Hlavní navigace

Názor k článku Desetník: Penzijní připojištění čekají změny od V - Včerejší HN - titulní strana: 5900000000korun Penzijní fondy, ve...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 10. 6. 2009 8:00

    V (neregistrovaný)
    Včerejší HN - titulní strana:


    5900000000korun


    Penzijní fondy, ve kterých spoří se státní podporou na důchod přes čtyři miliony Čechů, mají vážné problémy. V některých případech dokonce závazky vůči klientům převyšují majetek fondů. Celkově v penzijních fondech podle výpočtů HN chybí asi 5,9 miliardy korun.

    „Znamená to, že kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, šest miliard by v systému chybělo,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

    Vklady střadatelů ale ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora (maximálně 150 korun měsíčně). Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují.

    Výnosy za loňský rok jsou už teď nejnižší v historii českého penzijního spoření. Například Penzijní fond AXA nepřipsal klientům za loňský rok nic, Fond ING jen čtyři setiny procenta a tři další fondy zhodnotily vklady o méně než procento.

    Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili,“ řekl šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. *

    Jak bezmála šestimiliardová díra v českých penzijních fondech vznikla? Kromě ztrát z obchodů, hlavně na akciových trzích, ji mají na svědomí vysoké provize, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. Ty dosahují i několika tisíc korun na klienta.

    Výnosy penzijních fondů se budou pravděpodobně ještě snižovat. Fondy se totiž připravují na vznik zcela nového systému penzijního spoření a chtějí do té doby deficit vymazat – a to právě snížením výnosů pro klienty. „Chceme, aby se co největší část deficitu rozpustila, než zákon začne platit,“ potvrdil Jiří Rusnok.

    Hospodaření fondů zneklidňuje i centrální banku, která s Asociací jedná o zavedení větší kontroly. ČNB například podle Rusnoka chce, aby fondy vytvářely rezervy k rizikovým obchodům, jako jsou investice do akcií či nemovitostí. Chce také přesně stanovit pravidla, podle kterých by akcionáři penzijních fondů měli povinnost doplňovat kapitál.

    Už vloni akcionáři na podnět ČNB vložili do fondů kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Zda budou muset dolívat peníze znovu, není zatím jasné. V prvním čtvrtletí to musel udělat jenom fond AEGON, protože se jako jediný propadl do účetní ztráty.




    ***


    Kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, v systému by chybělo šest miliard korun. Klára Hájková NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA FINANCÍ ___________________________________________________________________________


    Včerejší HN - 18.strana:

    Penzijní fondy


    Banka jedná s Asociací penzijních fondů o přenastavení pravidel. Některé fondy měly ke konci kvartálu vyšší závazky než investice.


    Centrální banka je znepokojena nekontrolovatelným hospodařením penzijních fondů a jedná s nimi o možnostech nápravy. Některé fondy měly ke konci března vyšší závazky ke klientům než objem investic.

    Celkový deficit krytí vychází zhruba na 5,9 miliardy korun. Nepomohlo ani to, že akcionáři fondů již vloni do celého systému dolili kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Účetně sice fondy v prvním kvartále vykázaly zisk, ale do tohoto zisku fondy nezapočítávají pokles hodnoty cenných papírů, které drží. Promítnou se tam jen ty zisky a ztráty, které fondy utrží, když nějaké cenné papíry prodají.

    „Aktuálně probíhají jednání s Asociací penzijních fondů ohledně nastavení obezřetnostních opatření k udržení finanční stability penzijních fondů,“ potvrdil mluvčí ČNB Marek Petruš.

    Podle Jiřího Rusnoka, šéfa Asociace penzijních fondů, například centrální banka požaduje, aby si k rizikovým investicím, jako jsou akcie nebo nemovitosti, fondy vytvářely rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.

    Centrální bance se rovněž nelíbí, že penzijní fondy vykazují jako aktiva i provize zaplacené finančním poradcům za získání klientů.

    Fondy to vysvětlují tak, že o tyto „náklady příštích období“ snižují celkový výnos stávajících střadatelů. Navíc postupují v souladu s evropskými účetními standardy. „Centrální banka navrhuje alespoň čtvrtinu těchto nákladů vykazovat jako pasiva,“ řekl HN předseda představenstva Allianz PF Petr Poncar.

    Banka dále navrhuje opatření, aby fond automaticky musel doplnit kapitál nebo přehodnotit strukturu investic, když hodnota kapitálu poklesne pod určitou hodnotu. Konkrétní pravidla ale centrální banka ani asociace zatím zveřejňovat nehodlají. Největší problém pro fondy představují ztráty na akciích. Některé, například Allianz PF nebo PF Komerční banky, se jich stačily zbavit už před krizí, ale třeba AEGON jich má v portfoliu pořád asi 6,6 procenta a Fond České pojišťovny čtyři procenta. U dluhopisů není pokles hodnoty tak závažný. „Fondy je většinou hodlají držet do splatnosti, takže předpokládám, že většinu ztrát na dluhopisech se podaří vrátit,“ řekl finanční ředitel AXA PF Mojmír Boucník.

    Pokud fondům přibývají klienti, nejsou vklady střadatelů zásadně ohroženy, jenom se jim snižují výnosy. Už výsledky za loňský rok byly žalostné. Situace se ale může zkomplikovat, když střadatelé začnou odcházet. V takovém případě by se mohlo stát, že by fondy musely prodávat některé cenné papíry pod cenou a prodělávaly by. Aktuálně čelí úbytku klientů pouze Penzijní fond AXA a Penzijní fond ING.




    Co navrhuje centrální banka


    doplňování kapitálu Dnes není zcela jasné, za jakých okolností musí akcionáři do penzijních fondů doplňovat kapitál. centrální banka chce stanovit přesná pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a hranici, pod kterou nesmí klesnout.


    Náklady příštích období Penzijní fondy si počítají do aktiv provize, které zaplatily poradcům na získání nových střadatelů. označují je jako „náklady příštích období“ a snižují o ně výnosy střadatelů. ČNB navrhuje, aby si do aktiv fondy počítaly jen 75 procent těchto peněz.


    Rezervy za rizikové investice centrální banka navrhuje, aby na rizikové investice jako akcie či nemovitosti fondy vytvořily rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.


    zdroj: APF Čr
    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    * "Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali."
    Proč by zveřejňovali, že? Když lhali a tutlali komunisti, byl to důvod k převratu. Když se tak děje nyní, je to v nejlepším pořádku?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).