Senátoři minulý týden schválili novelu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (sněmovní tisk 716). Vedle provozovatelů dětských skupin se některá opatření dotknou také rodičů, kteří čerpají (nebo v budoucnu budou čerpat) rodičovský příspěvek.
Péči o malé děti ale může usnadnit i povinnost obcí zajistit místo ve školce či dětské skupině každému dítěti od jeho tří let. Pokud obec povinnost nesplní a rodiče si zařídí péči o dítě v obdobném zařízení sami, obec jim vyplatí finanční kompenzaci.
Děti mladší 2 let smí v dětské skupince trávit více času
Aktuálně platí: jestliže rodič pobírá rodičovský příspěvek na dítě mladší 2 let, a dítě zároveň navštěvuje dětskou skupinku, nesmí doba jeho pobytu překročit limit 92 hodin měsíčně. Jinak by rodič ztratil na rodičovský příspěvek nárok.
Od 1. května 2025 se má hranice zvednout na 120 hodin měsíčně.
Původní vládní návrh chtěl přitom tento limit ze zákona vyškrtnout úplně. Podobně jako tomu je u dětí starších 2 let, kde se doba docházky do skupinek či školek nesleduje. S vyškrtnutím limitu ale nakonec nesouhlasili někteří koaliční poslanci – rodičovský příspěvek má podle nich sloužit jako náhrada ušlého příjmu za dobu, kterou rodič tráví péčí o dítě, nikoli jako jejich doplněk. Jako kompromisní řešení tedy nakonec prošlo alespoň navýšení limitu.
Zvýšení maximální měsíční částky rodičovského příspěvku
Měsíční výši rodičovského příspěvku si obecně můžou rodiče volit podle toho, jak dlouho chtějí být s dítětem doma. Zároveň je třeba dodržet pravidlo: celou částku příspěvku vybrat do 3 let věku dítěte, pokud se dítě narodilo po 1. 1. 2024, respektive do 4 let věku dítěte v případě dětí narozených do konce roku 2023.
Při volbě konkrétní výše měsíčního příspěvku se rozlišuje mezi rodiči, kteří měli před přiznáním rodičovského příspěvku nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a rodiči, kteří nárok neměli, případně měli pouze nízké příjmy.
V prvním případě jsou rodiče při volbě měsíční výše rodičovského příspěvku shora omezeni částkou odpovídající 70 % 30násobku jejich denního vyměřovacího základu (hrubý příjem za 12 měsíců před odchodem na mateřskou rozpočtený na dny).
Do druhé skupiny obvykle spadají rodiče, kteří před narozením dítěte nepracovali, nebo byl jejich příjem nízký a částka odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší než 13 000 Kč. I tito rodiče si můžou měsíční částku rodičovského příspěvku volit v závislosti na tom, jak dlouho chtějí s dítětem na rodičovské dovolené být. Horní strop se ovšem nepočítá jako 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, ale je stanovený ze zákona. Aktuálně jde o 13 000 Kč (19 500 Kč v případě vícerčat).
Od 1. července 2025 se ale limit pro maximální měsíční výši rodičovského příspěvku zvedne na 15 000 Kč, respektive 22 500 Kč pro rodiče vícerčat. Čerpání rodičovského příspěvku se tak zrychlí z 23 na 20 měsíců při celkové výši rodičovského příspěvku 300 000 Kč a na 23 z 27 měsíců při celkové výši příspěvku 350 000 Kč.
Pro rodiče, kteří se při volbě měsíční výše rodičovského příspěvku řídí denním vyměřovacím základem, se nic nemění.
Rodičovský příspěvek už 2 měsíce před porodem
Rodičovský příspěvek budou nově smět čerpat i těhotné ženy, které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Obecně platí, že k tomu, aby vám úřady práce mateřskou přikleply, je zapotřebí účastnit se dostatečně dlouho nemocenského pojištění. Jinak řečeno: být v pracovním poměru, nebo si jakožto OSVČ nemocenské pojištění hradit dobrovolně.
Kdo tuto podmínku nesplní, může hned po narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek. V praxi ale nastávající maminky bez nároku na mateřskou zůstávají v době těsně před porodem bez možnosti jakéhokoli přivýdělku, a tedy bez financí.
Nově má být proto možné čerpat rodičovský příspěvek již 2 měsíce před porodem. Respektive 2 kalendářní měsíce předcházející měsíci, na který je stanoven předpokládaný termín porodu.
Měsíční výše rodičovského příspěvku bude odpovídat maximálně částce 15 000 Kč. Denní vyměřovací základ otce dítěte půjde pro volbu výše rodičovského příspěvku využít až po narození dítěte. Nárok na čerpání příspěvku ještě před porodem budou mít, na rozdíl od doby po porodu dítěte, pouze nastávající matky.
Částky vyplacené před narozením dítěte se započítají do celkové výše rodičovského příspěvku. Změna bude účinná od 1. ledna 2027.
Místo ve školce či dětské skupině od 3. narozenin
Podle školského zákona mají právní nárok na přijetí do mateřské školy děti od 3 let věku. Mladší děti, přinejmenším dvouleté, školka sice přijmout může, povinnost ale zákon mateřským školám neukládá. Když školka místo pro tříleté dítě (věkovou hranici musí dítě dosáhnout před začátkem nového školního roku) nemá, musí mu sehnat místo jinde.
Tohle pravidlo se ovšem netýká dětí, které 3. narozeniny slaví v průběhu školního roku. Jejich rodiče tak mnohdy musí na přijetí do jakékoli mateřské školy čekat až do dalšího září.
Rodiče dětí narozených do 31. 12. 2023 sice můžou čerpat rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte, rodiče dětí narozených od 1. 1. 2024 už ale musí příspěvek vyčerpat maximálně do 3 let věku dítěte. Změnu zavedlo MPSV pod vedením Mariana Jurečky. Důvodem byla snaha sjednotit dobu čerpání rodičovského příspěvku s rodičovskou dovolenou (tu zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel maximálně do 3 let věku dítěte) a také s dobou, po kterou se příspěvek v praxi čerpá.
Většina rodičů plánuje návrat do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené, nejčastěji ve chvíli, kdy jejich dítě dosáhne tří let. Mnozí však uvádějí, že pokud by byla předškolní péče lépe dostupná, mohli by se do práce vrátit už dříve – například na zkrácený úvazek nebo s flexibilní pracovní dobou. Nedostatek míst v předškolních zařízeních tak rodičům nejen komplikuje plánování návratu do práce, ale často je i nutí setrvat mimo trh práce déle, než by sami chtěli,
popisuje situaci rodin s malými dětmi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
MPSV aktuálně eviduje 1923 dětských skupin s platným oprávněním, jejichž celková kapacita činí 26 140 míst.
Jednou ze snah, jak tento nesoulad mezi rodinným a pracovním životem mladých rodin řešit, je zmíněná garance předškolní péče. Podle nových pravidel budou mít obce povinnost zajistit dětem, které mají 3. narozeniny až v průběhu školního roku, a na které nezbývá místo ve spádové mateřské školce, výchovnou péči jinak.
Řešením může být přijetí dítěte do dětské skupiny zřizované obcí, do dětské skupiny jiného poskytovatele, případně může obec dítěti najít místo mimo školský obvod spádové mateřské školy (pokud s tím budou rodiče dítěte souhlasit).
Jestliže ani jedna z výše uvedených variant nebude možná a rodiče si péči v některé z dětských skupinek zařídí sami, obec jim uhradí prokazatelně vynaložené náklady. Zároveň ale budou náklady, které obce proplatí, omezené shora. Limit bude odpovídat stropu pro úhradu za službu péče o dítě v dětské skupině (pokud její provozovatel čerpá na provoz státní příspěvek), který stanovuje zákon o dětských skupinách.
Podle nynějších pravidel se maximální úhrada, kterou může dětská skupinka od rodičů měsíčně požadovat, odvíjí od nařízení vlády – aktuálně jde o částku 5059 Kč měsíčně bez stravy.
Nově se bude maximální úhrada počítat jako podíl čtyřnásobku měsíční minimální mzdy a koeficientu 261. Pro rok 2025 by denní limit činil 318 Kč, při docházce 21 pracovních dnů by tedy šlo o částku 6678 Kč měsíčně.
Nová pravidla pro obce ovšem budou platit až od 1. 1. 2026. V roce 2026 by se pak mohl strop pro denní úhradu rodičů pohybovat kolem 339 Kč denně (pokud minimální mzda dle předpokladu MPSV stoupne na 22 100 Kč).
Výše uvedené se bude vždy týkat jen rodičů s vazbou na trh práce. To znamená, že alespoň jeden z rodičů musí:
- být v pracovním (či služebním poměru),
- studovat ve formě denního studia,
- být v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání,
- mít povinnost platit si sociální pojištění,
- být OSVČ s povinností hradit zálohy na sociální pojištění,
- pečovat o osobu blízkou ve II. až IV. stupni závislosti.
Obce zvažují ústavní stížnost
Proti novince se již vymezil například Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR). Rozšíření kapacity mateřských škol je podle Svazu obtížné vzhledem ke stavebním předpisům, nedostatku financí či demografickým výkyvům. Za problematické označují i to, že veškeré náklady spojené s novými pravidly mají nést pouze obce.
Budeme mít povinnost držet volná místa pro děti, ale nevíme, zda je rodiče do školky skutečně umístí, nebo dají přednost jiným možnostem. I prázdná místa budou znamenat finanční náklady na provoz budov, energie a personál. To nám však nikdo nezaplatí. Zákon byl navíc schválen bez řádného projednání a prošel v Senátu jen těsnou většinou 36 hlasů z celkových 81 senátorů,
upozorňuje František Lukl, předseda SMO ČR.
Obce se tak podle Svazu ocitají v situaci, kdy musejí financovat opatření, které samy nemohou plně ovlivnit. SMO ČR proto uvažuje o podání ústavní stížnosti.
Chystá se: jistota místa po návratu z rodičovské a mírnější pravidla pro přivýdělek
Na rodiče malých dětí cílí i další plánovaná změna legislativy. Konkrétně novela zákoníku práce, která je nyní před závěrečným schvalováním v Poslanecké sněmovně. Pokud projde, rodiče, kteří se vrátí do zaměstnání před dosažením 2 let věku dítěte, budou mít zaručenou stejnou pozici a stejné pracoviště, na kterém byli před narozením dítěte.
Rodiče, kteří si budou chtít během mateřské či rodičovské dovolené přivydělat u téhož zaměstnavatele, budou smět vykonávat stejný druh práce jako před narozením dítěte. Aktuálně při uzavření dohody o provedení práce (DPP) či dohody o pracovní činnosti (DPČ) u téhož zaměstnavatele nesmí jít o stejný typ práce, kterou má rodič ve smlouvě o hlavním pracovním poměru.
ČLÁNKY DO MAILU