Členský podíl v družstvu má ještě jednu výhodu pro lidi, kterým hrozí exekuce na majetek. Na rozdíl od bytu nebo domu v osobním vlastnictví totiž exekutor nemůže zabavit nemovitost, která je majetkem družstva.
Podle mne je tento odstavec zavádějící. Exekutor sice nemůže zabavit dům/byt, neboť ten je v majetku družstva, ale může být exekuován družstevní podíl povinného (se kterým je spojeno právo nájmu bytu).
Jediná výhoda je v obtížné dohledatelnosti toho, že je někdo podílníkem družstva, jelikož neexistuje žádná centrální databáze. Pokud tam tedy nemá trvalý pobyt nebo exekutor nějak nezjistí, že je majitelem podílu (např. zjistí, že tam fyzicky bydlí, protože si na tuto adresu nechává posílat poštu, nebo mu na účet družstva z bankovního účtu chodí peníze), je vysoká šance, že exekuci unikne. V některých případech (např. insolvence) může zatajení družstevního podílu být trestný čin poškozování věřitele.
Vidím, ale ještě jeden problém - a dle mého názoru větší. Souvisí s tím, že je vyšší pravděpodobnost, že podílníky družstva budou lidé s horší platební morálkou (nedostali hypotéku) nebo nejistotou příjmů, atd.
Vezměme příklad paneláku se 100 byty. Pokud jeden družstevník neplatí, ostatních 99 se musí složit na jeho splátky úvěru bance, aspoň po dobu, než se podaří např. podíl prodat v dražbě či jinak exekuovat. Ale co když z těch 100 lidí nebude splácet deset, dvacet...? A ostatní zvýšené náklady neutáhnou (ani po dobu několika měsíců či spíše let, než se podaří podíl prodat). Možná to chápu špatně, ale podle mne to snadno může dopadout tak, že dům (majetek družstva) celý skončí v exekucí (a doplatí na to ti, kdo řádně spláceli)
Ano to máte pravdu, ale nejvíc mě na družstevním bydlení štve, že představenstvo si může dělat cokoliv. Ze stanov co si odhlasovalo družstvo, kde bydlí jeden rodinný příslušník:
- Byt může dědit pouze jeden dědic, byt nesmí dědit víc dědiců
- Družstvu se musí skládat vratná kauce 10 000 Kč, když se má v bytě něco dělat (nějaká stavební činnost)
- Představitelé družsta musí schválit každou změnu v bytě (výměna vnitřních dveří, vodovodní baterie, vymalování, výměna podlahy..) a můžou to zatrhnout a požadovat návrat do původního stavu spolu s pokutou - musíte dodat projekt, návrhy, vizualizaci
- Představenstvo družstva může chodit na prohlídky bytů pro kontrolu po upozornění
A mohl bych pokračovat Toto si schválila půlka družstevníků aby mohla buzerovat tu druhou. V SJV jsou takovéto věci nemyslitelné, ale v družstvu to je jiná
Ano, družstvo má nad děním v domě větší pravomoce, než např. SVJ. To může být pozitivní i negativní.
Družstvo je výhodnější, když je v domě jeden "problémista", v extrémním případě může docílit až vyloučení z družstva, tj. de facto zabavení družstevního podílu. Sice za náhradu, ale ta může být velmi nízká (zejména pokud k založení družstva došlo již dávno a hodnota podílu již vlivem inflace neodráží skutečnou hodnotu bytu). Pokud těch problémistů je víc a značná část podílníků se o dění nestará, může to skončit špatně.
SVJ zase lépe chrání indiviuální majetek před většinou problémistů v domě, kteří by chtěli nařizovat koho si smíte vzít na návštěvu, jestli smíte byt pronajmout a podobně.
To ano, toto je družstvo, které řídí starousedlící v důchodu a podle toho to vypadá. Jakákoliv novota je problém a cokoliv co se jim nelíbí je problém. Sami sobě dávají vyjímky, ale se zbytkem si vytírají pozadí. A ano dokonce jednoho vyloučili, protože starý důchodce neměl 150k na jednorázový vklad do družstva a splátkový kalendář mu dát nechtěli - vyloučili pro neplacení. Teď se s nimi soudí a vypadá to, že to vyhraje, ale představentsvtu to je jedno - ve stanovách je bod, že za chyby představenstva ručí úplně všichni a představenstvo za nic neodpovídá. Takže asi tak
Bohužel tady to neplatí.... V družstvu je vyloučené spoluvlastnictví.
Problém může nastat, pokud po zůstaviteli dědí více dědiců. Zákon o obchodních korporacích ve svém § 597 sice umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami.
Pokud stanovy vylučují spoluvlastnictví, dědici se mezi sebou musí dohodnout, kdo nabyde družstevní podíl a vypořádat se s ostatními dědici podle výše jejich dědických podílů. Nedohodnou-li se na tom, kterému z nich připadne členský podíl v bytovém družstvu, mohou nastat komplikace. Soud v takovém případě přiřkne členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům v poměru jejich podílů. Jelikož stanovy nepřipouští spoluvlastnictví, znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jen jeho poměrnou část dle výše jejich dědických podílů. To má důsledky na nájem bytu, jelikož žádný z dědiců nenabyl podíl celý, nemůže být členem bytového družstva a tedy nájemcem. Dědici se tak musí dohodnout, kdo bude jediným členem bytového družstva, a tedy výlučným nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vyrovná. Vypořádání může proběhnout nejen vyplacením toho z dědiců, který se nestane členem družstva s právem nájmu bytu, ale i např. prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu.