No vidíte, já zrovna dostala vůz z roku 1992 a hned jsem se pokochala techničákem:o). Průměrné stáří českých vozů není nijak hvězdné, proto si myslím, že informace v článku mohou být i pro majitele starších aut.
Ale doplním do článku vaši připomínku, že u mladších vozů už tuto informaci v TP nenajdete.
Nejlepší je kupovat auto od fyzické osoby. Vymoci cokoliv na bazaru bývá často nereálné. Ze zákona mají dávat jakousi záruku půl roku na skryté vady, ale když pak člověk chce cokoli reklamovat, řeknou mu, že na tohle se to zkrátka nevzathuje nebo ať si přečte co podepsal.
Své první auto jsem koupil od člověka, který se o ně staral jak o vlastní dítě. Dokonce si na zimu koupil Š 120 a jezdil v ní a toto auto měl v garáži. Za 11 let co auto mám (nyní 21-leté) s ním nebyly žádné vážné problémy. Měnily se jen provozní věci: brzdy, výfuk, 2x motorek ostřikovačů. Spojka a převodovka je původní a řazení jde líp než ve firemní Oktávce z roku 2006 a stejným počtemm najetých km. Emise procházejí naprosto v pohodě. Nutno podotknout, že auto je japonské a taky v Japonsku vyrobené, což se na kvalitě jistě dost podepisuje.
Ve svém okolí znám lidi, od kterých bych si auto nekoupil, protože vím, jak se k autům a k věcem obecně chovají. Na druhé straně znám lidi, od kterých bych se koupě starého auta nebál - samozřejmě pokud byli prvními majiteli.
Viděl jsem pár aut se stočeným tachem i o 100 000 km. Ale kupodivu vizuálně ta auta stavu tachometru odpovídala. U auta, které má přes 200 000 km bych čekal více poničené čalounění, ošlapané pedály, oťukané čelní sklo, oděrky na karoserii apod. To se ale nekonalo. Docela bych tedy i uvěřil stavu 86 000 km, ale po prověření v servisu na základě VIN bylo zjištěno, že má auto o 100 000 km víc. Ovšem toto vám neudělá každý servis a není to jeho povinnost. Jeden servis mi to udělal po emailu, do jiného bylo třeba jet osobně. A jet se 70 km podívat na auto a pak dalších 50 km na opačnou stranu do servisu, aby vám na základě VIN řekli, že auto má o 100 000 km víc prostě bere čas a peníze. Jen za cestu (240 km) je to přes 700 korun. A kdo vám co dá? Auto nekoupíte a začínáte zase znova s jiným autem. Zase investujete třeba 1500 korun a 5 hodin času, abyste zjistili, že něco nesedí a tak pořád dokola.
K pověření odborníka bych dodal tolik, že se stal případ, kdy si člověk tzv. nechal auto dovézt podle svých požadavků (mezi kterými byla serviska, vůz po 1. majiteli a nestočený tachometr) a tento "odborník" dovezl auto, u kterého se za měsíc ukázalo, že serviska je falešná a tacho stočené. Prý to nepoznal a údajně se díval hlavně na auto a ne na papíry... Tak kolik těch odborníků běžný člověk má mít? Jednoho, který prověří auto v bazaru, druhého, který prověří toho prvního odborníka zda to prověřil správně a na nic nezapomněl, pak ještě třetího, který zkontroluje toho druhého, jestli opravdu dobře prověřil toho prvního atd. Taková je realita.
bych ojetinu rozhodně nekupoval.
Tachometry - šidí se ve velkém.
Legalizace kradených aut - u nás VELICE snadná.
Zamaskované havárie - častější, než si myslíte.
Na konci něco na zamyšlení. Když má někdo spolehlivé, funkční a nebourané auto v dobrém stavu - PROČ BY HO PRODAL DO BAZARU? (Jediný pro mě přijatelný důvod je konec leasingu a koupě nového = 3 roky staré auto).
Moje poslední auto bylo taky nové.
První byl ten Nissan jak uvádím výše a druhé bylo auto z bazaru, kam ho dal člověk po skončení leasingu a na protiúčet koupil nové.
Jinak k otázce, proč někdo spolehlivé auto prodává přes bazar:
Dřív jsem si taky říkal, že kdo se za auto nestydí, prodá je přímo na inzerát a ne přes bazar. Ale zkusil jsem si to loni prodávat přímo a řeknu vám, že jednání s lidma mě tak odradilo, že jsem ho dal radši na protiúčet do bazaru. Zavolal člověk, domluvil si schůzku, čekám na něj doma celé dopoledne a nepřijel. Volal druhý a chtěl to na splátky, volal třetí a chtěl to za 5 000, že je to prý starý šrot, přitom auto ani neviděl. Další ho napřed chtěl, za 14 dní pak nechtěl, že si místo auta koupí novou kuchyň a už mu nezbudou peníze. Na toto opravdu nemám čas, náladu a energii.
OK, spíš jsem to předtím myslel jinak. Šlo mi o to, proč někdo VŮBEC prodává auto, které je bezproblémové? Takové auto si přece člověk nechá! Zná ho, nemá s ním žádné extra náklady. Pokud někdo prodává auto, já osobně v tom vidím něco víc (bouračka, špatný technický stav před velkou opravou, zlegalizovaná krádež). Možná jsem příliš nedůvěřivý, ale já si takové auto prostě nekoupím.
Přitom JEDINÝ argument pro koupi ojetiny je CENA. Znám SPOUSTU příkladů, kdy si někdo koupí ojetinu a záhy do ní nasype tolik peněz + starosti, zařizování a čas, že si klidně mohl koupit nové auto. Ale to lidem prostě nevysvětlíš.
Jako prodej je bazar OK. Auto ode mě odkoupí a já už o něm nikdy neuslyším, nebudu mít ani žádné starosti.
A na závěr. Já jsem VELMI rád, že je spousta lidí, co si kupují ojetiny. Komu bych jinak prodal své ojeté auto, když si kupuji nové. :-))
Tak třeba v mém případě měla koupě nového auta a prodej starého / bezproblémového několik důvodů:
- udělat si radost novým autem s lepší výbavou
- staré auto (1998) by mě v případě havárie neochránilo tak dobře jako nové. K čemu mi budou peníze na účtě když bych byl třeba na invalidním vozíku
- nečekat až se auto začne kazit ale prodat je včas
- nové auto mám na LPG - provoz za půlku...apod.
Polovina těch bodů přesně odpovídá důvodům, před kterými varuji:
- bezpečnost, navíc auto z roku 1998 na tom nebude dvakrát dobře technicky: spousta věcí na hranici životnosti
- "prodat včas" - opravdu vhodný vůz ke koupi
Ale když se to nějakému kupci z jakéhokoli důvodu vyplatí, ať si takové auto koupí.
S bezpečností se shodmene.
Co se týká technického stavu, bylo na to auto velmi dobře, s motorem 1,8 benzín 92 kW jsem jezdil za průměrně 6,5 litru. Mimoto jsem měl nové brzdy, rozvody a další věci. Zapomněl jsem dodat, že auto bylo opět japonské. Málokdo si uvědomuje, že 12 let staré japonské auto je na tom podobně jako např, 5-6 let staré francouzské auto.
Podle stáří nelze soudit. Záleží kdo auto měl a jak se o ně staral. Je rozdíl když někdo kdo má auto s ním jezdí denně, za každého počasí, šlape tomu na krk, když není zahřátý motor apod. To nebyl můj případ. Klidně bych si auto ještě 3 roky nechal, kdybych věděl, jak dopadnu s tím novým... Odrbat vás mohou jak na novém tak na starém autě - je to o lidech ne o autech.
BTW: když jsem prodával zimní kola na to Mitsubishi, přijel si pro ně chlapík v Mitsubishi Space Wagon z roku 1988. Měl starost o to jak dlouho ty gumy vydrží, moje gumy, ne jeho auto :-)
udělat si radost novým autem s lepší výbavou
- ta radost vydrží maximálně půl roku, nemluvím o strachu to někde parkovat atd.
staré auto (1998) by mě v případě havárie neochránilo tak dobře jako nové. K čemu mi budou peníze na účtě když bych byl třeba na invalidním vozíku
- není auto jako auto, třeba starší octavia by dopadla při nárazu celkem dobře (pokud by nebyla dřív bouraná) narozdíl třeba od felicie, ale
nejdůležitější je jezdit tak, aby se pokud možno žádná nehoda nestala
nečekat až se auto začne kazit ale prodat je včas
- starší auto je obvykle jednodušší na údržbu, náhradní díly jsou levnější
pokud je konstrukčně povedené a udržované, často se tam nemá moc
co pokazit a když je potřeba něco přece jen opravit, pak to jsou drobnosti
za pár korun
nové auto mám na LPG - provoz za půlku...apod.
- i některá starší auta mohou být úsporná, ale důležitější je porovnat vždy
celkové náklady, pokud mě pořízení nového auta bude stát všechny úspory
a v servisu nechám ranec, tak to nízká spotřeba paliva nemůže vynahradit
Osobně považuji nákup nového auta zejména v případech, kdy člověk málo jezdí, za vyhozené peníze, navíc nové auto neznamená záruku spolehlivosti. Dnes není problém vybrat za rozumné peníze ojetinu v dobrém stavu, jen musí člověk vědět, na co si dát pozor.
- udělat si radost novým autem s lepší výbavou
Upřímě - to bych třeba i rád, ale žádné takové nevidím. Vysoký povozek a tím i těžiště, snaha to kompenzovat elektronikou - ale fyzikální zákony platí dál. Korejský vzhled: světla protažená k A-sloupkům, napuchlost*, švindlchrom. Když to člověk dá dohromady, to by si nakonec koupil právě Korejskou i30 - je to hnusný jako všechny ostatní, a aspoň je to levný. Aby se člověk nevydal z peněz, až se zase objeví něco slušnýho. A má to alespoň multilink. Na rozdíl od Civica 8 a 9, Octavie III atd. Takže radost bych si neudělal.
* Nejenže je to hnusné, ale seděl jsem minulý týden v Hnissanu Joke. Říkám si, proč v tak relativně velkém autě mám tak málo prostoru na nohy. A zvenku to bylo jasné: napuchlé blatníky, zúžení v místě nohou, napuchlé dveře. Móda...
- staré auto (1998) by mě v případě havárie neochránilo tak dobře jako nové
Pokud nejde o v 1998 konstrukčně 14 let starý typ, jako je Felicie, tak se vozy nijak dramaticky neliší od dnes vyráběných. Jistě, v hvězdičkách nahoněných na čidlech zapnutí pásů, koleních a střešních vzduchopytlích ano. Neliší se v deformačních zónách a hmotnosti. Tuto změnu většinou auta absolvovala kolem roku 1995, včetně neshnilosti nosné konstrukce - žárové zinkování.
- nečekat až se auto začne kazit ale prodat je včas
Když mi v 280.000 km začalo hučet jedno ložisko kola, říkal jsem si, jestli je to normální. S ložiskem měli kdysi problém jenom známí u Favorita, a to jen proto, že to byla celá vadná série.
No, zjistil jsem, že ve firmě nová auta mají měněná ložiska zcela běžně v 65-85.000 km. Octavie II, Super B II.
Právě auta z 2.pol 90-tých let jsou nejspolehlivější s největší životností. Již s moderními technologiemi, ale ještě bez dramatického "katování kostů".
- nové auto mám na LPG - provoz za půlku...apod.
To neplatí ani pro cenu paliva. Natož pro provozní náklady, a nedejbože celkové náklady.
Radost či prostě touha po novém autě, protože jsem prostě chtěl po 6 letech změnit vůz - nebudu dálekomentovat, snad jenom, že to staré auto nemělo věci jako ASR, ESP, hill holder, přední mlhovky, BT handsfree a možná i něco dalšího. Navíc na nové mám jakousi záruku mobility - asistenční službu po dva roky zdarma.
O bezpečnosti aut z roku 1998 - o tom žádná. Už jen to, že airbagy mají "záruku či životnost" 10 let... o kastli nemluvě.
S LPG dobře, ne tedy za půlku ale místo 2,50 Kč / km jezdím za 1,45 Kč/km. To staré na LPG předělat nešlo, byl to přímovstřik (GDI).
Dnes bych si koupil asi tu I30. Hnusná se mi nezdá a ani loňský model nebyl hnusný. Octavii bych nechtěl ani zadarmo, má tak "pohodlná" sedadla, že bych byl furt na rehabilitacích se zády...
Ale o tom to je. ESP stará auta nemají - a to nejen proto, že dříve neexistovalo, ale i proto, že kvůli nižšímu těžišti ho nepotřebovala.
"hill holder" - takže Subaru? No, pokud někdo jezdí po kopcovitém městě.
ASR - nevím, nerozumím tomu. Nedělá mi problém se rozjíždět bez pištících gum. A na sněhu je to někdy ku prospěchu, jindy to škodí. Subaru by ale nemělo mít problém i bez toho.
Mlhovky. Vyzkoušel jsem na více vozech a nepochopil. Cokoli jiného, než dolů sklopená potkávací světla, viditelnost z kabiny jen zhoršuje. Bílá stěna. Nejlepší co jsem viděl, že to bylo s zapnutými mlhovkami neutrální. Dobré jsou jen na jediné: když člověk potká blbouna s zdviženými světly, tak ho zčásti "přesvítí", a člověk není tak oslněn. Ale to není ta správná cesta...
A zadní, to už vůbec nechápu. Vlastnímu autu to nepomůže, a ty vzadu to oslňuje. Horší rozhled, únava očí. Čímž se zvyšuje riziko, že to do předního auta někde napálí. Naopak zadní obrysová světla jsou viditelná v mlze na výrazně větší vzdálenost, nežli lze v mlze jet a zabrzdit.
Vzduchopytle nemají ani záruku, ani životnost 10 let. 10 let doporučuje koncern jako dobu, po které by se měly vyměnit. Japonci to prý nijak nespecifikují.
Na pozinkované kastli nemá co uhnít. Stejně tak jsou nepřípustné, u jen trochu slušného vozu, únavové lomy.
U LPG nejde jen o cenu paliva.
No, i30 ještě jde. Daleko hůře dopadla i40 - zvláště vepředu ty světla a mlhovky. Ty "dynamické" slzy do pohybu proti sobě. Čistokrevný hnus. S Octavií jsem se svezl jen minimálně, a také mi nepřišla pohodlná. Nechápu, co na tom lidi vidí.
Nikoli Subaru, ale Fiat Bravo Formula.
ASR, ESP - člověk ho nepotřebuje každý den, ale může mu jednou za rok v kritické situaci zachránit kůži. O tom to je.
Mlhovky - konečně je mám a jsem za to moc rád.
No na té Carismě byl štítek s nápisem, že pytle je třeba po 10 letech vyměnit nebo že maj zkrátka 10 let životnost, záruku... nevím přesně.
LPG - to, že nemohu jet na trajektu a do podzemních garáží mě netrápí.
Hm, hill holder je obchodní značka Subaru.
"ASR, ESP - člověk ho nepotřebuje každý den, ale může mu jednou za rok v kritické situaci "
Ano. A já zase hovořím o tom, že se staršími vozy s nižším těžištěm se do takové situace /stejná trasa, rychlost, jízdní styl/ člověk vůbec nedostane.
ESP lidi vůbec neznali, dokud se nepřevrátil vysoký nový Mercedes B, v místě a rychlosti, kde se nikdo jiný do té doby nepřevrátil.
"LPG - to, že nemohu jet na trajektu a do podzemních garáží mě netrápí."
To není náklad, ale možná komplikace. Náklad je vyšší kupní cena, revize, měření emisí, další filtr atd.
A mimochodem, velká část trajektů s LPG bere, a v zahraničí v podzemních garážích také není problém. Dnes už i u nás začal platit předpis, že nové podzemní garáže pro více než 27 aut musí být pro CNG. LPG (zatím?) ne.
Nevím čí je Hill holder obchodní značka, ale Fiat to takto oficiálně pojmenovává u svých aut už řadu let.
ASR a ESP s výškou těžiště nesouvisí. Asi nevíte o čem to je a jak to funguje. Kdybyste napsal, že ASR a ESP nejsou potřeba u aut s pohonem všech kol, budiž... A proč by měla nová auta mít vyšší těžiště než stará? To nějak souvisí?
Náklady na LPG jako vyšší kupní cena - na ceně auta to bylo jenom o 8 procent navíc, co to je? Silnější motor (o 22 kW) byl s příplatkem 70 000 korun. To je 2,5x víc než úprava na LPG. Kdybych koupil diesla, bylo by auto skoro o 100 000 dražší a zdaleka bych tolik neušetřil.
Revize, emise, další filtr - a co kdybych měl diesla? Tam by ty náklady byly ještě vyšší a úspora peněz na palivu menší.
BTW - na Fiata mám hodinu práce za 350 Kč, na auto jiné značky přes 600. To mi ten filtr navíc a dvoje emise bohatě vynahradí. Nechápu lidi, co argumentují nákaldy na LPG a nevezmou v potaz i jiné věci. Kámošovi stála výměna oleje na oktávku 5 000 korun, tolik nedám za emise a filtry na LPG ani za 10 let.
Ad zadní mlhovka - to není problém zadní mlhovky, ta smysl má (nebo si fakt myslíš, že obrysovky jsou v mlze vidět lépe, než ta mlhovka)? Problém je v blbech, kteří ji používají, i když k tomu není důvod - v lehkém oparu ji zapnou, po 300 metrech z něho vyjedou a už ji nevypnou, ani když popojíždějí v koloně ve městě...
"nebo si fakt myslíš, že obrysovky jsou v mlze vidět lépe, než ta mlhovka"
To si nemyslím, a také nikde netvrdím. Pouze jsem napsal, že i obyčejná obrysovka (snad kromě Š1000MB, nebo 30 let starých Dacií) je zcela dostatečná i ve velmi husté mlze. Jak si každý může na cestách ověřit.
Pokud někdo jede stovkou za 20 m dohlednosti, tak ho od neštěstí nic nezachrání.
Spíše to bude otázka zdravotního stavu. Zcela vážně: uvažuj o návštěvě lékaře. Může to být příznak nemoci, a čím dříve bude léčen, tím lépe pro tebe.
Jsou i tací, pro které je motocykl ve dne bez rozsvícených dálkových světel neviditelný.
Kromě toho jde o to, že svodidla, dopravní značky, chodci, i překážky na silnici mlhová světla nemají. Takže jestli se řítíš mlhou naslepo, spoléhaje na hodně svítivá červená světla, tak neděláš dobře.
Ještě reakce na tohle:
"Právě auta z 2.pol 90-tých let jsou nejspolehlivější s největší životností. Již s moderními technologiemi, ale ještě bez dramatického "katování kostů"."
A jaké auto bude dnes spolehlivější? To z druhé poloviny 90. let, které má dnes už 14 let a najeto 200 000 km a nebo nové auto s 0 najetými km?
Ale přeci právě o tom píšu. Ta "nová auta" jsou často poruchovější. Viz ten příklad s ložisky. V 280.000 jedno ložisko, "nová" v 80.000 už všechna čtyři + další závady.
Ale mám-li tě brát doslova, tak auto s nula najetými kilometry je z podstaty věci naprosto bezporuchové - žádná závada se nemůže projevit. Pokud ovšem nepočítáme takové závady, že nejde nastartovat.
A statisticky vzato, je prvních několik tisíc km (počítáno na ujetý km) poruchovějších, než následujících sto tisíc km.
Samozřejmě je to myšleno takto: které auto bude poruchovější, zda nové v rozsahu 0 - 100 000 km nebo 14 let staré v rozsahu 200 000 - 300 000 km.
Prostě koupím auto a najedu dejme tomu 100 000 km za nějakou dobu.
Z jednoho případu se nedá usuzovat. A na autě se nemění jen ložiska.
Pokud je prvních několik tisíc km poruchovějších, pak tím líp. Aspoň se vychytají chyby v záruce a jsou opraveny zdarma. Já mám najeto 10 000 a zatím bez poruchy, takže to nesedí s Vaší teorií.
Chtěl bych o jedno požádat: zkuste zde prosím nepapouškovat ten nesmysl "výjimka potvrzuje pravidlo".
Vždyť tím uráží každý, kdo ten nesmysl napíše, především sám sebe. Že je to logický nesmysl je snad jasné.
Ona je to zkomolenina, možná chybný překlad latinského "nejedná-li se o vyjimku, platí pravidlo".
Děkuji.
Proč prodat staré auto? Já to udělal proto, že kromě nijak oslňující spolehlivosti elektroniky to bylo zejména kvůli objemu motoru a spotřebě. Jezdím v 99% po městě a 1,8 si prostě cucla hodně, běžně jsem jezdil za 11. Ne, že by to netáhlo, byl jsem s ním v tomto směru spokojený, ale mám nové, jezdím za 6,5 a ručení mám směšné. Navíc mám v autě všechno a je to taky japonec. A další důvod, předchozí limuzína měla 5m a tohle nemá ani 4. Na přeplněných parkovištích k nezaplacení. A jistě bych našel i další důvody.
v dnešní době jsou ojetiny hitem, nový káry už tolik nefrčí, já vždy pro sebe najdu na www.aaaauto.cz
proč prodávám příští měsíc své čtyřleté a nikdy nebourané auto do bazaru? právě proto, že je pěkné, plně funkční, neobouchané, a proto ho mohu ještě slušně prodat. desetiletou kaši mohu leda shodit ze skály, protože aut v cenové relaci kolem 99.000 na kterých je všechno špatně je jako hnoje a nikdo je nechce.
Ok, nic proti, ale dnešní ceny a zejména kvalita a výbava nových vozů jsou už někde jinde a pakliže neprodáváte nějaké skvělé Audi, nemáte stejně moc šancí na zajímavou cenu. Vynechám Oktávky, za které si lidi nestydí říct o 200 tisíc i po deseti letech. Než kupovat desetiletý vrak za 100, tak si raději koupím nové za 250 s nesrovnatelně lepší výbavou a kvalitou. A po deseti letech? U jakéhokoli dnešního auta budu rád, když se ho za tu cenu alespoň zbavím. Já jsem si stanovil odpisovou sazbu u nového auta 50 tisíc/rok a u ojetiny 20 tisíc/rok. Tedy v okamžiku koupě.
Článek je opravdu nejspíš recyklovaný. Například link na policejní databázi už je zhruba rok neaktuální, správný má být http://aplikace.policie.cz/patrani-vozidla/ . Dále už neplatí, že databáze má záznamy za poslední tři roky, mělo by mělo být vidět vše evidované.
Tady je přehlednej článek o tom, na co se při koupi staršího auta zaměřit: http://korejskevozy.cz/clanek/koupe-vozu-analyza-vozu/?id=e7de4a4a-8f22-47fe-b2dd-b96f11e959da&skupina=8a984781-910e-40eb-b6fa-b7466ea4e65b
Hezky napsáno.. v bazarech často nabízejí taky financování, což taky může člověka dostat do problémů. Často je totiž dost nevýhodné, a tak se nakonec vyplatí si půjčit jinde, a to třeba i mimo leasingovou společnost. Já jsem třeba auto financoval půjčkou od Providentu, tak kdybyste chtěli, tady najdete více informací: https://www.letakomat.cz/finance/provident-pujcka :)