Ptal se někdo někdy sám sebe, kde se tisknou peníze? Kde se bere inflace? Myslíte si, že někde stojí úředník, který si tiskne peníze do kapsy, jež pak utrácí? To je samozřejmě nesmysl.
Zakopaný pes je v poptávce. Centrální banka má tu výsadu, že může půjčovat neomezené množství peněz, protože si je může natisknout. Ale jde o půjčky – úvěry se splatností, a je tedy zřejmé, že natištěné peníze se zase jednou do centrální banky vrátí. A ta je zase poslušně zlikviduje, přesně ve stejné výši, jako je vytiskla… Hmm samozřejmě, že se to neděje fyzicky, ale jen v informačním systému. Nicméně množství emitovaných a vrácených peněz je v rovnováze. Tak kde se tvoří inflace?
Ta pramení z poptávky. Ekonomické subjekty zkrze komerční banky poptávají úvěry. Množsví a výše těchto úvěru přitom rok od roků stoupá, stejně jako stoupá ekonomický rozvoj ČR. Otevírají se nové trhy, nové technoligie, nové služby. Více subjektů si bere úvěr a to v konečném důsledku generuje poptávku po penězích. Centrální banka to reguluje. Snaží se každý rok trefit do inflace ve výši mezi 2–3%, tedy aby se neemitovalo příliš mnoho peněz a nedošlo k hyperinflaci. Regulace se děje pomocí úrokové sazby. Čím vyšší je poptávka po penězích, tím větší jsou sazby aby se zamezilo vyšší inflaci. Úrok, který ČNB přijímá přitom nelikviduje, ale je příjmem státního rozpočtu. Pokud inflace přechází v deflaci, ČNB snižuje úroky a nabízí tak cestu k levným penězům. Nicméně tenhle krok nemůže zabránit deflaci. Pokud není zájem o půjčky, nízké sazby zvýšení peněz v ekonomice nezpůsobí.
Tedy inflaci neurčuje úředník, pouze se reguluje výše inflace určením výše úroku. A většinu času jde spíš o zabránění vyšší inflace, než deflaci. Deflaci pomocí úrokových sazeb bránit moc dobře nelze. Lze nabídnout peníze za nulový úrok. Stejně tak se ale nedávno FED sám na vlastní kůži přesvědčil, že krizi stejně nezabránil. Prostě valná většina levných peněz skončila v rezervách bank, a dál se do ekonomiky nedostala. Banky jsou opatrnější a rezervami kryjí spíš vklady, než aby je používaly na levné úvěry. Podnikům moc nepomohou a vkladatelům také ne.Levné peníze znamená, že vklady nemají žádné úročení. A krize vesele pokračuje.
Vazeny pane ondra.novacisko.cz,
jste v zajeti poucek, ktete do vas nalili behem studia na VSE. Nyni mate teple mystecko v bankovnim sektoru a pocitate kolik jste videlal na zapuceni penez, ktere nemate. Inflace vam vase zisky jeste zvetsuje, proto argumentuje te tim, ze deflace je nezadouci.
Krasne a jasne je to shrnuto ve filmu penize jako dluh.
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/penize-jako-dluh-na-youtube-s-ceskymi-titulky
Bohuzel vasi nadrizeni se postarali jiz o to, aby tento film byl vymazan z youtubu. Mel jsem to stesti a videl ho. Vasi argumentaci neveri, je zjistna.
No kdybyste ten film viděl, tak mi dáte za pravdu. Akorát musíte proniknout zkrs tu propagandu, která je totálně lživá a jít k jádro pudla.
A nejsem bankovní úředník, jsem analytik a programátor. Pro mě je to samé, jako posílání paketů v sítí. Jako analýza samoregulačního systému.
Jenže ono tu inflaci určuje právě ten úředník sedící v centrální bance (já vím, není na to sám, sedí jich tam více a i když jsou formálně „nezávislí“, stejně musejí konat v souladu se záměry vlády), který naplánuje, že inflace na příští rok podle něj bude třeba 3% a proto navýší o příslušný obnos množství peněz v oběhu. Nikdo jiný než stát, mající monopol na daný zákonem o zákonném platidle, inflaci způsobit nemůže. Navíc se to komplikuje tím, že hospodářství má určitou setrvačnost a proto se výsledky dostaví až někdy za 18 až 24 měsíců. Takže se úřednické opatření naprosto mine účinkem, ba spíše rozhoupe hospodářský cyklus ještě více než by tomu bylo bez státního zásahu.
V posledním odstavci jste si sám odpověděl, že keynesiánské snahy o ovlivnění hospodářství umělým snižováním hodnoty peněz vedou do pekel. Každý snad chápe, že když se neurodí rajčat a zájem o ně převýší nabídku, tak cena rajčat poroste. To samé platí i pro peníze. Když je o úvěry větší zájem než je nabídka, pak nezbývá než zvyšovat úrok.
Smutné je, že naprostá většina voličů, volících „pachatele dobra“, si klidně nechá namluvit opak a vůbec jim nevadí, že to pak stejně zaplatí oni sami zvýšenými daněmi, které rozvoj hospodářství zabijou mnohem účinněji, než veškeré pobidky.
Pro vývoj peněžní zásoby koruny viz třeba tady: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1155&p_strid=H&p_lang=CS
Pro vývoj u dolaru třena koukněte zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Components_of_the_United_States_money_supply.svg
Pořád nechápete. Nikdo se nepře o tom, že peněžní zásoba roste. Já jen odmítam tvrzení, že si „úředníci jen tak navýší peněžní zásobu“. To je naprostý nesmysl (slušně řečeno). Evidentně jste můj příspěvek nečetl, nebo nepochopil. Zkuste znova a pomalu. Jinak odmítám dál diskutovat na toto téma.
Protože peníze vznikají výhradně z dluhů, splacením všech úvěrů by peníze zanikly.
Mít úvěr není nic špatného. Ani splácet úvěr úvěrem (pakliže se původní úvěr splatí), tím se akorát prodlužuje splatnost úvěru. Po úvěrech je poptávka na obou stranách. Jak příjemci peněz (chtějí peníze), tak investoři (chtějí výnos).
Nevidím na tom nic špatného.
Jo, horší je, pokud má někdo úvěr, které nedokáže splácet. Ale to je jiná kapitola.
Není žádné základní množstí. Rozvaha centrální banky je taková, že na jedné straně má emitované peníze a na druhé straně má dluhopisy bank. A ty jsou v rovnováze. (říkám to zjednodušeně, samozřejmě, že ta struktura je složitější, ale provedením transitivního uzávěru bysme došli k přesně k tomu, co píšu).
Jinými slovy, k vytroření peněz dluhů třeba.