Ceny energií, ostře sledované téma, kterému jsme se věnovali v dalším dílu naší podcastové řady S měšcem v plusu. Hostem byl tentokrát Michal Kulig, výkonný ředitel společnosti Yello, která je dodavatelem elektřiny a plynu.
Ceny elektřiny a plynu
Ceny energií pro domácnosti od skončení energetické krize víceméně setrvale klesají. Současné ceníky dodavatelů energií ale ani tak nevypovídají o tom, za jakou cenu se teď energie obchodují na energetických burzách, ale o tom, za jakou cenu si je dodavatelé nakoupili v minulosti. Jak jsou na tom ale ceny energií na burzách teď? Budou energie v cenících příští rok zlevňovat?
Podle Michala Kuliga energie v cenících příští rok zlevňovat budou. Ceny na další roky 2026, 2027 a 2028, které už se nějakou dobu obchodují, klesají jak na elektřině, tak na plynu. Takže mírný pokles spotřebitelé pořád ještě mohou očekávat. Nebudou to už ale tak dramatické poklesy, jako byly po těch krizových letech,
odhaduje šéf společnosti Yello.
I proto, že žádné signály nehovoří ve prospěch nějakých prudkých poklesů cen, by Kulig radil spotřebitelům, kterým výhledově končí smlouva, znovu fixovat. Spotřebitelé se tím mohou vyhnout případným výkyvům, které může u cen způsobit například nenadálé politické napětí. To většinou ovlivní cenu rychle a jen málokdy směrem dolů.
Podcast si můžete poslechnout přímo tady:
Zafixovat si cenu po doběhnutí smlouvy bych doporučoval na dva roky, protože ten tříletý termín je zbytečně dlouhý a ta cena může klesnout trochu víc. Ale na dva roky bych se rozhodně nebál. Pokud by někdo chtěl čerpat výhody okamžitě,
varuje Kulig s tím, že velké množství fotovoltaik změnilo na spotu trend, kdy třeba před šesti lety bývala přes den vysoká spotřeba i cena a v noci naopak a teď je tomu u ceny obráceně (podcast jsme točili ještě během léta v srpnu).
tak pořád se ještě vyplácí spotový trh. Ale pozor, proti tomu, co bylo zajímavé na začátku, kdy po té krizi prudce klesaly ceny a ti, kdo měli spotový trh, na tom okamžitě vydělávali, dnes se objevuje čím dál víc výkyvů i na spotu. A přes léto se nám tam objevuje něco, co se v posledních letech pořád zvyšuje a to jsou záporné ceny. To je vliv fotovoltaik, což je pro spotřebitele výhoda. Ale ty záporné ceny jsou pak vykoupeny tím, že v noci je zas cena mnohem vyšší,
Pokud by tedy chtěl někdo jít cestou spotových cen, určitě se podle šéfa společnosti Yello v takovém případě vyplatí mít možnost řídit spotřebu a kromě fotovoltaiky mít bateriové úložiště, do kterého energii ukládat ve chvíli, kdy ji nespotřebováváte: Nízká cena elektřiny se objevuje v době, kdy energii vyrábí fotovoltaiky. Ale v tu dobu hodně lidí není doma a proto je vhodné ji uložit do baterie a využít ve chvíli, kdy už jsem doma, ale ta cena už roste
.
TIP: Potřebujete najít nejlevnější ceny energií na trhu? Zkuste náš srovnávač
Emisní povolenky pro domácnosti
Využití fotovoltaiky se bude pravděpodobně dál rozšiřovat s tím, jak ceny ovlivní zavedení emisních povolenek pro domácnosti.
Připomeňme, že emisní povolenky jsou nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění tuny oxidu uhličitého. Jejich prostřednictvím jsou korigováni největší znečišťovatelé, aby byli motivováni snižovat emise. Dostanou totiž jen omezené množství povolenek. Když jim nestačí, musí si je dokupovat. Když je naopak ušetří, mohou je prodat.
V současnosti platí za povolenky ve stávajícím systému ETS I například průmyslové podniky, letecké společnosti, námořní přeprava nebo elektrárny. V roce 2027 se ale vedle současného systému má rozjet druhá vlna ETS II, která se dotkne domácností, protože se do systému obchodování s emisními povolenkami zahrnou i kapalná paliva pro osobní dopravu a fosilní paliva (pevná a plynná) pro rezidenční bydlení (zahrnuje plyn, uhelná paliva, topné oleje). Opatření tak kromě plynu pravděpodobně povede i ke zdražení nafty, benzinu, zemního plynu nebo uhlí. Povolenky se naopak nebudou vztahovat např. na dřevo, pelety či biopaliva.
Povinnost nakoupit povolenky však nebudou mít výrobci, ale např. dodavatelé plynu. Ti je budou muset pořídit v objemu odpovídajícím spotřebě svých zákazníků, takže všechen plyn, který domácnost spotřebuje, bude zatížen emisní přirážkou. Na rozdíl od původního systému z první vlny ale nebudou povolenky z druhé vlny přidělovány. Místo toho se budou prodávat v aukcích.
Kulig připomněl, že cenu energií ovlivňují emisní povolenky už nyní v té první vlně, protože velké elektrárny a průmysloví odběratelé jejich nákupy promítají do svých cen. Takže spotřebitele ovlivňují nepřímo.
V té druhé vlně to bude fungovat trochu jinak. My jako dodavatelé si budeme ty povolenky nakupovat v aukcích podobně, jako si nakupujeme energii, ať už
popsal Kulig nejistotu, která nyní kolem povolenek panuje.
elektřinu nebo plyn na burze. Na té burze bude alokované nějaké množství, které bude přibližně odpovídat předpokládané spotřebě. Ten rozdíl pro toho zákazníka je v tom, že se mu to okamžitě projeví v ceně. Protože jakmile my nakoupíme tu povolenku, tak ji přeneseme do faktury na toho zákazníka. Dokonce máme povinnost vyčíslit tu povolenku v obchodní části ceny. V současnosti je největší problém v tom, že není dokončená sekundární legislativa a zatím neprobíhá dostatečné množství obchodů s těmi povolenkami tak, abychom si je my
mohli nakoupit a věděli, že to bude skutečně cena, která bude odpovídat té ceně v roce 2027,
(Nyní se nekupují na burzách přímo emisní povolenky, ale jen termínované kontrakty na povolenky s tím, že ty na prosinec 2027 byly za 86 eur a na prosinec 2028 byly za 89 eur. Termínovaný kontakt v tomto případě znamená, že si jeho majitel bude moci nakoupit v dané době emisní povolenku za danou cenu. Pokud bude ale v té době cena samotné povolenky výrazně nižší, prodělá na tom. Pokud bude reálná cena vyšší, vydělá na tom, Každopádně na tyto povolenky byl v r. 2020 nastaven cenový limit ve výši 45 eur, což po zohlednění inflace vychází pod 60 eur za povolenku – pozn. red.)
Právě tato nejistota ohledně budoucí ceny povolenek podle Kuliga neumožňuje dodavatelům energií se povolenkami dostatečně zásobit dopředu. Ač byla původně stanovená cena ve výši 45 eur za povolenku, současné odhady podle něj mluví o tom, že by cena měla být spíš 50 eur na tunu. To když přepočteme do ceny pro zákazníka, tak to znamená nějakých 250 Kč na MWh. To je při současných cenách plynu asi 25 %, takže to je rozhodně citelný nárůst ceny. První obchody, které proběhly, se pohybují okolo 80 eur. Ale těch obchodů je strašně málo, já si myslím, že to ani nekupují přímo dodavatelé. To znamená, že ta cena je vytvořená z nějakých odhadů, ale reálně nikdo zatím nekupuje a neprodává. Je to jakási spekulace a ano, vypadá to, že budou povolenky mnohem dražší, ale protože to nevíme, tak se nechceme zajišťovat. Kdyby se nám stalo, že nakoupíme povolenky za 80 eur na tunu, ale pak skutečná cena povolenky klesne na odhadovaných 50 eur za tunu, měli bychom o víc než polovinu vyšší cenu, kterou nebudeme schopni promítnout zákazníkovi, protože ten nebude chtít platit tak vysokou cenu. Takže si myslím, že trh s těmi povolenkami se začne rozbíhat spíš v druhé polovině roku 2026, kdy už budeme muset povolenky pro zákazníky nakupovat. Pak se objeví více obchodů a cena bude transparentnější,
myslí si Kulig.
V tomto dílu také rozebíráme, na čem závisí cena elektřiny a plynu, jak se vyvíjí komunitní energetika, která má potenciál využívat obnovitelné zdroje efektivněji nebo jak budou promítat dodavatelé nyní neznámé ceny povolenek do ceníků na rok 2027.
Podcast serveru Měšec.cz najdete na všech hlavních platformách – Spotify, Apple Podcasts i dalších. Sledovat můžete také náš kanál na YouTube, kam budeme jednotlivé epizody dávat.
ČLÁNKY DO MAILU