souhlas. Auto většinou slouží lidem k demonstraci sociálního statusu, je to jen takový pojízdný fetiš. Kdyby ti lidé přemýšleli, tak zjistí, že ekonomicky je to totální sebevražda (pokud samozřejmě ten vehikl nemají firemní, odepisovaný a provozovaný z firemních tržeb). Když bych se měl rozhodnout mezi investicí např. do uměleckýho předmětu(starožitnosti) nebo novýho auta, tak jdu jednoznačně do toho uměleckýho předmětu, tam totiž hodnota v průběhu času může jen stoupat. Auto má smysl kupovat snad jen v bazaru.
Ekonomická sebevražda? Proč? Kydž zohledníte i nepřímé dopady, tak to naopak může být přínos.
Protože mne baví čísla, sleduji si mj. kompletní náklady na provoz auta a u dvou, které jsem už prodal, byl výsledek 4,60 a 5 Kč/km. Denně dojíždím do práce 25 km a veřejnou dopravou jsem schopen se tam dostat tak za 1,20 Kč/km, ale místo 25 minut na jedné cestě strávím víc jak hodinu a půl. Takže na jedné straně sice zaplatím cca. 180 kaček denně za dopravu autem navíc vůči busu nebo vlaku, ale na druhé straně ušetřím 2 – 2,5 hodiny svého volného času. Vyplatí se to? Mě ano …
tak ve vasem pripade to dava smysl, ale jinak dojizdeni napriklad z vesnic v okoli prahy do tech 25 kilometru netrva vetsinou vic nez pul hodiny (kdyz maji to stesti ze lezi na trase linkovych autobusu, co vozi lidi do prace nebo rychlikovy trasy, co jede pres Hlavac, Holesovice nebo na Masaryka). Ale jak jsem psal, pro takovou situaci, kdy to jinak nez autem nejde, se mi zda mnohem lepsi reseni koupit ojetinu, ale jeste v solidnim stavu, v nejakym bazaru. – – Co se tyka ztracenyho casu behem jizdy, myslim ze je to presne naopak, protoze clovek muze docela dobre pracovat (napr. s notebookem) nebo si cist knizku, tisk anebo vyrizovat cokoli jinyho. Zkuste si to za volantem, tam si tak akorat muzete pustit radio, mozna i telefonovat s handsfree (kdyz volanyho mate v pameti mobilu).
Koupím auto za 300.000 Kč, za 5 let ho prodám za 200.000, najedu 50.000 km.
Průměr za amortizaci 2 Kč/km. Spotřeba 8 l dává 2,48 Kč/km. Povinné ručení 5.000 Kč/rok dává 0,50 Kč/km. Havarijní pojištění 8.000 Kč/rok dává 0,80 Kč/km. Celkem 5,78 Kč/km, pokud nenastane potřeba jakýchkoliv oprav a investic, nebudu platit parkovné ani pokuty. Na druhou stranu ušetřím za jízdné v hromadné dopravě. Někomu to přijde jako dobrý obchod, mně ne. Než mrhat čas v kolonách, raději si v MHD něco přečtu, vystoupím kde chci a nemusím zoufale hledat místo k zaparkování. Cestou na chatu si za 26 Kč prohlížím okolí. Za bolševika jsem taxikařil a řízení mě od té doby nebaví. Když se někdo dozví, že nemám auto, útrpně si mě změří. Nemám potřebu vysvětlovat, že si ho mohu zítra koupit za hotové ale prostě ho nechci.
Jo, taky znám takové vesnice… 30 km od Plzně… Háček je v tom, že za bolševiků tam jezdil bus 8× denně v pracovní dny a 4× denně o víkendu, dnes tam jezdí právě jen 2× denně v pracovní dny. Takže bývalí pracující se válejí doma na dávkách, do města se veřejnou dopravou nedostanou a vlastním autem by tam jezdil jen ekonomický sebevrah.
Vetsinou z takovych vesnic pracuji v jednom nejblizsim meste (nekdy ve dvou, ale to sou spise vyjimky) a jen zrdika na vesnici pracuje mene nez ctyri lidi v produktivnim veku, takze se mohou domluvit a jet spolecne jednim vozem, kdyz jim socka nejezdi tak casto jak by si prali. No a nebo mohou prodat barak a prestehovat se do podnajmu do mesta.
To ze sou socialni davky dost vysoke, aby se jim vyplatilo byt doma a valet si sunky, je hodne spatne.
„Když bych se měl rozhodnout mezi investicí např. do uměleckýho předmětu(starožitnosti) nebo novýho auta, tak jdu jednoznačně do toho uměleckýho předmětu, tam totiž hodnota v průběhu času může jen stoupat.“
K čomu presne ti tá zvýšená hodnota umeleckého diela bude, keď si za ňu lepšie auto aj tak kupovať nebudeš?
Auto většinou slouží lidem k demonstraci sociálního statusu, je to jen takový pojízdný fetiš.
A co dnes není? Oblečení, dům, hodinky, šperky,… Když přijede člověk na jednání v nějaké popelnici, na sobě bude mít oblek z Tesca a hodinky Casio, tak v partnerech moc důvěry nevzbudí. O to víc se pak bude muset snažit přesvědčit svým jednáním (a někdy ten první dojem bude prostě tak špatný, že nepřesvědčí). S těmi fetyši je to „jen“ jednodušší – lidé ho pak posuzují podle toho – je úspěšný, může si dovolit určitý standard – musí tedy asi být dobrý, když mu za to tolik platí. Vynaložená investice do takovéhoto „pozlátka“ se pak může několikanásobně vrátit.
Takže ano, „investice“ do automobilu je jednoznačně ztrátová, automobil ztrácí min. 20 % hodnoty už při koupi, ale většina lidí si ho nekupuje do vitríny, ale proto, aby jim sloužil (podle toho na co si vybírají model za 250 tisíc nebo třeba 2,5 milionu). Dá se obejít i bez něj, jako bez spoustu jiných věcí v životě, ale když to s tím „odebíráním“ přeženeme, zjistíme, že ten život pak vlastně ani nemá smysl.
Auto si samozřejmě můžu koupit i v bazaru. Jenže to má dvě nevýhody:
1) abych si ho v tom bazaru mohl koupit, musel si ho někdo nejdříve koupit jako nový. Čím více lidí se bude orientovat na bazarová vozidla, tím více se bude snižovat cenový rozdíl mezi těmi novými a bazarovými až k hranici, kdy se ten nákup v bazaru nevyplatí.
2) v bazaru (obzvláště u určitých firem) mám celkem slušnou šanci, že koupím nějakou navoněnou bídu, která bude víc v servisu, než na silnici. Někdo autům nerozumí a je tak pro něj výhodnější si koupit nový a mít ho třeba 10 až 15 let (takto to praktikovali moji rodiče, a vždy se jim to vyplatilo).
Jestli pro Vás život bez věcí nemá smysl, není něco v pořádku. Je to trochu složitější. Pro lidi v určité pozici je opravdu drahé auto pracovní nástroj ale kolik jich je? Většina takových majitelů dává najevo své údajné postavení. Nejsou vzácné případy, kdy majitel „bouráku“ bydlí ve skromných podmínkách a horko těžko splácí leasing. Vím o více případech, kdy zájemce o větší obchodní transakci přijede např. v Audi, hýří sebevědomím a když přijde na věc, ukáže se, že je bez prostředků. Naopak, když např. stavitel komína přijel na mou chatu Superbem s koženými sedačkami, zpozorněl jsem a záhy se ukázalo, že své služby předražuje a k dohodě nedošlo.
Ekonomie je hlavně dost složitá, protože tam počítáš s nějakými předpoklady a trh se nikdy nechová úplně podle těch předpokladů. Nicméně jsou určité obecné zákonitosti, podle kterých se chová většina. Jestliže se tu najde pár jedinců, kteří určitou věc dělají jinak, než ona většina, pak je to naprosto v pořádku a nezavdává to příčinu někoho urážet jenom proto, že něco dělá jinak.
Ako som písal, nie každý, kto sa prehlasuje za ekonóma ním aj je. Nie každý, kto sa vyjadruje k ekonomike je ekonóm. A už vôbec nie je ekonómom niekto, koho tak označila v televíznych správach Nova.
Aj pred „krízou“ (v skutočnosti zatiaľ o žiadnu krízu nejde) existovalo množstvo ľudí, ktorí tvrdili, že to nedobre dopadne. Ono koniec koncov na to netreba ani nejaké extra vzdelanie. Stačí vedieť, že čoho sa politici chytia, to dojebú. A keď sa chytia ekonomiky, no tak ju dojebú.
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
§2
(2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka
…
b) vydává bankovky a mince,
…
§12 Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní (dále
jen „bankovky a mince“).
Takže asi tak.
Ak sa chceš dozvedieť niečo o „uvoľnovaní regulácií“ doporučujem brožúrku http://fee.org/doc/the-house-that-uncle-sam-built/ – dá sa stiahnúť ako PDF.
Hm, bankovky a mince tu boli ďaleko pred tým, než nejaké elektronické peniaze vznikli. Keď si tiež pozrieš kedy môžu vzniknúť elektronické peniaze, tak je to presne naopak – aby si mohol mať elektronické peniaze, musíš poskytnúť bankovky/mince. Naopak to neplatí, tj. aby mohli vzniknúť bankovky/mince, tak ti žiadne elektronické peniaze netreba.
Tak keď je to taká bežne známa vec, iste o tom už niekto niečo napísal. Knižiek o peniazoch a finančných systémoch je kvantum, isto pre tebe nebude problém dať mi odkaz na nejakú, kde sa o tom píše.
btw: Inak argumentovať „bežne známou vecou“ môže byť zrádne. Ešte pred pár storočiami bolo bežne známou vecou, že zem je plochá ;-)
Nesúhlasím, ale máš to jedno, princíp ostáva rovnaký.
S tým druhým súhlasím, akurát to nie je jediná možnosť ako vyvolať infláciu. V nemecku za hitlera isto ešte žiadne elektronické peniaze nemali a aj tak mali peknú infláciu. Je tiež otázka, či je „vytváranie peňazí“ tým správnym pomenovaním. Podľa mňa je to skôr falšovaním.
koukám hošové, že jste to moc nepochopili (viz příspěvky výše). A možná jste se ani moc nesnažili. Je to přesně to, čím se zabývá mikroekonomie. Jaký budu mít z čeho prospěch. Co mi co přinese. Náklady obětované příležitosti. Zákon klesajícího mezního produktu. Maximalizace užitku. Každý z nás řeší tyto otázky každý den. Schválně si vezměte kalkulačku a sečtěte pořizovací cenu auta, gumy, benzín, olej, řidičák, pojištění, havarijko, opravy a kdo ví co ještě a podělte to počtem najetých km. A zjistíte, že taxík vyjde levněji.
Myslím, že je to myšleno trochu jinak. Jak jsem odhadl výše, stojí provoz auta cca 4.800 Kč/měsíc, pokud nemám žádné další náklady. Samozřejmě, jestli najedu stejný počet km taxíkem, zaplatím mnohem víc. Vtip je v tom, že v normálním režimu používám MHD a taxík tehdy, kdy je to výhodnější (k odvezení nákladu, v noci apod.). Za 4.800 Kč najedu taxíkem asi 160 km, a to pro takové případy bohatě dostačuje.
No, nevím jakým způsobem dopředu vyčíslíš ty opravy. Můžeš zahrnovat jen ty běžné, jako výměna řemenů, baterie, kapalin, tlumičů atd. (nejsem mechanik:-)), což se určitě bude lišit v závislosti na typu auta, protože mají různou poruchovost. Nebo tam můžeš zahrnout narovnávání plechů, výměnu světel a skel, když někde nabouráš nebo někdo nabourá do tebe. A to jsou podle mě dost nepředvídatelné události a hlavně jsou zjistitelné až když se auta zbavuješ, ne při jeho nákupu. Taky se poměrně dost liší dojezdové vzdálenosti, což si myslím, že nejde dost dobře zobecnit. A mimoto, taxikáři si účtují hodnotu služby, která je myslím větší než hodnota volného času řidiče.
Takže taxík by se vyplatil snad jedině někomu, kdo ještě v dnešní době jezdí Wartburgem do práce. :-)