Hlavní navigace

Názory k článku Desetník: Penzijní připojištění čekají změny

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 11. 5. 2009 0:54

    anonymní
    Zároveň musí každý účastník penzijního připojištění spořit minimálně 100 Kč měsíčně, nemůže jen spoléhat na příspěvky zaměstnavatele nebo jiných osob."
    A nemusí to tak náhodou dodržet už teď? Resp. je jedno, kdo za něj ty prachy pošle.

    Doba spoření 5 a více let je mezi přechody nebo jako celková doba spoření?
  • 11. 5. 2009 8:28

    Joe Azbest (neregistrovaný)
    Kdo sleduje obecné dění, ví že minimální částka na penzijko bude zvýšená z jedné stokoruny na tři a státní příspěvek se má snížit. Z mého pohledu, je to vše jen blbákov na lidi. Přece je jasné, že vám dnes nedá nikdo nic zadarmo. To vše se dělá jen a jen proto, ať jsou zaměstnány ty davy úředníků. Banky nás berou na hůl svými až nesmyslnými poplatky a za každou změnou, je zapotřebí další školení úředníků. Kde na tohle naše společnost bere peníze? Připadá mi to vše, jako lépe promyšlený systém alá LETADLO. I když to v konečném důsledku letadlo není. Je v to nějaká pyramida blbostí, jež s vyšším počtem úředníků, nese o to vyšší počet lejster, která vytváří pracovní místa dalším úředníkům. A tenhle chaos má zkrytý řád, který však chápe jen málokdo. Ten pak je většinou ve vyšším patře oné pyramidy. Proto nemějte lidičky zazlé všem těm kdo žijí z podpor a jiných soc.dávek, protože si vybírají jinou formou, to co společnost poskytuje. Jakpak by se úřední šiml nažral, kdyby bylo vše jednoduché a přehledné. Vždyť na úředníky, je možno dívat se stejně žalostným pohledem, jako na socky. Obě skupiny jsou v tom TÉMĚŘ nevině.
  • 11. 5. 2009 8:45

    PaRR (neregistrovaný)
    Myslím, že to tady zase někdo vidí moc černě a moc ve stylu americké noční můry...

    To, že dochází ke změnám je přece úplně normální a změny jsou nutné. Minimální stokoruna přece nemůže zůstat navždy... jakou myslíte, že bude mít stokoruna hodnotu za deset let? Proto je důvodem navýšení částky, kterou si lidé mají spořit. Kdybychom změny nedělali a za vším viděli intriky a výmysly úředníků jen proto, aby se někdo zabavil... byli bychom na tom dneska asi hodně špatně a možná bychom byli na tom vývojově jak domorodci v africké poušti.....

    Co se týče narážek na banky a bankovní poplatky, ani tady si nedovolím souhlasit.... přeci existují i na našem trhu kvalitní bankovní domy, které vám nabízejí hodně za málo peněz... nebo úplně zadarmo.... Např. třeba Volksbank a její pobočky v Kauflandech... vždyť tam máte tolik co vybírat.... tak se nejdříve informujte, než tady na nás vylejete tu svou poučku o "sledování obecného dění"... vy možná sledujete, ale málo.
  • 11. 5. 2009 8:55

    Mameluk (neregistrovaný)
    PaRR souhlas Volksbanka je ke svým klientům hodně vstřícná a díky Kauflandu je jim pořád na blízku i při běžnym nákupu:-)))))
  • 13. 5. 2009 14:03

    Barbara (neregistrovaný)
    a já bych byla přeci jen trochu pesimistická...

    spousta klientu si houfně uzavírala penzijní připojištění na 100 s tím, že další polovinu dostanou do státu což je dobrý kšeft a nikdo neřešil jakou hodnotu bude mít stofka teď nebo za dvacet let a ten kdo to řešil, tak si stejně nikde nespoří...

    a pak je tu další sorta klientu, to jsou ti co sotva oslavili plnoletost a chtěji jen, aby jim běžel čas - po 15ti letech je možno vybrat 50% vkladu - a až někdy začnou vydělávat, začnou si teprve pořádně spořit s vědomím, že už to nemají uvázané na tak dlouhou dobu...

    jistě nikdo nepočítal s tím, že bude krize a zhodnocení bude k smíchu

    já osobně jsem založila penzijko ruzným dvoum členum rodiny na stovku, kerou jim tam sama posílám - tu stovku vždycky někde najdete - s tím že tam někdy začnou pořádně spořit sami...po této úžasné reformě to, ale hodlám zrušit, protože najít 200 a 600 je dost velký rozdíl...

    a obávám se, že takhle bude smýšlet spousta klientů, celá reforma akorát podporuje pád penzijního fondu jako takového a argument, že teď si všichni uzavřou pf, aby měli ještě těch posledních pár měsícu ty staré příspěvky jsou k smíchu

    jo kdyby byla reforma v tom smyslu, že v tomto roce se ještě bude uzavírat za starých podmínek jako u stavebbního spoření v roce 2003, to by pak byl rejžák pro pf, ale tohle je pro tyto ustavy a tudiž i pro ekonomiku všeobecně zničující
  • 11. 5. 2009 9:14

    xxx (neregistrovaný)
    Nejsou to žvásty. Minimální částka se zvyšuje, příspěvek státu snižuje, zavádí se nový poplatek. To jsou fakta.
    Jinými slovy se chce více od lidí a tito za to dostanou méně než dosud, když už jich dost nachytali na vějičku.
  • 11. 5. 2009 9:19

    anonymní
    Tak vás chytráků je tu víc? No toto.

    Jasně, že jsou to žvásty, člověče. I ten Váš příspěvek je blábol. Pro stávající klienty platí jejich obchodní podmínky, pro někoho dokonce ty nejstarší a PP si může vybrat v padesáti. Prý vějičku. To je pohled člověka bez znalosti souvislostí, ale se strašnou potřebou se vyjádřit. Pro takové byl vymyšlen internet.
  • 5. 11. 2009 17:56

    tralal (neregistrovaný)
    Tkaže chápu to správně, když to vidím tak, že to bude stejné jako u stavebního spoření, kde člověku zůstaly "pravidla a výhody" smlouvy kterou uzavřel ještě před změnami?
    Když uzavřu penzijko teď např na 100 Kč, nebudu muset v příštím roce nic měnit a nadále mi zůstane 50 Kč podpora?
  • 12. 5. 2009 22:30

    Prudič (neregistrovaný)
    Pokud chtějí stávající spoření k 31.12.2009 vést do útlumu a umožnit přestup do nových fondů, případně umožnit novým zájemcům vstup jen do nových fondů, tak se vzbudili pozdě.
    Dnes je ve stávajících fondech účetně kolem 180 miliard Kč a současně v nich ve skutečnosti chybí 12 miliard Kč. I když budou fondy připisovat zhodnocení do půl %, tak tu díru do konce roku 2010 už nezalepí. Pak stačí trochu spustit paniku a fondy stihne osud kampeliček. A najednou se ukáže, že zakladatelé menších fondů ( a možná i těch větších) je raději nechají zkrachovat, než by doplnili těch 12 miliard ze svého.
    No na co ODS šáhla, to posr@l@, jak to tak vypadá, lokaj Kalousek v tom jen pokračuje.
  • 13. 5. 2009 8:19

    V (neregistrovaný)
    Ano, máte pravdu, na co ODS šáhla, to posr@l@, a lokaj Kalousek v tom jen pokračuje. Jen doufám, že lidi při volbách už konečně pochopí, že ODS je tu pro bohatých horních 100 tisíc a běžní občané jsou jí šuma fuck. Ty je potřeba jen a jen oškubávat a pak je odkopnout jako povl do kopřiv.
  • 13. 5. 2009 8:40

    anonymní
    Zatímco podle ČSSD je nutno běžným občanům stále rozdávat neexistující peníze. Ať žije ČSSD, ať žije Argentina!
  • 13. 5. 2009 11:50

    SocPredator (neregistrovaný)
    Vy znáte jen tyhle dvě strany, nebo máte tak černobílý pohled kompletně na všechno? :-)
  • 25. 5. 2009 17:34

    Prudič (neregistrovaný)
    Kdo tu mluví o nějakém rozdávání. Jde o to, že když si část aktivního života utrhuju od úst a šetřím, tak bych se pak v důchodu rád s těmi penězi setkal. Měl jsem možnost se bavit s jedním zaměstnancem penzijního fondu a ptal jsem se jej co mám dělat, když mohu peníze bez ztráty státních příspěvků a dodanění dřívějších úlev vybrat až ke konci roku 2011 a zda o peníze nepříjdu. Bylo mi řečeno, že pokud by byly Nečasovy návrhy opravdu v parlamentu schváleny (co se už naštěstí nestane) tak by po 31.12.2010 byl klientům nabídnut přechod do nových fondů se zápočtem 70 až 90% ušetřené částky (podle fondu) a kdo by nepřešel, tak by pravděpodobně musel počkat až na likvidací fondu.
    Nepředpokládá, že by zakladatelé fondů byli ochotni miliardové ztráty uhradit a fond nadále provozovat bez přílivu prostředků až do konečné likvidace.
  • 26. 5. 2009 8:08

    anonymní
    Děkujeme, Prudiči, za informaci. Tyhle pravdy se mezi běžné lidi nedostanou. Aspoň víme, koho nevolit..

    K příspěvku 13. 5. 8:40 uživatel si přál zůstat v anonymitě: ony ty peníze existují, ale nedojdou v rámci vykořisťování těm, kterým za poctivou práci náleží. A pokud mají lidé problémy vyjít do příští výplaty, asi to nesvědčí o valné kvalitě životní úrovně (nemám nyní na mysli ty, co výplatu profetují nebo prochlastají - ale je spousta metod, jak občany připravit o velký peníz = plyn, nájem, elektřina, hypotéka, zdravotnictví, voda, atd. atd.)
  • 10. 6. 2009 8:00

    V (neregistrovaný)
    Včerejší HN - titulní strana:


    5900000000korun


    Penzijní fondy, ve kterých spoří se státní podporou na důchod přes čtyři miliony Čechů, mají vážné problémy. V některých případech dokonce závazky vůči klientům převyšují majetek fondů. Celkově v penzijních fondech podle výpočtů HN chybí asi 5,9 miliardy korun.

    „Znamená to, že kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, šest miliard by v systému chybělo,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

    Vklady střadatelů ale ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora (maximálně 150 korun měsíčně). Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují.

    Výnosy za loňský rok jsou už teď nejnižší v historii českého penzijního spoření. Například Penzijní fond AXA nepřipsal klientům za loňský rok nic, Fond ING jen čtyři setiny procenta a tři další fondy zhodnotily vklady o méně než procento.

    Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili,“ řekl šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. *

    Jak bezmála šestimiliardová díra v českých penzijních fondech vznikla? Kromě ztrát z obchodů, hlavně na akciových trzích, ji mají na svědomí vysoké provize, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. Ty dosahují i několika tisíc korun na klienta.

    Výnosy penzijních fondů se budou pravděpodobně ještě snižovat. Fondy se totiž připravují na vznik zcela nového systému penzijního spoření a chtějí do té doby deficit vymazat – a to právě snížením výnosů pro klienty. „Chceme, aby se co největší část deficitu rozpustila, než zákon začne platit,“ potvrdil Jiří Rusnok.

    Hospodaření fondů zneklidňuje i centrální banku, která s Asociací jedná o zavedení větší kontroly. ČNB například podle Rusnoka chce, aby fondy vytvářely rezervy k rizikovým obchodům, jako jsou investice do akcií či nemovitostí. Chce také přesně stanovit pravidla, podle kterých by akcionáři penzijních fondů měli povinnost doplňovat kapitál.

    Už vloni akcionáři na podnět ČNB vložili do fondů kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Zda budou muset dolívat peníze znovu, není zatím jasné. V prvním čtvrtletí to musel udělat jenom fond AEGON, protože se jako jediný propadl do účetní ztráty.




    ***


    Kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, v systému by chybělo šest miliard korun. Klára Hájková NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA FINANCÍ ___________________________________________________________________________


    Včerejší HN - 18.strana:

    Penzijní fondy


    Banka jedná s Asociací penzijních fondů o přenastavení pravidel. Některé fondy měly ke konci kvartálu vyšší závazky než investice.


    Centrální banka je znepokojena nekontrolovatelným hospodařením penzijních fondů a jedná s nimi o možnostech nápravy. Některé fondy měly ke konci března vyšší závazky ke klientům než objem investic.

    Celkový deficit krytí vychází zhruba na 5,9 miliardy korun. Nepomohlo ani to, že akcionáři fondů již vloni do celého systému dolili kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Účetně sice fondy v prvním kvartále vykázaly zisk, ale do tohoto zisku fondy nezapočítávají pokles hodnoty cenných papírů, které drží. Promítnou se tam jen ty zisky a ztráty, které fondy utrží, když nějaké cenné papíry prodají.

    „Aktuálně probíhají jednání s Asociací penzijních fondů ohledně nastavení obezřetnostních opatření k udržení finanční stability penzijních fondů,“ potvrdil mluvčí ČNB Marek Petruš.

    Podle Jiřího Rusnoka, šéfa Asociace penzijních fondů, například centrální banka požaduje, aby si k rizikovým investicím, jako jsou akcie nebo nemovitosti, fondy vytvářely rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.

    Centrální bance se rovněž nelíbí, že penzijní fondy vykazují jako aktiva i provize zaplacené finančním poradcům za získání klientů.

    Fondy to vysvětlují tak, že o tyto „náklady příštích období“ snižují celkový výnos stávajících střadatelů. Navíc postupují v souladu s evropskými účetními standardy. „Centrální banka navrhuje alespoň čtvrtinu těchto nákladů vykazovat jako pasiva,“ řekl HN předseda představenstva Allianz PF Petr Poncar.

    Banka dále navrhuje opatření, aby fond automaticky musel doplnit kapitál nebo přehodnotit strukturu investic, když hodnota kapitálu poklesne pod určitou hodnotu. Konkrétní pravidla ale centrální banka ani asociace zatím zveřejňovat nehodlají. Největší problém pro fondy představují ztráty na akciích. Některé, například Allianz PF nebo PF Komerční banky, se jich stačily zbavit už před krizí, ale třeba AEGON jich má v portfoliu pořád asi 6,6 procenta a Fond České pojišťovny čtyři procenta. U dluhopisů není pokles hodnoty tak závažný. „Fondy je většinou hodlají držet do splatnosti, takže předpokládám, že většinu ztrát na dluhopisech se podaří vrátit,“ řekl finanční ředitel AXA PF Mojmír Boucník.

    Pokud fondům přibývají klienti, nejsou vklady střadatelů zásadně ohroženy, jenom se jim snižují výnosy. Už výsledky za loňský rok byly žalostné. Situace se ale může zkomplikovat, když střadatelé začnou odcházet. V takovém případě by se mohlo stát, že by fondy musely prodávat některé cenné papíry pod cenou a prodělávaly by. Aktuálně čelí úbytku klientů pouze Penzijní fond AXA a Penzijní fond ING.




    Co navrhuje centrální banka


    doplňování kapitálu Dnes není zcela jasné, za jakých okolností musí akcionáři do penzijních fondů doplňovat kapitál. centrální banka chce stanovit přesná pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a hranici, pod kterou nesmí klesnout.


    Náklady příštích období Penzijní fondy si počítají do aktiv provize, které zaplatily poradcům na získání nových střadatelů. označují je jako „náklady příštích období“ a snižují o ně výnosy střadatelů. ČNB navrhuje, aby si do aktiv fondy počítaly jen 75 procent těchto peněz.


    Rezervy za rizikové investice centrální banka navrhuje, aby na rizikové investice jako akcie či nemovitosti fondy vytvořily rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.


    zdroj: APF Čr
    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    * "Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali."
    Proč by zveřejňovali, že? Když lhali a tutlali komunisti, byl to důvod k převratu. Když se tak děje nyní, je to v nejlepším pořádku?
  • 9. 10. 2012 23:16

    Jan Pomocný (neregistrovaný) ---.63.broadband2.iol.cz

    Našel jsem web, který se přímo tématu změn v penzijním připojištění 2013 věnuje. Je to http://penzijnipripojisteni2013.cz . Našel jsem tam změny, které důchodová reforma přinese i srovnání penzijního připojištění v roce 2012 a 2013. Pokud o tohle téma máte zájem, mohu jenom doporučit.