Kromě platnosti nového občanského zákoníku (NOZ) začne od 1. ledna 2014 platit také nový Zákon o obchodních korporacích. Tyto dva zákony nahradí původní občanský a obchodní zákoník, a to tak, že to, co se v současném obchodním zákoníku týkalo smluv a vztahů mezi podnikateli, se nově přesune do NOZ. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) bude pokrývat pouze to, co se týkalo vlastní úpravy společností a družstev (tedy veřejné obchodní společnosti v.o.s., komanditní společnosti k.s., s.r.o., a.s. a družstva).
V dnešním článku se kromě obecných změn zaměříme na novinky, které ovlivní fungování akciových společností (a.s.) a společností s ručením omezeným (s.r.o.).
Obecné změny hrají pro jednatele a členy představenstva
Nový ZOK přinese podnikatelům a společníkům oproti současnému obchodnímu zákoníku mnohem více svobody v úpravě vztahů a vnitřních záležitostí. Přinese nové možnosti organizace společnosti i vytváření různých podílů (podrobněji dále). Úprava také sníží nároky na kapitál a zruší zákonný rezervní fond (až na případné výjimky u a.s.).
Na druhou stranu ZOK stanoví více odpovědností pro orgány korporací a jasněji stanoví jejich povinnosti. Zavede například přísnější odpovědnost v případě úpadku společnosti, různá ručení a náhrady škody.
Co se mění pro již fungující společnosti?
Zástupci stávajících společností musí do platnosti nové právní úpravy zkontrolovat, zda jejich stanovy, zakladatelská listina či společenská smlouva – podle druhu společnosti, odpovídá novému zákonu. Pravděpodobně tomu tak bude, protože původní zákon obsahuje mnohem více povinných ustanovení než úprava nová. Pokud by tyto listiny obsahovaly ustanovení, která by odporovala mandatorním povinným ustanovením ZOK, přestanou být k 1. lednu 2014 platná.
Podle zákona pak poběží půlroční lhůta na to, aby zástupci společností uvedli tyto listiny do souladu s novou úpravou a ustanovení, která jí odporují, nahradili jinými, která budou ZOK vyhovovat,
vysvětlil Petr Kincl, vedoucí advokát z advokátní kanceláře PricewaterhouseCoopers Legal na konferenci Tuesday Business Network.
V případě, že listiny novému ZOK nepřizpůsobíte, můžete být soudem po půlroční lhůtě vyzváni k nápravě a v případě, že byste nereagovali ani na to, může dojít i ke zrušení společnosti.
Zakladatelské dokumenty
V případě 20 let staré společnosti je v zakladatelském dokumentu stále uveden její první jednatel, první správce vkladu atd. Nově bude platit, že tyto informace musí být obsaženy jen v dokumentu, který byl platný při založení společnosti. Pokud u této firmy tedy upravíte například společenskou smlouvu, nemusíte už do ní znovu uvádět informace o:
- prvních jednatelích,
- správci vkladu,
- popisu nepeněžitého vkladu/vkladové povinnosti,
- výši nákladů spojených se založením společnosti.
Základní kapitál
U s.r.o. se základní kapitál (ZK) sníží na 1 Kč. Stávající s.r.o. budou moci svůj ZK rozpustit právě až na výši jedné koruny.
V případě a.s. se hranice pro ZK sjednotí na hranici 2 mil. Kč nebo 80 tis. eur a zároveň skončí možnost založit a.s. veřejným úpisem.
U ocenění nepeněžitého vkladu už také nebude nutné nechat znalce jmenovat soudcem. Může ho vybrat zakladatel, případně jednatel.
Co se naopak nezmění, je povinnost splatit peněžitý vklad na zvláštní bankovní účet, a to i v případě, že je ZK pouze ve výši 1 Kč.
Zachování této povinnosti i v případech takto nízkého ZK zabrání možnosti zrychlit zakládání těchto společností. Nově totiž budou mít notáři přímý přístup do obchodního rejstříku, takže pokud u něj sepíšete společenskou smlouvu, mohl by vás teoreticky rovnou do obchodního rejstříku zapsat. To ale v případě, že byste měli splacenou onu korunu. Takhle budete muset zřídit speciální účet, vložit na něj zmíněnou korunu a čekat na potvrzení od banky o jejím splacení. Až poté, co notáři předložíte potvrzení z banky o splacení ZK na speciální účet, může vás ten zapsat do rejstříku.
Obchodní podíly, akcie
Nový ZOK poskytne větší volnost v tom, jak nastavit mezi společníky obchodní podíly do té míry, dokud to neodporuje dobrým mravům. S jedním obchodním podílem nebo akcií tak může být spojené libovolné množství hlasovacích práv, s jiným zase výrazný podíl na zisku. S obchodními podíly bude možné nově spojit i různé povinnosti atd.
V případě s.r.o. nyní platí, že pokud má jeden společník například 90% podíl a chce 50 % odprodat, musí navštívit notáře, uspořádat valnou hromadu a svůj podíl rozdělit, protože každý společník může mít pouze jeden podíl. Nově bude možné své podíly rozdělit tak, abyste s nimi mohli později třeba právě obchodovat jako s akciemi. Více podílů stejného druhu bude také možné naopak sloučit do jednoho. Společnost s.r.o. bude moci také vydat tzv. kmenové listy, což jsou cenné papíry převoditelné na řad, které sobě inkorporují obchodní podíl, který lze prodat, jako třeba akcii s tím, že na rubopise předáním nebo ústní smlouvou změníte majitele.
Rozdíl u a.s. a s.r.o. je ten, že v případě a.s. se akcionář nebude zapisovat do obchodního rejstříku, zatímco společník u s.r.o., i když má pouze tzv. kmenový list, ano.
Valná hromada
Zákon zavádí rozhodování per rollam, což znamená, že jednatelé nebo členové představenstva mohou zaslat svým společníkům návrh rozhodnutí spolu s podklady a výzvou, aby do stanovené lhůty toto rozhodnutí přijali či odmítli. Společníci hlasují tak, že své rozhodnutí pouze doručí.
U s.r.o. platí tato možnost automaticky až na případy, kdy byste ji ve společenské smlouvě přímo vyloučili. U a.s. platí opačný postup, musíte tuto možnost do listiny přímo vložit. (V případě a.s. musí také už pozvánka na valnou hromadu obsahovat konkrétní návrh rozhodnutí. Akcionáři jej ale samozřejmě mohou na valné hromadě odmítnout a přijmout návrh jiný).
Zakladatelský dokument nově také umožní stanovit libovolné kvórum pro schopnost valné hromady se usnést. Nebude nutné tedy dodržovat v případě s.r.o. 50% účast a u a.s. 30% účast. Poměr ale musí být uveden v zakladatelském dokumentu.
Podíl na zisku
Platí, že každému společníkovi náleží takový podíl, jaký má podíl na společnosti. V zakladatelském dokumentu je ale možné tento poměr změnit.
Společníci se mohou zisku vzdát a delegovat ho, ale to pouze transparentně a vlastním rozhodnutím.
Zisk může být rozdělen pouze na základě mimořádné účetní závěrky s tím, že návrh na rozdělení zisku musí být schválen do šesti měsíců od data účetní závěrky.
Nový zákon umožní dávat zálohy na podíl na zisku i v průběhu roku, a to na základě mezitímní účetní závěrky, která potvrdí existenci zisku k rozdělení. Pokud by řádná účetní závěrka ke konci roku nepotvrdila předpokládaný zisk, je nutné tyto zálohy vrátit
, upozornil Kincl z PwC Legal.
Zákaz vyplácení zisku
Nově nebude nutné vytvářet zákonné rezervní fondy. V zakladatelském dokumentu je ale možné jej vytvořit. U a.s. je rezervní fond vytvářen povinně v případě, že společnost koupí či získá vlastní akcie. Na hodnotu těchto akcií musí vytvořit zvláštní rezervní fond.
Zavádí se také tzv. test úpadku, který statutárním orgánům nařizuje nevyplácet zisk či jiné prostředky z vlastních zdrojů, pokud by tím byl způsoben úpadek společnosti.
Střet zájmů
Nově v případě obchodů mezi propojenými osobami nebude nutné oceňovat majetek znalcem jmenovaným soudem při převodech o hodnotě, která přesahuje hranici 10 % ZK. (Znalec musí posoudit pouze výše zmíněný nepeněžitý vklad nebo v případě, že akcionář bude převádět majetek na společnost v prvních dvou letech jejího fungování.) O obchodu bude stačit informovat valnou hromadu. (Toto platí pro obchody mezi jednatelem a společností a mezi společností a společníkem.)
Pokud by valná hromada tento obchod výslovně zakázala, nebude platný. Pokud se nevysloví, obchod platit bude.
Povinnosti a odpovědnost statutárních orgánů
V případě a.s. bude možné volit vedle dualistické formy ještě monistickou, kde dozorčí rada může být nahrazena správní radou a představenstvo pak statutárním ředitelem. Statutární ředitel musí být fyzickou osobou, stejně jako předseda správní rady. Tato rada může mít i pouze jediného člena, tedy například pouze svého předsedu a statutární ředitel může být zároveň předsedou správní rady. Akciová společnost tedy nakonec může mít jednočlennou správní radu, jejímž jediným členem a zároveň předsedou je statutární ředitel,
uvedl Kincl s tím, že podle nové úpravy umožní ve společenských smlouvách upravit akciovou společnost do podoby s.r.o. a opačně.
ZOK také umožní, abychom jednatele určili jako kolektivní orgán v čele s předsedou. V jeho rámci jednotlivým jednatelům lze přidělit různé oblasti a kompetence pro řízení, za které ponesou odpovědnost jenom oni. Například jednatel, který bude mít ve společnosti na starosti finance, tak nebude odpovídat a nahrazovat škodu z výroby, kterou způsobil jiný jednatel, který má na starost právě výrobu. Společně pak budou rozhodovat o strategických otázkách. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
Povinnosti statutárních orgánů
I dnes musí zástupci orgánů společnosti vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Současný zákon ale tento pojem nijak nedefinuje. ZOK se snaží ho zpřesnit, ale také pomocí neurčitých pojmů jako je „nezbytná loajalita“, „pravidlo podnikatelského úsudku“ nebo „rozumně pečlivá osoba“. Výklad tedy opět zbude na soud, kterému ale nová úprava poskytuje alespoň základní vodítka.
Valná hromada nesmí zasahovat do obchodního vedení, může pouze udělit základní zásady. Statutární orgán ale valnou hromadu může požádat o udělení pokynu k obchodnímu vedení a pak se bude odpovědnost za tyto následky dělit mezi statutární orgán a valnou hromadu.
Odměňování statutárních orgánů
Nově bude platit, že Smlouva o výkonu funkce musí vymezovat všechny složky odměny včetně bonusů, určovat výši odměny nebo alespoň způsob výpočtu a obsahovat také pravidla pro zvláštní odměny a podíly na zisku. Pokud bude ve smlouvě určení odměny chybět, považuje se výkon funkce za bezplatný. Pokud by nebyl výkon funkce touto smlouvou upraven, vznikne nárok pouze na odměnu v obvyklé výši.
Jakékoli plnění statutárním orgánům musí být schváleno valnou hromadou a platí to i pro osoby blízké v případě, že pracují ve stejné společnosti. Toto ustanovení se vztahuje i na mzdu v případě souběhu funkcí.
Nárok na odměnu ztratíte v případě, že se prokáže, že váš výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům. Pokud navíc neučiníte vše potřebné a rozumně předpokládatelné k odvrácení úpadku, jste povinni odměnu vrátit, a to až za dva roky zpětně.
Odpovědnost za porušení povinnosti
Porušíte-li své povinnosti, musíte vrátit prospěch nabytý právě porušením této povinnosti. Jste povinni také nahradit újmu společnosti, ačkoli je nově možné se smluvně dohodnout na způsobu vypořádání. Tuto smlouvu musí odsouhlasit kvalifikovaná většina společníků. Není naopak možné se se společností předem dohodnout na tom, že škodu nahrazovat nebudete.
Ručení za závazky
Pokud dostanete společnost do stavu, kdy není schopna platit závazky věřitelům, mohou ti požadovat uhrazení dluhů po vás. Věřitelům společnosti ručíte za dluhy za dobu trvání společnosti.
Nově v případě úpadku společnosti (pokud jste nepodnikli všechny potřebné kroky k jeho odvrácení) ručíte za všechny dluhy společnosti. To, že jste podnikli všechny potřebné kroky, budete muset prokazovat vy. Toto pravidlo nebude platit pro krizové manažery.
Ukončení funkce
Dobrovolné odstoupení z funkce nebude možné v době, kdy by to bylo nevýhodné pro danou společnost, tedy například v krizi (ne až v úpadku) nebo při přípravě účetní závěrky.
Vyloučení z funkce
V případě úpadku je možné vyloučit jednatele nebo člena představenstva v případě, že tento úpadek způsobil, v průběhu konkurzního řízení snížil majetkovou podstatu firmy nebo jinak poškodil věřitele nebo opakovaně a závažně porušoval pravidlo péče řádného hospodáře.
Pak může insolvenční soud zakázat této osobě výkon funkce statutárního orgánu (jednatel, člen představenstva) u všech korporací na dobu 3 let. V případě nerespektování tohoto zákazu, pokud se tato osoba nechá najmenovat do jiné firmy, lze aplikovat opakované vyloučení s platností na 10 let. Kromě toho bude tato osoba ručit za všechny závazky té nové společnosti.
