Názory k článku Nemáte na hypotéku? Do hry se vrací družstevní bydlení v moderním outfitu

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 6. 2022 8:14

    Patrik Chrz

    Členský podíl v družstvu má ještě jednu výhodu pro lidi, kterým hrozí exekuce na majetek. Na rozdíl od bytu nebo domu v osobním vlastnictví totiž exekutor nemůže zabavit nemovitost, která je majetkem družstva.
    Podle mne je tento odstavec zavádějící. Exekutor sice nemůže zabavit dům/byt, neboť ten je v majetku družstva, ale může být exekuován družstevní podíl povinného (se kterým je spojeno právo nájmu bytu).
    Jediná výhoda je v obtížné dohledatelnosti toho, že je někdo podílníkem družstva, jelikož neexistuje žádná centrální databáze. Pokud tam tedy nemá trvalý pobyt nebo exekutor nějak nezjistí, že je majitelem podílu (např. zjistí, že tam fyzicky bydlí, protože si na tuto adresu nechává posílat poštu, nebo mu na účet družstva z bankovního účtu chodí peníze), je vysoká šance, že exekuci unikne. V některých případech (např. insolvence) může zatajení družstevního podílu být trestný čin poškozování věřitele.

    Vidím, ale ještě jeden problém - a dle mého názoru větší. Souvisí s tím, že je vyšší pravděpodobnost, že podílníky družstva budou lidé s horší platební morálkou (nedostali hypotéku) nebo nejistotou příjmů, atd.
    Vezměme příklad paneláku se 100 byty. Pokud jeden družstevník neplatí, ostatních 99 se musí složit na jeho splátky úvěru bance, aspoň po dobu, než se podaří např. podíl prodat v dražbě či jinak exekuovat. Ale co když z těch 100 lidí nebude splácet deset, dvacet...? A ostatní zvýšené náklady neutáhnou (ani po dobu několika měsíců či spíše let, než se podaří podíl prodat). Možná to chápu špatně, ale podle mne to snadno může dopadout tak, že dům (majetek družstva) celý skončí v exekucí (a doplatí na to ti, kdo řádně spláceli)

  • 2. 6. 2022 15:00

    Tomáš

    Ano to máte pravdu, ale nejvíc mě na družstevním bydlení štve, že představenstvo si může dělat cokoliv. Ze stanov co si odhlasovalo družstvo, kde bydlí jeden rodinný příslušník:

    - Byt může dědit pouze jeden dědic, byt nesmí dědit víc dědiců
    - Družstvu se musí skládat vratná kauce 10 000 Kč, když se má v bytě něco dělat (nějaká stavební činnost)
    - Představitelé družsta musí schválit každou změnu v bytě (výměna vnitřních dveří, vodovodní baterie, vymalování, výměna podlahy..) a můžou to zatrhnout a požadovat návrat do původního stavu spolu s pokutou - musíte dodat projekt, návrhy, vizualizaci
    - Představenstvo družstva může chodit na prohlídky bytů pro kontrolu po upozornění

    A mohl bych pokračovat Toto si schválila půlka družstevníků aby mohla buzerovat tu druhou. V SJV jsou takovéto věci nemyslitelné, ale v družstvu to je jiná

  • 2. 6. 2022 15:07

    Patrik Chrz

    Ano, družstvo má nad děním v domě větší pravomoce, než např. SVJ. To může být pozitivní i negativní.

    Družstvo je výhodnější, když je v domě jeden "problémista", v extrémním případě může docílit až vyloučení z družstva, tj. de facto zabavení družstevního podílu. Sice za náhradu, ale ta může být velmi nízká (zejména pokud k založení družstva došlo již dávno a hodnota podílu již vlivem inflace neodráží skutečnou hodnotu bytu). Pokud těch problémistů je víc a značná část podílníků se o dění nestará, může to skončit špatně.

    SVJ zase lépe chrání indiviuální majetek před většinou problémistů v domě, kteří by chtěli nařizovat koho si smíte vzít na návštěvu, jestli smíte byt pronajmout a podobně.

  • 2. 6. 2022 15:14

    Tomáš

    To ano, toto je družstvo, které řídí starousedlící v důchodu a podle toho to vypadá. Jakákoliv novota je problém a cokoliv co se jim nelíbí je problém. Sami sobě dávají vyjímky, ale se zbytkem si vytírají pozadí. A ano dokonce jednoho vyloučili, protože starý důchodce neměl 150k na jednorázový vklad do družstva a splátkový kalendář mu dát nechtěli - vyloučili pro neplacení. Teď se s nimi soudí a vypadá to, že to vyhraje, ale představentsvtu to je jedno - ve stanovách je bod, že za chyby představenstva ručí úplně všichni a představenstvo za nic neodpovídá. Takže asi tak

  • 3. 6. 2022 7:29

    Tomáš

    To ano, ale pokud nadpoloviční vědšina chce tu druhou vyštípat a vytřít si s ní pozadí tak může přesně jak jsem zmínil. Družstevní byt je to nehorší co může být co se týče jistoty ochrany majetku.

  • 3. 6. 2022 10:31

    nitruhir

    Dědictví je záležitost zákona, takže jakékoliv stanovy družstva nemohou nic omezovat a pokud by přece tak činily, pak se jedná o neplatný úkon.

  • 3. 6. 2022 14:34

    Tomáš

    Bohužel tady to neplatí.... V družstvu je vyloučené spoluvlastnictví.

    Problém může nastat, pokud po zůstaviteli dědí více dědiců. Zákon o obchodních korporacích ve svém § 597 sice umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami.

    Pokud stanovy vylučují spoluvlastnictví, dědici se mezi sebou musí dohodnout, kdo nabyde družstevní podíl a vypořádat se s ostatními dědici podle výše jejich dědických podílů. Nedohodnou-li se na tom, kterému z nich připadne členský podíl v bytovém družstvu, mohou nastat komplikace. Soud v takovém případě přiřkne členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům v poměru jejich podílů. Jelikož stanovy nepřipouští spoluvlastnictví, znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jen jeho poměrnou část dle výše jejich dědických podílů. To má důsledky na nájem bytu, jelikož žádný z dědiců nenabyl podíl celý, nemůže být členem bytového družstva a tedy nájemcem. Dědici se tak musí dohodnout, kdo bude jediným členem bytového družstva, a tedy výlučným nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vyrovná. Vypořádání může proběhnout nejen vyplacením toho z dědiců, který se nestane členem družstva s právem nájmu bytu, ale i např. prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu.

  • 2. 6. 2022 15:03

    Milos1975

    Taky o družstevním bydlení uvažuji a dle obdržených informací je prý snadné se takového neplatícího nebo problematického družstevníka rychle zbavit. Je to ošetřeno ve stanovách každého družstva.

  • 2. 6. 2022 16:25

    Armin Tamzarian

    Články této autorky musite brat s rezervou. Casto fabuluje, v podstate v kazdem clanku je nejaka polopravda ci zavadejici informace.

  • 2. 6. 2022 8:41

    Tomáš Marný

    Jestli to půjde takhle dál (jakože půjde, EU se rozhodla vrátit Evropu zpět do středověku), vrátí se do hry i bydlení 3 rodin v jednom bytě a podobné vymoženosti...

  • 2. 6. 2022 14:51

    Tomáš

    Problém je trošku jinde - špatné uzemní plány (většinou mají uzávěru) a rychlost stavebního povolení. Ale nejhorší je to první - sehnat stavební pacelu na stavbu je nemožné - všechny skoupí developer ještě před změnou územního plánu a pak na tom nabouchá řadovky. Pak to vede k tomu, že i když máte dost velkou bonitu tak parcelu nelze koupit na hypotéku, protože je prodávána v akci, kde se prodá i klidně o 100% víc než je její odhadní hodnota pro banku.

  • 3. 6. 2022 8:27

    Kousavka

    Příčina je ještě jinde. Ono nás za posledních 30 let zas tak moc nepřibylo. První příčinou je hromadná přeměna tisíců bytů ve městech na kancelářské prostory po r. 1989. Zajímavé bylo, že ty byty nikomu a nikde nechyběly. Ve městech byly na kancelářské prostory změněny celé domy, v centru Prahy i skoro celé ulice. Doufala jsem, že covid to změní a že se budou kancelářské prostory znovu měnit na byty, leč nestalo se tak. Škoda, je to promarněná velká příležitost.
    A druhou, neméně významnou příčinou, je devastace venkova. Tím, jak se nejprve omezila MHD a následně pozavíraly školy, jednak zmizely pracovní příležitosti, druhak jsme začali vyhánět mladé lidi z venkova. Na venkově je bytů dost, jen by ty domy potřebovaly rekonstrukci. Jenže když s každým prdem musíte do města, děti do školy, dospělí za prací, tak se nakonec rodiny rozhodují, že se přestěhují do města. No, a na takový příliv je tam málo bytů a jeiich cena navíc raketově stoupá. Nesmyslem bylo i budování průmyslových zón, kdy na kraji bývalého okresního města je zóna, kde sídlí x malých firem do 50 zaměstnanců, přičemž ti zaměstnanci dojíždějí taky 20 km vlastními auty. Ty firmy měly být ve vesnicích. Tím by se tam mohly rozvíjet prodejny, zůstal by tam možná lékař, škola, pošta a další občanská vybavenost. Bonusem navíc by bylo, že by se lidi houfně nestěhovali do měst. A ty, co tam ještě jsou, vyžene zákaz kotlů na uhlí/dřevo. Dřív si - pokud byli ještě fyzicky fit - mohli levně nadělat svépomocí dřevo v lese. naštěstí jsme zákaz kotlů o dva roky odložili. Protože hodit do kotle poleno je neekologické a děsně fuj, zatímco totéž poleno, rozemleté na cucky a následně slisované do peletek, je veelmi ekologické. My to dřevo radši necháme shnít v lese nebo ho vyvezeme do Číny, ale zakážeme ho spálit ve venkovském kotli. Nechápu.

    Největší nárůst po r. 1990 má Praha. Oficiálně, tedy s trvalým pobytem, žilo v Praze v r. 1990 l.215.000 obyvatel, v r. 2018 už 1.309.000 obyvatel. Podle odhadů mobilních operátorů je tam ale cca 1.550.000 obyvatel, protože řada lidí do Prahy dojíždí za prací nebo za studiem, případně bydlí v nájmu a trvalé bydliště mají mimo Prahu. Krom toho je tam spousta prázdných bytů, které čekají na Airbnb, nebo jsou jen tezaurem, nástrojem k uložení peněz. Primátor Hřib uvedl, že cca 20% nově postavených bytů je prázdných. Tak se pak nedivte, že ve velkých městech nejsou byty nebo že nájmy tam lezou do nadoblačných výšin.

    3. 6. 2022, 08:29 editováno autorem komentáře

  • 2. 6. 2022 16:52

    Smazaný profil

    Nápad s družstevním bydlením je podle mne výhodný kšeft hlavně pro banky poskytující úvěry družstvům. Lidé, kterým banka každému zvlášť na bydlení pro jejich nesolventnost nepůjčí, vstoupí do družstva a tomu pak banky ochotně půjčí, protože bance ručí družstvo, tedy všichni společně. Chcete v této nejisté době vstupovat do kolektivního rizika a zodpovídat svým bytem za případné neplnění závazků družstva způsobené jinými členy družstva? Tak hurá do družstev. Proč by banky či prodejci družstevních bytů prověřovali něčí bonitu? Rizika přece nesou ti, kteří do družstva „v moderním outfitu“ vlezou.
    Aby bylo možné realizovat skutečně dostupné družstevní bydlení např. nepříliš majetných mladých rodin, musí do systému vstoupit stát se svými garancemi a finanční podporou. Tato vláda však peníze z našich daní hodlá utrácet za zbraně, má totiž za úkol podporovat americký zbrojní průmysl a vůbec ekonomiku USA, zatímco lidé v ČR jsou jí ukradeni.

  • 2. 6. 2022 16:52

    Prochy75

    …realitní společnosti, které zakládají družstva. Vy si jako budoucí družstevník seženete libovolnou nemovitost, která je na prodej, družstvo ji koupí na sebe a vy, coby družstevník, pak bydlení splácíte družstvu ve formě nájmu, podobně jako hypotéku.

    Dobry den, nemate nekdo odkaz na takove druzstvo? Zni mi to zajimave, ale na internetu se mi nedari nic podobneho dohledat.

  • 3. 6. 2022 7:27

    Kousavka

    Vím zatím jen o jedné firmě, která to dělá, a tou je Bidli, konkrétně paní Březinová.
    (prosím aby to nebylo bráno za reklamu, dostala jsem na ně tip, když jsem řešila jeden bytový problém).

  • 3. 6. 2022 9:43

    Skočdopole

    1. Tyhle články vycházejí posledních 10 let pravidelně stejně jako články "revoluční baterie co změní svět jde za půl roku do výroby". Akorát družstevní byty jsou jitrnice co svět neviděl.

    2. Dát 5-10M za CIZÍ byt co mi nepatří může v dnešní době jen magor. Desítky let vám byt nepatří a nikdy nevíte kdy majitel družstva zkrachuje a stanete se nájemníky v cizím bytě.

    Vzhledem k tomu že už dneska developeři zakládají s.r.o per developerský projekt právě proto aby se vyhnuli plnění v případě průšvihu lze čekat že tady to bude podobně. Prostě vznikne "Skanska Zelený vršek s.r.o" a to bude vlastnit ten jeden družstevní barák.. A do tohodle pak cpěte miliony..

  • 3. 6. 2022 14:29

    Kousavka

    Asi tak nějak. Uvedu příklad: měla jsem kamarádku, byla v rozvodovém řízení a chtěla si koupit byt. našla si byt v novostavbě, ale protože ho nemohla koupit hned, právě kvůli tomu rozvodu, protože byt by šel do SJM a byly by komplikace s vyplacením manžela, přijala návrh developera, aby teda byt koupila formou splátkového prodeje za obdobných podmínek, jako mívají hypotéky. Neviděla jsem smlouvu, to byla věc právníka a developera, ale ta kamarádka za několik let po koupi bytu tragicky zemřela. Zajímalo by mě, co se s bytem děje potom. Pokud měla ve smlouvě, že byt bude její, až ho splatí, tak jen platila nájem a byt byl po její smrti dále prodán dalšímu zájemci. U hypotéky toto nehrozí, tam je nemovitost v katastru napsána na kupujícího, a pokud se něco stane, řeší se co dál.
    Odstrašujícím příkladem jsou soudy kolem družstva Svatopluk a H-System, které se táhnou hodně let. Jistotu ale nemáte ani od státu: https://www.jcted.cz/v-chynove-hledali-reseni-pro-zapeklitou-situaci/

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).