Negativní dopady platí znečišťovatel
Již od samého počátku byla do ekologické politiky Evropské unie zakotvena zásada, že veškeré negativní dopady na životní prostředí platí znečišťovatel – v některých zemích nijak malými částkami (především země Skandinávie či Nizozemí).
Jako jedna ze stěžejní zásad byla přijata zásada upřednostňování preventivních opatření či nápravy ekologických škod, pokud možno přímo u zdroje. Pouze samotná politika ochrany životního prostředí by neměla potřebný efekt, a proto její principy jsou uplatňovány i v jiných politikách a činnostech Evropské unie a jednotlivých členských států.
Výdaje na ochranu životního prostředí
Státní výdaje na ochranu životního prostředí činily v Evropské unii přibližně 60 mld. EUR a činí přibližně 0,6 % hrubého domácího produktu Evropské unie jako celku. Kromě přímých výdajů na ochranu životního prostředí (vody, vzduchu a půdy) vynakládají evropské země nemalé prostředky na výzkum a vývoj nových ekologických technologií či investice do firem s ekologickou výrobou, které nejsou v tabulce zahrnuty. Státní výdaje potom tvoří přibližně 45 % výdajů na ochranu životního prostředí, další prostředky jsou získávány přímo od jednotlivých společností, organizací či občanů.
Nejvíce peněžních prostředků na ochranu životního prostředí tradičně vynakládají Dánsko, Nizozemí a Lucembursko. Nejméně naopak země východní Evropy.
Kolik odpadků vyprodukují Evropané
U komunálního odpadu se práce z počátku ve velké míře soustředily na vypracování společného systému třídění produktů, od běžných paliv až po složité organické karcinogeny. V rámci Evropské unie již platí obecná pravidla skladování a spalování odpadu a konkrétní rezortní opatření pro likvidaci olejů, odpadů z papírenského průmyslu a zemědělských kalů.
Nejvíce odpadu se vyprodukuje ve státech, kde je největší cestovní ruch. Jedná se především o region Notio Aigaio (Řecko, 1 053 kg komunálního odpadu na jednoho obyvatele), region Islas Baleares (Španělsko, 833 kg), region Algarve (Portugalsko, 716 kg), region Provence-Côte d’Azur (Francie, 714 kg) a region Islas Canarias (Španělsko, 713 kg). Velké množství odpadu je také vyprodukováno ve francouzských regionech Picardie (904 kg), Lorraine (776 kg) a Champagne-Ardenne (757 kg).
Počet lidí žijících ve městech roste
Životní prostředí mnohem více zatěžují velké městské aglomerace (zvýšený hluk, smog, méně zeleně, zvýšená automobilová doprava…). Kdo má v Evropě dostatek finančních prostředků, volí v současné době bydlení nedaleko velkoměsta v poklidné vilové osadě. Do práce je to kousek a současně žije rodina v klidném prostředí, na čerstvém vzduchu a mimo hektický život ve městě. Tento typ bydlení je však pro drtivou většinu Evropanů finančně nedosažitelný, a proto se musí sami rozhodnou, zda budou žít na vesnici (vzdálené od města patnáct a více kilometrů), či ve městě.
V jediné zemi Evropské unii žije více lidí na venkově než ve městě – v Portugalsku. Naopak nejvíce lidí žije ve městě v Belgii (96 %), Lucembursku (91 %), Velké Británii (90 %) a v Nizozemí (88 %). Všechny tyto země mají vysokou hustotu zalidnění. Pro země Skandinávie je typické žití v menších městech v rodinných domcích. Bydlení v severských zemích Evropské unie je milé, příjemné a komfortní.
Země | Výdaje |
---|---|
Dánsko | 413 |
Nizozemí | 390 |
Lucembursko | 257 |
Itálie | 175 |
Belgie | 135 |
Velká Británie | 132 |
Irsko | 111 |
Německo | 110 |
Španělsko | 108 |
Finsko | 98 |
Portugalsko | 78 |
Švédsko | 77 |
Slovinsko | 76 |
Francie | 67 |
Řecko | 67 |
Rakousko | 56 |
Maďarsko | 45 |
Polsko | 25 |
Česká republika | 23 |
Kypr | 20 |
Malta | 18 |
Estonsko | 17 |
Slovensko | 9 |
Bulharsko | 8 |
Litva | 7 |
Lotyšsko | 4 |
Rumunsko | 4 |
Pramen: Eurostat: Statistik kurz gefasst, Umwelt und Energie Nr. 10/2005