Nejvyšší platy v EU berou Dánové

Bez znalostí nových technologií se práce hledá těžko

Dánové jsou velice kvalifikovaní zaměstnanci, v rozšířenosti IT technologií patří podle Economist Intelligence Unit již řadu let mezi světovou špičku. Mimo jiné se v žebříčku hodnotí počet internetového připojení v zemi, počet pravidelných uživatelů internetu, počet mobilních telefonů v zemi, internetová infrastruktura, státní a privátní výdaje na nové technologie, možnost vyřízení všech záležitostí s veřejnou správou přes internet, zákonodárství v oblasti ICT, výuka nových technologií na školách, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů nebo počet lidí zaměstnaných v těchto oborech.

V zemi téměř polovina zaměstnaných lidí pracuje v oborech náročných na znalosti a dovednosti. Dánská vláda podporuje investování do IT technologií a do progresivních oborů, Dánové jsou vzdělaní a podnikaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi a také pro jejich stěhování ze zahraničí. Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí je stejně jako v ostatních skandinávských zemích vysoký. Zákonem stanovená týdenní pracovní doba je 37 hodin (ještě kratší pracovní dobu má už jen Francie, do které se podíváme v dalším díle našeho seriálu), průměrná pracovní doba za rok je 1475 hodin, a patří tak k jedněm z nejnižších v Evropské unii. Za práci přesčas náleží příplatek ve výši 50 % a maximální počet přesčasových hodin není stanoven.

V Dánsku jsou vysoké nejen platy, ale i daně

Průměrná hrubá roční mzda v Dánsku byla za minulý rok 330 796 dánských korun (zhruba 44 450 euro). Je však třeba počítat s vysokými daněmi (viz tabulku zdanění). Při zohlednění míry zdanění a cen zboží a služeb jsou Dánové s nejvyšší průměrnou hrubou mzdou v EU v porovnání s ostatními západoevropany někde uprostřed pomyslného žebříčku. Důvod? V Dánsku je draho.

Produktivita práce v Dánsku je jedna z nejvyšších v Evropě a je základem pro vysoké dánské mzdy. Ženy v Dánsku se podílí jako manažerky na řízení mnoha společností, v politice mají po Švédkách největší zastoupení (v parlamentu jich je téměř 40 %, senát Dánsko nemá).

Dánsko je jedna z mála evropských zemí, kde počet dětí neovlivňuje výši daňové povinnosti. Minimální mzda není v Dánsku zavedena a nikdy ani nebyla. Přitom země vykazuje v rámci EU podprůměrnou míru nezaměstnanosti. Někteří ekonomičtí odborníci to z velké části přisuzují právě neexistenci státem stanovené výše minimální mzdy. Dalo by se říci, že Dánové jsou největší rovnostáři v Evropě, protože v zemi jsou nejnižší rozdíly mezi bohatými a chudými. Kvůli poměrně nízké mzdové odlišnosti nejsou velké rozdíly ve vybavení rodin osobním automobilem, internetem, mobilními telefony a jinými spotřebními předměty. Giniho index, který udává míru nerovnosti ve výši příjmů v určité zemi (čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů větší), přisuzuje Dánsku hodnotu 24,7, zatímco třeba v USA je to 40,8. Jenom pro zajímavost: Česko v tomto směru překvapivě nezaostává – po Švédsku nám patří třetí pozice.

Zdravotní péče je v Dánsku drahá

Společné má Dánsko s Českem vedle malých mzdových rozdílů i štědré sociální dávky. Rozdíly naopak najdeme především ve fungování trhu práce (v legislativě, v míře uplatnění žen a výši jejich příjmu), přístupu k minimální mzdě, v počtu vysokoškoláků či v podnikatelských podmínkách. V Dánsku je i přes vysoké daně drahá zdravotní péče (např. léky do 64 euro za rok si hradí pacient v plné výši, od 64 euro do 156 euro si hradí polovinu, od 156 euro do 366 euro čtvrtinu a nad 366 euro 15 %). Zdravotní pojištění není zavedeno a některé náklady spojené s ošetřením jsou hrazeny přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím daní – jiné přímo pacientem. Podívejme se pro zajímavost na nejdůležitější dávky sociálního charakteru:

• Přídavky na dítě dostávají rodiče do věku 18 let dítěte i v případě, že studuje na vysoké škole. Na dítě 0–3 roky dostávají 152 euro měsíčně, 3–7 let 138 euro a 7–18 let 108 euro.
• Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který byl v uplynulých třech letech minimálně 52 týdnů zaměstnaný a odváděl všechny daně. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Výše podpory činí 90 %, maximálně však 447 euro týdně. Mladí nezaměstnaní hned po škole dostanou 367 euro týdně. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí maximálně po dobu čtyř let.
• První dva týdny platí zaměstnanci nemocenskou zaměstnavatel bez náhrady této mzdy od sociálního úřadu. Zaměstnanec musí ovšem pracovat před nemocí pro zaměstnavatele minimálně 8 týdnů a musí včas nahlásit pracovní neschopnost. Při nemoci delší než 2 týdny dostává zaměstnavatel refundaci nemocenské od příslušného sociálního úřadu. Jestliže občan řádně platil příspěvky do fondu, pobírá po dobu nemocenské 100 % svého průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Maximální výše je ale 447 euro týdně. Nemocenská se pobírá maximálně 52 týdnů během posledních 18 měsíců, potom již má občan nárok na invalidní důchod.
• Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 4 týdny před porodem a 24 týdnů po porodu. Výše peněžité podpory je závislá na dosahovaném příjmu před porodem (90 % vyměřovacího základu), výše peněžité podpory v mateřství je maximálně 447 euro týdně.
• Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: nejméně činí 1 měsíc (do odpracovaných šesti měsíců), nejdéle 6 měsíců (při odpracovaných devíti a více letech). Sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů.
• Výše životního minima v Dánsku je velmi členitá a závisí na konkrétní rodinné situaci. Například u mladého člověka do 25 let žijícího u rodičů je to 365 euro, u dospělého žijícího v jedné domácnosti s jedním dítětem 2046 euro měsíčně, u manželského páru vychovávajícího jedno dítě 3225 euro měsíčně a u manželského páru s třemi dětmi 3442 euro měsíčně.

Prameny:
The Worldbank – Doing Business 2007
OECD FACTBOOK 2007
Centrall Inteligence Agency – The World Factbook 2007
„Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
The Federation of European Employers