titulek je nesmyslný a podobně tak většina diskutujících vůbec nepochopila podstatu. nejde o to, z které kapsy se první tři nebo prvních 14 dní nemocenské zaplatí. VŽDY to zaplatí zaměstnanec.
jde tedy pouze o to - zdali ti méně nemocní jsou ochotni přispívat na ty více nemocné - a to již od prvního dne nemoci, přestože je zřejmé, že třídenní simulace existuje a stojí (ty poctivější) několik miliard ročně.
Méně nemocní...
Jezevče, nepochopils to stejně, jako ti pitomci, co jsou ve vládě a v parlamentu. Jsem dělňas s nějakým platem, OK, tam se mně třeba vyplatí občas nasimulovat nějakou bolest zad, tam, dejme tomu, mají ty 3 dny bez příjmu smysl.
Jsem dělňas nebo úředník, a jdu na plánovanou nebo neplánovanou operaci- tam už jsou ty 3 dny bez příjmu jednoznačné svinstvo v Lihouskově stylu. BTW, proč ta líná verbež v parlamentu a v senátu nemá také nemocenskou, ale bere normální plat, i když leží na smrtelné posteli???
zdravotní pojištění je hra s nulovým součtem. stát má jen jedny lidi a jedny peníze - jen ty, co vybere od lidí platících daně. můžete se bavit o tom, kdo kolik za koho zaplatí, zdali je k tomu dostatečný důvod, a jestli se těm plátcům bude chtít. ale nepřibyde vám v tom ani kachle.
již několik dekád existují poměrně přesné studie, že některé nemoci by bylo na úrovni možností dnešní lékařské vědy možné dostatečnou prevencí zcela vymýtit - OVŠEM za cenu 1,x a vícenásobek GNP. pamatuji si že například u rakoviny tlustého střeva to bylo číslo 1,2 (údaj je z kanady).
ten výpočet je vždy stejný:
nejsou solidární poplatky za návštěvu v ordinacích = o pár lidí víc pochcípe na později diagnostikovanou rakovinu. zaplatí se i první tři dny v nemoci = bude vyšší pojistné a nebo nižší úroveň péče. zaplatí to jakoby zaměstnavatel = dostanete méně v čisté mzdě. prostě součet požadovaných výdajů nemůže logicky převážit součet disponibilních příjmů. aritmetika nemá názor.