Rodinný rozpočet sestavujeme všichni. Víme, že nemá-li mít naše rodina ekonomické problémy, je dobré mít rozpočet vyrovnaný (ještě lépe mírně přebytkový). Na dluh se žije velice špatně a zaplacené úroky nejsou nikterak nízké. Navíc při neplacení stanovených měsíčních splátek zpravidla přichází exekuce.
Evropské domácnosti se zadlužují především kvůli koupi bytu – hlavní prioritě pro náš spokojený a samostatný život. Splácení úvěru pro získání vlastního bydlení nás potom provází po celou dobu našeho pracovního života. Jaké jsou náklady na bydlení a styl v jednotlivých zemích?
Náklady na bydlení – polovina rodinných rozpočtů
Pracovní vytížení v dnešní hektické době neustále roste. Evropané musí za prací dojíždět, a když mají volno, chtějí vyrážet na výlety, dovolené a věnovat se svým koníčkům. Proto počet hodin strávených doma v Evropě neustále klesá, přesto právě doma si všichni nejvíce odpočineme a nabereme nové síly. „Doma“ si můžeme dělat, co chceme, většina Evropanů se nikde jinde necítí tak svobodně a pohodlně.
Výdaje na naše bydlení tvoří nejvyšší výdajovou položku. Přitom Evropané musí ještě splácet hypotéku, stavební spoření či jiný úvěr získaný za účelem pořízení vlastního bydlení. Při součtu výdajů na bydlení a splácení úvěru tvoří všechny náklady spojené s bydlením polovinu evropských rodinných rozpočtů.
Výdaje na bydlení jsou nejvyšší ve Švédsku
V každé evropské zemi jsou velmi rozdílné mzdy a ceny zboží a služeb a samotné peněžní vyjádření nákladů na bydlení nemá potřebnou vypovídací schopnost o nákladech na bydlení. V uvedené tabulce proto máme uvedeny výdaje za bydlení v procentech z rodinného rozpočtu. Do výdajů na bydlení jsou zahrnuty výdaje za nájem, vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva.
Nejvyšší výdaje na bydlení jsou ve Švédsku (28,6 % z rodinného rozpočtu), Slovensku (27,5 %), Dánsku (27,3 %) a Finsku (25,4 %). Naproti tomu nejlevnější bydlení je na Maltě (8,6 %) a na Kypru (12,2 %). Občané České republiky vynaloží v průměru na výdajích za bydlení 21,8 % rodinného rozpočtu a jsou v EU na desátém místě.
Elektřina je nejdražší v Dánsku (0,23 euro za kilowatt hodinu), Itálii (0,20 euro), Nizozemí (0,18 euro) a Německu (0,17 euro). Plyn je nejdražší opět v Dánsku (18,98 euro za giga joule), Švédsku (18,32 euro), Itálii (16,77 euro) a v Portugalsku (13,34 euro).
Bydlet ve městě či na vesnici
Kdo má v Evropě dostatek finančních prostředků, volí v současné době bydlení kousek od velkoměsta v poklidné vilové osadě. Do práce je to kousek a současně žije rodina v klidném prostředí, na čerstvém vzduchu a mimo hektický život ve městě. Tento typ bydlení je však pro drtivou většinu Evropanů finančně nedosažitelný, a proto se musí sami rozhodnou, zda-li budou žít na vesnici (vzdálené od města patnáct a více kilometrů), či ve městě.
Obojí má své výhody a nevýhody a záleží na každém jednotlivci, jak se rozhodne. V jediné zemi Evropské unii žije více lidí na venkově než ve městě – v Portugalsku. Naopak nejvíce lidí žije ve městě v Belgii (96 %), Lucembursku (91 %), Velké Británii (90 %) a v Nizozemí (88 %). Všechny tyto země mají vysokou hustotu zalidnění.
Pro země Skandinávie je typické žití v menších městech v rodinných domcích. Bydlení v severských zemích Evropské unie je milé, příjemné a komfortní.
Jižní Evropa = velká rodina
Mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie jsou značné rozdíly ve velikostech domácností. Vícečlenné domácnosti jsou typické pro jižní státy Evropské unie – Španělsko, Portugalsko a Řecko. V těchto zemích je běžné, že v domě či bytě žije více generací pohromadě. Je zde kladen větší důraz na rodinnou soudržnost.
Méně četné domácnosti jsou potom typické zejména pro země ve Skandinávii (Švédsko, Finsko, Dánsko). V zemích Skandinávie žije nejvíce lidí v jednočlenné domácnosti. Ve Švédsku žije v bytě či domku 54 % občanů, ve Finsku 38 % a v Dánsku 37 %.
Největší byty jsou v Lucembursku
Z členských zemí Evropské unie v současné době připadá nejméně bytů na 1 000 obyvatel v Irsku (286). Právě proto probíhá v Irsku nejintenzivnější bytová výstavba ze všech evropských zemí. V průměru se zde v posledních letech dokončí 13,7 nových bytových jednotek na 1 000 obyvatel.
Naopak země s největším bytovým fondem jsou Švédsko (475 bytů na 1 000 obyvatel), Dánsko (465) a Francie (463). Nejvíce pokojů v průměru na jeden byt připadá v Lucembursku (5,3), Švédsku (5,2), Velké Británii (5,1) a v Rakousku (5,0). Průměrná plocha bytu je největší v Lucembursku (108 m2), Dánsku (107 m2), Nizozemí (99 m2), Irsku (95m2) a Švédsku (94 m2). Nejstarší bytový fond je ve Velké Británii a Belgii.
Stát | Průměrné výdaje na bydlení z příjmů domácnosti (v %) |
---|---|
Švédsko | 28.6 |
Slovensko | 27.5 |
Dánsko | 27.3 |
Finsko | 25.4 |
Polsko | 24.8 |
Francie | 24.1 |
Německo | 23.8 |
Belgie | 22.9 |
Estonsko | 21.9 |
Česká republika | 21.8 |
Nizozemí | 21.6 |
Lotyšsko | 21.3 |
Lucembursko | 21.0 |
Irsko | 20.7 |
Itálie | 20.5 |
Maďarsko | 19.4 |
Slovinsko | 19.3 |
Rakousko | 18.9 |
Velká Británie | 18.7 |
Španělsko | 16.0 |
Litva | 15.8 |
Řecko | 15.4 |
Portugalsko | 13.5 |
Kypr | 12.2 |
Malta | 8.6 |
Pramen: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 59/2006 von 12. Mai 2006