já bych trochu odlišoval.U stavební spořitelny, máte vázaný vklad a další omezení stanovená zákonem (státní mocí) a tedy je logické, že stejná moc by se měla postarat o to aby Vás nemohl poskytovatel služby svéct do naha (což se zpožděním udělala). Subjektů poskytujících bankovní služby v ČR v retailu je cca 12 a tedy se dá mluvit o jakési konkurenci. Jediné v čem jí svorně bránily byly poplatky za rušení účtu a ty pod tlakem veřejnosti velmi pomalu a neochotně mizí nebo se snižují. Tedy pekařství nebo bankovní služby vidím jako byznys bez nutnosti regulace. Tím ovšem nemyslím bez pravidel. Cenovka v regále musí být stejná i u pokladny a pěkně čitelná. To se daří pekařům, ale bankám ne.
Jenže platíte nejen za zrušení účtu, ale dalších služeb. Plus některé služby platíte již za započetí užívání třeba na rok, ač je třeba později zrušíte. A výsledek je ten, že za přechod ke konkurenci jste sankciován, byť v některých případech nepřímo. V tom je ten problém.