Jsem starobní důchodce, 76 let a podnikám jako vedlejší podnikatel. Dosud jsem platil jednou částkou při podání vyúčtování za celý rok. Přesto mi napsala Průmyslová zdravotní pojišťovna, že jsem povinnen platit zálohy, udělali to někdy v červnu a zároveň mi vyměřili penále za předchozí nezaplacené zálohy. Zaplatil jsem zálohu na celý rok jednou částkou, avšak penále platit odmítám. Rád bych si ověřil, zda ZP může takto postupovat.
Zálohy na zdravotní pojištění se neplatí pouze v následujících případech (cituji): "Povinnost hradit zálohy na pojistné neplatí v měsících:
a) ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem příjmů. Pojistné za takové měsíce zaplatí formou doplatku, viz bod 5 (poučení).
b) ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Minimální vyměřovací základ se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského OSVČ."
Zálohy se tak neplatí pouze tehdy a jen tehdy, pokud je odvedena alespoň minimální záloha (ve výši odvodu z minimální mzdy = 1803 Kč) ze zaměstnání (PP, DPČ vyjímečně DPP).
U důchodců (i předdůchodců) jde o jiný druh "vedlejší činnosti". Tam platí že miniální vyměřovací základ pro OSVČ není stanoven v kalendářním měsíci, ve kterém po celý tento kalendářní měsíc trvala některá z následujících skutečností: a) plátcem pojistného je i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona číslo 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.), (další případy, krom a) nejsou pro nás zajímavé).
V podstatě z výše uvedeného plyne, že důchodci či předdůchodci zálohy platí ve vypočtené výši podle příjmů předchozího roku. A když vychází nízké, platí ty nízké, dle dosaženého výdělku. Tj. z vyměřovacího základu bez doplatku do minima. (Při dlouhodě nízkých příjmech je možné i tyto nižší zálohy na žádost ještě snížit.)
Mně ty zvyšující se zálohy tak otrávily, že jsem se nechala zaměstnat, živnost si nechala jen na vedlejší činnost a přemýšlím, že ŽL položím úplně. Sice se možná zvyšuje průměrná mzda, ale po živnostnících se chce co nejnižší cena, do jejich tržeb se moc to zvýšení mezd nepromítá. A nejsem sama.
To je vše o tom, že vláda neřeší nic. Ve zdravotnictví se plýtvá nehorázně a místo zabránění plýtvání chtějí po lidech, aby na plýtvání připláceli stále víc a víc.
V normální zemi by lidé už vyšli do ulic.
Platíme na plýtvání ve zdravotnictví, protože vláda na všechno kašle.
Ti kašlou skutečně na všechno. Dávají firmám dotace na projekty jen proto, aby se něco dělo a plýtvalo, když dojdou dodace, po projektech nezůstane nic jen nezaměstnanost a bída.
Jak vůbec Babiš a jeho strana mohou tady vládnout, to vypadá, jako kdyby tady byli lidé tak nevzdělaní, že volí jen populisty a to i přes jasná fakta, takže ani nečtou.
Měla jsem letos možnost vyzkoušet si běžnou zdravotní péči v nemocnici - úraz. Musím říct, že kdyby byl na mém místě někdo starší nebo méně odolný, nemusel by to přežít. Není normální, že člověka po pádu pošlou na CT hlavy až po dvou dnech, až když si stále stěžuje na neskutečnou bolest hlavy - načež zjistí krvácení do mozku...tak za takovou péči platím řadu let zdravotní pojištění...
Vyjadřovat k volbám a politice se nebudu - to nemá cenu, jen bych se naštval.
Ještě nejsem tam naštvaný, že bych uvažoval o HPP, protože se to protstě nevyplatí, ale nepochopím za co chtějí stále zvyšovat zálohy. Už takhle nakrmím socku i zdrávku nehorázně. Nemocný jsem nebyl přes 15 let, k doktorům nechodím, takže jen pojišťovny láduji. Tím pádem asi začnu každý měsíc chodit pro igelitku prášku a budu je prodávat důchodcům nebo na černém trhu, aby se mi to vyplatilo. Ale chápu, že zvednout daně je jedinné co tenhle stát umí, místo toho aby se začalo v rezortech řešit jak fungují.
Za "státní pojištěnce" bude v r. 2020 stát platit měsíčně 1067 Kč. Pokud by podnikatel zaplatil za zaměstnance zdravotní pojištění 5000 Kč, musel by ten zaměstnanec mít mzdu 55556 Kč hrubého. Bylo-li to míněno včetně pojistného placeného zaměstnancem (zaměstnavatel to sice odvede, ale zaměstnanci to strhne ze mzdy) měl by ten zaměstnanec mzdu 37037 Kč hrubého. Obě částky jsou samozřejmě možné, leč poněkud nadprůměrné. Jinak mi samozřejmě také "tak trochu" nesedí, že stát za své pojištěnce (obecně čerpající služby zdravotnictví vysoce nadprůměrně) odvádí velmi málo. Otázka je, kde by případně vzal na znatelné zvýšení....
V tom je právě to kouzlo hrubé a superhrubé mzdy. Zaměstnanec nevidí své skutečné odvody.
A taky se už neříká, že OSVČ zas tak moc ze systému nečerpá. Nemoc si dovolit nemůže, pro výpadek příjmu následkem úrazu se radši pojišťuje komerčně, dostává malý státní důchod, takže se na důchod musí zajistit jinak...
Když už teda srovnání, tak by to chtělo kompletně vedle sebe postavit OSVČ a zaměstnance, dát příjmy, výdaje, státní odvody a příjmy od státu. Zaměstnanec nastoupí do firmy, nafasuje montérky a pracovní boty, postaví se k soustruhu a začne pracovat. OSVČ si za svoje koupí montérky a pracovní boty, posléze za své zakoupí soustruh a teprve poté může začít pracovat. Kde vezme prachy na soustruh a jeho případnou údržbu nikoho (kromě té OSVČ) nezajímá.
Poučení můžeme začít třeba tím, že zatímco zaměstnanci jsou v drtivé většině na plný úvazek, tak živnostenské listy má mnoho lidí třeba pro svůj vedlejšák co dělá občas v jinak volném čase, nebo jsou úplně neaktivní. Takže porovnávat "průměrný odvod" zaměstnance a živnostníka je nesmysl, protože ten je u každé skupiny za jiný (průměrný) počet hodin.
Jestliže MINIMÁLNÍ zdravotní pojistné OSVČ je odvozeno z poloviny průměrné mzdy, a to i tehdy, pokud má OSVČ příjmy nižší (jen na okraj, to odpovídá odvodu z cca 2/3 mzdy mediánové), zatímco minimální pojistné odvedené za zaměstnance je odvozeno z minimální mzdy, tak to zase takové zlomky nejsou. Při vyšších příjmech se samozřejmě za obě kategorie pojištěnců odvádí více, byť ten nárůst je u každé kategorie různý. A mimochodem, podle tohoto dokumentu: https://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx lze celkem dobře dovodit, že za cca 330 - 360 tis. zaměstnanců je odváděno nižšší zdravotní pojištění, než je minimum pro OSVČ.
Podnikám na vesnici. Tržby se nezvyšují, zdražovat mohu tak o 10,-Kč.. Staří lidé chtějí mé služby, mladí chtějí echt - město. Myslím, že mé služby jsou mnohdy kvalitnější a upřímnější než ve městě. Ale mladí se potřebují chlubit . Již 15let čekám, že pro živnostníky na vesnici - kteří jsou zde potřební , někdo pomůže . Bohužel opak je pravdou. Na vesnicích jsou všichni už otrávení. Ruší se hospody, ruší se obchody, ruší se služby. Kolik služeb zde bylo před 50ti lety. Byla jsem malá , ale bylo tu vše. Dnes tu není nic - předražení Vietnamci. Hlavně, že jsme dostali dotaci na opravu Kláštera. Už mi to taky nebaví. Před pár lety, jsem si řekla, že při třech dětech už mám do důchodu kousek. Nemá cenu někde začínat. Byla jsem šťastná představou , že si budu moci jen přivydělat. Skutek utekl. Do důchodu daleko , síly a chuť už není - více jak 35let dělat zdrav. sestru, maséra a pedikérku hodně zničí. To samé můj muž. Unavený řemeslník stále na nohách a lezoucí po štaflích . Do důchodu ještě 10let - odpacováno 37let , zdraví v prčicích a důchod v nedohlednu. Jen vydělávat víc a víc pro blaho cizinců, nepracujících, a státních zaměstnanců. Zprava o dalším zvyšování v řádu "150,-" sem , tam - dá ve finále několik tisíc navíc mi totálně vzala chuť. Končím a asi půjdu na pracák nebo sázet kytky. Od lékaře nic nechceme , léčíme se sami . Od sociálky nic nechceme - máme přeci minimální mzdu. Tak už to nějak těch 10 let vydžíme. Ono to nějak dopadne. Ale při odchodu do důchodu budeme mít odpacováno 47let. Budem rádi , že si sedneme, jestli se dožijeme. Za všechny řemeslníky , a služby - Děkujeme