Od 1. července 2021 nabyl účinnosti nový zákon o náhradním výživném. Jeho hlavním účelem je poskytnutí finanční podpory především samoživitelkám a samoživitelům, kterým se nedostává řádné podpory od druhého rodiče ve formě přiznaného výživného.
V podobných případech by podle zákona o náhradním výživném měl dotyčným samoživitelkám a samoživitelům poskytnout finanční podporu stát. Pojďme se společně podívat na to, za jakých podmínek nárok na podporu podle nového zákona vznikne a v jaké výši.
Podmínky pro vznik nároku na náhradní výživné
Zákon o náhradním výživném upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě v situacích, kdy osoba mající k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (tzv. povinná osoba) tuto svou povinnost neplní.
Základní podmínkou pro vznik nároku na náhradní výživné je, že k vymožení pohledávek na výživné vůči povinné osobě probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí.
Nárok na náhradní výživné nicméně vznikne i v případech, kdy soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti o náhradní výživné, případně v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné.
Klíčovým předpokladem pro vznik nároku na náhradní výživné je proto skutečnost, že povinná osoba má vůči nezaopatřenému dítěti oficiálně stanovenou vyživovací povinnost, kterou neplní řádně a včas, na základě čehož je vůči povinné osobě zahájeno a vedeno exekuční řízení (popř. výkon rozhodnutí). Zákonné podmínky by tak měly mimo jiné motivovat i k zahajování exekučních řízení vůči takovýmto povinným osobám.
Jak se náhradní výživné stanovuje
Výše náhradního výživného je zákonem stanovena jako rozdíl výše měsíční dávky výživného, určené v exekučním titulu, a částečného plnění výživného v příslušném měsíci povinným – nejvýše však ve výši 3000 Kč měsíčně.
Náhradní výživné tak žadateli bude náležet ve výši odpovídající vyživovací povinnosti, která je uložena příslušným exekučním titulem (např. soudním rozhodnutím) a není povinnou osobou řádně hrazena, maximálně však ve výši 3000 Kč – představující zákonný strop poskytované podpory.
Pokud tedy povinná osoba svou vyživovací povinnost částečně plní, stanoví se výše náhradního výživného takovým způsobem, aby součet náhradního výživného a částečné úhrady výživného povinnou osobou odpovídal sjednanému či jinak stanovenému výživnému v daném případě, ale nepřesáhl 3000 Kč.
Nárok na náhradní výživné však zaniká nejpozději po 24 výplatách náhradního výživného, popř. skončením nezaopatřenosti oprávněné osoby, přičemž náhradní výživné se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který výživné náleží.
Žádost o náhradní výživné a přechod pohledávek na stát
V řízení ve věcech náhradního výživného rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím svých krajských poboček. Úřady práce tedy rozhodují jak o přiznání nároku na náhradní výživné, tak i o jeho výši a případných změnách.
Řízení o náhradním výživném se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané k příslušnému úřadu práce na předepsaném formuláři. Součástí žádosti by měl být zejména
- exekuční titul, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti povinné osoby,
- doklad prokazující výši částečného plnění výživného
- a doklad prokazující, že je dítě nezaopatřené.
Oprávněná osoba bude mít podle zákona rovněž povinnost písemně informovat úřad práce o každé změně okolností rozhodných pro trvání nároku na výplatu náhradního výživného, případně na výzvu úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro trvání takovéhoto nároku. Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osoba o tom příslušný úřad práce podle zákona řádně informuje, dojde v takovém případě ke změně výše náhradního výživného, a to od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši výživného.
Po zániku nároku na náhradní výživné (zejm. po vyplacení 24 měsíčních dávek nebo po skončení nezaopatřenosti dítěte) příslušný úřad práce rozhodne o tom, které pohledávky na výživné přejdou na stát a v jakém rozsahu, přičemž následně bude úřad práce takovéto pohledávky po povinných osobách vymáhat. Je však otázkou, do jaké míry bude takovéto následné vymáhání ze strany státu efektivní a úspěšné.
Bude mít na to stát peníze?
Zbrusu nový zákon o náhradním výživném je zcela jistě dobrou zprávou pro ty samoživitelky a samoživitele, kteří mají potíže s finančním zaopatřením svých dětí a nemohou se spolehnout na finanční podporu druhého rodiče. Stát jim v takovém případě poskytne pomoc, kterou si bezesporu zaslouží.
Otázkou zůstává, zda bude mít stát na takovouto podporu dostatek prostředků, vzhledem ke stavu dnešních veřejných financí. Zodpovězení této otázky však již přesahuje rámec tohoto článku.
ČLÁNKY DO MAILU