Celý domácí i zahraniční trh sleduje celkové makroekonomické riziko země (buď zprostředkovaně přes rating, makropredicke státních institucí atd. či vlastními analýzami), které se poté projeví v rizikové přirážce výnosnosti tržního portfolia oproti bezrizikovému výnosu (dříve se za něj braly státní pokladniční poukázky). Posuzování požadovaného výnosu u jednotivých instrumentů je často činěno přes CAPM model, který staví na oné rizikové přirážce a násobí ji betou, což je citlivost daného aktiva na změnu celého trhu.
Diky za doplneni. Mozna bych jenom pro zajimavost take doplnil, ze pri nove napriklad eurove emisi dluhopisu se jako zaklad pro oceneni (vynos pro investora) muze brat vybrany nemecky bund dle korelovane delky do splatnosti s novou emisi, ke kteremu se pricita kreditni spread podle rizikovosti emitenta. Klasicky plati, ze cim vyssi riziko, tim je vetsi pozadovany vynos a roste tak i nakladnost emise na strane emitenta. Misto rekneme benchmarku v podobe nemeckeho bundu se v soucasnosti spise pouzivat eurovy mid swap, ale to jen tak pro zajimavost ;-)