoru za pár šupů a skučet - někomu vyhovuje válet se v bance za dvakrát tolik. no a co? každý svého štěstí strůjcem. to je ta svoboda, za kterou jsme cinkali klíčema - ne za mísu čočovice!
  • 25. 6. 2008 23:41

    anonymní
    Milá paní Jano,

    Popravdě řečeno mě dost serou lidi, kteří zpochybňují údaje dané člověkem z oboru a to ná základě pofidérního porovnání průměru s údajem solitérním. Za prvé jste neuvedla ani náznakem místo, kde vaše dcera pracuje. Rozdíl mezi periferiemi státu a Prahou je totiž značný ve většině profesí.
    Za druhé nemluvím ani o základním platu, ale skutečně o průměru vypočítaném z průměrného ročního hrubého příjmu za všechny zmíněné pozice. Jednoznačně bychom se mohli bavit, že vedoucí pracovníci mají hrubé platy v řádech 30-50 tis., standardní obchodní pozice cca v řádech 20-35tis. a neobchodní pozice typu zpracovatelů transakcí a pokladníků 15-25tis. Průměr je však to číslo, které jsem zmínil a je pravdivé a nezpochybnitelné.
    Je to ovšem jen průměr a má i všechny atributy statistického údaje. Pro vás ovšem evidentně každý zaměstnanec banky bere ty peníze, které tvrdíte. Ale coby, přece znáte dva lidi zaměstnané v bance, tak to „musíte vědět“.

    Pozor ale, mluvím stále o platu s různými bonusy v penězích a o ničem jiném. Pokud chcete ovšem započítávat ještě požitky typu stravenek, potom bychom se mohli bavit o navýšení o cca 1500měs. Co se ale týče dalších výhod, tady nelze mluvit o plošném poskytování, protože třeba příspěvky na penzijní připojištění nebo na životní pojitění jsou vázány na vlastní příspěvek zaměstnance a skutečně ani v bance nemají PF všichni.
    Pokud jde o cesťáky, tak nevím o čem vlastně mluvíte. Cestovní náhrady jsou dány zákonem a tady není rozdílu mezi zaměstnavateli. A ten lepší vozový park? Nechápu vás. Těch pět vyvolených ze stopadesáti, kteří mají služební auto, to je jen těžko indikativní vzorek. Mezi ostatními nikdo nemá nic závratného a většina vozidel jsou auta s průměrným stářím tak 7 let (osobně jezdím autem starým deset let a jiné nevlastním).

    Nevím, co vy děláte, ale mohu říct, že neznám jediného státního úředníka, který by měl širší okruh znalostí nutných pro výkon jeho činnosti než jaký musí mít člověk, který dobře dělá práci na přepážce banky. Jen pro orientaci, portfolio naši služeb pro drobné klienty zahrnuje cca 80 různých položek. Netvrdím, že všichni jsou dokonalí, ale přiznejme si, že o státních úřednících to platí v bledě modrém. Někdo je člověk na svém místě a jiný nezvádá ani základní úkony.
    Taky nevím, kde berete dojem, že plány prodejů jsou nesmyslné a že základním atributem bankovního úředníka je schopnost lhát. To je hodně ubohý názor. Myslíte si snad, že vedení bank nemá šajnu o stavu trhu a své plány tvoří jen tak podle toho, jak se vyspí? Ano i já se každoročně děsím novým plánů (už patnáct let) a každoročně prohlašuji, že už není kde brát, ale přesto to jde znovu se prodává. No a k tomu lhaní. Jak dlouho si myslíte, že by se dalo prodávat na základě lží? Já říkám, že jednou. Ale protože lidé se ke mně vracejí a vracejí se opakovaně, tak jim asi moc nelžu, co říkáte? Nebo vy byste se snad vracela k tomu, kdo vám lže? No a abych si taky rýpl, třeba opravdu lidem nelžete, jen jim prostě neříkáte pravdu, protože ji neznáte a nejste schopná a ani ochotní ji správně interpretovat. Neschopnost a neochote je přece běžným atributem státních úředníků. Nebo je to jen hloupý názorový stereotyp, který hází všechny do jednoho pytle??

    Nedávám rady typu „zvyšte si vzdělání“ apod. Ovšem jestli si myslíte, že do vašeho vzdělání má investovat někdo jiný než vy sama, potom je to špatný názor. Pozor, jde ale o investici, která se může vyplatit jen ve spojení s dalšími nutnými prvky. Ani trojnásobný titul ing. nezaručuje sám o sobě dobrou práci a naopak i jen docela nízké vzdělání nemusí být překážkou pro super kariéru. Ale popravdě řečeno, jde spíše o výjimky.
    Naši vládu hodnotit ani nebudu, to by bylo na knihu a ne na jeden příspěvek. Navíc nevím, jestli mi za to vůbec stojí.

    K té vaší „matce přítelkyně příbuzného“ se nemohu dost fundovaně vyjádřit. Chybí tomu totiž to samé co u vaší dcery. Více informací a především ty zásadní. Např. lokaci a také zaměstnání toho současného důchodce, než do důchodu šel.

    Navíc sám znám i pár lidí a kupodivu jsou to spíše lidé s odrostlými dětmi na pokraji důchodového věku, kteří dokáží ušetřit se svých příjmů i výrazně nižších než jsou příjmy naše, víc než my, kteří jsme v plném produktivním věku. Takže si mohou dovolit i větší útraty než my (bohužel u sebe mohu říct, že je to spíš tím, že šetřit tak jako oni nedokážu, takže sice dětem i sobě dovoluji každodenní drobné radosti, ale při větších nákupech se už musím velice řídit cenou). Mým postojem k utrácení je dáno i to, že lidé kolem mě si už dříve pořídili vlastní domy, nová auta, exotické dovolené a přitom prokazatelně měli nižší platy než jsou měl já. Jenže oni neutráceli za své záliby, nejezdili do práce denně autem, nechodili dvakrát za měsíc do divadla atd. atd. Ale já jim to nezávidím. Mají prostě jiný životní styl. Toť vše.

    A jestli někomu závidíte jeho příjmy, nejprve si zkuste říct, jestli opravdu všechno víte o jeho práci. Je ubohé závidět někomu jeho mercedes, jeho vilu, ale nevědět, že svou firmu vybudovat tím, že sám makal deset let 16 hodin denně, riskoval dvakrát za týden totální krach, staral se o kšefty, aby svých pět, pak deset, pak sto zaměstnanců nemusel vyhodit na dlažbu. A stejně tak u dalších činností. Vidět jen výhody a nevidět co je za tím, to je hodně nefér. Taky bych chtěl mít pracovní dobu státních úředníků. Ale už ne jejich práci. Pro mě je to blbárna.
  • 25. 6. 2008 23:59

    anonymní
    Milá paní Jano,

    Popravdě řečeno mě dost serou lidi, kteří zpochybňují údaje dané člověkem z oboru a to ná základě pofidérního porovnání průměru s údajem solitérním. Za prvé jste neuvedla ani náznakem místo, kde vaše dcera pracuje. Rozdíl mezi periferiemi státu a Prahou je totiž značný ve většině profesí.
    Za druhé nemluvím ani o základním platu, ale skutečně o průměru vypočítaném z průměrného ročního hrubého příjmu za všechny zmíněné pozice. Jednoznačně bychom se mohli bavit, že vedoucí pracovníci mají hrubé platy v řádech 30-50 tis., standardní obchodní pozice cca v řádech 20-35tis. a neobchodní pozice typu zpracovatelů transakcí a pokladníků 15-25tis. Průměr je však to číslo, které jsem zmínil a je pravdivé a nezpochybnitelné.
    Je to ovšem jen průměr a má i všechny atributy statistického údaje. Pro vás ovšem evidentně každý zaměstnanec banky bere ty peníze, které tvrdíte. Ale coby, přece znáte dva lidi zaměstnané v bance, tak to „musíte vědět“.

    Pozor ale, mluvím stále o platu s různými bonusy v penězích a o ničem jiném. Pokud chcete ovšem započítávat ještě požitky typu stravenek, potom bychom se mohli bavit o navýšení o cca 1500měs. Co se ale týče dalších výhod, tady nelze mluvit o plošném poskytování, protože třeba příspěvky na penzijní připojištění nebo na životní pojitění jsou vázány na vlastní příspěvek zaměstnance a skutečně ani v bance nemají PF všichni.
    Pokud jde o cesťáky, tak nevím o čem vlastně mluvíte. Cestovní náhrady jsou dány zákonem a tady není rozdílu mezi zaměstnavateli. A ten lepší vozový park? Nechápu vás. Těch pět vyvolených ze stopadesáti, kteří mají služební auto, to je jen těžko indikativní vzorek. Mezi ostatními nikdo nemá nic závratného a většina vozidel jsou auta s průměrným stářím tak 7 let (osobně jezdím autem starým deset let a jiné nevlastním).

    Nevím, co vy děláte, ale mohu říct, že neznám jediného státního úředníka, který by měl širší okruh znalostí nutných pro výkon jeho činnosti než jaký musí mít člověk, který dobře dělá práci na přepážce banky. Jen pro orientaci, portfolio naši služeb pro drobné klienty zahrnuje cca 80 různých položek. Netvrdím, že všichni jsou dokonalí, ale přiznejme si, že o státních úřednících to platí v bledě modrém. Někdo je člověk na svém místě a jiný nezvádá ani základní úkony.
    Taky nevím, kde berete dojem, že plány prodejů jsou nesmyslné a že základním atributem bankovního úředníka je schopnost lhát. To je hodně ubohý názor. Myslíte si snad, že vedení bank nemá šajnu o stavu trhu a své plány tvoří jen tak podle toho, jak se vyspí? Ano i já se každoročně děsím novým plánů (už patnáct let) a každoročně prohlašuji, že už není kde brát, ale přesto to jde znovu se prodává. No a k tomu lhaní. Jak dlouho si myslíte, že by se dalo prodávat na základě lží? Já říkám, že jednou. Ale protože lidé se ke mně vracejí a vracejí se opakovaně, tak jim asi moc nelžu, co říkáte? Nebo vy byste se snad vracela k tomu, kdo vám lže? No a abych si taky rýpl, třeba opravdu lidem nelžete, jen jim prostě neříkáte pravdu, protože ji neznáte a nejste schopná a ani ochotní ji správně interpretovat. Neschopnost a neochote je přece běžným atributem státních úředníků. Nebo je to jen hloupý názorový stereotyp, který hází všechny do jednoho pytle??

    Nedávám rady typu „zvyšte si vzdělání“ apod. Ovšem jestli si myslíte, že do vašeho vzdělání má investovat někdo jiný než vy sama, potom je to špatný názor. Pozor, jde ale o investici, která se může vyplatit jen ve spojení s dalšími nutnými prvky. Ani trojnásobný titul ing. nezaručuje sám o sobě dobrou práci a naopak i jen docela nízké vzdělání nemusí být překážkou pro super kariéru. Ale popravdě řečeno, jde spíše o výjimky.
    Naši vládu hodnotit ani nebudu, to by bylo na knihu a ne na jeden příspěvek. Navíc nevím, jestli mi za to vůbec stojí.

    K té vaší „matce přítelkyně příbuzného“ se nemohu dost fundovaně vyjádřit. Chybí tomu totiž to samé co u vaší dcery. Více informací a především ty zásadní. Např. lokaci a také zaměstnání toho současného důchodce, než do důchodu šel.

    Navíc sám znám i pár lidí a kupodivu jsou to spíše lidé s odrostlými dětmi na pokraji důchodového věku, kteří dokáží ušetřit se svých příjmů i výrazně nižších než jsou příjmy naše, víc než my, kteří jsme v plném produktivním věku. Takže si mohou dovolit i větší útraty než my (bohužel u sebe mohu říct, že je to spíš tím, že šetřit tak jako oni nedokážu, takže sice dětem i sobě dovoluji každodenní drobné radosti, ale při větších nákupech se už musím velice řídit cenou). Mým postojem k utrácení je dáno i to, že lidé kolem mě si už dříve pořídili vlastní domy, nová auta, exotické dovolené a přitom prokazatelně měli nižší platy než jsou měl já. Jenže oni neutráceli za své záliby, nejezdili do práce denně autem, nechodili dvakrát za měsíc do divadla atd. atd. Ale já jim to nezávidím. Mají prostě jiný životní styl. Toť vše.

    A jestli někomu závidíte jeho příjmy, nejprve si zkuste říct, jestli opravdu všechno víte o jeho práci. Je ubohé závidět někomu jeho mercedes, jeho vilu, ale nevědět, že svou firmu vybudovat tím, že sám makal deset let 16 hodin denně, riskoval dvakrát za týden totální krach, staral se o kšefty, aby svých pět, pak deset, pak sto zaměstnanců nemusel vyhodit na dlažbu. A stejně tak u dalších činností. Vidět jen výhody a nevidět co je za tím, to je hodně nefér. Taky bych chtěl mít pracovní dobu státních úředníků. Ale už ne jejich práci. Pro mě je to blbárna.
  • 26. 6. 2008 12:00

    Jana (neregistrovaný)
    Milý anonymní uživateli,
    stačil ten příspěvek snad jen 1x ne?
    Seru Vás, že jsem si dovolila napsat pravdu? Sere Vás, že vy (nebo vaše pracovní skupina) není náležitě ohodnocena a musí při nákupech počítat každou korunu?
    Domnívám se, že pokud má informace z oboru z rodiny, kde si řekneme či ukážeme opravdu vše, tak jsem jakoby z oboru a mohu porovnávat. Dcera ani přítelkyně nepracují v Praze, jedna na místní pobočce ve městě cca 8,5 tisíce (dle vašich kritérií pravděpodobně periferie) obyvatel, druhá v okresním městě. Rodná čísla uvádět nebudu. Obě svorně tvrdí, že nejsou pracovním postavením ani platově na špici, ale právě na opačném konci - jakýsi lid dělnický. Když pak vypráví, co berou jejich nadřízení, to jsou teprve peníze!

    Cestovní náhrady jsou dané zákonem. Ano. Do konce roku 2007 platil zákon 119/1992, kde jste např. při cestě 5-12 hod. mohl pobírat 58 nebo také 69, nad 18 hod. to bylo od 138,- do 165,-. Nynější zákonná úprava 262/2006 (ZP) ukládáá zaměstnavatelům poskytnout stravné n e j m é n ě ve výši
    a) 58 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
    b) 88 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
    c) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
    Tzn., že zaměstnavatelé mohou dávat i více, což jsou asi případy mých dvou pracovnic v bankách.
    K služebákům: ono stačí tzv. referentské. U nás nejmenší škodovky v té nejzákladnější výbavě i pro ředitele (věřím, že kdyby škodovka vyráběla po vzoru tuším že Favoritů verze bez stahování zadních okének, tak by je státní správa nakouipla) a a jet někam na 200 km služebku v 5ti je celkem utrpení. V bankách mají klimatizované vozy o třídu výš, a kostitřasy z Mladé Boleslavi to rozhodně nejsou.

    K odborným znalostem: vidíte, a já zase neznám bankovní úředníky, kteří by znali odborně každý produkt do detailů. Proto musím zjišťovat mezi oněmi pracovnicemi, a jelikož ani ty samy neví, zjišťují i ony dále. Pak přijdu do peněžního ústavu dokonale připravená a je smutné, že mnohdy musím bankovní obsluhu poučovat o svých právech, co je výhodné pro mne a ne pro banku. A jak tvrdí - musí mnohdy lhát či zamlčovat - a když jim to říkají i na poradách, jen a jen aby prodali. Oficiálně to samozřejmě nikde nemají dané, ale platí: prodávej, ber kde ber - plány jsou neúprostné. Jako jste mohl včera v Na vlastní oči vidět, jak externí prodejci prodávají osobám s nižším inteligenčním potenciálem, i když těmto pak nezbývá na žití. Vlastní firma od toho dává oficiálně ruce pryč, ale je veřejným tajemstvím, jak to chodí v praxi. Prodejce opět musí donést dušičky, ber kde ber. A když už není kde brát, tak se uchylují i k takovýmto praktikám. V bankách je to bohužel obdobné. Vím, že to na banky vznáší další negativní stín (nižší poplatky v zahraničí jsou dalším negativem), ale bohužel se tak děje, protože ony pracovnice nezávisle na sobě přiznávají, že takto to dělají i ostatní spolupracovníci, i na jiných pobočkách.
    To lhaní klient většinou nepozná, protože se většina lidí nezajímá o bankovnictví. A tak mu stačí, že je "nějak" pojištěn, že má "nějakou" kartu na výběr z bankomatu atp. Takže se dá lhát a zamlčovat donekonečna. Pokud klient náhodou něco objeví, tak se to zahraje do autu s tím, že klient patrně neporozumněl výkladu pracovníka ... Zrovna tak jako když mi v obchodě prodají staré pečivo s tím, že je zrovna dovezené, tak se tam příště zase musím pro pečivo zastavit a riskovat, protože další nejbližší obchod je třeba 5 km daleko.

    Co se týče našich odborných znalostí, musíme opravdu respektovat platné zákony. Ale pro ukldnění vám sdělím, že někdy se dostaneme v práci k výtvorům smluv z bank a nestačíme se divit, jak právě banky porušují platné zákony, jen aby nějakého klienta udolaly.

    Pracovní dobu bankéře bych chtěla naopak já. 2x týdně jen do oběda, ráno otvírají až se vyspinkají, žádný den až do 17. My naopak 2x týdně úřední den 8-17, zbytek do 15:30. Když jdu z práce domů, potkávám některé pracovníky z baráku, jak už jsou dávno doma. Možná že nepracují na plný úvazek ale mzdy berou podobné těm, jaké jsem uváděla. Rovněž celorepublikové statistiky nelžou a bankovnictví vždy vede. Ono to vidíte i na běžném chování - jak chodí oblečení, co si kupují za potraviny atp.Nesnažte se namluvit veřejnosti, že ti "nahoře" berou mnohonásobek toho co ti "dole", aby se to pak zprůměrovalo na X desítek tisíc na obyčejného přepážkového pracovníka. V dnešní době, kdy má řada lidí hluboko "do žlabu" a další utahování opasků se chystá, nevidí mnozí rádi, že někteří mají za méně (navíc společensky méně důležité) práce daleko větší neopodstatněné mzdy a další výhody k tomu. Dá se to stáhnout jak na politiky, tak na pojišťováky, tak na bankovní bouchače smluv, tak i na řadu dalších teplých místeček. To, jakou mají státní zaměstnanci blbárnu, není ovšem jejich vina, ale poslanců, senátorů, Havla v.r., Klause v.r. a dalších, co jsou pod našimi novodobými "kvalitními" zákony uvedeni. A na lhaní lidem, škrábání, aby si koupili nějakou službu, když vidíte, že finance svěřené bance by mohli použít na bohulibější účely - na to chce mít taky žaludek, zvláště pokud zaměstnanec vytváří zisk pro úplně jinou zemi.

    Na našem městě se nic neutají, a tak vím, že podobní podnikatelé, které popisujete, už neexistují. Buď jedou stále sami na sebe, nebo firmu prodali a žijí z bezpracného vykořisťování těch jiných. Žádných 16 hodin denně.
  • 26. 6. 2008 13:22

    HK (neregistrovaný)
    Možná by stačilo jen jméno banky, znám cca 10 lidi kterí pracují v bankách na různých pozicích a těm příjmům, které uvádíte na pozici u přepážky se zdaleka neblíží nikdo.
  • 26. 6. 2008 23:12

    anonymní
    Máte holt svoji pravdu a evidentně vám ji nevymluvím. Vězte ale, že moje údaje jdou velice přesné a naprosto odpovídají pravdě. Navíc jde o údaje z nesrovnatelně většího statistického vzorku, než jakými operujete vy sama a tudíž jejich vypovídací schopnost je také výrazně vyšší. Mimochodem, údaje se kterými pracuji jsou neveřejné a jiní řadoví zaměstnanci se k nim nedostali a popravdě i já jsem se k nim dostal zcela omylem. Jinak bych rád věděl, jak dalece znají ty vaše příbuzné, skutečné platy na ostatním pozicím, aby mohly porovnávat (sám jsem se divil, jak jsou některé pozice opravdu podhodnocené oproti mým vlastním předchozím představám). Jo a ještě něco, pokud bych bral jen svou pracovní skupinu, ve které nefiguruje žádný pracovník s kratší dobou praxe než deset let a žádný pracovník zpracovatelských týmů, tak bychom dali naprosto proti pravidlům statistiky dohromady mnohem vyšší průměr, ale co by to bylo za statistiku, kdyby nevycházela ani z deseti jednotlivých údajů?

    Co se týče těch aut, tak asi pracuji ve špatné bance. Těch pět lidí s přiděleným služebním autem jsem trochu ustřelil, je jich z těch 150-ti ve skutečnosti 8. Ale hlavně na zbylé pracovníky je přiděleno 1 (slovy: Jedno) referentské vozidlo. A popravdě, raději jezdím svým „kostitřasem z MB“, protože nějak jsem autům z té západoevropské země, odkud pochází, nepřišel na chuť.

    Co se týče ostatních cestovních náhrad, poskytuje náš zaměstnavatel právě to, co mu předepisuje zákon jako minimum. A to mohu říci docela přesně, protože dvoudenní služebku jsem prožil před dvěma týdny. Problém je ovšem v tom, že si klidně vsadím na to, že ty vaše příbuzné prostě ani nevědí, kolik se platí, ale co by své okolí nenaštvaly tím, že řeknou víc.

    Bavit se o problematice podvodů při prodejích, o rozdílu mezi běžnou praxi a ojedinělými excesy, s někým, kdo si jako určující bere informace získané z bulvárních televizních pořadů, to vzdávám.

    Že musíte respektovat platné zákony, o tom naprosto nepochyji. To musejí i lidé v bankách a vlastně i lidé ve všech dalších oborech. Jenže když státní úředník zákony nezná, tak jak je potom může respektovat? Myslím, že kdybych si dělal obrázek o úřednících ze stejných pořadů jako vy, musel bych si myslet ještě něco horšího než vy si myslíte o bankovních úřednících. Nebo mi chcete snad namluvit, že v těch pořadech se objevuje víc mizerných bankovních úředníků než mizerných a chybujících úředníků ze státní správy a samosprávy? Jenže toho jsem dalek. Podle jednoho blbce nebudu soudit všechny, kdo dělají ve stejném oboru. Teda aspoň já ne.

    Sakra, ženská, kde mají v bance dvakrát týdně jen do oběda? Já se tam přihlásím. Já sice chodím do práce až po osmé ranní, ale když se jedou týdně utrhnu ve čtyři místo v šest, tak je to svátek. Jinak otvíračku máme bez polední pauzy dvakrát týdně do pěti, jinak do čtyř. Tak kdo je na tom líp? Vy nebo já? Myslím, že si skoro nemáme co vyčítat. Nehledě na to, že pochybuju, že vás vaši klienti shánějí sem tam (moc ne, jen tak dvakrát týdně, ale přece) až do devíti večer na mobilu. (jo to jsem zapomněl, mám služební mobil, to je super vyjímečný benefit, protože v mém týmu ho mám jako jeho šéf jediný (to byl sarkasmus)).

    Co se týče statistik, tak vás uvedu do reality: Moje údaje neobsahují příjmy čtyř manažerů, kteří k naší pobočce patří a jejichž příjmy podle mého odhadu činí průměrně cca 80-100tis. hrubého na hlavu a jedince (ale je to opravdu jen odhad) což by zvedlo průměr o cca 2 tis. na měsíc a osobu. Dále mnou deklarovaných 24tis. je cca 5 tis. nad průměrem obvyklým v našem regionu, což je více než dobré a vlastně je to i cca 3 tis nad průměrem celostátním. Takže vlasně dost dobře nechápu, proč se vám to zdá neuvěřitelné.

    K těm podnikatelům – nevěřím, že jste opravdu tak hloupá a závistí zaslepená, abyste opravdu věřila tomu, co píšete. Denně jednám s lidmi, kterým jako jejich bankéř vidím až do ekonomické kuchyně a znám genezi jejich podnikání do detailu, takže popisuju skutečné případy. Neuspěl rozhodně každý, ale spíš tak každý desátý, ale to neznamená, že ten svého úspěchu nedosáhl tvrdou prací (ale abyste byla klidná, opravdu je také nejméně stejně velká skupina těch, kteří dosáhli na své majetky skoro nelegálními prostředky a dupáním po těch slabších a fakticky jejich činnost je založena na vykořisťování jak o tom s gustem učili v socialistickém výkladu dějin kapitalismu).

    Jo a omlouvám se za tu duplicitu. Takhle před půlnocí holt dělám chyby nějak častěji.
  • 27. 6. 2008 8:18

    Q (neregistrovaný)
    Cestuji po republice a jsem nucen využívat služeb finančních ústavů - tyto kampeličky nebudu nazývat bankami, protože na banky si hrají jen svou povýšeneckou noblesností, úrovní služeb a znalostmi nikoliv.
    Řada poboček České spořitelny má otevřeno např. 2 dny v týdny jen do oběda, a jak jsem nedávno zjistil, dokonce i v Praze!
    V našem 10titisícovém městě měla spořitelna otevřeno každý den od 7:30 do 17:00, dokonce i v sobotu dopoledne. Pak však přišla akce "jsme vám blíž", došlo k uzavření řady okolních úřadoven, a zkrácení provozní doby. Otevírají až v 9 a dvě odpoledne mají skutečně zavřeno, o sobotě si můžeme nechat jen zdát ... Dokonce se psaly nějaké petice, ale se spořitelnou, která zde má monopol, nikdo nehne. Toto vše pak vedlo ke koncentraci zbylých klientů, kteří neutekli ke konkurenci do okresního města - jsou fronty, často něco nefunguje. Já bych si např. musel brát dovolenou, abych mohl pobočku ČS v místě bydliště navštívit. To jen k Vašemu napadení, kde že mají otevřeno jen do oběda. U nás, a i v Praze a i jinde - toť jednoduchá odpověď z praxe.
  • 30. 6. 2008 12:35

    Mex (neregistrovaný)
    Aniž bych se bankéřů nějak chtěl zastávat, tak si myslím, že ten anonymní pisatel nejspíš nepíše o ČS jako o svém zaměstanavateli a zároveň si myslím, že i vy při svém cestování pro republice se setkáváte nejméně se stejným počtem bankovních poboček, které mají otevřeno daleko častěji a déle než paní Jany zaměstnavatel, tedy státní správa.

    Takže dávat rovnítko mezi banky a Českou spořitelnu to je nejméně stejně tak nefér, jako tvrdit, že všichni zaměstnanci toho kterého finančního ústavu dělají svou práci blbě. To pak zavání minimálně zaujatostí a hůře dokonce úmyslnou demagogií.

    A pokud si myslíte, že úroveň služeb českého bankovního sektoru je nějak výrazně nižší než kdekoliv na západ od našich hranic, tak to máte hodně úzký rozhled. Je však bohužel pravda, že příliš mnoho lidí porovnává z našich bank jen ČS a k tomu všemu často generalizuje jen jedinou negativní zkušenost na běžný standard.
    Ovšem pozor, mám na mysli odbornou erudici většiny pracovníků na přepážkách bank a technické parametry bankovních služeb a nikoliv způsoby oceňování.
    Konkrétně mohu nabídnout osobní zkušenosti z Německa, Itálie a z Francie. Německo - ochota, kvalita ale absolutní neschopnost individuálního přístupu. A když myslím absolutní, tak absolutní. Nesetkal jsem se s řadovým německým bankéřem, který by byl ochoten nabídnout něco navíc nebo dokonce zařídit výjimku z nějakého předepsaného postupu. Alespoň pro drobné klienty a navíc cizince ne. Francie - zdánlivě výborný přístup i k cizincům (aspoń ve velkým městech, s venkonem nemám zkušenost, ale povídá se ledacos), slíbí cokoliv, ale pak musí člověk tvrdě jít za tím, aby si plnění těch slibů vynutil. Navíc umí anglicky asi tak stejně často, jako bankéři u nás, tj. tak jeden z dvaceti. Itálie - když si chcete vybrat správného bankéře, nesmíte se spokojit s prvním mladíkem nebo slečnou za přepážkou, ale testovat testovat a testovat. Asi jde o nejnevyrovnanější skupinu. Někdy by člověk líbal ruce i těm nejneochnějším a nejneschopnějším českým bankéřům, protože proti některým italským jsou to machři v oboru, ale když si člověk dá tu práci, tak se dá navázet pracovní vztah s někým, kdo dokáže i v italském systému takřka nemožné a to i bez tragických italských poplatků, kterou jsou pro našince ještě horší než pro Čecha ty české.

    No a teď k Čechům - už se naučili tak z 95% aspoň tvářit příjemně. Cca 70-80% jsou dokonce schopní bankéři, kterých se nemusíte bát na nic zeptat, protože své věcí rozumí. No a je to tak 50:50, že narazíte na někoho, kdo vám nejen udělá dobře to, co od něho očekáváte, ale hlavně že to bude někdo, kdo vám bude schopný poskytovat služby na takové úrovni, že vás ani sebevětší zvýšení poplatků u té banky nedonutí od nich utéct. Je ale pravda, že tenhle poměr je hodně způměrovaný, protože u klientů typu výplata-výběr ta kvalita obsluhy nehraje moc velkou roli a stoupá to s rozsahem využívaných bankovních služeb.
  • 1. 7. 2008 11:11

    okřídlený čípek (neregistrovaný)
    Předem upozorňuji, že negativní zkušenosti tu na Měšci již byly uváděny, až se mne zase budete snažit, Mexi, utípnout, že se opakuji. Mé zkušenosti z banky nejsou z jediné pobočky, ale v kterémkoliv městě či obci vč.Prahy s jakoukoliv operací. Na základě zkušeností nejen mých, ale i přátel, příbuzných, kolegů z práce vyplývá, že v ČS dělají svou práci skutečně téměř všichni blbě! Je to dáno "výchovou" kádrů, kdy se spořitelna zaměřuje jen na to, jak co nejvíce a nejvýhodněji (pro ČS) prodat, ale následný servis o již polapaného klienta je katastrofální, zrovna tak jako operace, které nejsou sledovány plánem prodejů.
    Nejednotná pracvní doba, v mnoha pobočkách odpoledne zavřeno, ráno pozdní otevírání.

    Jako drobný akcionář jsem kdysi dostával jakési výplatní poukázky na dividendy. Co to převzala Erste, tak již ne. Jednou jsem se při jiné operaci přeptal na přepážce, zda náhodou nějaké dividendy nejsou. Byly, ale spořka již neráčila o tom akcionáře informovat. (z minulosti vím, že spořka prováděla výplaty dividend i jiným podnikům a fondům, tedy nejen to svoje a informovala o tom). Jelikož jsem ale u sebe neměl OP, nic jsem nedostal. Jelikož to nebyl žádný velký balík peněz, nechal jsem to u ledu. Za čas jsem se v jiné pobočce přeptal na výplatu dividend, když Erste se v médiích neustále capí svými rekordně stoupajícími zisky. Pracovnice o tom sice nic nevěděla, ale zavolala nějakému pracovníkovi z kapitálového odd., který něco o tom věděl (nebo měl vědět) a tak jsem se na přepážce bavil přes služební telefon. Výsledkem bylo to, že žádné dividendy neuvidím, protože spořka v minulostí nabídla drobným akcionárům odkup akcií a já udělal chybu, že jsem je neprodal. A z minulých let, než se konal odkup, taky nic neuvidím. No, hnulo mi to žlučí - jak rozdílný názor na jednu a tu samou věc, navíc od "fundovaného" pracovníka. Po čase jsem si znovuověřill na jiné pobočce na výplatu dividend, měl s sebou OP, paní najela do nějakého programu, a za chvíli jsem si odnášel dividendy za několik let. Při představě, že výplata je možná do 4 let, pak to prý propadá, bych vinou přímo lživých informací přišel o pár peněz. Jak by se prokazovala vina, když se nic nenahrává, vše se děje jen ústně?

    Jako majitel cenných papírů na Slovensku jsem byl vyrozuměn, že Slovákům musím zaplatit 1 rok vedení účtu u SCP, než byla novelizace a poplatky zrušeny. A to přímo v SKK. Když jsem zjistil, kolik si spořka účtuje za platbu do "zahraničí" - do SR, poplatky spořitelně dělaly více než poplatek za vedení majetkového účtu ve SCP. Tak jsem zkoušel Č. poštu, tam by to šlo, ale nedokázali zajistit, aby tam byla připsána přesná částka v SKK vlivem délky zúčtování platby a z toho pramenícího rozdílného kurzu v jiný den. Ještě jsem zkoušel nějaké organizace typu Western Union, ale nepochodil jsem nikde. Tak jsem napsal do Blavy maila, že asi bude dost čehůnů, co mají na Slovensku účet a jestli není nějaké jiné řešení platby na Slovensko (vyjma toho, že když budu bydlet při hranicích se SR, tak si tam udělám výlet a zaplatím to tam v hotovosti) Obratem přišla odpověď, že si jsou toho vědomi a že si v ČR založí účet. Za několik málo dní přišel další mail s oznámení otevření účtu u České spořitelny. Poděkoval jsem na Slovensko a aniž bych tušil, jen jsem připojil poznámku, že horší banku si snad vybrat nemohli. S číslem účtu jsem tedy navštívil první pobočku ČS s požadavkem složit v CZK poplatek vyčíslený v SKK. To nejde - zněla odpověď obsluhy. Musíte tam vložit přímo SKK (pochopil jsem, že by to měla být platba na devizový účet). SK jsem ale neměl a předpokládal jsem, že mi to přepočítají a budou chtít na mne CZK. Přepočítal jsem se já. Na další pobočce mi řekli, že by to jít mohlo, ale že účet je veden někde na Moravě a že oni se (momentálně nebo standardně?) nedostanou po síti na jiné pobočky. Jelikož ale jsem trochu nedůvěřivý člověk, vždy prověřuji více zdrojů, a většinou se mi to vyplatí, tak jsem tedy zavolal na zelenou linku, tam mi po mnoha přepojováních a přeptávaní se u kolegů sdělili, že to jde. Jako kdybych tušil, zeptal jsem se ještě, zda mi nehrozí nějaké poplatky navíc. Prý ne. Šel jsem do další pobočky, a tam to kupodivu šlo, až na to, že po mne chtěli poplatek za vklad cizí osobou. Když jsem jim trvdil, že na Zelené lince mi tvrdili opak, tak stejně chtěli poplatek. Když jsem se ale zmínil o ombudsmanovi, že mne bude zajímat, kde podávají nepravdivé informace, zda na pobočce nebo na Zelené lince, někam volali a poplatek pak již nechtěli. Většina lidí nad tím mávne rukou, ale když si vezmu v potaz, kolik oni za rok uskuteční takových pochybných transakcí a co na tom vyrejžujou, je mi blivno z jejich etiky.

    Vklady na účet - nejsou schopni na pokladní doklad uvést, co si přeji. Ať je to VS, nebo popis platby, období, kterého se platba týká nebo identifikace složitele, když to požaduji. Naopak, u řady operací by mne rádi identifikovali, aniž na to mají nárok.Navíc chtějí mnohdy pokladní doklad podepsat vkladatelem dle podpisového vozoru, aniž by můj podpisový vzor někde měli. Chápu podpis na výdajový doklad nebo příkaz k úhradě, ale na vklad (nejedná se o případ nutné identifikace při zamezování praní špinavých peněz). Kromě toho jednou vám tam frknou firemní razítko, jindy "došlovačku" jindy zase "prováděčku" a někdy zase vůbec nic...
    O zrušených platebních kartách jsem psal 26.6.2008 13:30, jakož i o nefunkčnostech Servisu24.

    Pojištění motorového vozidla - sjednáno na dobu určitou, ačkoliv požadováno na dobu neurčitou. Další rok: my už to něděláme, musíte do pojišťovny. Posléze se dovídám, že na dobu určitou to sjednali, aby měli příští rok zase možnost dušičky a čárky do plánu prodeje. Tak jsem šel do pojišťovny, ale do jiné, která s ČS nemá nic společného.

    Jeden úvěr - ač splátkový kalendář hovořil o splacení do 4 let, vlivem neustále rostoucích poplatků za vedení účtu jsem ne vlastní přetáhl dobu splácení 4 let, což znamenalo prodažení celého úvěru. Na tuto praktiku jsem upozornil jak ČNB, tak MF - všichni od toho dali ruce pryč - že ČS je soukromým subjektem a ten si může dělat co chce. Tak proč ČS odstátňovali?

    Druhý úvěr - poslední splátka lehce přesahovala do příštího roku a naběhly by tam nemalé poplatky. Tak jsem chtěl úvěr před koncem roku doplatit. Jelikož za hotovostní splátku začala spořitelna nově vybírat poplatek, bylo mi doporučeno, ať to zaplatím ze sporožira, to že vyjde levněji. Tak jsem uhradil ze sporožira sumu, kterou mi sdělili. 6. smysl mi zavelel, abych se přeptal, zda je úvěrový účet skutečně zrušen. A nebyl. Přehoupl by se do dalšího roku a naskočily by tam nové poplatky. Visely tam nějaké drobné. Tak jsem jsem to opět doplatil a čekal. O ukončení smluvního úvěrového vztahu spořka nijak neinformovala, takže kdybych to nechal spát v domnění, že úvěr je doplace, překvapila by mne za nějaký čas upomínka za tučný poplatek, že úvěr řádně nesplácím. Tuhle praxi jsem se dověděl nezávisle od několika dalších známých, kteří si ovšem ukončení úvěru neověřili a z pár nedoplacených korun jim dluh díky sancím vzrost na pěkný peníz. S tímto doplacením byly ještě další peripetie - chtěl jsem úvěr doplatit v rámci okresu, ale na jiné pobočce, než na které byl úvěr poskytnut. Prý to nejde a musím na tu původní pobočku. Tak jsem musel na tu konkrétní. Tak to probíhalo tak jak to popisuji. A pak jsem se ještě dověděl, že jsem prý úvěr mohl doplatit kdekoliv v rámci ČR.

    Zaplacení pojistného v ČS - paní pokladní přepsala z předloženého dokladu chybně číslo pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že po mne na rozdíl od jiných operací nechtěla tento doklad podepsat "dle podpisového vozru", částka větším písmem seděla, tak jsem odešel a až v práci přes brýle jsem zjistil, že mi napsala chybný VS - číslo smlouvy. Tak jsem tam hned volal a že prý musím osobně, že to není její chyba a že jsem si to měl zkontrolovat. Dobrá, musím jim hýbat ručičkami, slibuji, že se stavím až po práci. Ještě že neměli ten den jen do oběda. Když jsem přišel do pobočky, uvedená pracovnice tam již nebyla - šla domů. Tak jsem se svěřil jiné pracovnici - opravit do již nejde, systém na onu pracovnici je již uzavřený, tak se mám spojit s pojišťovnou, protože ona tam žádný doklad k opravě nezanechala. Tak jsem si pak dopisoval s pojišťovnou, a ona to přeúčtovala. Já kdybych v práci udělal podobnou botu, tak se hrozím, zda mne nevyrazí nebo mi nesundají plat, a buď bych ten doklad nechal jinému spolupracovníkovi nebo tam zůstal a na toho člověka počkal. Ale takový arogantní přístup?
    Něco podobného s chybným VS se mi stalo i před tím, ale jelikož byly pobočka vzdálená přes 100 km, tak jsem to řešil písemně přímo s pobočkou. Taky na dlouhé lokte. Mail vám nikdo nesdělí, a tak hezky doporučeně ...

    Další platba: Měl jsem pojištění bytu u bývalé Živnostenské pojišťovny (Pardubice) a pojistka měla číso účtu u dřívější IPB /5100 kód banky/. Platba neprocházela. Věděl jsem či tušil, že Živnostenskou pojišťovnu převzala Pojišťovna České spořitelny a tak jsem při jedné z návštěv ČS vznesl dotaz, co s tím mám jako dělat. Mladá slečna nic nevěděla, svolala konzilium, kde byla i vedoucí pobočky (dle jmenovky). Vyřešilo se to: musíte do ČSOB a tam vám už řeknou co a jak. Tak jsem do obchodky zavítal, tam mi paní prolustrovala databázi, zjistila, že kdysi učet u IPB již obchodka nemá a aniž by musela, zjišťovala, kam by mne tak mohla poslat. Ve spořce mne poslali do pr*ele, tady ... Nakonec vyzjistila, co jsem tušil, že pojistky jsou u FS ČS a že mají i u stejné fin. skupiny i účty. Tak jsem zase navštívil spořitelnu, ale jinou pobočku, kde mi informaci potvrdili, že účet je již delší dobu u nich. Pojistku platím jen 1x ročně, o změnách jsem ale informován nebyl. Každou chvíli jsem od finanční skupiny dostal nějakou "důležitou" nabídku či informaci vhodnou poslat do koše, ale takovouto závažnou informaci jsem neobdržel. Pak mne ještě vytočilo, když jsem chtěl zaplatit v zase jiné pobočce ČS pojistné, že po mne budou chtít občanku kvůli identifikaci platby a za tuto identifikaci poplatek tuším že 50 CZK! Prý že nejsem osoba s účtem disponující a dle nově platného sazebníku je hotovostní transakce s uvedením čísla pojistné smlouvy a provedená cizí osobou zpoplatněna právě touto částkou. (toto okopírovala např. i Česká pojišťovna / eBanka, která donedávna platbu pojistného brala grátis).
    No, napsal jsem písmo, že takto si tedy služby finanční skupiny ČS nepředstavuji. Ze spořitelny ani z pojišťovny ČS mi neodpověděli, i když jsem písmo adresoval jim. Odpověď mi přišla z Kooperativy, která mezitím převzala neživotní část pojistek Pojišťovny ČS. Omlouvali se za to, co nezapříčinili. Tak jsem jim napsal, že chci znát skutečného viníka (včetně neinformovanosti slečny na přepážce v ČS - kdybych chtěl uzavřít nové pojištění, to by se v ČS smekali, ale sdělení nového čísla účtu není asi honorovaný úkon) a hlavně aby věděli, jaký bordel v ČS fin. skupině panuje. Napsali mi tedy, že stížnost předávají FS České spořitelny. Od té doby se z ČS nikdo neozval. Tomu říkám vážit si zákazníka. Abych to dokončil - jelikož hořel termín zaplacení pojistného, šel jsem na pracoviště pojišťovny, tam složil pojistné hotově a bez jakýchkoliv dalších poplatků. Když jsem jim říkal o poplatku v ČS, tak mi sdělili, že oni to provedou zrovna tak - půjdou do spořky a tam tu moji platbu složí hotově na účet. Ó, to je Kocourkov ...

    Při jednom z jednání v pojišťovně jsme se shodli na tom, že uzavírat nějaké pojistky na přepážkách spořitelny je pěkná blbost. I když pracovníci spořitelny prodělají školení na pojišťování, nevědí o tom tolik, zvláště když udělají třeba dvě pojistky za měsíc. Pak následuje to, že klienti ČS chodí do pojišťovny ČS brečet, že něco nepochopili nebo že něco blbě podepsali. Navíc berou pojišťovákům kšeft - ale jinak je to v rámci jedné fin. skupiny .... A perlička na závěr: ač pojistku uzavřete v pobočce ČS, likvidaci pojistné události vám tam už neudělají - musíte do pojišťovny.

    Co je mi platné, že se z 95% aspoň tváří příjemně - když je to přetvářka. Pokud některého pracovníka znám trochu více, a vím, jak je neustále naštvaný na to, jak tam furt nějací lidé oplendují a musí jim stále něco nabízet, i když už byl 5x za tu samou věc poslán slušně do prd*le, a on musí po 6., po 7., ..po 20... až jej zlomí ...

    Doufám, že tento výčet nestandardních událostí vás tropchu osvítí. Není toho zrovna málo ... Podotýkám, že se nestalo na jedné pobočce, u jednoho pracovníka, ale v rámci cca 2/3 republiky. Rozhodně mi nevychází vás poměr 50:50.
  • 24. 6. 2008 8:46

    i (neregistrovaný)
    Jekl bych, ze pokud nekdo sporil prvnim rokem, muze vynos porovnavat s inflaci 2,8%. Pokud uz ale nekdo spori delsi dobu, zajimat by ho mela hodnota 5,4% infalce a to je tak akorat k nakrknuti.
  • 24. 6. 2008 11:02

    (neregistrovaný)
    Inflace 5,4 je kravina, to bylo v prosinci protože všichni zdražili s předstihem aby v lednu zdražovat nemuseli.
  • 24. 6. 2008 13:11

    anonymní
    Tak prosím o vysvětlení, proč je teda inflace okolo 6,5%a směřuje nahoru.Statistický úřad odhaduje tuto inflaci na konci roku až k 10%,za předpokladu že vláda neudělá závažný kopanec.Tak že můžeme této vládě poděkovat za to,že znehodnotila většině střadatelů jejich úspory i když ekonomika mírně roste.
  • 24. 6. 2008 15:01

    Jiříček (neregistrovaný)
    Vy placení socani pořád všude používáte stejné věty se stejným argumentem. Bylo by záhodno to trošku střídat, takhle je to moc okaté...
  • 24. 6. 2008 17:11

    anonymní
    Jistě, když se nikomu něco nelíbí, tak je hned placený socan... BTW někde jsem nedávno četl, že kdyby v 50. letech existovala místo KSČ ODS, tak jsme dnes gubernií Ruska. A docela tomu věřím.
  • 30. 6. 2008 15:36

    Mayha (neregistrovaný)
    Kryštof Kolumbus byl prvním člověkem na Marsu. Musí to být pravda, protože jste to někdy někde četl - právě tady a teď.
  • 24. 6. 2008 14:20

    i (neregistrovaný)
    Proc kravina, lidem je fuk jestli zdrazili v prosinci nebo lednu, proste to drazsi je. Pokud davate prednost prumernemu rocnimu indexu (2,8), tak jsem zvedav jak to budete komentovat a porovnavat za rok. Totiz pokud by se od dneska do konce roku ceny nehnuly ani o halir, tak na konci roku tento prumerny rocni index inflace bude 6,2. A ceny se jeste urcite hnou a dolu to nebude...
  • 24. 6. 2008 11:26

    oddTom (neregistrovaný)
    Bylo by dobré mít možnost nejen odpočtu (slevy) od základu daně, ale i možnost bonusu. Takto jsou někteří na nule už díky slevám na poplatníka a manželku/a a aktuální efekt spoření nad 18.000 ročně nulový...
  • 24. 6. 2008 21:01

    Zdeněk (neregistrovaný)
    Trochu nechápu tak nízké zhodnocení u dlouhodobých investic. Jak je možné, že PF svěřujeme peníze "na furt" a výnos je jen 2,4%? U stavebního spoření je to podobné. Vždyť i spořící účet může mít 3,5% a to jsou vklady kdykoliv dostupné. Samozřejmě je tam daň, ale i tak je to výhodnější.
  • 25. 6. 2008 5:49

    anonymní
    Ano, Zdeňku, nechápete to.

    Zhodnocování PP je omezováno zákonem.
    Stavební spoření je spoření "na stavbu", není to spoření bezúčelové.
    Zhodnocení spořících účtů není garantováno dlouhodobě.

    Nejste-li spokojen se zhodnocením PP, zrušte si ho. A přečtěte si obchodní podmínky vašeho spořícího účtu.
  • 24. 7. 2008 12:32

    guest (neregistrovaný)
    Takové ocasnické rady typu "nejste li spokojen se zhodnocením na PP, zrušte ho" si nechte.
    Mě je to taky divné proč je zhodnocení tak malé když máme teď dost vysokou inflaci.
    Je to pravda, na spořicím účtu jsou 3,5 procenta a peníze jsou k dispozici hned do druhého dne. Na PP jsou fixované minimálně 15 let a zhodnocení je směšné. Asi si pánové bankéři nechávají velkou část zisku pro sebe.
  • 25. 6. 2008 11:19

    Mex (neregistrovaný)
    Musím se trochu připjit, ale snad jen méně mentorským tónem.

    Skutečně je to o pochopení. PF mají velmi striktně vymezeny oblasti, v nichž mohou prostředky klientů zhodnocovat. Pohříchu mají zapovězeny všechny i jen trochu rizikovější formy. Tím je dáno, že hlavní oblastí investic PF jsou dluhopisy a to ještě ne jakékoliv, dále maximálně nějaké nemovitosti a vklady u bank. Světová finanční krize se ovšem na dluhopisovém trhu dost podepsala a přestože dluhopisy nepotkaly takové poklesy jako třeba akcie, dotklo se to výnosnosti investic víc než bychom byli rádi.
    Bohužel jiné významnější zdroje pro zhodnocování prostředků PF nemají a pro klienty jsou zajímavé především státní podporou.

    Naproti tomu stavební spořitelny vytvářejí v současnosti výnosy především z poskytnutých úvěrů a protože objem vkladů je stále oproti objemům úvěrů obrovitý, mohou poskytovat i pevný úrok.
    Jestli si vzpomenete na počátky stavebního spoření, zjistíte, že spořitelny nejprve jen přijímaly vklady, k nim připisoval příspěvky stát, k tomu vybírali poplatky a fakticky nejdříve se dal vzít úvěr po dvou letech spoření. No to byl super stav. Když ale vytvořily spořitelny dostatečné rezervy, začaly poskytovat i různé překlenovací úvěry a meziúvěry, u nichž ovšem není striktní omezení sazby, jako je to u regulérních úvěrů ze stavebního spoření a už si mohou dovolit mnohem víc.
  • 13. 9. 2008 13:15

    Vlastní názor (neregistrovaný)
    Tož se taky musím připojit... Penzijní fondy jsou navázány na velké finanční instituce. Ty je pochopitelně tunelují. Samozřejmě ne jednorázově, jak to dělali kdysi jednotlivci ale systematicky a dlouhodobě. Tím "tunelováním" myslím to, že předražují vlastní služby těmto fondům (stejně jako nám, občanům ;-). Koneckonců se stačí podívat na výsledovky PF, komu asi platí stamiliony na poplatcích ;-)? Tržně se chovající subjekt ovládající tak vysoké prostředky by měl dokázat si vynutit na finančních trzích lepší podmínky, ne??? Je to pochopitelné. I tak, pokud zaměstnavatel dostatečně přispívá, zůstává to opticky pro lidi výhodné. Problém začíná být v situaci, kdy budou penzijní konta lidí dost vysoká na to, aby si uvědomili, o kolik přicházejí v důsledku znehodnocování jejich úspor. Myslím, že řada lidí obětuje náklady odbytného a relativně vysoké částky vybere, v rozporu s účelem PP. V důsledku toho by mohlo dojít k jistému "narovnání" a snad i zlepšení výnosů PP. Kdo má však naspořené vyšší částky již nyní, je pro něj asi lepší je vybrat a starat se o peníze sám.
  • 25. 6. 2008 6:04

    anonymní
    Klasický článek, kterému chybí pata. Nebo hlava?

    Když už autor nakydá hnůj na PP, tak má uvést alternativy. Jednostranná informace o ztrátovosti PP rozhodně laikům nepomůže. Potřebují totiž vědět, jaké jsou alternativy.

    Vkládat do PP více než 1500 měsíčně nemá význam. Autor by měl uvést, jaké alternativy se nabízejí k těmto 15 stovkám, jaké alternativy má vklad 500 Kč. Obě uvedené částky jsou jakési optimum, v prvním případě se maximalizuje státní příspěvek a daňový odpočet, ve druhém jen státní příspěvek.

    Dále by autor mohl už konečně pochopit realitu. Většina lidí si totiž na tu slavnou penzi spoří stejně méně než 500 Kč, protože jim jejich situace jaksi nedovoluje více. Takže by mě zajímalo, jaké alternativy se nabízejí pro vklady 100, 200, 300 a 400 Kč.
  • 25. 6. 2008 10:41

    anonymní
    Alternativy pro spoření jsou minimální.
    1. Pořád ještě stavební spoření (výnos kolem 7% při úložkách do 20 tis.Kč ročně)
    2. Spoření v záložnách na spořící účty (výnos kolem 4%)
    3. Spoření na spořící účty v bankách (výnos 3,5% hrubého a méně)
  • 25. 6. 2008 11:19

    bez přezdívky
    Alternativy k pepři najít není problém, třeba i tady na Měšci. Pro Vaši informaci, pepř při úložce kterou zmiňujete vy je výhodny při horiztu 10 let. Zajímavý článek můžete najít na investujeme.cz.
    Na částky uváděné Vámi bych doporučil fondy životního cyklu ( ČS ). Co se týče optimální částky spoření na penzi. Záleží kolik chcete čerpat a jak dlouho. Měsíční suma se dá stanovit, ale jak dlouho budem důchodci těžko. Takže optimální je žít z výnosů, co zůstane po smrti, dostanou dědici.
    Autor realitu chápe, nechápe ji ale většina budoucích důchodců. To co dostanou z průběžného systému nebude za pár let stačit ani na holý přežití. Neboť důchodců přibývá, lidský věk se pomalu ale jistě prodlužuje, ale daňových plátců ubývá. Vědí to všichni ( politici ), ale jak se někdo pokusí o změnu hned protestují.
  • 26. 1. 2010 9:37

    Matttes (neregistrovaný) ---.ujep.cz

    Poměrně dobré zhodnocení situace penzijního připojištění na českém trhu. Na druhou stranu si nemyslím, že by penzijní připojištění ztrácelo na atraktivitě. Myslím si, že je pro české občany stále zajímavé. Jeden z důvodů proč je stále tak atraktivní může být nízká finanční gramotnost spotřebitele. Jelikož jiné způsoby investování než je stavební spoření a penzijní připojištění je pro většinu lidí nepřijatelné.
    Ovšem co si pod tím máme představit? Finančně gramotným občanem se podle ministerstva rozumí spotřebitel, který chápe základní ekonomické souvislosti, orientuje se na trhu finančních produktů a služeb a je schopen odpovědně spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, včetně správy finančního majetku a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.
    Ministerstvo vnitra si nechalo od agentury STEM/MARK zpracovat výzkum veřejného mínění, který se zaměřil na vzdělání respondentů, ale také na základní znalosti termínů v oblasti finančních služeb, znalost a orientaci ve finančních produktech a službách nebo na finanční strategii domácností. K jakým závěrům dospěl?

    1/5 lidí osobní finance nezajímají
    2/5 lidí jsou špatně nebo průměrně informováni
    1/3 lidí si svůj osobní nebo rodinný rozpočet neplánuje nikdy
    Při výběru spotřebitelského úvěru se 18% lidí řídí podle výše měsíční splátky

    Na otázku „Jak byste naložil(a) s volnými peněžními prostředky ve výši 2000 Kč, které by vám zbyly v každém měsíci?“
    1/4 by je utratila.
    Pouze 8 % by s penězi dále pracovalo a investovalo je například do podílových fondů nebo akcií.

    Respondenti si měli představit, že investují částku 3000 Kč. Na otázku „Dal(a) byste přednost výnosu 300 Kč nebo výnosu 15 % z investované částky?“ odpovědělo plných 16 procent dotázaných špatně a 10 procent nebylo schopno se rozhodnout. Lépe odpovídali lidé s vyšším vzděláním a lepší sociální pozicí.
    Z výsledku můžeme vyčíst, že praktické znalosti některých našich spoluobčanů z oblasti financí jsou velmi špatné.

    Inflace
    penzijní fondy musí být schopny zajistit zhodnocení úspor účastníků penzijního připojištění nad úrovní inflace. Pokud toho schopny nebudou, postrádá tato forma spoření smysl

    Závěr
    Závěrem autor ukazuje na dva hlavní problémy u penzijního pojištění. Prvním z nich je legislativní omezení investičních možností penzijních fondů. Stát stanovuje penzijním fondům cca 80% investiční strategie. Tj. jeden z důvodů proč rozdíly ve výnosech mezi penzijními fondy jsou tak malé. Druhým pak malá transparentnost jejich hospodaření.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).