Poslední zpráva, kterou 15. září 2022 vydala Národní rozpočtová rada (NRR) pod vedením ekonoma Mojmíra Hampla, se nečte vůbec dobře. Její závěry snad nikdy nezněly tak varovně a naléhavě jako teď. Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru.
„Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ varuje Mojmír Hampl. Pokud vláda nezavede ostré, tím pádem i velmi nepopulární kroky, které by začaly vést k vyrovnanému hospodaření státu, stane se český systém neudržitelný.
Nejvýraznější reformu, kterou stát nutně potřebuje, je důchodový systém, o kterém se mluví už řadu let. Jenže s tím, jak se rychle přibližuje doba, kdy začnou do důchodu masivně odcházet tzv. Husákovy děti, tedy generace narozená na začátku 70. let, a zároveň se státní rozpočet propadá do hlubšího dluhu, situace se začíná jevit poměrně dramaticky.
Ukazuje se, že opatření, která se zatím v „důchodové komisi“, spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, probírají, nebudou stačit.
Nižší předčasné důchody zřejmě tolik nebolí. Mělo by se přitvrdit
Podle Mojmíra Hampla by měla důchodová komise zavést dvě opatření, která však budou silně nepopulární:
- Výrazně zvýšit rozdíl mezi výší předčasného důchodu a řádným starobním důchodem,
- nevyplácet státní příspěvky v důchodovém penzijním spoření (DPS) lidem, kteří už jsou v řádném důchodu a toto „penzijko“ si znovu založí.
V prvním případě se totiž ukazuje, že dosavadní penalizace za předčasný odchod do důchodu, tedy snížená výše, kterou předčasní důchodci pobírají, není dostatečně odstrašující a nemotivuje k tomu, aby lidé byli ochotni pracovat až do doby řádného odchodu do důchodu. Svědčí o tom neustálý nárůst odchodů do předčasného důchodu.
Zatímco v roce 2001 odešlo do předčasného důchodu 250 683 lidí, v roce 2021 jich bylo 666 601. Starobní důchod v roce 2021 pobíralo 1 778 881 důchodců. Znamená to, že každý cca čtvrtý důchodce je v penzi dříve, než by měl, a tudíž neodvádí daně do státního rozpočtu.
Počet vyplácených předčasných starobních důchodů 2001–2021
Státní příspěvky pro spořící důchodce nemají logiku
V druhém případě jde o to, že se státní příspěvek v rámci DPS vyplácí i lidem, kteří si spoří po dosažení důchodového věku. Přitom 3. pilíř, tedy soukromé investování se státní podporou, je určen jako příprava na budoucí zabezpečení na stáří pro lidi, kteří jsou v produktivním věku. Výsledkem této dlouhodobé přípravy má být buď výplata naspořených peněz, nebo jejich měsíční výplata formou renty po dobu několika let. Smyslem DPS tedy není bohatá státní podpora pro střadatele, kteří už v důchodovém věku jsou.
Je zřejmé, že pokud by se takové kroky projednaly a odsouhlasily, reakce Čechů nebude zrovna pozitivní. Jak jinak, když lidem sáhnete na peníze.
Měšec.cz oslovil členku expertního týmu MPSV, ekonomku Helenu Horskou, s dotazem, zda tyto dva body důchodová komise projednává, nebo se chystá projednat, a jaký je její názor na jejich zavedení.
Nemám kompetenci se vyjadřovat za Ministerstvo práce a sociálních věcí,
odpověděla Helena Horská.
Samotné MPSV popírá, že by byla otázka větší penalizace za předčasné odchody do důchodu důchodovou komisí projednávána.
Není k dispozici žádný pracovní výstup, na základě kterého by bylo možné ukázat nějakou představu o možném směřování či změnách v této oblasti. V případě, že zástupce Národní rozpočtové rady toto téma navrhne k projednání a většina členů je bude považovat ze relevantní, bude samozřejmě možné o případných dalších úpravách diskutovat,
uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová.
Nepotvrdila ani to, že by důchodová komise měla v plánu zrušit státní příspěvky u DPS pro důchodce. Platí ale, že členové poradního týmu doporučili změny, které by motivovaly ke zvyšování příspěvků účastníků 3. pilíře. Také konstatovali, že je potřebné učinit další opatření, jež by zvýšila efektivitu tohoto pilíře,
doplnila Eva Davidová.
Web ministerstva, který stručně informuje o obsahu jednání důchodové komise, uvádí, že 30. června 2022 se projednávalo téma 3. pilíře: Předmětem jednání byly i možné změny ve struktuře poskytování státního systému. Členové poradního týmu doporučili změny, které by motivovaly ke zvyšování příspěvků účastníků 3. pilíře. Také konstatovali, že je potřebné učinit další opatření, jež by zvýšila efektivitu tohoto pilíře. Role 3. pilíře, jakožto doplňkového příjmu v důchodu, by měla v budoucích desetiletích vzrůstat. Je proto zapotřebí, aby se navýšily příspěvky do něj, aby byly optimalizovány náklady systému a aby byla výplata v budoucnu realizována více ve formě pravidelných penzí (nikoli jednorázově).
Cíle důchodové reformy podle MPSV:
- Zbavit stát závislosti jen na vybraném pojistném a stabilizovat jej dodatečnými příjmy,
- podporovat flexibilitu práce a umožnit, aby lidé mohli pracovat v různých formách do vyššího věku tak, jak chtějí a mohou,
- umožnit postupný odchod do částečného důchodu spojený s částečnými pracovními úvazky a možností dobrovolně pracovat déle,
- zaměstnancům v náročných profesích umožnit dřívější odchod do důchodu a dát větší odpovědnost zaměstnavatelům,
- zavést základní a výsluhovou složku důchodu,
- zavést „výchovné“ podle počtu vychovaných dětí (už se stalo),
- zkrátit povinnou dobu důchodového pojištění z 35 na 25 let.
V dohledné době budou politici diskutovat téma valorizace důchodů valorizačního schématu a budou se ptát, jestli je skutečně udržitelné držet valorizační schéma tak, jak je nastavené dnes, anebo jestli se nevrátit ke schématu, které platilo do roku 2017,
říká člen NRR Jan Pavel. To znamená s menší váhou mezd a větší váhou cen. Pořád je ještě možné to řídit, teď, ale potom od začátku 30. let už to bude velice obtížné.
Za chvíli dluhová brzda, vzápětí nástup Husákových dětí do důchodu
Nutnost důchodové reformy je o to naléhavější, čím se kvůli nerovnoměrnému hospodaření státu přibližujeme k nárazu na tzv. dluhovou brzdu, kdy výše dluhu dosáhne hranice 55 % hrubého domácího produktu (HDP).
Náraz na dluhovou brzdu se původně očekával už v roce 2024, ale podle Národní rozpočtové rady k němu dojde o 4 roky později, tedy v roce 2028. Což je jen chvíli předtím, než se značná část populace začne odebírat do důchodu.
Počet starobních důchodců bude podle Českého statistického úřadu kulminovat kolem roku 2058, kdy bude v důchodu přibližně 3,1 milionu lidí. To znamená přibližně o 700 tisíc více, než je dnes. Počty začnou stoupat zanedlouho, jakmile půjdou do řádného starobního důchodu ročníky 1970 a mladší, to znamená v roce 2035. Pokud se však řada z nich rozhodne pro předčasný důchod, jedná se už o odchody v roce 2030.
Kulminace nárůstu počtu důchodců se očekává v roce 2060. Zatímco v roce 2022 na jednoho důchodce vydělává cca 2,8 lidí v produktivním věku, někdy kolem roku 2060 už to bude jen cca 1,6 osob. Čím méně lidí bude na starobní důchody vydělávat, tím více bude muset zasáhnout a důchody zadotovat stát. Jen za rok 2022 stát vydá na důchody o 100 mld. Kč více než v roce 2021.
Důchodový systém v letech 2022 – 2072
Problém je v tom, že se krátkodobé šoky řeší dlouhodobými systémovými opatřeními,
říká člen Jan Pavel. Jako se to děje nyní v případě energetické krize. Jednorázový příspěvek je jednorázový, ale pokud uděláte valorizaci nad rámec valorizačního schématu a uděláte ji opakovaně, tak se propíše do mandatorních výdajů napořád. To už není jednorázový příspěvek. Na jednorázovou situaci reagujete opatřením, které je dlouhodobé a v tom systému zůstane,
dodává ekonom.
Na důchody bude. Ale omezí se vše ostatní
Neznamená to tedy, že na důchody nebude, jak se mezi lidmi často říká. Jde o to, že stát už kromě výplaty důchodů nebude mít na nic jiného a stát si i na důchody bude muset půjčovat peníze.
Ta velikost výdajů na důchody bude znamenat, že budeme muset dramaticky omezovat všechno ostatní ve veřejném sektoru. Na co jiného už nezbyde, protože budeme muset udržet důchodový systém,
varuje Mojmír Hampl. Ekonomika se bude muset smířit s tím, že vynakládá obrovské zdroje na udržení existující spotřeby těch ekonomicky neproduktivních a nemá třeba žádné zdroje na to, aby dál investovala. A to není planá hrozba, jsou země v Evropské unii, s neudržitelnými systémy, které už něco podobného zažívají, například Itálie má obrovský problém, který vede k tomu, že ta země potřebuje navyšovat svůj dluh jen proto, aby udržela systém v chodu, a nemá prostředky na to, aby investovala,
dodává.
V červenci 2022 se v Bruselu konalo zasedání Rady ECOFIN (Rada evropských ministrů financí). Mojmír Hampl se zúčastnil jednoho z pracovních mítinků, který se věnoval nastavení fiskálních pravidel Evropské unie, tedy pravidel, která mají za úkol dostat pod kontrolu veřejné finance a redukovat vliv politického cyklu. Tato pravidla se týkají příjmů, výdajů, salda a dluhu.
Musím říct, že jsem dlouho neslyšel tak depresivní debatu. Všichni ministři financí EU říkali, že je samozřejmě dobré mít v dlouhodobém horizontu zdravé veřejné finance a dodržovat evropská fiskální pravidla, ale zároveň prý tady máme ‚new reality‘, novou realitu, která neumožňuje věnovat se dodržování pravidel právě teď,
popisuje předseda NRR. S hrůzou jsem si uvědomil, že od roku 2008, kdy jsem ještě jako zástupce České národní banky jezdil na jednání ECOFINu, tak od toho roku jsme téměř vždy měli nějakou ‚new reality‘, která neumožňovala dodržovat fiskální pravidla. Byla tady měnová krize, fiskální krize, migrační krize, klimatická krize, teď máme krizi energetickou a ukrajinskou, vždycky je tady krize, která v krátkém období dává dobrý důvod nedodržovat dlouhodobá pravidla, která jsme si stanovili jako bezpečná pro bezpečnou udržitelnost veřejných financí,
dodává Mojmír Hampl.
I když stát připraví dílčí reformy, většinou se pak ani nedodržují. Je to taková stará, dokola ohrávaná písnička: Všichni víme, co by se mělo a jak bychom měli hospodařit, ale vlastně pro to nic neděláme. V časech klidu a hojnosti je na reformy času dost, a naopak v časech krize na ně není prostor a možnosti.
Porovnání vývoje dluhu veřejných institucí EU a ČR
Jakékoli reformy našich pravidel nevedou k jejich většímu dodržování. Česká republika dodržuje pravidla cca v 50 % ze všech případů a zároveň systematicky narůstá dluh k HDP, stejně jako ve všech zemích EU.
Jak zachránit české hospodaření? Národní rozpočtová rada doporučuje:
- Předložit důvěryhodný plán konsolidace veřejných financí vedoucí k redukci strukturálních deficitů, který bude obsahovat konkrétní kroky na příjmové i výdajové straně.
- Řešení aktuální krize výhradně prostřednictvím jednorázových a přechodných opatření.
- Střídmost při přijímání nových výdajových opatření zatěžujících strukturální bilanci.
- Úprava důchodového systému s cílem zvýšení jeho finanční udržitelnosti.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Měšce? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
