Pracuji na pracáku, vyplácím neskutečné prachy nefachčenkům na bydlení, přídavky a kolegyně další dávky. Paní mi klidně sdělí, že pracovat nemůže, protože má dvě děti a musela by být v práci 8 hodin a kdoby děti vyzvedával ze školky? Já na to, že mám taky děti školou povinné a ona, že asi mám chůvu a to ona si dovolit nemůže. Další případ, pán snědé pleti, chlap jako hora, že by mohl skály lámat, může prý pracovat jen dvě hodiny denně, protože potom je unavený. Další chudák nezměstnaný hned první den v obci ukradl nářadí, pracovní oděv a boty a propil to v hospodě. V práci vydržel 4 hodiny a jen parťák odešel na oběd, utekl do hospody. Kdo nezažil práci na pracáku vůbec neví, kolik nadávek a sprostostí musíme vyslechnout. A nejen to, smad a špína, které doprovází naše "klienty" je fakt děsná. Na druhé straně vyfintěné etnikum. Sociální systém je špatně nastavený. Cikánka se sedmi dětmi, která nepřeložila v životě stéblo slámy, ale rodí jedno děcko za druhým, každé děcko má jiného otce, ale otcové nejsou uvedeni v rodných listech, klidně dosáhne na dávky jako je skoro můj měsíční plat. Potom přijde děda, kterému město zvedne nájem, děda celý život pracoval a dávka na bydlení nedosáhne ani 1000 Kč. Poslanci a senátoři by se měli zamyslet. Bohužel, zákon je postavený špatně.
Víte, před 8 lety jsem dostala rakovinu prsu - už přes 25 let mám malou firmu - práce je sezónní - nejsem milionář, ale uživím se slušně. Od založení firmy jsem byla v mínusu do té doby jen dvakrát - první rok a pak až s rakovinou. Tehdy jsem pochopila, že nezbývá, než jít přes zimu na ÚP, protože nemám z čeho zaplatit odvody - do té doby veškerý zimní výdělek (projekty) šel na odvody státu. Pracovala jsem i v době nemoci - celou dobu. To, jak se mnou poprvé zacházeli na ÚP, mám dosud v paměti - slečinka si na mně otevřela hubu, protože jsem měla jakousi nepodstatnou chybu ve formuláři - no, jsem šéf a tak jsem ji sjela taky na tři doby, protože to mohla říct bez zbytečných impertinencí...a to jsem jen na 5 měsíců přerušila podnikání po cca 20 letech, kdy jsem pracovala nepřetržitě - což viděla, s tím, že na jaře opět zahájím.
Povězte mi, proč se úřednice chovají nadřazeně k lidem, kteří jsou slušní - to mám na ně taky už ode dveří řvát? Pro mně by to problém nebyl. Naštěstí nejsou všechny stejné (od toho roku přerušuji pravidelně), ale vždycky se nějaká taková najde.