Hlavní navigace

Vše, co jste chtěli vědět o nemocenském: Kdo má nárok, za jakých podmínek a kdo jej vyplácí

3. 10. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nemocný zaměstnanec by měl jít k lékaři, nechat si vystavit neschopenku a důkladně se vyléčit. Přesto spousta pracujících i přes nemoc dál chodí do práce. Proč tomu tak je? Za jakých podmínek má nemocný zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, kdo mu ji vyplácí a v jaké výši?

Nemoc představuje překážku na straně zaměstnance, která mu brání ve výkonu pracovní činnosti. Na základě neschopenky (tj. potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti), kterou smí vystavit pouze ošetřující lékař na základě prohlídky, má zaměstnanec v době nemoci nárok na náhradu mzdy (tzv. nemocenské). Jaké v ČR panují podmínky nutné pro vyplácení nemocenské?

Co je nemocenské

Nemocenské patří k sociálním jistotám lidí zaměstnaných na základě pracovní smlouvy na plný nebo zkrácený pracovní poměr. Cílem nemocenského je finanční zajištění ekonomicky aktivních občanů v době, kdy nemohou vykonávat práci v důsledku nemoci či úrazu.

Nemocenské je součástí systému nemocenského pojištění v ČR, který tvoří celkem šest dávek:

  • nemocenské,
  • ošetřovné,
  • dlouhodobé ošetřovné,
  • peněžitá podpora v mateřství, 
  • otcovský příspěvek,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nemocenské v roce 2020

V lednu 2020 v České republice začala fungovat elektronická neschopenka, která nahradila původní papírové neschopenky. Jejím cílem je usnadnění a zrychlení předávání informací mezi zaměstnanci, zaměstnavateli, lékaři a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Informace o aktuálním zdravotním stavu se tak k zaměstnavateli a ČSSZ dostanou v podstatě okamžitě. 

Zaměstnanci tak odpadla povinnost zaměstnavateli doručit neschopenku. Zaměstnavateli je povinen to pouze co nejdříve nahlásit. Podrobné informace zaměstnavatel poté najde na ePortálu. Papírové formuláře by měly být používány jen v případě technického výpadku.

Výpočet nemocenského v roce 2020 

Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, což je průměrný denní příjem za posledních 12 kalendářních měsíců snížený o redukční hranice, které se stanovují každý rok. Maximální denní redukovaný vyměřovací základ v roce 2020 činí 1917 Kč.

Redukční hranice pro výpočet nemocenského v roce 2020:

  • průměrný denní příjem do 1162 Kč = neredukovaný denní vyměřovací základ 90 % platu,
  • průměrný denní příjem 1162 až 1742 Kč = neredukovaný denní vyměřovací základ 60 % platu,
  • průměrný denní příjem 1742 až 3484 Kč = neredukovaný denní vyměřovací základ 30 % platu,
  • průměrný denní příjem nad 3484 Kč = neredukovaný denní vyměřovací základ nemá.

Přesná výše nemocenské se poté vypočítá dle doby trvání pracovní neschopnosti:

  • od 15. do 30. dne – 60 % z redukovaného základu,
  • od 31. do 60. dne – 66 % z redukovaného základu,
  • od 61. dne – 72 % z redukovaného základu.

Co je karenční doba

Karenční doba byla zrušena 1. července 2019. Jednalo se o tři dny dlouhé období na začátku lékařem schválené neschopenky, po které nemocný neměl nárok na nemocenskou ani jinou náhradu mzdy. Cílem karenčního období bylo snížení zneužívání nemocenských dávek.

Podmínky vyplácení nemocenského

Nemocenské je vypláceno na základě nemocenského pojištění. U zaměstnanců je účast na nemocenském pojištění povinná ze zákona a pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Naproti tomu u OSVČ je účast na nemocenském pojištění čistě dobrovolná

Kdo vyplácí nemocenské

Zaměstnanci to mají snazší. Prvních 14 dní nemoci jim ztrátu na výdělku platí jejich zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci začne vyplácet nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). U OSVČ prvních 14 dní nemá náhradu mzdu kdo vyplácet. Od 15. dne nemocenskou OSVČ vyplácí ČSSZ.

Kdo má nárok na výplatu nemocenské

Na nemocenské mají nárok řádně zaměstnaní lidé a OSVČ, kteří se dobrovolně účastní systému nemocenského pojištění. Nárok na nemocenské tedy mají pouze účastníci nemocenského pojištění v ČR, ať už ze zákona (zaměstnanci), či na základě dobrovolného rozhodnutí (OSVČ platící si nemocenské pojištění). 

Nárok na nemocenské nemají:

  • OSVČ neplatící si nemocenské pojištění,
  • nezaměstnaní,
  • lidé pracující „na černo“ bez pracovní smlouvy.

Nemocenské může být sníženo o 50 % za každý pracovní den, pokud si zaměstnanec pobírající nemocenské způsobil dočasnou pracovní neschopnost:

  • účastí ve rvačce,
  • následkem své opilosti nebo zneužití omamných prostředků či psychotropních látek,
  • při spáchání úmyslného trestného činu,
  • při úmyslně zaviněném přestupku.

Jak probíhá výplata nemocenského

Nárok na nemocenské vzniká podáním žádosti, kterou představuje lékařem vystavené „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Zaměstnavatel je povinen pracovní neschopnost svému zaměstnavateli neprodleně oznámit. Díky e-neschopence od roku 2020 zaměstnanec nemá povinnost doručit zaměstnavateli písemnou neschopenku.

Pokud nemoc trvá déle než 14 dní, zaměstnavatel obdrží další část neschopenky označovanou jako „Žádost o nemocenské“, kterou předá na příslušný úřad ČSSZ. Od 15. dne nemocenské zaměstnanci vyplácí ČSSZ. Nemocenské dávky lze pobírat nejdéle 380 dní od vystavení rozhodnutí o pracovní neschopnosti zaměstnance nebo nařízení karantény (tzv. podpůrčí doba).

Nařízená karanténa a vyplácení nemocenského

Rok 2020 je velice zvláštní kvůli vzniklé epidemii nového typu koronaviru. Spousta zaměstnanců se během nouzového stavu vyhlášeného na jaře nebo kvůli pozitivnímu vyšetření na koronavirus (ať už vlastnímu, nebo někoho z osob blízkých) ocitla v nařízené karanténě. 

Jak je to s vyplácením nemocenského během karantény, a to obzvláště tehdy, je-li zaměstnanec bez příznaků, v podstatě je zdráv a ve výkonu práce mu brání pouze nařízená karanténa?

V případě nařízené karantény má zaměstnanec nárok na nemocenské. Nárok uplatní prostřednictvím formuláře „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik. Pokud by karanténa trvala déle (nemocný má příznaky) než 14 dní, zaměstnavatel na OSSZ předá vyplněný formulář „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. 

zmeny_v_mzdove_uctarne20

Co dělat, když nemocenské nepřijde

ČSSZ má na vyplacení první nemocenské 30 dní od doby, kdy od zaměstnavatele obdrží příslušné podklady. Poté nemocenské chodí pravidelně mezi 8. až 17. dnem v měsíci na bankovní účet nemocného zaměstnance.

Pokud nemocenské nedorazí, je doporučeno kontaktovat příslušný úřad ČSSZ, který zjistí, kde se stala chyba. Ta může být na straně zaměstnavatele, který nedodal všechny podklady, nebo na straně úřadu, u kterého se zpráva prostě někde „zatoulala“. V obou případech se úřad postará o nápravu a odeslání nemocenského co nejdříve.

Autor článku

Kolektiv redaktorů serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).