Vlákno názorů k článku O kolik v roce 2022 vzrostou důchody? Spočítejte si, jak se zvýší ten váš od anonym - Pokud by měla být valorizace podle zákona -...

Pokud by měla být valorizace podle zákona - když inflace za loňský rok byla 3,2% plus polovina růstu reálných mezd, tak by se to mělo počítat trochu jinak a ne 1,3 % ze zasluhové části. Vyšší důchody jsou znevýhodněny !

Tak znevýhodňovány jsou A) jak vyšší důchody, tak B) staropenzisti.

A) Vyšší důchody: díky redukčním pásmům a zdanění vysokých penzí ten, kdo odváděl opravdu HODNĚ na sociálním "pojištění", dostane hned v momentě odchodu do penze krutě nespravedlivě nízkou penzi. A dále se to už jen zhoršuje, protože vlády často vedle procentuálního přidání přidávají i fixní částkou. Čili po 10 letech v penzi má ten, kdo na odvodech platil hodně, už jen o trochu vyšší penzi než ten, kdo se flákal a platil málo.

B) Stát dlouhodobě lže o míře inflace. Třeba tvrdí, že je 2 procenta, ale ti penzisti, kteří si pečlivě do notýsku zaznamenávají své výdaje tvrdí, že jim náklady rostou v průměru o osm procent ročně.

Stačí se na to podívat jednoduše: jakou penzi má ten, kdo celý život pracoval přesně za průměrnou mzdu a do penze odešel včera? A jakou penzi má ten, kdo celý život pracoval za průměrnou mzdu, ale do penze odešel již před 20 lety? No ten druhý ji má samozřejmě významně nižší, čili ty valorizace byly hrubě nedostatečné.

Problém ale je, že stát zkrátka ty lidi musí takto sprostě obírat, protože jinak by se ten systém již dávno zhroutil. Na férovější penze prostě nejsou peníze a bude se to jen zhoršovat. Komu je dneska 40, možná již penzi nedostane žádnou. Přestože platí jak mourovatý. Že si to lidi nechají líbit, to nechápu.

Z průměrné superhrubé mzdy je odvod na penze cca 12 tisíc měsíčně. Pracujeme 40 až 45 let. Kdybychom ty odvody během celé své produktivní fáze života investovali (a ne je házeli do černé díry, ze které nic nedostaneme), tak jdeme do penze jako těžcí milionáři. Každý si to může zkusit spočítat - kdyby ty peníze průběžně investoval např. z půlky do akcií a z půlky do nemovitostí.

Mně se líbí Vaše nadšení pro investování. Problém je bohužel v tom, že v českém rybníčku jaxi není do čeho investovat, to jsme v turbulentních 90.letech dokonale promajzli a z "české cesty privatizace" se bohužel nevyhrabeme. Tehdy jsme rozprodali a pozavírali řadu fabrik, zbytek jsme vytunelovali a dobrovolně se změnili na montovnu. Řada lidí si navíc na zahraniční investice kvůli jazykové bariéře netroufá. Krom toho investováním do zahraničí nepodporujeme český průmysl, ale právě ten zahraniční.

Bože to jsou výmluvy!

"Jsem pohodlná si o tom něco zjistit a tak budu jen remcat - a pak závidět těm, kteří neremcali a investovali. A budu se snažit je pořádně zdanit, aby se nevytahovali."

Jednak na pražské burze je dost zajímavých titulů. Podívejte se, jaké skvělé dividendy vyplácí například ČEZ či Philip Morris.

Jednak vám nikdo nebrání (leda tak omezené jazykové schopnosti, ale ani to v případě CZ brokera není takový problém) investovat na NewYorské, Londýnské, Frankfurtské, ... burze.

A investovat můžete i do nemovitostí, starožitností, zlata, umění, bitcoinu, stříbra, vína, ...

Takže zkrátka jen ty výmluvy.

Bohuzel to co pisete je vazne jen vymluva (a zaroven zavadejici).
Investujete pro sebe, pro sve blaho. Tecka

V CR skutecne investovat lze do mnoha veci (vlastni projekty/podnikani, akcie, p2p, startupy, nemovitosti, dluhopisy, komodity etc.). Takze ten argument co pisete neplati.

Ze podporujete cizi zemi (investici do jejich firem)?
V prvni rade investujete pro sve blaho, pro svuj zisk. A to tam, kde se Vam to vyplati vic.
Pokud se bojite o CR firmy, tak nakupujte jejich vyrobky, ale s investovanim to nemichejte prosim dohromady.
Btw stejne zisk pak nejspis zrealizujete (a uzijete) v CR.

Jazykova bariera?
Treba hloupej revolut ma u akcii cestinu.
Na seznamu pak najdete odkazy na milion clanku o investovani v cestine.
Takze kde je vlastne problem?

Vazne nesnasim takove hloupe vymluvy "ze to nejde".
Proste: "Kdo chce, hleda zpusoby. Kdo nechce, hleda duvody."

Jednou z "výmluv" je třeba vyvlastnění drobných akcionářů po kupónové privatizaci, kdy jim byly akci bez jakékoli náhrady ukradeny. Děkuju, o podobné atrakce nemám zájem, svoje peníze si umím rozfofrovat sama, na to žádného hejla nepotřebuju.

Zapomínáte. na sociální případy - např zdravotně postižené. Z čeho si mají investovat?

Osobně rád platím SP, je to pojištěni = většina nikdy nedostane zpět to co zaplatila, ale je to jistota, že neumřu hlady pokud sé něco stane (ono se stalo. od 27 jsem invalida)

Dokud ještě můžu pracovat tak investuju a tvořím pasivní příjem (trochu jiné schéma než píšete) - ale to snad dělá každý.

Vždyť OK, pokud něco platíte rád, tak je to v pořádku.
Já vás ale také nenutím platit něco, co nechcete.

PetK: Pokud by měla být valorizace podle zákona - když inflace za loňský rok byla 3,2% plus polovina růstu reálných mezd, tak by se to mělo počítat trochu jinak a ne 1,3 % ze zasluhové části. Vyšší důchody jsou znevýhodněny !
Ono to plus minus podle zákona pro průměrný důchod vychází. Růst reálných mezd (loňský) byl 1,2 % a inflace byla asi 3,2 %. Takže celková zákonná valorizace průměrného důchodu by byla 3,8 % plus minus (přesná čísla budou v nařízení vlády, které vyjde koncem měsíce).

Jenže jádro pudla je v tom, že současně platí, že základní výměra činí 10 % průměrné mzdy (oproti 9 %, což platilo do r. 2018)! A to je samozřejmě na vrub celkové zákonné valorizace, takže na zásluhovou složku = procentní výměru pak zbývá méně, než tomu bývalo dříve (což zvýhodňuje nízkopříjmové důchodce).

U průměrného důchodu tak bude základní výměra valorizována o 350 Kč na 3900 Kč a procetní jen o 155 Kč = cca 1,3 % na 12080 Kč , zatímco "po staru" by sice byla celková zákonná valorizace stejná, leč základní výměra byla jen cca 3510 Kč (po valorizaci z cca 3200 Kč), ale procentní výměra by se zvýšila o cca 390 Kč na cca 12470 Kč. V obou případech by pak byl průměrný důchod po zákonné valorizaci 15980 Kč a včetně 300 Kč mimořádné valorizace 16280 Kč.

Jen na okraj, zvýšení základní výměry z 9 % na 10 % průměrné mzdy a její valorizace na úkor procentní výměry těžce znevýhodnila tzv. práci na procenta u mužů (s pozastavením důchodu, respektive bez jeho pobírání), protože v mnoha případech posouvá návratnost takové operace za hranici průměrného dožití, respektive průměrné doby pobírání důchodu, a to zejména pokud mají dlouhou dobu pojištění ale nižší výpočtový základ. (U mne by například byla návratnost asi 270 měsíců, tedy 22,5 roku, zatímco u mého strýce, o generaci staršího, to bylo asi o deset roků méně...)