Původně koncipovaný systém náhrady škody na zdraví prostřednictvím bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění prostřednictvím vyhlášky č. 440/2001 Sb. a paušálního odškodnění pozůstalých v částkách od 85 000 Kč do 240 000 Kč je zrušen. Nové ustanovení o náhradě při ublížení na zdraví a usmrcení reprezentují spravedlivé nastavení možnosti získání odškodnění újmy na zdraví v plném rozsahu, avšak kladou značný důraz na kvalitu argumentace k získání odškodnění.
Konec kariéry houslisty
Mezi poměrně běžné spory o odškodnění způsobené újmy na zdraví patří nároky vyplývající ze způsobené dopravní nehody. Představme si situaci, kdy v důsledku dopravní nehody nastane vážná újma na zdraví, která u poškozeného znamená konec kariéry houslisty, jelikož došlo k trvalému poranění rukou. Dle již zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. by se vypočetlo určité bodové zhodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění na výši cca.
300 000 Kč. Daná částka nemohla plně odškodnit způsobenou nemajetkovou újmu poškozenému, a to zejména na konec jeho profesionální dráhy houslisty. Prostřednictvím rozsáhlé judikatury bylo možné získat až desetinásobek takto stanoveného základního odškodnění. Násobky byly matematickou pomůckou pro usnadnění výpočtu odškodnění a kladly důraz na rozsáhlé spektrum okolností, a to zejména věk poškozeného a dopady do sociálního, rodinného, pracovního, kulturního a sportovního života. Tyto násobky se nevyužívaly pouze v soudním řízení, ale rovněž při mimosoudním jednání s pojišťovnou viníka dopravní nehody, avšak musely být právním zástupcem poškozeného navrhnuty a řádně odůvodněny.
Poškozený se v některých vážných případech obracel s žalobou z titulu ochrany osobnosti na viníka dopravní nehody k získání plného odškodnění nemajetkové újmy, takto stanovené odškodnění však hradil viník dopravní nehody, nikoliv pojišťovna z titulu „povinného ručení“. Tímto vznikala poměrně nepřehledná situace uplatnění nároků na odškodnění nemajetkové újmy při poškození zdraví s poměrně složitou judikaturou a rozdílným přístupem některých soudů.
Nový občanský zákoník stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Takto stanovenou definicí zákonodárce stanovuje, že se z části navazuje na dosavadní úpravu z hlediska odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, avšak otevírá se prostor pro odškodnění „další nemajetkové újmy“, která se doposud žalovala z titulu ochrany osobnosti. Z velké části se tak zpřehlední skutečnost, kdy byly podávány žaloby z titulu náhrady škody na zdraví a současně z titulu ochrany osobnosti k získání plného odškodnění nemajetkové újmy, avšak s procesními riziky. Zákonodárce taktéž apeluje při stanovení výše odškodnění na dodržení zásad slušnosti. Dané ustanovení již navazuje na zásadu proporcionality z hlediska stanovení výše odškodnění újmy na zdraví stanovené Ústavním soudem, kdy výše odškodnění musí odpovídat způsobené újmě na zdraví.
Nová metodika pomůže k určení výše újmy
Jelikož došlo ke zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., lze očekávat na jedné straně zvýšení požadovaných částek ze strany poškozených, kterým se otevírají netušené možnosti získání spravedlivého odškodnění újmy na zdraví např. v důsledku způsobené dopravní nehody, avšak na druhou stranu bude nutné vyhledat právní experty na danou problematiku. Nelze očekávat, že pojišťovny budou dobrovolně plnit vysoké odškodnění a můžeme opětovně očekávat další vývoj judikatury. Vyčíslení nemajetkové újmy v důsledku poškození nejvyšší hodnoty zdraví je komplikovanou právní disciplínou, kdy ani nejvyšší finanční částka nemůže navrátit zdraví poškozeného.
Nejvyšší soud v současné době vypracovává Metodiku odškodňování nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle nového občanského zákoníku pro soudy k určování výše odškodnění újmy na zdraví. Ačkoliv metodika není závazným právním předpisem, lze předpokládat, že bude aktivně využívána jak v mimosoudním, tak soudním jednání s pojišťovnami a dalšími odpovědnými subjekty.
Na nepřehlednost nové úpravy se poukazuje i v rámci Metodiky: Poškozený totiž nebude mít představu, jaká částka představuje plné odškodnění konkrétního poranění spojeného s trvalým omezením společenského uplatnění, resp. jaká částka odpovídá zásadám slušnosti. Nebude to vědět ani jeho zástupce, který bude muset pátrat po obdobných popsaných případech z minulosti či pouze odhadovat částky, které mají klientovi náležet. Nejistotě o tom, jaká peněžní částka odpovídá zákonným požadavkům na odškodnění újmy na zdraví, budou čelit i osoby k náhradě škody povinné a konečně i pojistitelé.
Snaha o vypracování metodického pokynu je tedy logickým přístupem k osvětlení situace.
Celkově lze uzavřít, že nové pojetí odškodnění újmy na zdraví z hlediska odškodnění nemajetkové újmy je krok zcela správným směrem umožňující poškozenému se domoci spravedlivého odškodnění, které si však bude muset poškozený řádně zdůvodnit a uplatnit v plné výši. Uvidíme, jaký bude další vývoj, o kterém budeme informovat v dalších článcích.
