To je ale otázkou zcela jiné spravedlnosti, než právní a legální.
- Pořád je důležité uvádět fakta: Žádost o rozvod podávají ženy 2 x častěji než muži.
- Mnoho žen používá své děti po rozvodu jako rukojmí. Blokování kontaktu dítěte s otcem, nebo pěstování syndromu zavrženého rodiče, jsou velice časté. Občas i vysoké alimenty, které zruinují jednoho z rodičů. Matka přetrhá vztahy a ty pak prostě po letech prostě nejsou.
- Někteří rodiče (matky či otcové) se skutečně o předchozí děti nezajímají.
- Někdy se nezajímá dítě.
- Kromě toho každá žena se snaží všechno získat pro sebe. Je to přirozené, a tlačí stejným způsobem i na muže. Řada mužů tak odvrhne ženou neschválené kamarády, známé, často i předchozí děti. Obrovská část mužů částečně či zcela podlehne.
Toto ovšem nemají řešit zákony a soudy. Stejně jako by neměl existovat nepominutelný dědic. Toto má řešit společenský tlak - ten nemoderní zavrhnutý a ujařmující prostředek, který je už pasé. A především neviditelná ruka "trhu", totiž že si muži a ženy budou pečlivě vybírat své partnery a ženy/otce svých budoucích dětí. Kdo si špatně vybere, ten zhoršil situaci pro sebe a své děti.
Mně je vcelku u zadele, kdo to zavedl, je to svinstvo, ať to zavedli kapitalisté, komunisté, muslimové, Rakušáci, Rusáci, Němci, Američané, Brazilci, křesťané, nebo kdokoli jiný.
Já jsem se poučil, a vzal jsem zpět mylný názor, že je to komunistická záležitost - jak mi několik lidí vysvětlilo v diskusi před časem. Nejsem hlupák, a když mi někdo vysvětlí, že se mýlím, rád se poučím - jako v tomto případě.