Jedna ze Sněmovnou schválených parametrických změn penzijního systému se týká pravidel, jež upravují situaci pojištěnců, kteří při dosažení důchodového věku nemají potřebnou dobu pojištění.
Odložený důchod
V současnosti platí, že pro vznik nároku na penzi je (kromě dosažení důchodového věku) potřeba získat dobu pojištění v délce 35 let nebo 30 let bez započtení náhradních dob. (Setkat se v této souvislosti můžete i s pojmem příspěvkové a nepříspěvkové doby s tím, že čistě příspěvkové doby jsou získané pojištěnou výdělečnou činností a nepříspěvkové doby jsou náhradní doby pojištění.)
Pokud jste v situaci, kdy vám potřebná doba pojištění chybí, můžete situaci řešit tak, že budete dál vykonávat výdělečnou činnost, ze které odvádíte důchodové pojištění a potřebnou dobu si touto prací doplníte. Další možností je doplacení pojistného, což ale není v možnostech každého. V případě, že už nemůžete dál pracovat a nemáte ani prostředky na doplacení důchodového pojištění, musíte počkat na tzv. odložený důchod podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění (ZDP).
Ten umožňuje odejít do penze pět let po dosažení důchodového věku. Přesněji řečeno je to při dosažení aspoň o 5 let vyššího věku, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. Ke zvýhodnění, které ženám za výchovu dětí snižuje důchodový věk, se zde tedy nepřihlíží.
Nárok na odložený důchod vznikne jen za podmínky, že získáte aspoň sníženou dobu pojištění ve výši 20 let (při započtení náhradních dob) nebo 15 let (bez započtení náhradních dob).
Výše procentní výměry důchodu pak odpovídá délce získané doby pojištění, takže je odložený důchod stejně nižší než řádný starobní důchod.
Do doby pojištění započítáváme období naší výdělečné činnosti (zaměstnání, podnikání), ale jen v případě, že z ní bylo odváděno důchodové pojištění (tzv. pojištěná činnost). Dále pro účely vzniku nároku na důchod započítáváme také tzv. náhradní doby pojištění.
Náhradní doba pojištění (NDP) je období, ve kterém neodvádíte pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných let pojištění pro důchod. Typicky se jedná například o dobu péče o dítě při pobírání peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřská) či rodičovského příspěvku.
O tři roky kratší čekání
Sněmovnou schválená novela zákona o důchodovém pojištění počítá se snížením doby, po kterou musí pojištěnec na odložený důchod čekat, a to o 3 roky.
Nově by tedy platilo, že nárok na odložený důchod vznikne pojištěncům už za dva roky po dosažení jejich důchodového věku.
Na podmínce získání snížené potřebné doby pojištění (aspoň 20 let příspěvkových a nepříspěvkových dob nebo 15 let čistě příspěvkových dob) předloha nic nemění.
Změna právní úpravy je vedena především snahou vyhovět doporučení OECD na zkrácení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod a pomoci pojištěncům, kteří ze závažných a mnohdy objektivních důvodů nemohli získat v době do dosažení důchodového věku potřebnou dobu pojištění (např. osoby přistěhovalé ze států, se kterými nemá ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení),
vysvětlují autoři novely.
Podle nich je zhruba 60 % uchazečů o odložený důchod stejně před přiznáním starobní penze v evidenci uchazečů o zaměstnání, kde bez nároku na podporu v nezaměstnanosti v zásadě pouze „čekají“ na dosažení příslušného věku, přičemž nárok na starobní důchod už nejsou schopni nijak aktivně ovlivnit.
Účinnost změny by měla nastat už na začátku příštího roku. Pojištěnci, kteří splní novou mírnější věkovou podmínku ještě před nabytím účinnosti, budou mít nárok na odložený důchod právě až od účinnosti nové úpravy, nikoli tedy zpětně. Odložený důchod ale nebude přiznán automaticky, oprávněná osoba o něj musí sama požádat.
Příklad: Pojištěnec dosáhl důchodového věku 1. 1. 2021 a získal 21 let doby pojištění. Ke dni 31. 12. 2024 nedosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. Poměrný starobní důchod mu bude přiznán od 1. 1. 2025, tj. ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy, neboť k tomuto dni dosáhl věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození.
Příklad: Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 1. 6. 2023 a získal 19 let
doby pojištění, z toho 16 let čisté příspěvkové doby. Věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, dosáhne ke dni 1. 6. 2025, od něhož mu vznikne nárok na tzv. odložený starobní důchod.
Zdroj: Důvodová zpráva
Novinka, díky které někteří pojištěnci dosáhnou na odloženou penzi o tři roky dříve, je součástí balíku parametrických změn důchodového systému. Některé z nich (třeba právě tato) mají začít platit už od začátku příštího roku.
Změny označované jako penzijní reforma dále například prolomí strop pro věk odchodu do důchodu, zpomalí navyšování v budoucnu přiznávaných penzí, rozšíří výčet náročných profesí, u kterých dojde ke snížení důchodového věku nebo změní způsob odměňování lidí, kteří pracují v penzi.
