Zájem o penzijní připojištění roste navzdory klesajícím výnosům
Podle údajů Asociace penzijních fondů České republiky (APF ČR) v loňském roce stoupl počet účastníků penzijního připojištění o 351 tisíc, tedy o 9,7 %. To je podobná dynamika růstu jako v roce 2006. Na konci roku 2007 mělo penzijního připojištění sjednáno 3962 tisíc osob, což představuje přes 60 % ekonomicky aktivní populace. Prostředky evidované ve prospěch účastníků penzijního připojištění vloni vzrostly téměř o 26 miliard korun (19,1 %) a překročily hranici 162 miliard korun.
2005 | 2006 | 2007 | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Počet aktivních účastníků | Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč) | Počet aktivních účastníků | Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč) | Počet aktivních účastníků | Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil. Kč) | |
AEGON PF | – | – | – | – | 11 022 | 28 |
Allianz PF | 112 679 | 4 807 | 113 002 | 5 387 | 115 790 | 6 070 |
Axa PF | 604 401 | 26 288 | 593 728 | 29 475 | 577 082 | 32 228 |
ČSOB PF Progres | 81 042 | 1 070 | 159 558 | 3 383 | 224 674 | 5 466 |
ČSOB PF Stabilita | 330 549 | 10 289 | 358 962 | 12 247 | 385 477 | 14 216 |
Generali PF | 25 384 | 900 | 26 277 | 1 083 | 29 168 | 1 284 |
Hornický PF Ostrava | 19 156 | 998 | – | – | – | – |
ING PF | 388 567 | 13 332 | 404 863 | 15 969 | 434 998 | 18 807 |
PF České pojišťovny | 867 593 | 24 415 | 974 115 | 30 188 | 1 079 410 | 37 083 |
PF České spořitelny | 479 757 | 15 057 | 549 733 | 19 161 | 634 162 | 24 324 |
PF Komerční banky | 360 873 | 14 993 | 416 757 | 18 669 | 470 315 | 22 598 |
Zemský PF | 14 429 | 497 | 13 925 | 573 | – | – |
Celkem | 3 284 430 | 112 646 | 3 610 920 | 136 136 | 3 962 098 | 162 104 |
Zdroj: APF ČR
Podstatně horší to ale bylo s výsledky hospodaření penzijních fondů. Zvláště druhá polovina roku, která se odehrávala ve znamení prohlubování americké hypoteční krize, přinesla poměrně dramatický vývoj, který podnikání fondů příliš nepřál. Turbulence na kapitálových a finančních trzích neměly negativní dopad jen na ceny akcií. S růstem úrokových sazeb výrazně klesla atraktivita dříve nakoupených dluhopisů a termínovaných vkladů, které v Česku tvoří zhruba 85 % aktiv penzijních fondů.
Tyto konzervativní investice dosud přinášely roční výnos kolem 3 %, což donedávna stačilo. Základní cíl, zhodnotit vklady účastníků alespoň mírně nad úrovní inflace, se fondům dařilo splnit. O zbytek se postarala poměrně štědrá státní podpora spočívající ve výplatě státního příspěvku, daňových výhodách a v neposlední řadě i mediální popularizaci penzijního připojištění. Loni v září se však situace výrazně změnila. V období od října do prosince vzrostla inflace v Česku z 2,8 % na 5,4 %, což je nejvíc za posledních devět let.
Porazily penzijní fondy inflaci?
Tato poměrně jednoduchá otázka nemá jednoznačnou odpověď. Záleží totiž na tom, s jakou inflací se uvažuje, a také co všechno se do výnosů fondů zahrne. Nejprve k té inflaci. Na stránkách Českého statistického úřadu se lze dočíst, že inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase a obvykle se vyjadřuje pomocí indexů spotřebitelských cen. Zároveň je zde upozornění, že inflace je více druhů. V různých případech se proto mají používat ty správné údaje, které je třeba věcně, prostorově a časově vymezit.
V médiích se lze dočíst, že inflace v roce 2007 byla buď 2,8 %, nebo také 5,4 %. Zní to divně, ale oba tyto údaje jsou správné. Jen je třeba je správně interpretovat. První z uvedených údajů, 2,8 %, je míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru dvanácti předchozích měsíců. Používá se při úpravách a posuzování průměrných veličin, např. při propočtech reálných mezd, důchodů atd.
Hodnota 5,4 % v daném případě představuje prosincovou míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k prosinci roku 2006. Tato míra inflace tedy vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny v průběhu roku 2007. Používá se zejména při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací atd. Má-li být posuzováno, zda nějaká investice v průběhu roku 2007 získala nebo ztratila kvůli inflaci na hodnotě (kupní síle), měl by být vzat v potaz i údaj o 5,4% inflaci.
Přelomový rok 2007
Průměrné zhodnocení připsané účastníkům penzijními fondy za rok 2007 dosáhne hodnoty 2,88 %, resp. 2,47 % (viz tabulka). To je nejméně v dosavadní historii českého penzijního připojištění, která se začala psát v roce 1995. Co je ale horší, prakticky všechny penzijní fondy prohrály souboj s inflací. Ať už se inflace v minulosti pohybovala kolem hranice 10 %, jako tomu bylo v polovině devadesátých let, nebo naopak byla velmi nízká, jako v letech 2002 a 2003, většině penzijních fondů se vždy podařilo nad ní zvítězit. Loni však poprvé nikoliv.
Nejvyšší zhodnocení, 4,50 %, svým klientům za loňský rok připsal nováček na trhu, penzijní fond AEGON, jehož tržní podíl je prozatím minimální. Navíc se jedná spíše o marketingový tah. Hospodaření fondu skončilo se ztrátou 18,5 mil Kč, kterou uhradili jeho akcionáři. Reálnější základ má zhodnocení 4,10 %, které svým klientům připisuje penzijní fond Generali. Vykázal totiž zisk přes 52 mil. Kč po zdanění a na konci roku spravoval majetek účastníků v objemu necelých 1,3 miliard korun, čemuž připsané zhodnocení zhruba odpovídá.
Pomyslnou třetí příčku v pořadí úspěšnosti hospodaření obsadil penzijní fond České spořitelny s připsaným zhodnocením 3,07 %. Jde o druhý největší penzijní fond na českém trhu s tržním podílem 16 % (měřeno počtem účastníků). Těsně za ním se umístil penzijní fond Allianz s připsaným zhodnocením 3,05 %. Zbylých šest fondů svým klientům připsalo zhodnocení pohybující se v rozmezí od 2,05 % do 2,5 %. V porovnání s průměrnou 2,8% inflací, resp. 5,4% inflací na konci roku tedy žádná velká sláva.
2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | |
---|---|---|---|---|---|
AEGON PF | – | – | – | – | 4,50 |
Allianz PF | 3,00 | 3,00 | 3,00 | 3,11 | 3,05 |
Axa PF | 3,36 | 3,11 | 3,74 | 2,50 | 2,05 *) |
ČSOB PF Progres | 4,30 | 5,30 | 5,00 | 2,30 | 2,40 *) |
ČSOB PF Stabilita | 2,30 | 4,30 | 4,00 | 2,80 | 2,40 *) |
Generali PF | 3,00 | 3,00 | 3,81 | 3,74 | 4,10 |
ING PF | 4,00 | 2,50 | 4,20 | 3,60 | 2,50 |
PF České pojišťovny | 3,10 | 3,50 | 3,80 | 3,30 | 2,40 |
PF České spořitelny | 2,64 | 3,74 | 4,03 | 3,04 | 3,07 |
PF Komerční banky | 3,40 | 3,50 | 4,00 | 3,00 | 2,33 |
Zemský PF | 4,01 | 4,38 | 4,60 | 4,58 | – |
Aritmetický průměr | 3,31 | 3,63 | 4,02 | 3,20 | 2,88 |
Vážený průměr **) | 3,15 | 3,35 | 3,86 | 3,02 | 2,47 |
*) Předběžné údaje.
**) Vážený průměr zohledňuje velikost fondů podle objemu prostředků evidovaných ve prospěch účastníků.
Zdroj: APF ČR, Penzijní fondy, výpočet autora
2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | |
---|---|---|---|---|---|
Inflace 1 *) | 0,10 | 2,80 | 1,90 | 2,50 | 2,80 |
Inflace 2 **) | 1,00 | 2,80 | 2,20 | 1,70 | 5,40 |
*) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen.
**) Míra inflace v prosinci vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k prosinci předchozího roku.
Zdroj: ČSÚ
Státní podpora situaci nezachrání
V souvislosti s hodnocením výkonnosti penzijních fondů a výhodností penzijního připojištění se nelze nezmínit o státní podpoře. Její hmotná část sestává z poskytování státního příspěvku ve výši až 150 korun měsíčně a z daňových výhod. Při splnění zákonem stanovených podmínek si účastník penzijního připojištění může snížit svůj daňový základ až o 12 000 korun ročně. Zvýhodněny jsou i platby, kterými na penzijní připojištění zaměstnancům přispívají jejich zaměstnavatelé.
Poskytování státní podpory nepochybně činí penzijní připojištění pro investory zajímavějším. Samo o sobě však výhodnost této formy dlouhodobého spoření zaručit nemůže. Státní příspěvek sice navyšuje každou úložku, ale na zhodnocování naspořených prostředků v dalších letech již nemá žádný vliv. Totéž platí pro daňové úlevy. O tom, zda kupní síla úspor bude postupem času růst, nebo klesat kvůli inflaci, rozhoduje hospodaření penzijního fondu, který je spravuje. To si však většina lidí příliš neuvědomuje.
Resumé je tedy jasné: penzijní fondy musí být schopny zajistit zhodnocení úspor účastníků penzijního připojištění nad úrovní inflace. Pokud toho schopny nebudou, postrádá tato forma spoření smysl. Berlička v podobě státní podpory na tom nic nezmění. K vyřešení tohoto problému se český systém penzijního připojištění musí zbavit dvou hlavních neduhů. Prvním z nich je přísné legislativní omezení investičních možností penzijních fondů. Druhým pak malá transparentnost jejich hospodaření. Na léčbu obou neduhů je nejvyšší čas.