Hlavní navigace

Názor k článku Navrhované vyšší odvody pro OSVČ dopadnou nejhůř na ty nejmenší od anonym - Dovolím se podívat na celou problematiku komplexnějším pohledem,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 2. 2020 12:47

    bez přezdívky

    Dovolím se podívat na celou problematiku komplexnějším pohledem, ze kterého by mělo být vidět, jak velké rozdíly jsou v metodikách výpočtů sociálního pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ . Myslím si, že právě proto existuje tak nejasný pohled na příspěvky obou skupin do důchodového systému .
    Například zaměstnanec, který si vydělá měsíčně 30 000 Kč hrubého, odvádí na sociální pojištění měsíčně 1950 Kč. Za rok tak zaplatí celkem 23 400 Kč z jeho hrubého výdělku 360 000 Kč. Jen pro úplnost je asi dobré uvézt, že v daném případě zaměstnanec ještě samozřejmě zaplatí ročně 16 200 Kč zdravotní pojištění a 47 520 Kč daň ze mzdy ( po odpočtu daňové slevy). Čistá roční mzda bude tedy 272 880 Kč.
    Aby si OSVČ vydělal „ hrubého“ 360 000 Kč- z čehož se pak počítá důchod, musí např. při 60 % paušálu mít roční příjem 900 000 Kč, což představuje měsíční tržby 75 000 Kč. V tom případě pak bude platit měsíční sociální pojištění 5 665 Kč, to je ročně 67 980 Kč. Prakticky se ale většina malých OSVČ přibližuje k platbě minimálních záloh, např. v roce 2020 tedy zaplatí na sociálním pojištění 12 x 2544 Kč – tedy 30 528 Kč. Ve srovnání se zaměstnancem je vidět, že pokud OSVČ platí minimální zálohu na soc.pojištění, tak ve své podstatě zaplatí ročně více , než zaměstnanec s platem 30 000 Kč. Podstatné ale je, že v tom případě vykáže OSVČ „ hrubý roční příjem“ jen ve výši 8600*12- tedy 103 200 Kč, ze kterého se pak počítá skutečně tristní nárok na důchod.
    Je potřebné ale ještě poznamenat, že v případě zaměstnance platí do sociálního fondu ještě další peníze zaměstnavatel, v daném případě 30 000 hrubé mzdy tedy dalších 7 440 Kč, to je ročně 89 280 Kč. V součtu tak stát obdrží za zaměstnance celkem 89 280 +23 400=112 680 Kč. To je oproti OSVČ v případě platby minimální zálohy o 112 680 -30 528 Kč = 82 152 Kč více.
    Podle mého názoru je zde hlavní problém v tom, že zatímco u zaměstnance dostává stát do rozpočtu peníze od zaměstnavatelů, tak v případě OSVČ „ jen“ vlastní sociální pojištění. V podstatě je určitou výhodou zaměstnanců právě to, že téměř 80 % platby na sociální pojištění putuje do SR od zaměstnavatelů.
    Kdybych se snažil dopočítat, jak velký by musel být příjem OSVČ, aby odvedla do SR sociální pojištění např. ve výši 112 680 Kč ( 9 390 Kč měsíčně) , pak mi vychází měsíční tržby ( při 60 % paušálu) zhruba 138 700 Kč , což je ročně 1 664 400 Kč. To je částka, na kterou velká část živnostníků prostě nedosáhne ( pominu li další fakt, že by museli být v podstatě všichni plátci DPH).
    Není tedy vůbec jednoduchá odpověď, jak dostat a zda vůbec od OSVČ podobné peníze do SR , aby mohli mít srovnatelné důchody. Jediný důvod dnešní situace si vysvětluji tak, že OSVČ tady tvoří určitou část občanů, kteří vyplňují určitou infrastrukturu služeb , kterou stát potřebuje a tím pádem je ochoten ji svým způsobem důchodově dotovat , protože postavit OSVČ na úroveň plateb zaměstnanec+za­městnavatel je zjevně zřejmě pro velkou část OSVČ likvidační. Schopnost zaměstnat sám sebe není také pro stát zanedbatelná. Abych se snažil zachovat určitou objektivitu, otázkou ale je , jak velký je skutečný čistý příjem OSVČ a zdali není schopen kompenzovat rozdíl v důchodu mezi zaměstnancem a OSVČ vyšší schopnosti oproti zaměstnancům tvořit průběžné úspory.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).