Hlavní navigace

Paroubkův pukavec

Pavel Novák

Kdyby se splnila pověst o Bruncvíkovi a všichni nepřátelé země české přišli o hlavu, zbyl by v Čechách vůbec nějaký politik?

Tento text vyjadřuje názor autora, který se nemusí shodovat s názorem redakce či vydavatele.

Také máte rádi Staré pověsti české? Když jsem byl malý, patřila k mému oblíbenému čtivu pověst o Bruncvíkovi. Nedávno jsem si na ni znovu vzpomněl a napadlo mne, co by se stalo, kdyby z posvátné hory Blaník vyjeli blaničtí rytíři, Svatý Václav v jejich čele uchopil Bruncvíkův meč a zvolal: Všem nepřátelům země české hlavy dolů!

Možná, že bychom se velmi podivili a třeba i pobavili. Při pohledu na dění na politické scéně mne totiž napadá, zda by v Čechách vůbec zbyl nějaký politik. Čtěte také: Jak shodit kostku cukru

Nu posuďte sami: jeden z politiků dokáže kvůli neukojeným osobním ambicím svrhnout vládu a pak za nejasných okolností sabotuje předčasné volby, které tím vyvolal, další pro změnu předvádí podivné hrátky se svou dovolenou, které by si jako osoba veřejně činná neměl vůbec dovolit, nemluvě o těch, kteří pod nejrůznějšími záminkami zdržují podpis jakkoliv kontroverzní Lisabonské smlouvy. Jako by dělali vše pro to, abychom nesvorností ještě víc nahráli pokračujícím ruským snahám o znovuovládnutí střední Evropy.

Pověst o Bruncvíkovi je ale jen bohužel pověstí – nebo možná přes veškeré lamentování a tragikomedii schvalování státního rozpočtu v Parlamentu není zemi české nejhůř – a blaničtí rytíři v čele se Svatým Václavem tedy dál spí v hoře Blaník. Nebo pouze vyčkávají, zda či jak si se současnou situací poradí jejich dědicové, tedy my sami?


Bruncvík, socha, pověst, historie, www.seniortip.cz

Foto: www.seniortip.cz


Jenže co dělat, když u nás (pan Kraus se svým Uvolněte se prosím, promine) v podstatě ani neexistuje pořádný satirický pořad, kritizující politiky, což taky o něčem vypovídá? Nepřišel znovu čas na vajíčka?

Osobně se domnívám, že vajíčka – pozor, nikoliv kamení – k politice rozhodně patří a dávají jasnou výpověď o tom, co si kdo o politikovi či politicích myslí. Pokud by ale opět vzplála „vajíčková bitva“, přimlouval bych se, aby šlo tentokrát o pukavce.

Nebylo by to ostatně nic nového. Těch, které nám jistý nejmenovaný politik ve jménu svého ega letos až dosud naservíroval, naposledy při schvalování státního rozpočtu v poslanecké sněmovně Parlamentu, bylo více než dost. Nepřišel čas mu je vrátit, aby si uvědomil, jaké to je být jejich terčem?

Našli jste v článku chybu?