Od roku 2026 bude Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za určitých podmínek zohledňovat pro účely výpočtu důchodu také doktorské studium. Změna vyplývá z novely zákona o důchodovém pojištění, kterou ve třetím čtení odhlasovala Sněmovna. Nyní předlohu ještě musí posoudit Senát.
Studium není náhradní dobou
Náhradní doba pojištění (NDP) je období, ve kterém neodvádíte pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných let pojištění pro důchod. Typicky se jedná například o dobu péče o dítě při pobírání peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřská) či rodičovského příspěvku.
Pokud během NDP nemáte příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.
Připomeňme, že do konce roku 2009 byla soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let zohledňována pro účely důchodu jako náhradní doba důchodového pojištění. Od roku 2010 už se ale pro tyto účely nezapočítává. (S jedinou výjimkou. Studium od roku 2010 se podle § 40 odst. 3 ZDP hodnotí pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod.)
Platí tedy, že účast na důchodovém pojištění z titulu náhrady doby pojištění se týká jen osob, které se soustavně připravovaly na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR před rokem 2010. Zohledňuje se ale jen tak, aby v úhrnu s dobou předchozího studia na střední či vysoké škole po dosažení věku 18 let nebyla přesažena hranice šesti let.
Toto pravidlo by se mělo částečně změnit. Výjimka, se kterou parametrické změny nazývané jako důchodová reforma počítají od roku 2026, ale zohlední jen první úspěšně dokončené doktorské studium, pokud probíhalo v ČR prezenční formou od roku 2010. Pokud první doktorské studium nebude úspěšně ukončené a pojištěnec úspěšně dokončí až studium následující, nebude se to pro účely důchodu zohledňovat (ani částečně).
Nový typ náhradní doby pojištění
Ministerstvo práce v předloze navrhuje rozšířit okruh náhradních dob o dobu doktorského studia i vzhledem k tomu, že z povahy věci jde kromě samotného studia na vysoké škole také o dobu výkonu vědecké a pedagogické činnosti.
Současný stav nezohledňuje dostatečně postavení osob studujících doktorské obory zakončené získáním titulu Ph.D. Tzv. doktorandi se v rámci doktorského studia zabývají řešením zásadních výzkumných úkolů a významně se podílejí na vzdělávání dalších studentů. V řadě zemí EU proto mají tyto osoby status začínajících vědeckých pracovníků, kteří jsou na rozdíl od ČR zapojeni do systému důchodového pojištění,
vysvětlují autoři předlohy a zároveň připomínají, že říjnové prodloužení potřebné doby pojištění pro vznik nároku na předčasný starobní důchod (ze 35 na 40 let) by mohlo vést k vyloučení studentů denní formy studia v doktorském studijním programu z možnosti získat nárok na uvedenou dávku důchodového pojištění.
Pro doktorské studium tedy vznikne nový typ náhradní doby pojištění s tím, že toto studium bude zakládat při splnění stanovených podmínek tzv. nepříspěvkovou účast na důchodovém pojištění. Změna ovlivní všechny, kteří studovali v doktorském programu od roku 2010. Zohledňovat se ale budou maximálně 4 roky tohoto studia, protože standardní doba těchto programů bývá nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
Celková doba studia získaného před 1. 1. 2010 a po 31. 12. 2009, vč. doktorského studia, se bude hodnotit nejvýše v rozsahu 6 let po dosažení 18 let, neboť smyslem návrhu není rozšiřovat rozsah hodnotitelné doby studia před 1. 1. 2010 ještě o tři/čtyři roky studia v doktorském programu získané od roku 2010. Toto omezení na 6 let dopadá na případy, kdy pojištěnci vznikl nárok na hodnocení doby studia před 1. 1. 2010 a část nebo celé první studium v doktorském programu vykonával po 31. 12. 2009. Pojištěnci, který celé studium po 18. roce vykonával až po roce 2009 a následně studoval v doktorském programu, bude jako náhradní doba pojištění hodnocena pouze doba prvního studia v doktorském programu,
vysvětluje Ministerstvo práce v důvodové zprávě s tím, že cílem omezení celkového rozsahu hodnocení doby studia je eliminovat neodůvodněné zvýhodnění studentů denní formy doktorského studia oproti ostatním studentům vysokých škol v době do 31. 12. 2009.
Příklad: Pojištěnec dosáhl 18 let dne 1. 10. 2007. Střední a vysokou školu
studoval kontinuálně v době od 1. 9. 2004 do 31. 8. 2013. Studentem denní formy doktorského studia byl v době od 1. 9. 2017, toto studium úspěšně ukončil 30. 6. 2021. Pro účely nároku na důchod mu bude zhodnocena doba studia na střední a vysoké škole po dosažení věku 18 let v období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2009 v rozsahu 2 roků a 3 měsíců a doba doktorského studia v období od 1. 9. 2017 do 31. 5. 2021 v rozsahu 3 roků a 9 měsíců. Celkem 6 let.
Příklad: Pojištěnec dosáhl věku 18 let dne 1. 10. 2003. Střední a vysokou školu
studoval kontinuálně v době od 1. 9. 2000 do 31. 8. 2009. Studentem denní formy doktorského studia byl v době od 1. 9. 2013, toto studium úspěšně ukončil dne 30. 6. 2017. Pro účely nároku na důchod mu bude zhodnocena doba studia na střední a vysoké škole po dosažení věku 18 let v období od 1. 10. 2003 do 31. 8. 2009 v rozsahu 5 roků a 11 měsíců. Doba doktorského studia mu bude hodnocena v rozsahu od 1. 9. 2013 do 30. 9. 2013 v rozsahu 1 měsíce. Celkem 6 let.
Příklad: Pojištěnec dosáhl věku 18 let dne 1. 10. 2011. Střední a vysokou školu
studoval kontinuálně v době od 1. 9. 2008 do 31. 8. 2017. Studentem denní formy doktorského studia byl v době od 1. 9. 2021, toto studium úspěšně ukončí dne 30. 6. 2025. Pro účely nároku na důchod mu nebude zhodnocena doba studia na střední a vysoké škole po dosažení věku 18 let. Doba doktorského studia mu bude hodnocena v období od 1. 9. 2021 do 30. 6. 2025. Celkem 3 roky a 10 měsíců.
Zdroj: důvodová zpráva
Protože definice soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na VŠ v ČR počítá také se studiem na VŠ v cizině (pokud je dle rozhodnutí MŠMT pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR), bude se takto přistupovat k hodnocení doktorského studia za hranicemi i pro účely náhradní doby pojištění.
Hodnocení nové náhradní doby se má týkat jen penzí přiznaných za účinnosti této nové úpravy, protože podle autorů návrhu souvisí s prodloužením potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod na 40 let platné od letošního října. Dříve přiznané důchody před účinností navrhovaných změn se přepočítávat nebudou, i kdyby v nich nebylo doktorské studium zohledněno.
Stejně jako u ostatního studia má platit, že se tato náhradní doba pojištění započítá pro účely nároku na důchod i pro účely jeho výše jen v rozsahu 80 %. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se pak bude hodnotit jako vyloučená doba (vysvětlení pojmu viz box výše).
