Článek jsem nedočetl, protože je to totální úlet.
Už jenom takhle věta: „vezměte si třeba, že vyšší inflace znamená, že vám banka na termínovaném účtu dá vyšší úrok, který by to měl nějak srovnat – z vyššího úroku ovšem zaplatíte vyšší daň. Pokud je nadto celková daňová sazba nastavena progresivně, inflace bude znamenat i to, že se čím dál větší podíl příjmů bude přesouvat do vyšší sazby.“
Je to totiž populistický výkřik hodný Paroubka (ale na opačnou stranu). Totiž tohle nemá s inflací nic co dělat. To souvisí s daněmi.
Jenom pro uvedení na pravou míru. Deflace způsobuje, že lidé peníze neinvestují, ale raději je zašijí do madrace. Ekonomice se nedostává cash flow, banky nepůjčují, centrální banka také nechce moc půjčovat. Ekonomika jako celek jde do kytek. Samozřejmě, mírná a krátká deflace nemůže ublížit, ale deflační past není výmysl, je to realita.
Navíc veškeré hospodářské krize jsou většinou provázeny deflací. Deflace mimojiné způsobí propouštění, právě nízkému cash flow. Při deflaci si nepůjdete uložit peníze do banky, protože by vám banka nemohla vyplatit úrok, ale naopak by si z peněz odečítala poplatky (což není daleko k naší situaci)
Navíc inflace není přímo řízena státem, ale centrální banka pouze upravuje výši úrokových sazeb. Inflace vzniká sama díky poptávce po penězích … zvyšováním investic. Stát na tom samozřejmě má také velký podíl a zadlužování státu popohání inflaci v nutnosti vyjít vstříct státu nebo držitelům dávek státní podpory nabídkou vhodných služeb, kde by se ty peníze utratily.
Odkládání spotřeby je rozhodně brzdou ekonomického rozvoje. Naopak spotřeba žene ekonomický rozvoj. Je samozřejmě na diskuzi, zda je dobré hnát ekonomický rozvoj výše a výše. Ale to je na stejné úrovni, jako ptát se filozoficky. „Má se lidstvo rozvíjet?“ Nevrátíme se zpátky na stromy? Pak by určitě přestaly existovat ekonomické krize.
Přesně tak, autor je mimo a polemizuje s nesprávnými tvrzeními. Deflace je zhoubná zejména v účinku na omezení investic, ne spotřeby. Deflace krizi přímo nezpůsobuje, ale prohlubuje její pozdější fáze. A nakonec – deflace 1% není deflace, která by měla nějaký efekt – takže klidně mohlo vyjít, že 90% deflačních epizod ve vybraném období s krizemi nesouviselo ;-)
Současný systém je špatný už proto, že je založen na donucení, násilném monopolu.
Jestli je pro někoho nekrytá měna a inflace výhdná, nečhť dále používá potištěné papírky.
Ale jakým právem bránit vzniku konkurenční kryté měny? Jakým právem bránit firmám platit zaměstnance zlatými a stříbrnými mincemi, obchodovat v nich, půjčovat v nich, splácet v nich dluhy?
Řešení tohoto sporu je jednoduché: zrušme monopolistické výsady ČNB (FEDU, ECB, …) – tedy zákon o jediném zákonném platidle, umožněmě vznik a nerušený provoz elektornických krytých měn i fyzickcých Au Ag platidel a trh (tedy lidé) rozhodnou, v čem chtějí brát plat, v čem chtějí spořit, atd…
To jsou jen fámy šířené gold bugs ;-) Žádný „Zákon o jediném zákonném platidle“ neexistuje, takže se rušit nemusí :-D
Jsou AFAIK pouze tři případy, kdy je zákonem předepsáno používání CZK k platbám: 1) Ve výplatách zaměstnancům (což je ale kvůli ochraně zaměstnanců, ne kvůli „monopolu“ ČNB), 2) Při platbách daní (logicky) 3) V obchodech musíte přijímat CZK, ale k ní můžete samozřejmě přijímat i cokoli jiného, třeba zlaté mince. Půjčovat a spořit můžete v čem chcete.
Hm. Jasně. A zakuklenci FBI na LibertyDollar ani na eGold neutoci, ze?
A proc by zamestnanci nemohli dostavat vyplatu ve stribrnacich, pokud by sami chteli? (idealne samozrejme v jejich oficialni a statem vyhlasene cene, cili uncovy philharmonik za 1.5eur, nebo jeste lepe americky SilverEagle za 1USD).
A zapominate na roli centralni banky jako regulatora bankovniho trhu. Z te plyne, ze zadnou „zlatou“ banku proste nepovoli a basta. Nebo si snad myslite, ze by si nekdo jen tak v CR mohl zalozit banku, kde by se ucty vedly v gramech zlata, v sejfech by vzdy bylo odpovidajici mnozstvi zlata, prichozi platby v „papircich“ by se konvertovaly na zlato dle burzovni ceny, k uctu by existovala standardni bankovni karta (na papirky by se opet konvertovalo dle burzovni ceny). Opravdu verite, ze by zalozeni takove banky opravdu proslo, ze by se nenaslo 1000 duvodu, proc to zamitnout? Napriklad ze kdyby tam nekdo konstantne mel kilo zlata, nedostaval by zadny urok, tak ze by logicky ani neplatil zadnou dan, prestoze by na rustu ceny zlata vuci papirkum vydelal treba 10% rocne?
A jeste nedna vec: stat u nas prerozdeluje (napred ukradne a pak korupcne rozhazi) polovinu HDP. Pokud u teto poloviny HDP trva na zuctovani v CZK (jak u prijmu, tak u vydaju), dost to pripadne konkurenci nabourava ferove postaveni.
Je to jako byste rikal, ze si konkurencni menu nekdo mohl zalozit i za totace, kde stat prerozdeloval 95% HDP v korunach.
Je to stejne, jako se divit, ze Microsoft ma vysadni postaveni na poli OS v situaci, kdy polovina pocitacu je statnich (od uradu po INDOS) a na nich je jednotne Wokno.
Cili i kdyby stat tu konkurenci pripustil (jako ze nepripusti, neb by jeho bezcenne papirky byly vytlaceny z trhu), stejne si zajisti dominanci neferove jinak.
Nene, neútočí a eGold vůbec, ale vůbec neumožňoval anonymní převody a praní špinavých peněz :-D :-D :-D
Tak si představte, že byste dostal výplatu (nebo spíš kapesné) ve zlatých a stříbrných mincích. Co byste s nimi asi dělal? Házel pokaždé celou výplatu na Aukro, abyste si mohl koupit večeří? :-D Jo, a nastudujte si, co znamená „nominální hodnota“ u investičních mincí a proč tam je.
„Oni ještě žádnou banku nezakázali, ale určite by to udělali! Proč? Protože tomu věřím!“. Opravdu neprůstřelná argumentace :-D :-D Jinak banky, které vedou zlaté účty samozřejmě jsou, i když u nás nejspíš ne, nicméně třeba v Londýně ano.
Když máte zlato doma, tak z něj daň platíte? A na základě čeho? ;-)
Upřímně se v ekonomice nevyznám, ale zato mám selský rozum.
Když bude celá vesnice jen na stříbrňácích, tak se nebojím, že si nekoupím večeři. Pokud vycházíte z jednotlivce, pak ten si musí házet na aukru. Mám vůbec pocit, že ekonomické informace lidem zatemnily mozek, a že uvažují pouze s jednotlivcem a basta. Prostě džungle jednotlivců, kteří neustále hledají jak vůči ostatním získat pouze výhodu a bojují jen sami za sebe – dále fantazie mnoha lidí bohužel nesahá. I to je důvod krize.
Ovšem zavést pro větší skupinu lidí nějakou náhradní měnu je přímo státem zakázáno a je to trestné. Protože pokud by se domluvilo více lidí (byť to nemusí být milióny, stačí mnohem mnohem méně), státu by vznikly těžké problémy.
Naopak, kdykoli se mi podařilo ve svém okolí zavést síť vzájemných spoluprací, kde měnou bylo cokoli – od výměny práce, či služby, přes prostě radost, apod. velmi jsme všichni ušetřili. Stačí síť stovky až tisíce lidí a úspory jsou pro všechny bez rozdíly tak obrovské, že nestačíte valit oči.
Takže pokud se x lidí domluví na nějaké měně, pak budou hodovat a prohýbat se pod nimi stoly i bez aukra. Pokud si to zavede jednotlivec, tak bude muset na aukro.
Myslím, že u první věty bysme mohli skončit.
X lidí se nedomluví protože
- stát vyplací sociální dávky v hlavní měně
- dnes neexistuje naprosto soběstačná komunita lidí, nezávislá na okolní ekonomice
- nehledě na to, že nikdo vám nebrání třeba obchodovat ve směnkách, nebo ve stravenkách :-). Ve své rodině si zase můžete zavést jako peníze kamínky, děti to určitě uvítají :-)
- v menších samotách spíš často funguje naturální směna. Ty mi uděláš betonovou zídku a já tě za to pozvu na panáka :-)
Trestní zákon 140/1961 Sb., §144, v platném znění:
Ohrožování oběhu tuzemských peněz
(1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze,
b) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze, nebo
c) poškozuje tuzemské peníze.
Samozřejmě. Ekonomika musí vyrábět. Jinak se nerozvíjí. Ekonomie se neptá proč. To je otázka na filozofie. Ekonomie prostě řeší uspokojování nekonečných lidských potřeb konečnými zdroji. Prostě se neptá, zda je to tak správně. Čím víc je potřeb a zdrojů, tím lépe pro rozvoj ekonomie. Proto tzv. neviditelná ruka trhu hledá způsoby jak uspokojit co nejvíc lidí a jak co nejefektivěji vytěžit omezené zdroje.
To je teorie, populismus vynechme.
Co je tak sporného na tvrzení, že člověk (myšleno myslící inteligentní jedinec schopný samostatného rozhodování) si mezi možnostmi vybírá tu, která mu podle jeho názoru a informací, které má v době rozhodnutí, připadá jako nejvíce uspokojující jeho potřeby a vyžadující vynaložení nejmenšího množství úsilí?
Až na to, že ekonomie popisuje chování mas lidí. Nikoliv to jak se mají masy chovat. Já vím, že je to neuvěřitelné, ale je to tak.
To je asi jako s tím, že valná většina lidí nemá ráda krváky na Nově, nikdy by nevolila Paroubka, nikdy si nevezme půjčku. Přesto jsme zadluženej národ, kde zvítězí ČSSD ve volbách a přitom má Nova nejvyšší sledovanost.
Podle slov Dr. Hause, všichni prostě lžou. Ekonomie popisuje to jak se lidé skutečně chovají v ekonomickém prostředí. Nikoliv co říkají.
Takže začínající řemeslník si chce zařídit dílnu, jak to má udělat, když si na ni za den nevydělá? A jak si má zubař zařídit ordinaci, než z odložené spotřeby své a jiných? Přece když se Pračlověk Janeček připravoval na zimu (sušené maso, kořínky, semena) tak to přece byla odložená spotřeba. Ondro. novačisko nebudeš ty náhodou Rom? O těch se říká, že spotřebu neodkládají.
Nastudujte si multiplikaci peněz. Pochopíte, jakým způsobem vznikají peníze na úvěry.
Peníze na úvěry nevznikají z odložené spotřeby. Vznikají tak, že subjekty, které mají přebytečný cash flow tyto peníze reinvestují do cenných papírů, čímž poskytnout (pronajmou) peníze někomu, kdo potřebuje mít hotovostní peníze a to za nějaký úrok. Kdyby nebyla taková možnost (v deflačním prostředí), tak by tyhle subjekty přebytečné peníze stejně nepoužili ke spotřebě. Takže nejde o odloženou spotřebu. To je prostě omyl.
My si asi neporozumíme, čímž nemyslím nic ve zlém. Tvůj odkaz je něco podobného, jako když věřící mně ateistu okáže na pasáž z Bible, ano z Bible vyplývá to co on tvrdí. Dost často při nejrůznějších diskusích narážím na to, že zdánlivě jasné pojmy je nutné definovat a dohodnout se. Dost často jsme dospěli k závěru ve smyslu:“na když to chápeš takhle“.
Jestli myslíte odkaz na multiplikaci, tak to jste opět na omylu. Patří mezi základní znalosti každého ekonoma. Je to přirozený zákon v bankovnictví (přirozený, jako třeba ve fyzice je zákon gravitační – čili nejde o úřední zákon).
Každý to možná chápe jinak. Ale já popisuju to jak to funguje na Zemi, zatímco vy popisujete možná Mars, nebo možná svět pohádek z Arabely. Nevím :-) Ano tam by to možná tak fungovat mohlo :-)
Problém ne vás je, že trpíte bludy, jak jsem popsal už níže. Tak jak si představujete se lidé prostě a jednoduše nechovají. (vyskytuje se to jen u některých poruch osobnosti, ale to snad můžeme zanedbat)
S inflací je další problém – v případě dejme tomu 5% deflace budou atraktivní jen investice s reálným výnosem větším než těch 5%, tedy investice smysluplné. V případě 5% inflace budou atraktivní i investice s reálným výnosem nulovým, tedy investice naprosto zbytečné, nebo dokonce investice se ztrátou menší než je inflace, tedy vysloveně škodlivé. No a pak se divíte, že je tu krize.
Pochopte, že investice není nějaká černá krabička, kam nasypete peníze a za rok zní vysypete o x% víc. Vždycky tam musí být nějaký Pepa Novák, který ty peníze nejak využije a nějakou hodnotu vytvoří. Pokud bude těžší získat peníze, tak se sníží množství výrobků a tedy zvýšení cen – tedy tu existuje negativní zpětná vazba – deflace potlačuje deflaci a tedy udržuje stabilitu. Umělé udržování inflace vede jedině k deformaci trhu a nadvýrobě – tedy hlavní případě bubliny a následného pádu.
Pokud někdo investuje do investic s výnosem nižším, než je inflace, tak je hlupák (jinými slovy, většina obyvatelstva je hloupá, protože šetří peníze na běžném účtu, nebo dokonce jako barevné papírky v hrníčku)
Je tu jediná komplikace, že inflace se nedá předpovídat. Proto se jí snaží ČNB aspoň regulovat. Aby jeden rok nebyla inflace 10% a druhý rok –5%. V takové prostředí by se dost špatně prováděly investice.
tak odložení spotřeby není to samé jako zrušení spotřeby. Většina lidí za život utratí co vydělá, takže se jen změní rozložení spotřeby v čase pro jednotlivce, v průměru za všechny lidi se to srovná. Když já teď odložím spotřebu, tak teď někdo jiný realizuje spotřebu, kterou odložil třeba před 5 lety.
Podivejte na šrotovný. Spotřeba se přesunula ze současnosti do minulosti (tenkrát samozřejmě z budoucnosti do současnosti místo odložení do budoucnosti) a k čemu to teď je.
Problém stávajícího pojedí ekonomie je v tom, že předpokládá a vyžaduje neustálý rozvoj, když zdroje jsou omezené. Neustálý rozvoj, neustále rostoucí počet lidí, rostoucí likvidace zdrojů, jen ta zeměkoule má furt konstantní průměr. To nepůjde donekonečna.
kdyby rozvoj vyžadovala společnost, tak je jedno, jestli rozvoj bude nebo ne, protože by to odráželo její potřebu. To jen ekonomové řvou, že rozvoj být musí.
Přesně, lidi se vraždit začnou, sice ne proto, že jich bude moc, ale o zdroje jídla a surovin. Nebo si snad myslíte, že země uživí stále rostoucí počet lidí? Nebo že ti, kteří ty zdroje mít nebudou, v klidu a míru zesnou?
Pořád je dost lidí, pro které jsou krátkodobé výhody úzké skupinky přednější než dlouhodobé účinky rozptýlené na zbytek společnosti a proto se výše uvedené, mnohokrát vyvrácené, nesmysly stále vracejí.
Odkládání spotřeby je samozřejme nezbytnou podmínkou k akumulaci kapitálu a ten je potřebný pro ekonomický rozvoj.
Definujte trvalou hodnotu. :-)
Ale vážně, nějakou exaktní definici tady z hlavy nevyplodím, takže jen zhruba „Spotřeba je použití statků a služeb k uspokojování lidských potřeb“. A teď pár příkladů. Za odvedenou práci získám výměnou deset rohlíků a ty sním. Uspokojil jsem svoji potřebu zahnat hlad a doplnit energii a ony rohlíky jsem úplně spotřeboval. Koupím si ponožky. Ty pak nosím a tím uspokojuji svou potřebu chránit se před zimou. Jenže ponožky se nošením opotřebovávají a tím se postupně spotřebovávají. Postavím si dům, pak v něm bydlím a tím uspokojuji svou potřebu bezpečí a ochrany před nepřízní počasí. Jenže i ten dům se postupně užíváním opotřebovává a pokud nebudu čas od času investovat do jeho údržby, tak nakonec jeho schopnost poskytovat mi uspokojení potřeb zcela spotřebuji.
Akumulace kapitálu prostřednictvím odložené spotřeby je pak to, že místo abych snědl každý den deset rohlíků tak se spokojím jen s osmi a tím pádem si za čtyři dny našetřím rohlíky na den pátý, kdy místo práce pro pekaře si budu třeba stavět ten dům.
Filozofickou otázkou je, zda používání statků, které svým používaním nedegradují je jejich spotřebou. Když získám know-how, jak třením dvou vhodných dřívek rozdělat oheň, mohu tento statek (znalost) používat opakovaně a budu tím uspokojovat svou potřebu ohně.
Spotreba je, kdyz statek vymenim za penize a ten se stane mym vlastnictvim a jiz se dalsiho obchodu nezucastni. I hromadeni majetku je spotreba. Spotreba zlatych cihel… atd. Spotreba tedy je cilem obchodu. Spotreba nemusi nutne znamenat cerpani zdroju, ani fyzickou likvidaci statku. Je dukezite pro ekonomiku neodkladat spotrebu, tedy ucastnit se obchodu a hromadit majetek ve statcich, nez v penezich.Protoze majetek je skutencne bohatstvi, nikoliv natisteni barevne papirky.
V tom případě si v původním příspěvku nahraďte slovo Spotřeba něčím příhodnější.
Tady se neřeší to, jestli statky člověk skutečně spotřebuje. Ani neřeší to že vznikne. Pro ni je to objekt, který na jedné straně vstupuje do obchodu, na druhé straně vystupuje. Obchod způsobuje, že kola ekonomiky se točí. Jestli při tom dochází k drancování zdrojů, to není na pořadu dne. Základním cílem ekonomie je problém uspokojování nekonečných lidských potřeb omezenými (konečnými) zdroji. Vůbec se neřeší to, jestli potřeba znamená, že se se něco zlikviduje, Při uspokojování některých lidských potřeb dokonce občas i něco vzniká (napovím: odpad). Za uspokojení těchto potřeb se také platí, taky je to „spotřeba (služeb)“.
Deflace není výhodná pro nikoho. Zdálo by se, že je výhodná pro spotřebitele, ale není to pravda
1) snižování cen sice způsobuje, že spotřebitelé mají vše levní
2) avšak do té doby, než je vyhodí z práce, protože firma nemá peníze.
3) platí základní poučka. Poptávka se zvyšuje při očekávaném zvyšování cen, naopak se snižuje při očekávaném poklesu cen. Tedy jinými slovy, dochází odkládání spotřeby, snižuje se poptávka, a ta neblaze působí na vývoj ekonomiky. Inflační očekávání naopak mohou poptávce pomoci, v období deflace dokonce velmi. Tohle platí samozřejmě statisticky. To že vy se tak nechováte neznamená, že se tak nechovají masy.
Výpočetní technika je specifický segment, kde je poptávka způsobena jinými aspekty než cenou. Například tím, že nové počítače dávají subjektům větší konkurence schopnost, tedy nákup se nevyplatí odkládat, i v případě, že za rok bude ten samý počítač stát polovic.
3) Ano, tomu se říká hyperinflace, něco takového mají v Zimbabwe. Protože lidé vědí, že zítra nebudou mít ty papírky už žádnou cenu, nakoupí hned jak dostanou výplatu. Kdo se rychleji zbaví peněz, vyhrává. Peníze přestávají plnit svou funkci a začíná se obchodovat barterovým způsobem.
Ale ve vyspělých zemích se inflace pohybuje daleko níže. Kvůli inflaci 2% se peněz nikdo zbavovat nebude. Tady nastává přesně opačná situace. Inflace není příčinou, ale je důsledkem. Důsledkem toho, že centrální banka změnou sazeb mění úrokovou míru. Při nízké úrokové míře si lidé a firmy více půjčují, čímž se zvětší nabídka peněz a inflace roste. Jak vidíte, inflace roste jako důsledek, nikoliv jako příčina.
A jak tato politika nízkých úrokových sazeb skončila ? To nyní vidíme: splasknutí úvěrové bubliny a následná světová ekonomická krize.
„A jak tato politika nízkých úrokových sazeb skončila ? To nyní vidíme: splasknutí úvěrové bubliny a následná světová ekonomická krize.“
Vážený pane, tohle je z prominutím populistický nesmysl. Ekonomii odjakživa provází hospodářské cykly. Těch se nezbavíme ani v případě, kdy pokryjeme peníze zlatem.
V případě stabilní měnové báze se neustále opakuje fáze inflace a deflace, jak se zvýši poptávka po penězích (inflace) a následně popraskání mnoha bublin (peněz je moc, deflace). Udržování nízké míry inflace souvisí s teorii, že tzv. inflační daň působí v nizkých hodnotách pozitivně na růst HDP. Někteří ekonomové jsou dokonce drsnější, tvrdí, že ideální je inflace kolem 10%.
Druhým aspektem je regulace. ČNB se snaží udržovat inflaci ve stabilním stavu. Pokud by k regulaci nedocházelo, pak budou podle mne ty cykly hlubší, budou se opakovat období vysokého bohatství následované obdobím vysoké deprese a tak dokola. Spolu s tím tedy vzniká teoretická možnost, že ČNB to ureguluje plus mínus ty dvě tři procenta, což je právě ten cíl, kdy je lepší držet v inflaci, než v deflaci.
Ale realita je taková, že kolikrát to nestačí. v USA byly úroky na nule a stejně nezabránili deflaci. Můžete koně dovést k řece ale nepřesvědčíte ho, aby se napil.
Ano, přirozené cykly existují. Ale tento cyklus bublina-pád byl jednoznačně způsoben uměle činností centrálních bank a jejich politikou levných úvěrů po roce 2000.
Jak vidíme dnes, tak politika ČNB nezabránila obdobím vysokého růstu a následného velkého pádu. Podívejte se například na výstavbu bytů v ČR. Bublina jak vyšitá. Pokles o 40% způsobený právě volnou měnovou politikou. To samé se týká i USA.
Víte jaký je problém vás a centrálních bankéřů ? Že se díváte na index spotřebitelských cen jako na inflaci. Ve skutečnosti se ale inflace peněz může projevit růstem cen akcií, komodit a nemovitostí, zatímco spotřebitelské ceny mírně klesají. Centrální bankéři vidí klesající „inflaci“ a dál snižují sazby, čímž ještě více nafukují bublinu akcií, komodit a nemovitostí. No a pak to praskne …
Připomínáte mi klimatology.Naši zemi postihly cykly globálního oteplování a ochlazování mnohonásobněkrát za historii země. Pouze poslední globální oteplování (ve výši flusu v moři) je jednoznačně způsobeno člověkem.
Tuhle demagogii si schovejte do Blesku.Cykly byly a budou. Regulace ČNB cykly nezpůsobuje. Maximálně jsem ochoten připustit, že je neúčinná. Peníze vznikají poptávkou po penězích, což ovlivňují masy lidí, nikoliv jeden člověk u trezoru. A stejně tak všechny bubliny a krize byly způsobeny tím, že všichni v jednu chvíli udělali jedno stejné rozhodnutí. A bylo toho najednou moc. Třeba investice do internetu, nebo do baráků, posledním hitem jsou investice do státních dluhopisů. Nedávno to taky byla ropa, nebo zlato.
Skoro bych řekl, že příčinou krize je dostupnost informací všem v krátkém časovém okamžiku. Každý pak učiní stejné špatné rozhodnutí. Loď se naklání, rychle si všichni stoupnou na opačný konec lodě. Tím ale loď rozhodně nevyrovnají, naopak uspíší její potopení.
1) Ano, to se přeci spotřebitelům líbí a je to přirozený jev při zvyšování produktivity práce.
2)Z práce je nevyhodí, při deflaci stačí nezvyšovat mzdy a člověk bohatne, Bez rigidních mezd není důvod někoho vyhazovat.
3)Základní poučka platí, ale pokud počítám s tím, že se hodnota peněz zvyšuje stejně rychle, jako se cena zboží snižuje, tak nedochází k žádné změně spotřebitelských preferencí. Případné mírné zvýšení míry úspor není na škodu, protože to jsou vždy ÚSPORY co předchází investicím.
1) opravdu? Zlevňování vás donutí k vyšší produktivitě práce? Mě teda ne, naopak, spíš si počkám, než abych si bral brigádu (píšete nesmysl)
2) Pokud bude mít podnik na udržení mezd prostředky… tak jo, ale obávám se že ne (píšete opět nesmysl)
3) Investicím předchází úvěr. Výše úrokové sazby ovlivňuje množství investic (hyperbolicky) -… (tedy opět nesmysl)
3× nesmysl, dobrý výsledek :-P
1) Pletete si příčinu a následek. Nejdřív zvýším produktivitu a ta v důsledku znamená nižší ceny.
2) Udržení mezd při zvyšující se produktivitě není problém.
3) I v dnešním finančním systému VŽDY předchází úspory před úvěrem. Pokud nemám úspory, nemohu půjčovat.
Někde jste jen o myšlenkový krok pozadu, jinde jste uplně mimo…
1) Proč by nemohla vyšší produktivita práce přinést víc peněz? Matematicky je to jedno
2) Produktivita práce není vše k úspěchu na trhu. Bohužel / bohudík.
3) Dneska to funguje jinak. Peníze jsou jen čísla v informačních systémech. Důležité jsou finanční toky. Vyrobit peníze umí každá banka, a aby byla schopná zajistit příslušné toky v době, kdy ty peníze potřebujete, to už je její starost. A v neposlední řadě tu máte centrální banku, která umí v případě potřeby krátkodobě půjčit libovolné množství peněz.
Samozřejmě, že může.
Dokud máte peníze v té samé bance, pak ty peníze vlastně neexistují, jsou jen číslem v IS. Banka má akorát od centrální banky nařízenu výši povinných rezerv ku množství poskytnutých úvěrů. Může ale půjčovat i když nic jiného nemá. Spolu s vaším úvěrem totiž může bankovním systémem kolovoat jistá forma vašeho dluhopisu, který si mohou banky mezi sebou různě prodávat.
Dám Vám příklad, jak pro Vás vyrobím úvěr z ničeho. Nabídnu Vám úvěr 3mil korun za úrok 7%. Vy s tím budete souhlasit. Půjdu do banky a vezmu si hypotéku na 5% a peníze pošlu Vám. Vy budete posílat splátky mě, já následně bance. Zatímco vy platíte 7%, já pouze 5%. Rozdíl je 2% je můj zisk. Vidíte, jak jsem Vám poskytnul úvěr z peněz, které jsem neměl? A teď si vemte, že banka, od které jsem si vzal hypotéku, si ty peníze půjčila od centrální banky za cca 1%. Centrální banka může emitovat libovolné množství úvěrů, nemusí na to mít žádné rezervy. Tam to opravdu jen zapisuje do IS. Jediný co platí je, že jakmile se ten úvěr splatí, tak se ty peníze zase do centrální banky vrátí.
A nebo je jiný scénář. Já si vezmu hypo, ale následně emituju dluhopis, kterým splatím hypotéku. Váš dluh tedy získá někdo jiný. I tak vzniknou peníze, protože zatímco ten, kdo vlastní dluhopis vlastně o žádné peníze nepřišel, protože dluhopis může kdykoliv prodat dál, tak Vy máte peníze navíc, které jsem vyrobil já. Není překvapivé, že v konečném důsledku může i ten dluhopis skončit v centrální bance :-)
Vaše představy jsou pomýlené, banka nemůže přijít a říct si „natiskněte mi tolik a tolik“. Peněz přibývá vzájemnými dluhy:
Dejme tomu, že je v oběhu tisíc peněz. Lidé si je uloží do bank. Banky uleží povinná 2% do povinných rezerv a zbylých 980 můžou lidem půjčit. Ti samozřejmě půjku utratí a jejich příjemci je opět uloží do bank. Z těch 980 peněz zase uloží povinná 2% a zbytek opět můžou půjčovat. Množství půjček je tak téměř neomezené (2% je moc nízká hodnota aby znamenala nějaké reálné omezení)
Snadná dostupnost půjček znamená zdražování všeho a to zase nutnost mít další půjčky, třeba i na základní věci (kolik % si v dnešní době může dovolit žít bez půjček? Moc nevěřím že to bude dvouciferná hodnota)
Deflace se už mnoho let neprojevuje pouze ve výpočetní technice, ale naprosto ve všech oborech, kde je vysoký podíl sériové automatizované výroby. Např. automobilový průmysl – máte takřka 100% jistotu, že za stejnou cenu, za jakou dnes koupíte nějaké auto už za pár let koupíte auto, které bude výkonnější, méně žravé, víc nacpané elektronikou… totéž platí ve spotřební elektronice, atd..atd… a přesto se auta, spotřební elektronika, počítače neustále prodávají,…a důvod zvýšené konkurenceschopnosti je pouze jedním z mnoha důvodů, které toto chování vysvětlují – např. se tímto důvodem nedá vysvětlit soukromý nákup elektroniky, počítače, auta…
Jinými aspekty než cenou říkáte? A ono to tak u jiných výrobků a služeb není? Takže lidi kupují jídlo ne proto, že bez něj budou ohladu nebo dokonce zemřou, ale proto, že zítra bude dražší? Nekupují oblečení proto, že bez něj jim bude zima a budou nazí, ale proto, že bude zítra dražší? Nejezdí autobusem proto, že se potřebují dostat z místa A do místa B, ale proto, že zítra bude jízda dražší?
Samozřejmě. Dneska na Novinkách vyšel článek, že levné potraviny jdou na dračku. Samozřejmě, že lidé nepřestanou nakupovat, ale mění se struktura jejich výdajů. Nakupují levnější věci, i za cenu, že jsou nekvalitní. Nesvezou se autobusem jednu zastávku, ale jdou pěšky. Nebo na kole. Netopí na 25 stupnu, ale na 19 a chodi ve svetru. Ti co nemají ani na to mohou skončit na ulici mezi bezdomovci. Nebo se do platební neschopnosti dostává majitel baráku, protože pokud má plný barák neplatičů, nic s tím neudělá. Mnoho lidí má dluhy, které nemůže splácet, tak je nesplácí. Opět způsobí, že věřitelé těchto dluhů má problémy a tím dostává do problémů další subjekty
Tohle všechno má ekonomické dopady. Občas i nedozírné. Od Vás je hloupé tohle popírat
Proč zásadně odpovídáte na něco jiného? Inflace snad přinutí lidi kupovat dražší věci? Nějak jinak než u počítačů? Vždyť taky nikdo nikomu nebrání koupit si počítač v bazaru. Je to pořád to samé, mezi počítačem a rohlíkem není rozdíl.
A kvalita potravin? Vždyť klesala celou dobu co je inflace, jsme na tom hůř než ve třetím světě.
A co s tím mají společného neplatiči? Ti prostě budou ať už bude situace jakákoli.
Lidi budou chtít dobře jíst pít bydlet a další věci bez ohledu na inflaci nebo deflaci. Je od vás hloupé to popírat.
Jen poznámka k výroku:
„…Deflace způsobuje, že lidé peníze neinvestují, ale raději je zašijí do madrace.....“
Nezlobte se na mě, ale tohle je pěkná ptákovina hned z několika důvodů:
1) Myslíte, že lidé by nekupovali předměty denní spotřeby s vidinou toho, že např. když měsíc nebudou jíst, umývat se, čistit si zuby,… tak si za ten měsíc pak za stejné peníze koupí víc potravin, mýdla, zubní pasty?
2) Je celá řada oborů ve kterých je už mnoho let enormní permanentní deflace – obzvláště viditelné je to např. ve výpočetní technice kde máte jistotu, že pokud počkáte často jen pár týdnů, tak si stejný vyhlédnutý počítač buď koupíte za menší částku než kolik stojí dnes a nebo si za stejné peníze koupíte počítač výkonnější. Podobně jsou na tom prakticky všechny průmyslové obory. A nekupují snad lidé počítače, elektroniku obecně, auta atd…? Říkají si snad – je v tomto oboru deflace, nic teď nekoupím, počkám…?
1) Veci denni potreby rozhodne ekonomikou nepohnou. I tak si myslim ze ano. Ono staci, kdyz to zacne delat vyznamna skupina obyvatel, treba ti co jsou zadluzeni a museji otacet kazdou korunu. Deflace jim totiz dluhy jeste zvysuje. Navic v deflacnim prostredi je vyssi riziko ztraty zamestnani vlivem deflacni pasti, proto lide v prumeru vice setri – i na predmetech denni potreby, ktere nepotrebuji
2) IT je specificky segment, kde poptavka neni zavisla na cene. A kde se do ceny zapocitava i vyvoj (viz dale) U aut zrovna deflaci nevidim… krome nekolika poslednich krizovych let. Navic vyvoj elektroniky nelze zapocitavat do hodnoty vyrobku, uz kvuli tomu, ze naklady na vyrobu jsou stale stejne vysoke, pouze na zacatku se do ceny promitaji naklady za vyvoj. Tomu se neda rikat deflace.
Dle mého názoru se tomu dá říkat deflace, protože za stejnou cenu dostávám stále lepší/výkonnější/nabitější funkcemi/…výrobek. A toto neplatí pouze v případě počítačů, ale platí to pro naprosto veškeré průmyslové výrobky – zamyslete se např. nad tím, jaké výrobky spotřební elektroniky jsme mohl koupit za 1000,–Kč dejme tomu před 15ti lety a jaké dnes – z hlediska pohledu zákazníka se prostě jedná o deflaci, protože za jednu a tu samou tisícovku si dnes koupí té elektroniky mnohem víc než kolik by si jí mohl koupit před 15ti lety. Pokud tedy zákazník hodlá své peníze utratit speciálně za elektroniku, tak se mu vyplatí zašít tisícovku do strožoku a čekat…a kochat se tím, jak si za ní může koupit stále víc a sofistikovanější elektroniky (vývoj elektroniky je také pochopitelně přidaná hodnota)… No a kolik lidí se asi takto chová? Stagnuje snad elektronika v prodejích, nebo se naopak jedná o jedno z nejbouřlivějších odvětví a zákazníci kupují i s vědomím toho, že za ty samé peníze by si v budoucnu mohli koupit víc elektroniky?
Ale k jádru věci – já prostě té toerii „o penězích ve strožoku“ v případě deflace nevěřím. A nic víc než nepodložená teorie to není. Já jsem naopak přesvědčen, že kola ekonomiky by se točila i tak.
Já myslím, že tohle video vyřeší mnoho: http://www.youtube.com/user/misesmedia#p/u/43/zhoFOyy7rbo
Keynes použil teorii výrobního procesu, kterou prvně oprášil už Adam Smith, bohužel, dá se říci, bo už za Adama Smithe byla 200 let zastaralou a vyvrácenou. Retrogrese se stala v historii už mnohokrát a proto tu řešíme deflační past… ;)
Inflace a deflace a hyperinflace a deflační past má smysl používat, když se týká celé ekonomiky. To že někde konkurence tlačí ceny dolu i přes inflaci, nebo že si výrobci nejprve započítají vývoj do nových technologií a s morálním zastaráváním technologie snižují ceny, protože mezitím mají příjem z nových technologíí. TO NENÍ DEFLACE! A už vůbec na tom nejde ukazovat, že deflace je prospěšná.
Nehledě na tom, že zrovna výrobcům tahle konkurence samozřejmě neprospívá… a ani spotřebitelům. Výrobci jsou celkem v háji, jen se podívejte, kde je AMD. Proč se většina výroby přesunula do Číny? A jaká kvalitu mají ty výrobky? Inflace v úmrtnosti veškerého HW je vysoká. I v tomto odvětví se můžeme těšit na krizi.
:) Neuhýbat od původní myšlenky, pane Novačisko. :) Pokud hodnotíme chování jednotlivců – jejich jednání v závislosti na jejich očekávání budoucích cen, tak je jasně vidět, že deflace pro spotřebitele nemá žádný vliv na jeho spotřebu. Utrácí stále stejně a právě proto jsme tu použili argument, že ceny elektroniky jsou trvale „deflační“ a lidé ji stejně kupují. Proto ten Váš jediný argument proti deflaci, že lidé při deflaci neutrácí, prostě neplatí. Utrácí.
My neřešíme ekonomii ale psychologii jednotlivců – Váš jediný argument, který je pochopitelný, když uvážíme, že Vaše ekonomická teorie stojí a padá na spotřebě, prostě neplatí. Psycholigie jednotlivců u elektroniky, kde je stejný „deflační“ efekt jako by byl u deflace v celé ekonomice nám ukazuje, že lidé utrácí i když ceny padají. Kapišto?
Chování spotřebitelů vůči zboží na kterém se projevuje neustálá a předvídatelná deflace.Zkopírováno:
Češi loni dlužili víc než bilion. Nejvíc za bydlení
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=663120
Přestože od roku 2000 vzrostla zadluženost v Česku více než osmkrát, nesaháme ještě ani po kotníky obyvatelům eurozóny. České domácnosti totiž dosáhly pouze poloviční úrovně zadluženosti v zemích platících eurem.
Češi se zadlužují stále více především proto, že na spotřební zboží vynakládají stále vyšší částky – a to právě z půjčených peněz. Právě výdaje na spotřební zboží rostly u nás nejrychleji, do roku za osm let od roku 2000 o 59 procent. Naopak nejpomaleji rostly výdaje spojené s bydlením a souvisejícími službami. Náklady na potraviny vzrostly za stejnou dobu o pět procent.....Celková zadluženost českých domácností v poměru k jejich příjmům stoupla z 11,7 procenta v roce 1997 na 49,6 procenta v roce 2008.
Dle Vaší teorie by lidé toto spotřební zboží neměli vůbec kupovat, natož se kvůli němu dokonce i zadlužovat a tím svůj rozpočet zatěžovat úroky z půjčky. Tož asi tak. :o)
Vy podle mě koukáte pouze na jednu stránku věci – na spotřebitele, který „peníze neinvestuje, ale raději je zašije do madrace.“ OK, to udělat do určité míry udělat může a bezesporu někdo udělá. Pak ale píšete o firmách, které nemají cash flow a krachují, protože jsou peníze v matracích. U firem snad hodnota peněz, které v daném okamžiku drží, neroste? Samozřejemě, že roste. Firmě díky deflaci stačí menší cash flow, za míň penez si koupí víc.
Dejme tomu, že je deflace 5%. Pokud chce firma reálný výnos do 5% reálně, stačí jí držet hotovost. Pokud ale nalezne investiční projekt, který jí vynese dejme tomu reálně 10%? Vyplatí se jí si peníze půjčit. Já nějaké uložené peníze mám a když mi nabídne 3% úrok, tak jí ty peníze stejně rád půjčím. Trh s půjčkami a dluhopisy se nezastaví, nezamrzne – přesune se do nové rovnováhy (tj. nejspíš se zmenší, ale to nikomu nevadí, protože prostě víc není půjčovat potřeba, je to rovnovážný stav) úplně stejně tak, jako se přesouvá dnes v inflační době při změně míry inflace nebo úrokové míry. Stejné množství transakcí dokáže obsloužit menší množství peněz.
Z toho, co tu píšete, myslím, že o věcech přemýšlíte, takže si to určitě dokážete dát dohromady. Bojíte se deflace jenom protože se dlouho nevyskytovala (na úrovni celé ekonomiky, v různých sektorech deflace je naprosto normální, ale to asi vidět nechcete) a navíc se o defalci mluví v souvislosti s hospodářskou krizií v 30.letech, kde ale byla přirozený následek krize, nikoliv její příčina. Inflací platí stát své dluhy a zdaňuje své občany, inflace mu vyhovuje, proto slyšíme jednostranné informace o výhodnosti inflace a strašné hrozbě deflace. Ale deflace vůbec není proč se bát.
Problém je v tom, že jakýkoliv výkyv v ekonomice nejprve postihuje firmy, a pak domácnosti. Tedy na inflaci těží zejména nejprve firmy (tam tečou peníze jako první) pak domácnosti (zvyšování mezd), Při deflaci je to opačně. Nejprve firmy přichází o peníze a následně domácnosti (snižování mezd).
Inflace jednoznačně hraje ve prospěch firem, deflace ve prospěch domácnostem. Domácnosti ale nikdy nezpůsobí ekonomický růst a růst životní úrovně. Naopak zakonzervování stavu a stagnaci.
Proto můj původní příspěvek konci filozoficky. Protože já neřeším to, co je správně. Záleží co chceme. Chceme se dál rozvíjet ekonomicky a zvyšovat svou životní úroveň, nebo nám to takhle stačí a měli bysme se spíš držet zpátky a obětovat určitou část životní úrovně do budoucnosti? Tohle nevím to je otázka na filozofa. Nicméně o tom to je. Rychlý rozvou s inflací, nebo spoření s deflací.
Nemůžu souhlasit, že inflace hraje ve prospěch firmám a deflace domácnostem, to nechápu, jak jste na to přišel, obě skupiny jsou postiženy stejně. Inflace/deflace sama o sobě žádné výkyvy v ekonomice nezpůsobuje. Není pravda, že za deflace upadají firmy a bohatnou domácnosti a za inflace je to obráceně. Opakuji, že úspory firem i domácností se zhodnocují/znehodnucují úplně stejným tempem, tj. při inflaci chudnou stejně firmy i domácnosti, při deflaci bohatnou firmy i domácnosti.
Rozdílné dopady ifnlace a deflace jsou akorát na dlužníky a věřitele. Inflace přerozděluje majetek směrem k dlužníkům (proto dlužník stát rozpoutává inflaci!), deflace dlužníky ničí a přerozděluje majetek směrem k věřitelům. Ale takové základy ekonomie Vám snad vysvětlovat nemusím, ty máte podle Vašeho psaní nejspíš za sebou, a tak se divím některým Vašim závěrům.
Mimochodem, vaše úvahy o půjčkách jsou špatné. Možná platí při nízké deflaci. Pokud jsou dlouhodobé půjčky momentálně někde kolem 5%, při deflaci 1% budou odhadem kolem 4%. To ještě jde. Při deflaci kolem 5% už bude úrok kolem 0%, protože peníze budou zvyšovat hodnotu tak rychle, že bude málo firem schopných vydělat víc, než je tech reálných 5% na úroky (po odečtení nákladů a mezd)… tedy samozřejmě 0% úroky, ale protože hodnota peněz se zvyšuje, zvyšuje se i reálná hodnota dluhu, který je tedy nutné splácet.
Při vyšší deflaci se dostáváme do situace, kdy by se musel vyplácet záporný úrok, což je ekonomický nesmysl. Jinými slovy, úvěr by ztrácel svou nominální hodnotu. Půjčil byste někomu 10000 a za rok by vám vrátil 9950 kč (při úroku –5%). Šel byste do to takové investice? Já tedy ne. A to si nedokážu představit dluhopisy s kupónem.
V úvaze předpokládám, že peníze by byly „stejně drahé“ (5%). Samozřejmě by to tak nebylo, peníze by musely být dražší. A zkracovala by se doba pro půjčku. Při vysoké deflaci by se půjčovalo na měsíce (delší termíny by byly drahé). Urok by byl reálně vysoky, vlastně nominální úrok + deflace. Při deflaci kolem 10% by takový úrok na půjčku 5% byl vlastně 15%. Problém je v tom, že by nebyla poptávka po tak drahých penězích. Nabídka peněz by byla ve vysokém převisu.
Co je to za blbost? Proč by se mělo půjčovat na měsíce?
No právě, tak by se prosadily jen kvalitní ziskové investice, ne pseudoinvestice a přelévání peněz, které způsobilo pád.
Kdyby nebyla poptávka po penězích tak by nebyla. A co? Prostě by je nikdo nechtěl, nic se neděje. Proč cenu peněz uměle snižovat? Byl byste pro umělé snižování cen čehokoli jiného?
Nízká poptávka po penězích z důvodů toho, že jsou drahé způsobuje odklad investic do rozvoje. Přijměte prostě fakt, že hodně firem si při investicích bere úvěr. Díky tomu pak máme možnost nakupovat jejich výrobky. Pokud je po výrobcích poptávka, je firma úspěšná, může úvěr splatit. Nebýt původního úvěru, nové výrobky by nevznikly. Zkuste si za slovo výrobky dosadit třeba mobilní telefony, nebo plazmové televize. Prostě bez úvěru by tyhle věci nevznikly a pořád bysme používali pevnou linku a koukali na do CRT trubice.
Myslíte si, že by v deflačním prostředí tohle šlo dělat bez úvěrů? Kde byste sehnal peníze třeba na drahou výrobní linku?
V nezdravé ekonomice se investice realizují na základě politiky centrální banky.
Ve zdravé ekonomice peníze odrážejí reálné hodnoty a investice se realizují v okamžiku, kdy došlo k náležité akumulaci reálných statků. Vybavení, které lze za peníze na investici pořídit, je již vyrobeno, anebo jej lze v krátké době vyrobit.
V inflačním prostředí akumulace na investici nefunguje. Nelze dělat větší investice bez úvěrů, neboť našetřené peníze svou reálnou hodnotu časem snižují, zatímco cena investice v čase roste. Naproti tomu reálná hodnota splátek úvěru časem klesá.
V deflaci je tomu naopak. Peníze na investici zvyšují svou reálnou hodnotu, zatímco cena investice klesá. Vyplatí se proto investovat o něco později, ale za vlastní našetřené peníze. Zvlášť proto, že reálná hodnota splátek úvěru roste. Úvěr se vyplatí pouze na vysoce ziskové investice.
Shrnutí: V inflačním prostředí se vyplatí zadlužovat, v deflačním šetřit.
A v tom je také riziko. Pokud peníze na úvěr v inflačním prostředí nepocházejí z vykonané práce, ale byly vygenerovány centrální bankou, nejsou ničím reálným kryty. Stroje, které si za úvěr dotyčný chce koupit, ještě nebyly vyrobeny, možná ani továrny na tyto stroje ještě nebyly postaveny. To může vytvářet umělý nedostatek některých komodit, tlak na zvyšování cen, na další růst inflace a na tvorbu nejrůznějších bublin.
Naopak, pokud roste celková efektivita práce a neroste objem peněz v oběhu, dochází k deflačnímu tlaku. Tedy tendenci akumulovat a neinvestovat. Tím přestane růst efektivita práce, a zanikne deflační tlak.
Shrnutí: Inflace vytváří kladnou zpětno vazbu, deflace zápornou.
Problém je ten, že životní úroveň můžete zvyšovat jednitlivcům podle produktivity práce každého.. tím že mu přidáte na mzdě. Zatímco snižovat ceny musíte v celé ekonomice, což se velice špatně realizuje.
Ideální prostředí by bylo prostředí bez inflace i deflace. Ale já fakt neumím odhadnout, co by to udělalo s ekonomikou, pokud by se teď začla provádět protiinflační politika. Tohle si už jednou centrální banky zkusily. V roce 1936, když se snažili udržet kurz měny se zlatem. Nakonec měna musela devalvovat (inflace).
Naopak, nepopřete, že v době levných peněz udělala ekonomika znatelný krok v rozvoji. Tvrdím, že bez levných peněz od roku 2000 do 2008 bysme ještě dnes koukali do CRT trubice místo na LCD televizi a mobilní telefony by si těžko posílaly MMSky a připojily se na internet. Ale asi by někteří z nás byli spokojeni, protože místo vývoje na úvěr by se čekalo, až dostatečné množství investorů odloží spotřebu.
Jako není problém říct „mělo se to udělat jinak“. Po bitvě je každý generál. Rozhodně si taky nemýslím, že tahle krize je nějaká extra velká, spíš jde o delší dobu stagnace. Koupali jsme se v horké vodě a proto nám teplá voda nyní přijde studena. A přitom po tom vlastně všichni voláme.
(v současné době je inflace kolem nuly. Svatý gral byl nalezen! Proč to ale tedy nelibě nesem? To mi hlava nebere)
Bohužel pro Vás neznalost ekonomické historie hraje proti Vám. U spousty věcí můžete strašit, protože nikdy nebyly zavedeny – třeba čistě soukromé ekonomické odvětví bez ingerence státu u zdravotnictví, školství, soudnictví, tvorby práva, zabezpečení bezpečnosti – tady Vám lidé sežerou, že trh by se nemohl o tato odvětví postarat, ale peněz je to jinak. DEFLACE a to trvalá, byla v USA 30 let! a jednalo se o období, kdy životní úroveň Amíků rostla nejvíce za historii USA a to včetně dneška. Trvalá deflace US dolaru. A to během těch 30 let bylo i několik krizí, ale stejně US dolar posiloval!
Reakce je sice trochu pozdní, ale přece: milý "ekonodroide", do "trubice" koukám i dnes (protože je stále ještě kvalitnější, než ten "fehlgeburt" LCD (abych nezabíhal až tak do hloubky: byla to sice "první jakž-takž použitelná plochá" technologie, jenže parametricky nejnevhodnější ke sledování pohyblivého obrazu)) a internet v mobilu je mi v podobě nabízené operátorem spíš ke škodě, než k užitku (o "pokrytí" stylem "Nasredinův kabát" ani nemluvě...) - tvá schopnost vybírat špatné příklady je tedy obdivuhodná ;-) .
Příkladem s půjčkami jsem jenom chtěl ukázat, že si trh prostě najde novou rovnováhu. Ekonomika se dokáže vyrovnat s jakoukoliv změnou cenové hladiny/hodnoty peněz. Stejně dobře se dokáže vyrovnat s inflací 10% jako s deflací 10%. Máte pravdu, že při deflaci dejme tomu 10% nebude skoro nikdo půjčovat, ale na druhou stranu nebude skoro žádná poptávka po půjčkách, protože jenom tím, že máte peníze, získáváte větší hodnotu a můžete zainvestovat větší projekt i bez půjčky, protože si na něj prostě naspoříte sami.
Deflace není o nic horší nebo lepší než inflace a mě jenom štve, jak se jednostranně lže ve prospěch inflace, protože to politikům hraje do karet. Inflace jim umožňuje hrát si s ekonomikou tak, aby v jejich volebním období vypadala co nejlépe a politici toho prostě zneužívají a odnášíme to my všichni, co spoříme.
Nesmysl. Zřejmě jako většina ekonomů s podobnými názory vycházíte v předpokladu, že člověk je robot, jehož jediným cílem je za dobu svého života nashromáždit co největší majetek, nijak nutně nepotřebuje jíst pít, ani oblečení nebo kde přespat a vlastně po vůbec ničem netouží, kromě nashromáždění majetku. Na takové jako vy argumenty neplatí, jen psychiatr s pořádně silnými prášky.
Jen pro příklad – v mnoha oborech je silná deflace normou a přesto se nehroutí – např. počítače, mobily a celkově většina elektroniky.
Ono vůbec, když se vyvrátí psychologický blud, že lidé za deflace schovají peníze do matrace a vůbec neutrácí, tak ji není žádný argument proti. A když se k tomu přidá ta deflace v USA od 1870 do 1900, kdy rostla životní úroveň raketově, tak to prostě keynesiánec musí vzdát. :)
Deflace – libě zní uchu prostého človeka. To je, že moje peníze pod polštářem se zhodnocují, rostou, jsou cennější, stávají se „tvrdou“ měnou.
Inflace – ta mi z nich ubírá, okrádá mě – to nechci.
Ale za inflace rostou ceny. To znamená, že výrobce si může dovolit prodávát za vyšší ceny, protože kupující mají čím zaplatit a mohou si dovolit kupovat stále dražší zboží. Výrobcům se daří a z vyšších cen (zisku) si mohou dovolit něco přidat do mezd. A spotřebitelé opět mají na nákupy. Možná reptají, ale nakupují a výrobci prodávají. Vypadá to na spokojenost obou stran.
Pokud se stane, že trh donutí výrobce prodávat za nižší ceny, nejsou tržby, omezí se výroba, klesne kupní síla a je tu krize.
Moje peníze pod polštářem sice se zhodnocují, ale s utrácením nespěchám. Co když zítra bude hůř, pak se budou hodit.
Závěr si může udělat každý laik sám a nepotřebuje k tomu ani vědecké znalosti.
„Pokud se stane, že trh donutí výrobce prodávat za nižší ceny, nejsou tržby, omezí se výroba, klesne kupní síla a je tu krize.“
Ano, trh by donutil ceny snížit a lidi by zase začli nakupovat, situace by se vyrovnala.
Jenže právě že trh nedonutí prodávat za nižší ceny. Protože když se začnou ceny snižovat, zasáhne centrální banka aby zabrzdila „tu zlou a nebezpečnou deflaci“. začne se půjčovat, a ceny se zase vyhoupnou. Ale jen dočasně. Potom zase začnou klesat, protože je nadvýroba. A centrální banka zase zasáhne, ceny se zase dočasně zvýší a ekonomové hlásí že je zase všechno v pořádku. No a pak ceny klesnou znovu, jenže centrální banka už stím nic udělat nemůže, protože by musela peníze rozdávat a je tu krize, protože místo plynulého vyrovnávání je tu pád z nashromážděné inflace… Prostě udržování inflace je asi stejně inteligentní, jako zacpat pojistný ventil.
Centrální banka nemůže bránit deflaci. Centrální banka může jít s nabídkou peněz až k nulové sazbě. Do mínusu se jít nedá. Pokud má trh nakročeno k deflaci, půjde k deflaci, i kdyby se centrální banka stavěla na hlavu.
Naopak, centrální banka umí efektivněji bránit vyšší inflaci. Sazby se dají zvyšovat libovolně.
Pardon, ja nabyl dojmu, že tvrdíte, že centrální banka způsobuje inflaci. Já tvrdím, že jí nezpůsobuje.
Cílení na nízkou inflaci vyplývá z pozorování, že všechna období s mírně expandující měnovou zásobou byla prosperující. Ano, existovala i období s klesající měnovou zásobou, která byla prosperující, ale těch prvních bylo prokazatelně víc (opakuju, že jde o mírně expandující, hyperinflace do toho nespadá). Tzv. křižácké výpravy za zlatem nebyly kolikrát kvůli zlatu samotnému, ale kvůli tomu, že zlato fungovalo jako peníze. Přivést si z výpravy zlato znamenalo, že po určitý čas společnost s takové výpravy prosperovala, dokud se to inflací nevyrovnalo a hodnotu zlata znehodnotila.
Ptal se někdo někdy sám sebe, kde se tisknou peníze? Kde se bere inflace? Myslíte si, že někde stojí úředník, který si tiskne peníze do kapsy, jež pak utrácí? To je samozřejmě nesmysl.
Zakopaný pes je v poptávce. Centrální banka má tu výsadu, že může půjčovat neomezené množství peněz, protože si je může natisknout. Ale jde o půjčky – úvěry se splatností, a je tedy zřejmé, že natištěné peníze se zase jednou do centrální banky vrátí. A ta je zase poslušně zlikviduje, přesně ve stejné výši, jako je vytiskla… Hmm samozřejmě, že se to neděje fyzicky, ale jen v informačním systému. Nicméně množství emitovaných a vrácených peněz je v rovnováze. Tak kde se tvoří inflace?
Ta pramení z poptávky. Ekonomické subjekty zkrze komerční banky poptávají úvěry. Množsví a výše těchto úvěru přitom rok od roků stoupá, stejně jako stoupá ekonomický rozvoj ČR. Otevírají se nové trhy, nové technoligie, nové služby. Více subjektů si bere úvěr a to v konečném důsledku generuje poptávku po penězích. Centrální banka to reguluje. Snaží se každý rok trefit do inflace ve výši mezi 2–3%, tedy aby se neemitovalo příliš mnoho peněz a nedošlo k hyperinflaci. Regulace se děje pomocí úrokové sazby. Čím vyšší je poptávka po penězích, tím větší jsou sazby aby se zamezilo vyšší inflaci. Úrok, který ČNB přijímá přitom nelikviduje, ale je příjmem státního rozpočtu. Pokud inflace přechází v deflaci, ČNB snižuje úroky a nabízí tak cestu k levným penězům. Nicméně tenhle krok nemůže zabránit deflaci. Pokud není zájem o půjčky, nízké sazby zvýšení peněz v ekonomice nezpůsobí.
Tedy inflaci neurčuje úředník, pouze se reguluje výše inflace určením výše úroku. A většinu času jde spíš o zabránění vyšší inflace, než deflaci. Deflaci pomocí úrokových sazeb bránit moc dobře nelze. Lze nabídnout peníze za nulový úrok. Stejně tak se ale nedávno FED sám na vlastní kůži přesvědčil, že krizi stejně nezabránil. Prostě valná většina levných peněz skončila v rezervách bank, a dál se do ekonomiky nedostala. Banky jsou opatrnější a rezervami kryjí spíš vklady, než aby je používaly na levné úvěry. Podnikům moc nepomohou a vkladatelům také ne.Levné peníze znamená, že vklady nemají žádné úročení. A krize vesele pokračuje.
Vazeny pane ondra.novacisko.cz,
jste v zajeti poucek, ktete do vas nalili behem studia na VSE. Nyni mate teple mystecko v bankovnim sektoru a pocitate kolik jste videlal na zapuceni penez, ktere nemate. Inflace vam vase zisky jeste zvetsuje, proto argumentuje te tim, ze deflace je nezadouci.
Krasne a jasne je to shrnuto ve filmu penize jako dluh.
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/penize-jako-dluh-na-youtube-s-ceskymi-titulky
Bohuzel vasi nadrizeni se postarali jiz o to, aby tento film byl vymazan z youtubu. Mel jsem to stesti a videl ho. Vasi argumentaci neveri, je zjistna.
No kdybyste ten film viděl, tak mi dáte za pravdu. Akorát musíte proniknout zkrs tu propagandu, která je totálně lživá a jít k jádro pudla.
A nejsem bankovní úředník, jsem analytik a programátor. Pro mě je to samé, jako posílání paketů v sítí. Jako analýza samoregulačního systému.
Jenže ono tu inflaci určuje právě ten úředník sedící v centrální bance (já vím, není na to sám, sedí jich tam více a i když jsou formálně „nezávislí“, stejně musejí konat v souladu se záměry vlády), který naplánuje, že inflace na příští rok podle něj bude třeba 3% a proto navýší o příslušný obnos množství peněz v oběhu. Nikdo jiný než stát, mající monopol na daný zákonem o zákonném platidle, inflaci způsobit nemůže. Navíc se to komplikuje tím, že hospodářství má určitou setrvačnost a proto se výsledky dostaví až někdy za 18 až 24 měsíců. Takže se úřednické opatření naprosto mine účinkem, ba spíše rozhoupe hospodářský cyklus ještě více než by tomu bylo bez státního zásahu.
V posledním odstavci jste si sám odpověděl, že keynesiánské snahy o ovlivnění hospodářství umělým snižováním hodnoty peněz vedou do pekel. Každý snad chápe, že když se neurodí rajčat a zájem o ně převýší nabídku, tak cena rajčat poroste. To samé platí i pro peníze. Když je o úvěry větší zájem než je nabídka, pak nezbývá než zvyšovat úrok.
Smutné je, že naprostá většina voličů, volících „pachatele dobra“, si klidně nechá namluvit opak a vůbec jim nevadí, že to pak stejně zaplatí oni sami zvýšenými daněmi, které rozvoj hospodářství zabijou mnohem účinněji, než veškeré pobidky.
Pro vývoj peněžní zásoby koruny viz třeba tady: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1155&p_strid=H&p_lang=CS
Pro vývoj u dolaru třena koukněte zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Components_of_the_United_States_money_supply.svg
Pořád nechápete. Nikdo se nepře o tom, že peněžní zásoba roste. Já jen odmítam tvrzení, že si „úředníci jen tak navýší peněžní zásobu“. To je naprostý nesmysl (slušně řečeno). Evidentně jste můj příspěvek nečetl, nebo nepochopil. Zkuste znova a pomalu. Jinak odmítám dál diskutovat na toto téma.
Protože peníze vznikají výhradně z dluhů, splacením všech úvěrů by peníze zanikly.
Mít úvěr není nic špatného. Ani splácet úvěr úvěrem (pakliže se původní úvěr splatí), tím se akorát prodlužuje splatnost úvěru. Po úvěrech je poptávka na obou stranách. Jak příjemci peněz (chtějí peníze), tak investoři (chtějí výnos).
Nevidím na tom nic špatného.
Jo, horší je, pokud má někdo úvěr, které nedokáže splácet. Ale to je jiná kapitola.
Není žádné základní množstí. Rozvaha centrální banky je taková, že na jedné straně má emitované peníze a na druhé straně má dluhopisy bank. A ty jsou v rovnováze. (říkám to zjednodušeně, samozřejmě, že ta struktura je složitější, ale provedením transitivního uzávěru bysme došli k přesně k tomu, co píšu).
Jinými slovy, k vytroření peněz dluhů třeba.
Sice banky , jež odvozují , alespoň se na to rády vymlouvají, své úroky z uložených peněz dle centrální banky, a také je rovněž pravda , že záporné úroky z uložených vkladů by znamenaly run na banku , ale běžné banky to dělají jinak. Zavádějí různé zlodějské poplatky , čímž dokáží , že efekt z malých úroků na účtu může být záporný , jakoby vlastně zavedly ty banky úrok menší než nula , tedy záporný . Takže se to stejně děje pod pláštíkem poplatků . Asi jako poplatek za "uskladnění" peněz , že je vyšší , než to co přinesou "úroky" za "uskladnění" peněz .