Vlákno názorů k článku Nemáte na nájem? Zažádejte si o příspěvek na bydlení od Martin Luther - Špatný systém, kdy lidé nejsou motivování na sobě...

Špatný systém, kdy lidé nejsou motivování na sobě dlouhodobě pracovat a stát je pouze učí natahovat ruku. Nikdo nemusí žít v Praze a platit vysoké tržní nájmy. Najde si práce ve stovkách jiných měst a obcí. Pravděpodobně bude pobírat nižší mzdu (plat nikoliv, ten je nastaven tabulkami), ale ušetří výrazně na nájmu. Takže +-nula od nuly pojde. Jinak si lidé musí konečně uvědomit, že za nízkou úrovní mezd a platů v tuzemsku, si mohou do značné míry sami, svoji pasivitou a ustrašeností. Odborům se vysmívají, nechají se štvát politiky proti dalším profesním skupinám, volí stále stejné představitele zákonodárných institucí, komunální politiky. V Německu, Rakousku a mnoha vzdálenějších zemích se nikdo odborům nevysmívá, nikdo je nezpochybňuje a zaměstnavatelé a vlády je berou velmi vážně a s respektem. Také sociální výdobytky uvedených zemí jsou v pravdě socialistické. 13.14, mzdy, delší dovolené, marodění po dobu až 6 - 7 týdnů za 100% průměru od prvního dne nemoci, vysoké přídavky na děti bez ohledu na výši příjmu, příplatky za soboty, neděle, noční často za 100% atd.

Ano. Ale s těmi odbory je to složitější. Ta neúcta a pohrdání je jistě z části důsledkem silné mediální masáže za posledních 30 let. A zároveň si za to odbory mohou samy. Například za koho dnes bojuje takový šéf odborů Středula? Za zaměstnance ne. Za zaměstnavatele také ne. Ani za zájmy státu nebojuje. Za cca několika málo zahraničních firem a jejich parazitní zájmy, proti zájmům všech ostatních "hostitelů". Šéf odborů bojuje za zájmy většinou francouzských fiem Sodexo, Accor, Ticket Restaurant a cca 4 dalších menších.

Jak má potom odbory někdo brát vážně? Jak má někdo brát odbory za seriózního partnera, zastupujícího zájmy zaměstnanců?

Ale paní ministryně financí ve skutečnosti nechce rušit žádné stravenky. To jste špatně pochopil. Středula je po desítkách let první odborový předák, co mluví z patra a má ekonomické myšlení. Rozumí o čem mluví a to není v této zemi časté. Jinak jste nepochopil můj příspěvek. Není o předsedovi odborů, ale o ustrašenosti většiny českých zaměstnanců. Jak si lidé chtějí říci o vyšší mzdy a platy, když se již před prvním nadřízeným doslova klepou strachy. Stále spoléhají, že to zařídí někdo jiný. To je také relikt minulé doby. O co jste horší, než Rakušan či Němec? Tak upřimně, pár věcí by se našlo. Začal bych tristní znalostí cizích jazyků u většiny našich občanů. Sebevědomí na bodě mrazu. Nakonec i kandidát na ministra kultury se domluví obstojně pouze mateřštinou:-) Směje se vlastní slovům, je na tom podobně jako byl dříve Škromach. To jistě nesvědčí o vysokém IQ.

"Ale paní ministryně financí ve skutečnosti nechce rušit žádné stravenky."
Formálně ne, ale skutečný význam je takový. Tedy ve smyslu zrušení těch barevných papírků. Ona ty papírky sice nezakáže, ale v situaci kdy bude mít zaměstnavatel na výběr mezi barevným papírkem s 6% poplatkem + DPH z poplatku + administrativní náročnost a nebo automatickou rutinou v programu počítače, který stejně má, a který pošle Kč na stejný účet jako výplatu, tak je jasné, jak to dopadne, co si vybere. Jakmile bude na výběr, ty papírky zaniknou. Takže možnost takové volby znamená jejich zrušení.
A to je jen zaměstnavatel, zaměstnanec si mezi papírkem všude platným a jen někde platným s omezenou časovou platností také vybere co? To samé hospodský. Každý dá přednost "alternativě".

Nechce rušit "stravenky" ve smyslu, jakožto daňové úlevy, tu rušit nechce. Což, alespoň podle mně, nepřipouští jiný výklad, nežli že Středula bojuje ne za zaměstnance, ne za zaměstnavatele, ne za hospodské, a na co jsem zapomněl, ani za malé firmy, co na to dosud kašlali kvůli daňové úlevě beztak z velké části požrané stravenáři a velké administrativě. Bojuje jen za ty francouzské stravenkáře.

A je to o předsedovi odborů. Ten je jejich vlajka, jejich vizitka. Co potřebují odbory? Členy. Proč? Aby měli vyjednávací sílu. Jenže kdo bude chtít vstoupit do organizace, když hned z titulních listů vidí, že v čele mají kohosi, kdo nehájí zájmy členů té organizace, ale naopak zájmy zcela cizích firem? To není ustrašenost. To je znechucení, oni nevidí v členství v takové organizaci smysl.

"Stále spoléhají, že to zařídí někdo jiný." Však za to si odborářské předáky přeci platí. Stejně jako si platíš zedníka, právníka, nebo kuchaře. Jenže proč by měli vstupovat do odborů, když vidí, že TENHLE jejich zájmy hájit nebude. Nikdo si nenajme právníka, o němž ví, že své klienty "prodává", nehájí je. U odborů to není jinak.

PS: To, že je někdo dobrým řečníkem "mluví z patra", nic nevypovídá o jeho odborných kvalitách a jeho morálních kvalitách. Jistě, na takové pozici je to výhoda, ale mám-li vybírat mezi člověkem odborně zdatným a morálním, nebo zdatným řečníkem, volím toho prvního. Byť by měl třebas bradavici a koktal.

Prosim vas,takova uklizecka v Rakousku/Nemecku ma jinou mzdu nez v Cechach. A nepotrebuje na pracovni pozici znalost cizich reci. Napriklad ja umim plynne rusky, umim nemecky,castecne anglicky (A1). Mam vystudovane dve stredni skoly v kozedelnem a textilnim prumyslu,z nichz je jedna ve Zline(tuto skolu zalozil kdysi Baťa). A nesezenu prac.pozici.

To je vývoj v 90. letech. Jistě dobře víte, proč například skončil největší zaměstnavatel v oboru obuvi na Zlínsku. Tj. Svit Zlín. Rozhodující direkt dostal pádem banky IPB. Vyvážel velké objemy do Ruska, před likvidací zde měl pohledávky za cca miliardu korun. Politici od toho dali ruce pryč. Podnik, která zaměstnával na 35 tisíc zaměstnanců byl rozdroben do malých výrobních divizí a přesto, že jejich modelárna vzorkovala obuv pro Timberland, Salamander, Fila a další neměl šanci. Zaměstnanci se propustili, ti schopnější a odborně zdatní našli práci u zahraničních firem a dodnes pracují pro rakouské či německé firmy v zahraničí. Pár jich znám osobně. Kožedělný průmysl narazil v 90. letech na Klausovi neodborné výroky, že vše zařídí trh. Umožněním neproclených dovozů z Číny a JV Asie pohřbili tehdejší politici naše národní zlato. Takže dnes nosíte obuv podřadných výrobců a prodejců. Mne se to netýká, neboť si kupuji obuv z Německa, v cenové úrovni 150 až 200 euro za pár. Nesrovnatelná kvalita materiálu, zpracování a užitných hodnot.