Tyhle rady jsou sice ve své podstatě správné, ale v praxi dost často obtížně realizovatelné. Každý si může do nemovitosti pozvat nezávislého poradce nebo třeba odborníka přes stavby, aby si ji náležitě proklepl, ale kdo někdy kupoval nemovitost v žádané lokalitě ví, že na to prostě není čas! Než si sjednáte 2. schůzku a seženete odhadce, bude dům nebo byt dost možná prodaný...
Když sháníte odborníka až poté, co se Vám nemovitost na první schůzce líbila, děláte něco špatně. Nic Vám přece nebrání si si odborníka najít ještě v době, kdy o nemovitosti teprve přemýšlíte, stejně jako nechat si udělat v bance předběžnou kalkulaci, a pak už jen domlouvat termíny.
Ale jinak je to stejně úplně jedno. Pokud se jedná o opravdu výhodnou koupi (nemovitost prodávaná třeba za 3/4 obvyklé ceny), tak člověk, který kupuje na hypotéku, stejně nemá šanci. Je úplně jedno, jestli si odborníka opatříte nebo ne, protože prodat za hotové je vždycky jednodušší než na hypotéku, a při takovéto nabídce Vás někdo s hotovostí v ruce přeplatí.
Takže se musíte smířit s méně výhodnými podmínkami, a tam už prostor pro jednání s odhadcem je.
Osobně jsem viděl několik desítek nemovitostí. Asi pět z nich pro mne bylo opravdu zajímavých. Jednu jsem volal agentovi první týden, co byla vystavená, a agent mi ji neukázali s tím, že už mají kupce za hotové, který nemovitost ani vidět nechce. U jiné jsem první den po vystavení na netu mluvil s agentem, řekl jsem mu, že si musím termín prohlídky potvrdit s přítelkyní, a když jsem volal zpátky, tak už byl kupec za hotové. Ovšem obě byly za ty 3/4 obvyklé ceny, možná ještě levnější. S koupí na hypotéku bez šance. Další dvě se mi líbily, ovšem byly cca za obvyklou cenu, stihli jsme odhadce i všechna další cvičení, a ještě asi 14 dnů jsem tlačil na cenu, a pak teprve prodávající cukli (prý se našel někdo, kdo jim cenu zaplatil; jedna z nich byla chronologicky první). U páté jsem postupoval úplně stejně: hezky pomaloučku, kontrola architektem, odhad bankovním odhadcem, a teprve na základě těchto informací dojednat cenu, a vyšlo to.
Ano, mohl jsem kývnout na původní nabídkovou cenu první nemovitosti, akorát bych nakonec zaplatil o polovinu víc, než jsem nakonec zaplatil. Pokud Vás tohle netrápí, Vaše volba....
Poznámka:
- Já jsem v bankách onu předběžnou kalkulaci zkoušel, nechat si předem sjednat úvěrový rámec na základě příjmů, limitu do výše xx% odhadní ceny dle bankovního odhadce atd. A nešlo to. Prý je nutno znát nemovitost, a kdesi cosi. Takže jsme skončili na úrovni orientačních webových kalkulaček.
Ale jinak souhlasím. Jde to říci i jinak: pokud člověk chce nakoupit cokoli a za jakoukoli cenu, přistoupit na cokoli a riskovat kvůli špatným smlouvám od realitky, může mít nemovitost hned. Pokud chce něco lepšího, s dobrou smlouvou a za lepší cenu, mě to trvalo 1 a 1/2 roku.
"ale kdo někdy kupoval nemovitost v žádané lokalitě ví, že na to prostě není čas! "
Moment, žádaná lokalita = vyšší ceny, takže délka prodeje +- stejná jako v méně žádané lokalitě. Takže to by musel prodávat pod cenou, aby tam byly zástupy kupců, ale proč by to dělal? No, proč by to dělal? Proč? O důvod více k prověření před podpisem smlouvy.
Hlavní je nenechat se vycukat a vybláznit. Pomáhal jsem kamarádce kupovat chalupu. Organizovala realitka, když jsme přišli jiní zájemci odcházeli, ty jsme viděli, další měli přijít, ty jsme nevidělli (oni i ti první mohli bát "kompars"). Nicméně asi opravdu těch zájemců bylo více, protože realitník už se neozval (také známka "solidnosti"), ale inzerovaná cena na webu začala růst, ve dvou krocích. nakonec o 25%. Dále jsme to nesledovali, bo to už byla cena mimo realitu. Asi za rok kamarádka náhodou natrefila na inzerát, kde se to stále prodávalo. Podle katastru stále stejný majitel. Asi se ti lidé naštvali za takové nesolidní jednání, a poslali je kam patří.
Já sám natrefil na barák, který poté na webu visel 2,5 roku, a předtím jsem dohledal další 3/4 rok. A také honem honem.
Takže v klidu, nenechat se vybláznit, jde často o celoživotní úspory.