Vyklízíte pozůstalost po prarodičích a objevíte skrytý poklad. Bílé vyřezávané sošky nebo lžičky s bílou vyřezávanou rukojetí. Domníváte se, že by mohlo jít o výrobky ze slonoviny, které mohou mít velkou cenu a možná by se daly prodat. Tak jednoduché to ale není. A bez papírů dokládající jejich původ už vůbec ne.
Sloni jsou ohroženými druhy, spadají do nejpřísnější kategorie
Když chcete chovat vybrané zvíře, můžete někdy narazit na to, že daný druh podléhá registraci, nebo je obchodování s ním až na výjimky zcela zakázané. A to i na několika úrovních.
V rámci Evropské unie a v rámci České republiky omezují obchod zákon o obchodování s ohroženými druhy a jemu příslušná prováděcí vyhláška. V případě mezinárodního obchodu s ohroženými druhy pak vstupuje do hry také Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, zkráceně CITES. Jde o mezinárodní smlouvu, která reguluje obchodování s ohroženými druhy.
Do ní v současné době spadá přes 6600 druhů živočichů a 34 000 druhů rostlin. Ne u všech zakazuje jejich prodej či nákup, pouze je nějakým způsobem reguluje. Podle stupně ohrožení se dělí do 3 seznamů:
Příloha I zahrnuje nejpřísněji chráněné druhy, které jsou přímo ohrožené vyhubením. Například tygři, sloni, nosorožci atd. U nás sem spadá například orel královský a sokol stěhovavý. Tyto se až na výjimky nesmí dovážet z volné přírody. V případě dovozu ze zemí mimo EU byste museli žádat o výjimku formou dovozního povolení CITES. A pokud byste chtěli taková zvířata prodávat, museli byste mít také potvrzení o výjimce ze zákazu obchodní činnosti. A právě do této kategorie spadají i předměty ze slonoviny.
Příloha II zahrnuje druhy, které by vyhynutím či vyhubením mohly být ohroženy, kdyby s nimi nebyl regulován mezinárodní obchod. Sem spadá většina druhů papoušků. Při jejich chovu si je musíte nechat zaregistrovat.
Příloha III obsahuje pouze druhy, které jsou ohroženy jen ve vybraných zemích, tedy pouze lokálně. Do smlouvy CITES jsou pak zařazeny právě na návrh zemí, na jejichž území jsou ohroženy. Abyste mohli chovat zvířata z tohoto seznamu, musíte si je zaregistrovat na úřadu.
V praxi se ale úmluva provádí podle seznamů živočichů a rostlin podle příloh A, B, C a D dle nařízení Rady EU. A ty jsou mnohdy přísnější než samotná úmluva. Příloha A zhruba odpovídá příloze I k CITES, B příloze II a C příloze III. Prakticky však legislativa EU zařazuje velké množství především domácích druhů do přísnější kategorie než CITES.
U předmětů ze slonoviny musíte původ prokázat
Slon indický a slon africký jsou zařazeni do kategorie CITES I, což znamená kategorii s nejpřísnější ochranou. Z tohoto důvodu i na výrobky ze slonoviny, tedy sloních klů, musíte mít potvrzení o původu. U slonoviny musí vlastník na výzvu České inspekce životního prostředí nebo celních orgánů prokázat její původ. Stejně jako u každého živého či neživého exempláře ohroženého druhu chráněného mezinárodní úmluvou CITES,
uvedl pro Měšec.cz Ondřej Charvát, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí.
Podrobnosti pak upravuje zákon o obchodování s ohroženými druhy:
§ 24 zákona o obchodování s ohroženými druhy – Prokázání původu
(1) Kdo drží, chová, pěstuje, přepravuje, veřejně vystavuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává exemplář, jiného jedince, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu, je povinen na výzvu inspekce nebo celního úřadu prokázat jejich původ. Bez tohoto prokázání původu je zakázáno exemplář, jiného jedince, výrobek z kytovce, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu držet, chovat, pěstovat, přepravovat, veřejně vystavovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovávat.
Bez prokázání původu tedy výrobek ze slonoviny nemůžete držet, přepravovat, veřejně vystavovat, vyměnit ani prodat. K prodeji byste navíc kromě prokázání původu museli mít i patřičné povolení. V rámci EU by šlo o potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, při prodeji mimo EU pak o vývozní povolení CITES.
Co když ale při procházení pozůstalosti najdete jen ty předměty? Možná jste ani netušili, že vaši prarodiče něco takového vlastní. Možná to ani není pravá slonovina. Co teď s tím?
Výrobky můžete nechat otestovat
Nejprve budete potřebovat zjistit, jestli máte doma opravdu slonovinu, nebo jen její napodobeninu. Ke zjištění stáří a původu slonoviny se používá např. datování pomocí radiouhlíkové metody / izotopového rozboru, u starožitností může posloužit znalecký posudek provedený uznávaným nezávislým odborníkem/znalcem,
dodává Ondřej Charvát.
Z takového otestování následně zjistíte, zda se jedná o slonovinu, případně jak starou a odkud pochází. Pokud se opravdu prokáže, že výrobky jsou ze slonoviny, čeká vás další dokazování. Určení stáří slonoviny totiž nic neříká o tom, že byla získaná legálně. Dále proto musíte řešit i to, jestli ji vaši prarodiče přivezli do České republiky legálně. Pochopitelně nelegálně dovezená slonovina znamená, že vám bude zabavena a nebude součástí dědického řízení.
Tady je dobré uvést, že slonovina se do České republiky mohla dovážet bez povolení až do roku 1992. Teprve v tomto roce totiž naše země přistoupila k úmluvě CITES.
Jak prokázat zákonné získání?
Možnosti, jak prokázat, že vaši prarodiče získali slonovinu zákonným způsobem, upravuje metodický pokyn Evropské komise.
Například v případě, že by si vaši prarodiče takový výrobek přivezli sami z Afriky, bude potřeba prokázat, že v dané oblasti žili nebo pracovali. Tady se jako důkaz počítá i stará fotografie, razítko v pasu, pracovní smlouva nebo vaše prohlášení jakožto rodinného příslušníka.
Pokud byl výrobek zakoupen jinde, například na území EU, což ale není země vývozu výrobků ze slonoviny, budete muset prokázat, že předmět ze slonoviny byl do EU legálně dovezen. Tady navíc platí, že i pokud vaši prarodiče zakoupili předmět ze slonoviny legálně na území EU, musíte prokázat, že se tak stalo do roku 1975. Nebo že byl daný kus získaný podle odchylky pro zpracované exempláře, které pochází z doby do roku 1947.
Co když jde o sto let staré dědictví?
Také se může stát, že předměty ze slonoviny se ve vaší rodině dědí po generace. Před 200 lety si nějaký váš pra pra pra příbuzný přivezl takové předměty z cest, nebo je dostal darem. V takovém případě by se jednalo již o starožitnost, kterou lze držet, opět však platí nutnost prokázání původu slonoviny v případě kontroly,
dodává Ondřej Charvát.
Tady poslouží například stará závěť, kdy jsou výrobky odkazované z generace na generaci. Případně staré fotografie, na kterých je předmět zachycen. Poslouží i staré povolení k lovu, pokud pochází z doby, kdy byl lov slonů ještě povolen.
Prokázali jste stáří i zákonné nabytí, můžete obchodovat?
Podařilo se vám tedy pomocí testů prokázat stáří slonoviny a následně i s pomocí starých fotografií, svědeckých výpovědí či povolenek prokázat zákonné nabytí slonoviny vašimi předky. Máte tedy potřebné dokumenty k daným předmětům, a tyto předměty jsou tedy součástí dědického řízení a připadnou někomu z dědiců.
Možná jste ten šťastlivec vy. Co teď můžete s výrobky ze slonoviny dělat? Můžete je například prodat? Ne tak snadno. Komerční nakládání se slonovinou je obecně zakázané a bez povolení ji není možné ani k prodeji nabízet,
informuje Ondřej Charvát.
Abyste ji prodat mohli, musíte si požádat o potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností. Tato povolení vydávají krajské úřady na základě žádosti. A pokud byste chtěli předměty ze slonoviny prodat mimo EU, musíte si požádat o povolení CITES, které vydává Ministerstvo životního prostředí.
Protože ale 19. ledna 2022 došlo ke zpřísnění podmínek obchodu se slonovinou, až na výjimky nebudete moci vaše předměty prodat. Obchod na základě příslušných povolení je v podstatě umožněn pouze pro hudební nástroje s obsahem slonoviny vyrobené před rokem 1975 a starožitnosti ze slonoviny získané před rokem 1947,
dodává Ondřej Charvát.
Co tedy s tímto dědictvím můžete dělat? Můžete si ho nechat, opět ho odkázat jako rodinné dědictví svým potomkům, nebo ho například vystavovat. Abyste ale už nikdy nemuseli znovu dokazovat pravost a původ těchto předmětů, doporučuje se uchovávat k nim příslušné dokumenty.
Co když se vám původ prokázat nepodařilo?
Pokud na výrobky ze slonoviny narazíte až při vyklízení pozůstalosti a vůbec jste netušili, že vaši prarodiče doma něco takového mají, je docela dobře možné, že se vám nepodaří prokázat legální nabytí těchto předmětů. Zaplacením speciální metody zjistíte, zda se jedná o slonovinu a případně jak starou, ale o zákonném nabytí to neříká vůbec nic.
A pokud se vám nepodaří prokázat, že vaši prarodiče nabyli tyto předměty zákonným způsobem, je to problém. Neprokázání zákonného původu slonoviny na základě kontroly je přestupkem. Exempláře ze slonoviny bez prokázaného původu budou s velkou pravděpodobností také zadrženy a následně zabaveny ČIŽP,
upozorňuje Ondřej Charvát.
A prodej takové slonoviny dokonce může být brán jako trestný čin.