Sviňárny jsou to obojí, s tím nelze než souhlasit, ale osobně bych se přikláněl taky k tomu, že že dědická daň je sviňárna přece jen větší. Když člověku umře blízký, velmi často (troufám si říct, že ve většině případů) je to pro něj rána jako z děla. A dřív, než má šanci se vůbec vzpamatovat, se na něj budou valit zákonné povinnosti kolem daní pod pohrůžkou, že se dostane do velkých potíží, pokud tu daň nezaplatí... Toto je vskutku svinstvo.
Zdanění výdělků je taky hnus vysokého kalibru, ale pro to jsem přece jen schopný najít pochopení snadněji (byť stále velmi těžko) než pro dědickou daň.
Já nechápu co se řeší. V přímé linii + něco navíc dědická daň neexistuje. Jestli mi umře prateta a odkáže mi barák, není problém ho zdanit. Ale po rodičích, sourozencích, dětech atd. se nic nedaní. Takže když má někdo dneska platit dědickou daň, je to myslim správně protože to je příjem navíc se kterym člověk ani nemůže počítat.Tady se zase budou někteří handrkovat o principu správnosti daní.
každému je jasné, že stát nějaké peníze na provoz potřebuje, a že je z nás nějak serve. ale aby lidi platili daně, nesmí být zjevně nespravedlivé.
třeba taková spotřební daň (a dph) (a daň z chlastu) - má logiku v tom, že kdo si může dovolit utrácet, může přispět na stát. a čím víc utrácí, tím víc platí, to většina lidí vnímá jako fér.
daň z příjmu - stát mi vytváří nějakou infrastrukturu, hodné berní úředníky, zajišťuje mi zákoník práce a teoreticky i vymahatelnost práva, platnou měnu, policii která pomáhá a chrání, www.justice a registr úpadců - tak se holt ze svého příjmu se podílím na státním servisu, protože bez něj by se nedalo legálně podnikat.
daň z nemovitosti - vede k vám silnice, vedou k vám (přes desetitisíce cizích pozemků) dráty a trubky, stár provozuje katastr a UURID - budiž daň z nemovitosti, jsem rád že je napojena na cestu a sítě.
člověk silniční daň, a pokud nejezdí po D-1 tak i dálniční daň.
ale daň z daru??? za co? čím se stát zasloužil o to, že někdo mi poskytne cosi, co pořídil za jednou již zdaněné peníze? nevzniká žádná nová hodnota ani žádná nová spotřeba, stát nebude novému vlastníkovi poskytovat nic nového ani nic navíc. jen ta váza bude stát na mém stole, namísto u tetičky na vsi.
nebo ta prateta snad nezdanila peníze, za které si ten barák pořídila? nezaplatím už kolem za vklad a daň z převodu nemovitostí? na co ještě daň z daru?
Nejuzasnejsi je tohle:
od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou
Za prve nechapu jak se ta doba dokazuje a za druhe je to extremne zvrhle, pri te smesne castce 15 000 Kc (nebylo to nahodou kdysi 20 000 Kc ?).
Predstavte si situaci kdy dva mladi lide zacnou spolu zit. Pokud spolu nevydrzi 12 mesicu, musi zrejme jeden z nich zaplatit darovaci dan za prispevky na spolecne bydleni, protoze za 11 mesicu je to zcela jiste vyssi castka nez 15 000 Kc. Ostatne 15 000 dnes utratite v pohode i za oslavu v restauraci se znamymi, pak mate jit zrejme zaplatit darovaci dan :-)))
Pro redakci, zkuste vypatrat toho "inteligenta" jenz takove zakony vymysli. Protoze tady uz se musi jednat o dusevni poruchu.
S tou přítelkyní je to dobrý postřeh, také je střídám každý rok a samozřejmě obvykle hospodaříme společně, kdo co komu daroval (=kdo co platil) nelze absolutně dohledat, aspoň já jako chlap nemám absolutní přehled za co platím, nevím, jak ženský, myslím, že to bude podobné.
Ale je to zajímavý tip na vydírání ex, pokud žil/a na účet druhého partnera :-D Skoro jako z hororového filmu.
Ještě jednou - četl jste ten článek? Pokud to hošík dostane od rodičů či prarodičů, tak se ho žádná daň netýká a v článku to je.
Týkat se to může například gigola, který to dostane od dámy, kterou obšťastňuje, ale otevřeně na podobné dani nic tak moc nemravného nevidím...
Ony se samozřejmě mohou najít i nějaké kombinace, kde daň hrozí a již by moc logická a spravedlivá nebyla, viz třeba (v článku to také je) příklad s přítelkyní, se kterou dotyčný opravdu žije, ale méně než rok, ale v reálu to nebude zas tak časté.
No, ten případ "obdarovat přítelkyni, s níž žiju méně než rok" naopak bude v dnešní době častější než kdy dříve a patnáct tisíc taky není zrovna nedosažitelná hranice.
Ale mohly by se toho chytit obchody s elektronikou, cestovní kanceláře a další "rizikové" obchody - při nákupu nad patnáct tisíc daňový formulář zdarma, říkat by se tomu mohlo romantický balíček.
Ten priklad s vydiranim mi prijde dost pritazeny za vlasy. Predevsim by ten darce musel byt schopny dolozit, ze opravdu neco daroval. Bud by musel mit darovaci smlouvu (a ano, pokud jako obdarovany sepisujete darovaci smlouvu, tak je jiste vhodne dar priznat jako prijem), nebo nejake svedky ochotne svedcit.
Cela diskuse mi prijde dost hystericka. Danit dary je jiste nutne, jinak by lide a firmy prestali obchodovat a zacali se ve velkem obdarovavat. Taky je treba nekde stanovit konkretni hranici. U vetsiny beznych darku, napr. mezi prateli, zadne stihani nehrozi i pri prekroceni teto hranice, nebot je prakticky nezjistitelne, ze k darovani doslo. Takze takovou vec nezacne nikdo ani vysetrovat, natoz aby bylo mozne prokazat protipravni jednani. Prakticky se mozne stihani tyka, bud nepriznani daru v opravdu velkem rozsahu, nebo daru od subjektu, ktere o tom vedou nejaky zaznam (firmy a ruzne organizace).