Nejčastější chyby podnikatelů při snižování daní. Na co si dát pozor?

Jste švarc? Pak budete i švorc

V minulém roce zahájil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek hon na živnostníky, kteří splňovali parametry závislé činnosti.

Pokud pracujete pro jednoho zaměstnavatele, využíváte k práci jeho nástroje či pravidelně docházíte do práce a máte jasně stanovenou pracovní dobu, pak se nejspíše jedná o definici závislé práce a pokud pracujete tímto způsobem prostřednictvím živnostenského listu, pak se nacházíte v oblasti švarcsystému. Hrozí vám pokuta ve výši 100 000 Kč, váš odběratel (zaměstnavatel) může dostat pokutu až do výše 10 milionů Kč. Švarcsystém především ale nahrával „daňovému kouzlení“ a bylo možné se mu vyhnout. Čtěte více: Víme, jak obejít švarcsystém

Od tehdejší opozice se živnostníci žádné podpory nedočkali. Stínový ministr práce a sociálních věcí Jan Mládek, který je živen za peníze daňových poplatníků, označil živnostníky jako parazity. Čtěte více: Daňové recepty ČSSD: Drobné změny nebo ekonomická sebevražda?

Kde podnikat?

V České republice není podnikatelské prostředí přátelské. Podle měření společnosti Doing Business je podnikání v ČR velice náročné, daňová evidence je složitá a získání nejrůznějších povolení zdlouhavé. Čtěte více: Podnikat v ČR je často za trest. Změní se to? Není tedy divu, že bohatší podnikatelé utíkají do daňových rájů a své daně tam optimalizují.

Bohužel, drobný živnostník či podnikatel takovou možnost nemá. I přesto ale nemusí házet flintu do žita: podnikatel může podnikat tam, kde šance na daňovou kontrolu je nejnižší. V Praze 2 přijde kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let, v Přelouči jednou za 316 let. Nejčastější kontroly naopak budete mít v Mnichově Hradišti (jednou za 12 let), v Konici (13 let), či v Berouně (16 let). Je také smutné to, že si podnikatelé příliš neoddychnou ani v místech s vysokou nezaměstnaností, například v Bruntále vám hrozí kontrola jednou za 22 let. Pokud podnikáte v Praze, pak si dejte pozor jen na Prahu 8, kde vám daňová kontrola hrozí jednou za 122 let.

Jak si vést výdaje?

Uplatňujete si výdaje procentem? Pak se musíte zařadit do správné kategorie, a ty jsou následující:

Pozor: Od roku 2013 platí změny a pokud OSVČ využijí výdajové paušály, pak nebudou moci současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela/manželku. Možnost využívat další úlevy však zůstane zachována. 

Výdaje si vedu dokumentací nebo jsem plátcem DPH. Jak na to?

Pokud jste plátce daně z přidané hodnoty či si vedete výdaje prostřednictvím jednotlivých nákladů, pak si musíte dát pozor na celou řadu věcí. Nejčastější chybou, které se často podnikatelé dopouštějí, je, že se snaží daně optimalizovat na konci roku. Jakékoli náklady vměstnávat do konce roku v rámci daňové optimalizace je nešťastné. Běžný postup kontroly ze strany finančního úřadu je často stále stejný: úředníci vezmou do ruky jako první faktury z ledna, u nichž zjišťují, zda se nejedná o zapomenuté účetní doklady z předchozího roku, a faktury z listopadu a prosince, které zavánějí urputným snižováním základu daně, varovala daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. a dodává: Pokud například existuje náklad, o kterém podnikatel nechce diskutovat, je rozumné a o 50 % bezpečnější ho nezařazovat do účetnictví v posledním kvartálu.

Dejte pozor, co kupujete

Další věcí, na kterou si podnikatelé musí dát pozor, v případě, že si vracejí DPH či si vedou jednotlivé výdaje, je to, co kupují. Problém například může být u věcí, které nejsou primárně určené k podnikání. Základní pravidlo tedy zní, že by podnikatel měl vždycky být schopen zdůvodnit 100 % využití dané věci pro podnikání. Problém například může být, pokud podnikatel pořídí lednici, kterou má doma a nikoliv v práci či kanceláři. Finanční úřad mu tak neuvěří, že tato lednička je na 100 % využívaná právě pro podnikání. Problém také může nastat v případě, že budou existovat pochyby, že kancelář je využívána také k trvalému obývání a přespávání. Některé věci, jako je rozkládací gauč či peřiny, by proto raději podnikatel pořizovat neměl. Pokud však prokáže, že například v rámci slevové akce koupil rozkládací gauč, který byl výrazně levnější, než kdyby nakoupil jiný a dražší nerozkládací gauč, pak by s tím neměl být problém. 

Problém může také nastat u pracovních oděvů: „Pracovní oděv musí podle zákona obsahovat firemní logo (poznámka autora článku: v případě živnostníka jeho jméno či IČ), takže pokud je na kapse obleku vyšitý emblém společnosti, je jasné, že se jedná o pracovní oděv a i mimo firmu jí dělá reklamu, jde o pozitivní vliv na podnikání a stoprocentní využití pro byznys. Můžeme ho tedy odečíst ve stoprocentní výši. U klasického formálního oblečení doporučuji účtovat maximálně 50 % nákladů, samozřejmě pouze u profesí, které formální pracovní oděv potřebují, uvedla Blanka Štarmanová. Pokud se například právník rozhodne koupit oblek na míru, pak by neměl zapomenout také na výšivku, kde bude uvedeno jeho jméno.

Co vám hrozí?

Pokud vám finanční úřad neuzná daňové náklady, pak bude výše vaší daňové povinnosti vyměřena zpětně, nevyhnete se ani penalizaci ani úrokům z prodlení: „Penále činí striktně 20 procent z doměřené částky, tedy z dopočteného rozdílu. I když je podnikatel ve ztrátě, dostane penále jedno procento z doměřeného rozdílu na daňové ztrátě,“ upřesnila Štarmanová. Řešením tedy může být například v případě daňové kontroly obrátit se na daňového poradce či na právníka: Málokdo ví, co má říkat, a ještě méně ví, co finanční úředník chce slyšet, takže jeho vysvětlování souvislostí bohužel nikam nevede. Naopak může daňová kontrola zaslechnout ještě něco navíc, co se stane dalším podnětem k přezkoumání, zakončila Štarmanová.