Oldřich Navrátil alias Emil Nádeníček z básnické ságy měl jasný plán, kdy rodinu čeká dovolená v Jugoslávii, první dítě i auto. V grafickém plánu měl také povýšení, dovolenou v Bulharsku i druhé dítě. Možná to zní bláznivě, ale v oblasti osobních financí se nad životním cyklem a podobným plánováním uvažuje také. Graf, popisující životní cyklus z finančního pohledu, tedy skutečnost, že etapa budování bohatství je střídána jeho ochranou a čerpáním, je znázorněna na obrázku.
Obrázek: Fáze životního cyklu z pohledu osobních financí
Jeden z přístupů rozděluje životní cyklus na čtyři etapy – fázi formativní, etapu akumulace a zachování bohatství a fázi odkazování. V těchto etapách se podrobněji rozlišují další stádia, jako je dětství, roky akumulace majetku, dále pak léta potenciální finanční nezávislosti a nakonec fázi odpočinku a odkazování. Pro každé takové stádium jsou příznačné charakteristické finanční poměry, uplatňované finanční strategie a osvojované dovednosti a znalosti. Nahlédněme pod pokličku těchto etap a stádií životního cyklu.
Formativní fáze
První tři etapy života spadají do formativní fáze. V průběhu těchto let získáváme vztah k penězům, přesvědčení o penězích a přístup k hospodaření s nimi. Všechny tyto aspekty jsou ovlivněny naším rodinným původem, získanými zkušenostmi, poměrech a hospodářskou situací, ve které jsme vyrůstali. Některé z přesvědčení, mentálních map i návyků pro hospodaření s penězi, získané v dětství a dospívání, jsou nefunkční nebo v nových podmínkách již neplatné.
Do formativní fáze patří batolecí roky (0 až 4 roky), dětství (5 až 11 let), a konečně teenagerské roky (12 až 18 let). V batolecím věku ještě vyrůstající človíček žádné přesvědčení o penězích nemá. To důležité, co potřebuje k životu, je uspokojení potřeb jako je jídlo, pití a libé pocity. Jak se kromě jiného rozvíjí intelektuální kapacita, dítě od svých rodičů přebírá přesvědčení o penězích i vztah k penězům. Dítě se učí spořit, akumulovat bohatství nebo úspory, třeba házením peněz do pokladničky. Postupným učením se učí rozlišovat a chápat hodnotu peněz, získávat povědomí o tom, že dvacetikoruna je více než desetikoruna, že existuje nějaká směnná hodnota. Je to o pochopení pravidla „bez peněz do hospody nelze“, aneb zadarmo ani kuře nehrabe.
V průběhu dospívání může dojít k odmítnutí nebo úpravě rodiči předaných zásad, začíná se budovat a rozvíjet vlastní vnitřní systém vztahu a hospodaření s penězi. Je předpokládané, že v dospívání přicházejí první pracovní příležitosti a pochopení možnosti vyměnit práci za peníze. Vzniká pochopení pro to, že abychom přežili, musíme pracovat. Vydělávání, utrácení a hromadění rezerv nám umožňuje nejenom přežít, ale i cítit se bezpečně, volně a šťastně.
Ve snaze vyjít s kapesným nebo penězi z brigády dochází k rozpočtování a vznikají návyky pro řízení peněžních toků. Zaplatit dluh kamarádovi bude možné, až přijdou peníze z očekávaného kapesného. V této době také dochází k seznámení se se skutečností, že peníze mohou vydělávat peníze – peníze na spořicím účtu se díky úroku rozmnoží.
Fáze akumulace bohatství
Akumulace představuje období, ve kterém je využito dříve získaného přesvědčení o penězích. Naše příjmy dávají a vytvářejí pocit, jako bychom byli bohatí. S tím souvisí první ochutnání finanční svobody, již nejsme finančně závislí na rodičích. Můžeme si leccos dovolit, a co přesahuje naše možnosti, na to si můžeme půjčit. Pro ty, kteří mají vybudovány základy finanční inteligence, pak dobré hospodaření a shromažďování jmění poskytuje základnu pro budoucí finanční svobodu a přežití v nejistém světě. Lidé, kteří uplatňují jisté zásady, dokáží projít všemi fázemi popisovaného životního cyklu, někteří končí například v dluhové pasti a do fáze akumulace ani nevstoupí.
Akumulační fáze je tvořena třemi obdobími, obdobím budování základny (19–28 let), ranými akumulačními roky (29–48 let) a prudkými akumulační roky (40–55).
Dodržování zásad dobrého hospodaření umožňuje čisté jmění zvyšovat. Sledování pokroku lze dělat číselně, je možné vyčíslit výši čistého jmění nebo výši příjmu. Ve stádiu budování základny je čisté jmění obvykle menší, než kolik činí roční příjmy. Vzrůst čistého jmění na jednonásobek ročního příjmu může znamenat posun do další etapy, do rané akumulační fáze. Jak vaše bohatství roste, roste i vaše schopnost brát na sebe riziko. Když vaše čisté jmění přesáhne trojnásobek ročního příjmu, je pravděpodobné, že vstupujete do etapy rychlé akumulace. K akumulaci začnou pomáhat investiční příjmy, bohatství v podobě akcií nebo dluhopisů poskytuje pasivní příjem.
Fáze zachování bohatství
V této fázi se udržení bohatství stává důležitějším, než jeho hromadění, jistota je důležitější než růst. I tak velmi konzervativní rozdělení aktiv, síla složeného úročení a pokračování v práci poskytuje své kouzlo. Portfolio nadále poroste, neboť příliv je vyšší odliv. V této etapě lze dosáhnout stádia finanční nezávislosti (55–69 let) a etapy odpočinku (70–84 let).
Mnoho lidí začíná v tomto věku upřednostňovat volný čas, někteří zmrazí svou životní úroveň, aby měli větší volnost v nakládání se svým časem. Měřítkem se nově stává poměr ročního příjmu k ročním životním nákladům. Někteří lidé, kteří jsou ochotni zmrazit svou životní úroveň, mohou dosáhnout finanční nezávislosti – pasivní příjem pokrývá velkou část životních nákladů. Spolehnutí se na pasivní příjmy obvykle vyžaduje snížení rizika vlastněného portfolia. Bezpečnost, předvídatelnost a jistota je upřednostněna před růstem a volatilitou.
Fáze odkazování
Existují šťastlivci, kteří za život nashromáždili více bohatství, než mohou ve svém životě spotřebovat, aniž by porušili své nejhlubší hodnoty o správcovství. Na sklonku života nastává čas převést nashromážděné bohatství do podoby dědictví, které bude ovlivňovat budoucí generace. Nastává doba darů potomkům nebo charitám, které podporují vámi oblíbené hodnoty. Dětem nebo vnukům lze umožnit zažít události, které si určitě zapamatují. Fáze odkazování byla rozdělena na distribuční roky (85+) a fázi západu slunce, kdy člověku zbývá méně než 12 měsíců života.
Pro ty, kteří nemají vytvořenou závěť, je kladen důraz na rozdělení majetku a optimalizaci související daňové zátěže. Kdo vstoupí do závěrečné fáze, zbývá mu necelých dvanáct měsíců života. Většina lidí nikdy nebude vědět, že se do tohoto stádia dostala.
ČLÁNKY DO MAILU