asi se bude kde kdo divit proč zde píšu, ale nedá mi to. Musím se smát této diskuzi. Za prvé...jsem údajný neplatič nepravomocně odsouzen i přestože probíhá řízení o snížení výživného. Jsem údajný neplatič s nařízenými exekucemi- jednou dlužné a pak dlužné a běžné výživné. Řízení o zastavení nejsou skončena. Exekuční řízení byla zahájena matkou i pro matkou z účtu (pro výživné) vybrané prostředky. U exekučního titulu se musím zastavit, obnova řízení nepovolena i přestože matka zatajila výběr prostředků z účtu, u stanovení výživného je zajímavé, že opatrovník syna nikdy nebyl u odvolacího řízení a vlastně ani matka, jen její advokát. Jak to asi mohlo dopadnout, že? Za druhé...nejlepší je pro mne plnit vyživovací povinnost částečně finančně a částečně naturálně, ale dle soudu je to naturální nad rámec výživného. A už to nejsou vůbec malé částky....jenže český soudní systém je natolik rigidní, že by bylo asi lepší kdyby některé ženy byly frigidní :-)
Takže jakékoli exekuční řízení ohledně výživného považuji jen za pomstu, protože kdyby byl brán zřetel na nejlepší zájem dětí, je rozdíl mezi neplatičem a neplatičem a musím říct, že pro neplatiče je možnost zajištění řidičského průkazu možná vhodnou alternativou.
Jinak jsem zastáncem názoru, že matky mohou otcům bezmezně házet klacky do života a nikdy a nic se jim nestane, i kdyby tisíckrát lhaly nebo se dopustily dle mého názoru podvodu.
Mám bohatou zkušenost. Jen nevím jak dopadnu, jestli nebude lepší si zvyknout, že právo neplatí pro všechny stejně. Když chcete podat žalobu za své dítě atd. musíte mít souhlas opatrovnického soudu, ale u mne přišel odvolací soud s názorem, že exekuční řízení může matka zahájit, ale nemůže dál pokračovat. Judikát 1Cz28/73, ano judikát z roku 1973, čtete dobře, takže právům zdar, žádná totiž otcové nemáte....:-) ani slevy na dani, ani naturální plnění ani nic jiného, a o domluvě s matkou na plnění, bože to je fakt dobrý vtip...
Jsem na tom podobně. Před lety jsem odešel pracovat na druhý konec světa - vyslán českou firmou - s vidinou skvělých výdělků. Jako tehdy čerstvě rozvedený jsem netajil příjmy, soud schválil domluvenou výši výživného, nemalé částky jsem platil nad rámec. Po několika měsících přišel zlom - firma přestala vyplácet peníze, já jako zástupce musel zůstat a vše dávat dohromady - tehdy už za své úspory. Našel jsem si tu děvče, a poté i novou práci - bohužel za místní výplatu, už ne vysokou z Česka. Rok a půl jsem vydržel původní výživné platit. Pak už prostě úspory došly a nebylo z čeho. Požádal jsem v lednu 2018 soud o dočasné snížení výživného, vše doložil. Výsledek? Soud výživné zvýšil, a to zpětně navíc tři roky dozadu, takže ze mě jedním rozsudkem udělal statisícového dlužníka. Prý se mám vrátit do Čr , že si tu s mou kvalifikací mohu vydělat víc. Že jsem v zahraničí trvale již čtyři roky, mám tu novou rodinu, to je nezajímá. Podotýkám že platím výživné, ne však v soudem nyní určené výši - na to prostě nemám. A i přes tyto platby se už zajímá na popud exmanželky policie, kde se zdržuji. Kde je nějaké pochopení ze strany soudu? Nikdo mi nevymluví že všichni rozhodují v těchto případech jen ve prospěch žen bez ohledu na následky.
Kdyby to náhodou někdo s mínusama za příspěvek nepochopil, tak součet plnění v penězích a naturálního plnění je v mém případě dvoj až trojnásobek stanoveného výživného :-) ale blbost vládne světu, takže je spíš otázkou co je vůbec předmětem vyživovací povinnosti- pouze předávat hotovost a o nic se nestarat a dítěti říct, sorry jako, ale maminka dostává ode mne peníze a hotovo a nebo je to pro dítě a tudíž jako otec mohu také spolurozhodovat o tom co bude mít a taky se budu účastnit na jeho výchově atd. Že je to hlubší úvaha o smyslu rodičovské kompetence a zodpovědnosti asi nemusím psát, ale mezi námi jsou dle mého názoru i primitivové (černobílé vidění světa) co si myslí, že když mám platit alimenty tak mám platit alimenty a hotovo. Bohužel i soudní systém má někdy jen černobílé vidění a o exekutorech ani nemluvě. Je paradoxní, že když vám doručí výzvu k plnění, tak máte 30 dní na úhradu se sníženými náklady vymáhání, ale když žijete od výplaty k výplatě, protože přece vy musíte nést veškeré náklady na to, jestli chcete vidět své dítě, vy nemáte ani korunu slevu na dani, atd., tak již z první výplaty vám zajistí příjem a tudíž i kdybyste chtěli výzvě vyhovět, protože komu se chce platit víc než musí, tak to prostě nemáte ani z čeho. Tohle je to právo? No, musím se smát jak jsou někteří naivní. A pokud je nějaká úvaha o tom, že by snad matky hledaly schůdnější cestu jak se domluvit ohledně dítěte atd., tak to jsou jen výjimky, protože v tomto státě se vyplatí být ta nějvětší "svině", podat exekuci i na zaplacené výživné a je to. Kdo se brání tak stejně neuspěje, protože kdo má pravdu až na výjimky? Matka.