Hlavní navigace

Názor k článku Není důchod jako důchod od anonym - Je vůbec smutné, že ve starším věku, kdy...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 21. 1. 2009 0:59

    anonymní
    Je vůbec smutné, že ve starším věku, kdy se vrší nemoci a má to člověk za pár se musí ještě trápit počítáním drobných v peněžence. Můj případ je, že jsem šla do předčasného starobního důchodu, nyní mám důchod něco málo kolem 3.700 Kč včetně přídavku od nového roku 2009 - považte co mi přidali- plných 71 Kč. Jenže náklady na topení, bydlení, stravu a hlavně léky vzrostly nesrovnatelně víc. Já přeji všem důchodcům i velmi vysoké přídavky, ale je asociál ní nepomyslet na ty nejnižší důchody, kdy my také máme nějaké životní náklady a tato částka je opravdu nedostatečná. I kdyby to měl být trest za to, že se někomu nechtělo v mladším věku pracovat. I tehdy by měl mít ve stáří zajištěn trochu slušný standard. Já jsem ztratila práci brzy po sametové revoluci, předtím jsem nepřetržitě pracovala a nebyla jsem žádná fluktuantka, zrušili mi podnik a pro své handicapy jsem už nic pořádného nenašla, živil mě manžel, spořit jsme si nemohli, protože nás zase vyssávala zdravotní pojištovna, kdy vlastně on platil zdravotní pojištění nejen za sebe, ale i mně musel na toto dávat - vedli mě jako ženu v domácnosti a poslední dobou před důchodem jsem už musela měsíčně ze svého nulového příjmu a z podprůměrného platu manžela platit zdravotní pojištovně kolem 1.100 Kč měsíčně. Jak si tedy má člověk na stáří našetřit, když to nejde - ono se to snadno řekne těm, kdo žádné potíže nemají a neznají. Zajímalo by mě, kolik je u nás starobních důchodců s velmi nízkými důchody jako je ten můj. A také, jestli nás vůbec někdy tento stát má v úmyslu lépe zajistit. Stačilo by přece mít troschu sociální soudnosti a nám s nejnižšími důchody stanovit jiná pravidla pro každoroční přidávání na důchodu - totiž přidávání stabilní částky všem důchodcům např. s důchodem do 5.000 Kč přiznat měsíčně přídavek např. 400 Kč od letošního nového roku- nebylo by to sice mnoho, ale bylo by znát, že o nás také někdo ví a má zájem na našem životě a dožívání. Tento stát se mi jeví úplně asociální a to mi věřte-nejsem z komunistické rodiny, ani jsem k tomu neinklinovala, za starého režimu naopak rodiče dost zkusili a nic jsme nerestituovali - jen chtěli na svých malých pozemcích pracovat a to bylo bývalému režimu proti mysli. Ale jak to já vidím nyní - ani nechtějte vědět. Všude se píše a mluví o průměrných důchodech - ale copak my, kdo jsme hluboko pod tímto průměrem , nemáme právo žít tak, abychom nestrádali? Asi to nikoho v tomto státě nezajímá. Je to hodně smutné.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).