V ČR je vydáno přes 9 milionů platebních karet, z toho je přes 1,5 milionu kreditních karet a 0,3 milionu charge karet. Obliba platebních karet rok od roku roste, stejně tak i objemy provedených transakcí. V roce 2009 byla v ČR průměrná roční útrata kartou u obchodníků 18 900 Kč, ve světě 40 600 Kč. I když zákon o platebním styku umožňuje obchodníkům účtovat příplatek za platbu kartou, není tento až na minimální výjimky obchodníky držitelům karet účtován (jednak funguje konkurenční prostředí a za druhé obchodníkům je známo, že zákazník platící kartou má větší útratu než zákazník platící hotově). Bankovní instituce vydávají pro běžné klienty v zásadě dva typy platebních karet, debetní a kreditní.
Debetní platební karty umožňují čerpat vlastní prostředky uložené na běžném nebo obdobném účtu. Více: Kompletní srovnání debetních karet
Kreditní platební karty slouží k čerpání sjednaného úvěrového rámce (kreditního limitu), s individuálně stanovenými podmínkami splácení. Kreditní limit je maximální limit útraty povolený majiteli účtu kreditní karty. Kreditní limity jsou stanoveny vydavatelem karty podle platební schopnosti držitele karty a historie kartového účtu. Více: Kompletní srovnání kreditních karet
V úvodu zmíněné charge karty jsou ve své podstatě obdobou kreditní karty, které banky vydávají vybraným bonitním klientům. Čerpané prostředky nejsou až do doby splatnosti úročeny, přičemž ke dni splatnosti musí být na rozdíl od kreditní karty uhrazena jediná splátka ve výši 100 % čerpané částky. Pro úplnost je nutno dodat, že k debetním kartám je možno zařadit i postupně rozšiřující se předplacené platební karty.
Kdy použít debetní kartu
Debetní karty jsou vydávány zdarma nebo za minimální poplatek k běžným či spořicím účtům. Debetní karta je tak navázána na zůstatek účtu, k němuž byla vydána a je tím předurčena k výběrům hotovosti z bankomatů (ale i získání hotovosti prostřednictvím služeb Cash Back – výběru hotovosti u obchodníka a Cash Advance – výběru hotovosti na přepážce banky), nebo bezhotovostním platbám až do výše zůstatku (či kontokorentu) na účtu.
Vzhledem k minimálnímu úročení běžných účtů a možnosti vydání debetní karty zdarma k některým spořicím účtům (např. AXA spořicí účet, Fio konto) je možné k platbám u obchodníků využívat kartu ke spořicímu účtu (výběry hotovosti jsou zpoplatněny, např. u karty k AXA spořicímu účtu 29 Kč/výběr, u karty Fio Maestro Chip k Fio kontu 6 Kč/výběr z bankomatu ČSOB a 30 Kč/výběr z bankomatu jiné banky – u Fio banky je poplatek shodný u běžného i spořicího účtu). Při vlastnictví platební karty ke spořicímu účtu je umístění volných prostředků z běžného účtu na spořicí praktické z důvodu vyššího úročení zůstatku na účtu a možnosti okamžitého použití prostředků až do výše zůstatku účtu nebo limitu karty bez nutnosti převádět prostředky či dávat výpovědi vkladu.
V tomto případě používání pouze vlastních prostředků debetní kartou může působit jako brzda zvyšování výdajů, neboť člověk může použít jen to, co má, nebo kam mu umožní zajít kontokorent (samozřejmě nepočítáme-li ještě účinnější brzdu v podobě omezené hotovosti v peněžence a absenci jakékoliv platební karty).
Kdy použít kreditní kartu
Kreditní karta může být díky úvěrovému rámci vhodnou finanční rezervou, zejména v případě, že je možno dlužnou částku uhradit v bezúročném období. V tom spočívá výhoda použití kreditní karty – použití prostředků banky místo prostředků vlastních. Použití kreditní karty v bezúročném období je také výhodnější než použití kontokorentu u běžného účtu, kde za použití prostředků banky je hrazen úrok. V případě tohoto užívání kreditní karty pak ani není nutné vlastnit platební kartu ke spořicímu účtu.
Bezúročné období se však nevtahuje na výběr hotovosti z bankomatu. Výběr z bankomatu navíc bývá zatížen poplatkem za výběr, který podstatně převyšuje poplatky za výběr debetní kartou (např. mKreditka 49 Kč/výběr, Citi kreditní karta 3,5 %, minimálně 89 Kč/výběr). Některé kreditní karty lze získat zdarma a bez poplatku za vedení (např. Era splátková karta, Citi kreditní karta, mKreditka), což je vyváženo vyšší úrokovou sazbou v případě nesplacení v bezúročném období, nebo jsou zdarma a bez poplatku za vedení při splnění stanoveného ročního obratu.
Jednoznačnou nevýhodou kreditních karet jsou úrokové sazby po ukončení bezúročného období (blížící se až 30 % p.a.), tedy nehodí se k použití jako úvěrového nástroje. Například kreditní karta Visa Classic vydávaná Raiffeisenbank má úrokovou sazbu 22,68 % p.a., zatímco úroková sazba pro Rychlou půjčku téže banky začíná na 7,8 % p.a. Převedeno do srozumitelnější řeči peněz – u později zmiňované částky 10 000 Kč to je měsíčně 189 Kč oproti 65 Kč zaplacených na úrocích. Čtěte také: Tipy na platební karty, které raději nepoužívat
Může být používání kreditní karty výhodné?
Podle Českého statistického úřadu bylo v 1 – 3 čtvrtletí 2010 průměrné čisté měsíční peněžní vydání na osobu 10 639 Kč, z toho potraviny, nápoje a veřejné stravování 2361 Kč, průmyslové zboží 2945 Kč, služby 3804 Kč a platby a jiná vydání 1529 Kč. Je to samozřejmě statistický údaj, který stejně jako v případě údaje o průměrné měsíční mzdě znamená, že se netýká dvou třetin populace. Konkrétní měsíční peněžní vydání závisí na výši příjmu a disponibilních prostředků, i na tom, zda se bude jednat o výdaje jednotlivce, nebo výdaje pro potřeby celé rodiny.
Zde je možné spatřovat potenciál růstu používání platebních karet. Ze současné průměrné měsíční útraty kartou ve výši cca 1600 Kč až k uvedené částce čistého měsíčního peněžního vydání, neboť většinu peněžních vydání lze v současnosti hradit platební kartou.
Pro zjednodušení budeme dále uvažovat, že měsíční peněžní výdaje budou 10 000 Kč a uhradíme je platební kartou. V případě použití debetní karty používáme vlastní prostředky. U kreditní karty používáme peníze banky (bezúročné období přesahuje jeden měsíc, bývá nastaveno v rozmezí 40 – 76 dnů). V bezúročném období nás bezhotovostní platby při výběru vhodné kreditní karty nic nestojí, naopak pokud bude naše částka 10 000 Kč po dobu jednoho měsíce uložena na spořicím účtu (ze kterého ji lze poté bezhotovostně převést jako splátku ve výši 100 % na kreditní účet), připíše se na spořicí účet měsíčně z uvedené částky za tu dobu cca 14 Kč po zdanění, resp. 170 Kč za celý rok (při sazbě 2 % p.a.).
Další výhoda může být získána díky bonusům ke kreditní kartě. Pokud zvolíme kartu, která vrací 1 % z výše platby zpět na karetní účet, z 10 000 Kč je měsíčně zpět dalších 100 Kč. Podle typu karty je pak o tuto částku snížen dluh, či jsou fyzicky poskytnuty slevy na další nákupy, nebo je možné částku použít na úhradu penzijního připojištění a zlevnění některých druhů pojištění. Roční úspora tak bude minimálně 1200 Kč. Díky bonusům a slevám při platbě u vybraných partnerů ale může být výrazně vyšší. Vzhledem ke stanovenému obratu na kartě ani nebude u většiny kreditních karet účtován poplatek za vedení karty, nebo zpět získané prostředky tento poplatek zaplatí.
Pro přiblížení možností několik kreditních karet, které výhodu v podobě finančního bonusu nabízí: Tesco kreditní karta (vydání karty zdarma, v prvním roce měsíční poplatek 0 Kč, v dalších letech 49 Kč, pokud je bezhotovostní obrat v předešlém roce nižší 36 000 Kč, jinak dále 0, bezúročné období 51 dní, za každých zaplacených 10 Kč v Tesco 2 body, v jiných obchodech 1 bod, body převedeny na bodové konto a jednou za 3 měsíce zaslány poukázky na nákup zboží v Tesco, 100 bodů = 10 Kč), Citi Shoping (vydání karty zdarma, měsíční poplatek za vedení 50 Kč, bezúročné období 55 dní, první dva měsíce je připsáno zpět na kartový účet 10 % z celkové výše transakcí. Od třetího měsíce pak zpět 2 % – získat lze až 500 Kč za měsíc) nebo Premia Karta ČP (vydání karty zdarma, měsíční poplatek za vedení první rok 0, další roky 49 Kč pokud roční obrat za předchozí rok nedosáhne 36 000 Kč, jinak dále 0, bezúročné období 51 dní, z každé platby zpět 1 – 11 % na prémiové Kč, které lze využít na penzijní připojištění, nebo úhradě vybraných druhů pojištění České pojišťovny). Blíže: 30 nejlepších věrnostních programů pro každodenní slevy
Používání kreditní karty zmíněným způsobem ale nepřináší jen samá pozitiva, jak by se mohlo zdát. V případě nesplacení v bezúročném období se z ní může stát noční můra. Další nebezpečí spočívá v tom, že není problém získat několik kreditních karet (dle hesla když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají), což může svádět k omezení pudu finanční sebezáchovy, utrácení a bezhlavému uvržení do dluhové pasti. K utrácení svádí také vysoký úvěrový rámec. Daň za bezstarostné užívání cizích prostředků pak může být krutá. Banky mají dobře spočítané, že se jim vyplatí nabízet kreditní karty zdarma a s bezúročným obdobím, neboť se vždy najde dostatek jedinců, kteří přecení své finanční možnosti a nezvládnou dluh v bezúročném období uhradit.
Při zodpovědném používání kreditní karty se však není čeho obávat (pomineme-li rizika možného zneužití karty). K tomu přispěje, pořídíme-li si a používáme-li jen jednu kreditní kartu, která maximalizuje možné výhody, místo několika karet, a je-li kryt úvěrový rámec karty vkladem na běžném, či lépe spořicím účtu. Kreditní karta je tak pouze platební nástroj, zatímco vlastní prostředky mohou být uloženy a úročeny lépe než na běžném účtu.
Jak bylo naznačeno, používání kreditní karty jako náhrady debetní karty může být v některých případech, v kombinaci s uložením volných finančních prostředků na spořicím účtu, výhodné. Nelze na tom zbohatnout, ale za situace, kdy určité měsíční výdaje je nutno uhradit a je možno tak učinit prostřednictvím platební karty, proč nevyužít k alespoň minimálnímu prospěchu možnosti, které se nabízejí. Navíc, pokud správně zvolíme dle svých potřeb vhodnou kreditní kartu, nepřinese její držení a používání naší peněžence žádné náklady.
Vždy je však myslet na to, že dluh je dobrý sluha, ale špatný pán. U kreditní karty dobrý sluha v situaci, kdy je využito bezúročné období, případně čerpán poskytnutý bonus, špatný pán v případě, kdy je kreditní karta využita jako úvěrový nástroj.
ČLÁNKY DO MAILU