Nárok na podporu v nezaměstnanosti má nezaměstnaný člověk čili uchazeč o zaměstnání, který
- získal v tzv. rozhodném období, tedy v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (psali jsme v článku Lidé registrovaní na úřadu práce si mohou od roku 2021 přivydělat více),
- požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
- ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu (stejně jako poživatel starobního důchodu nemá na podporu v nezaměstnanosti nárok uchazeč, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by mu náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek).
Není-li splněna podmínka nároku na podporu spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Délka podpůrčí doby čili jak dlouho můžete pobírat podporu
Připomeňme si, že podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Kolik můžete dostat?
Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje nejenom předchozí výdělek, ale i forma skončení zaměstnání (zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní jednání, tedy např. výpověď, nebo dohodu) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel).
Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní nebo snížené výši, anebo na ni nemá uchazeč o zaměstnání vůbec žádný nárok. Její výši u uchazečů o zaměstnání, kteří dosahovali vyššího příjmu, ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni požádají.
1) Běžná sazba
Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí
- první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %,
- další 2 měsíce 50 % a
- po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku
uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
2) Nižší sazba
Nižší sazba je za skončení zaměstnání bez vážného důvodu.
Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu (tedy z jiných důvodů než uvedených v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti) ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen
- ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Úřady práce však uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů, i když nejsou plně kryty zmíněným § 5 písm. c) zákona.
Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti
- po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %,
- další dva měsíce podpůrčí doby 50 %
- a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
3) Nulová podpora
Nulová podpora je za porušování pracovní kázně nebo režimu práce neschopného zaměstnance (pojištěnce).
Vůbec pak nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu
– porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením (podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce)
– nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem (tedy ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti).
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.
Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
Maximální podpora v nezaměstnanosti
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč. Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 20 075 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla, resp. bude podána po 31. prosinci 2020, tedy až v roce 2021.
Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2020, pak její maximální možná výše činí 19 389 Kč měsíčně.
Maximální podpora při rekvalifikaci
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v roce 2021 tak může dosáhnout až 22 498 Kč za měsíc.
Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v roce 2020, činí maximální podpora při rekvalifikaci 21 729 Kč.
Výše dávek, když ji není z čeho spočítat
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví
- za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
- další 2 měsíce ve výši 0,12násobku
- a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby nově 5192 Kč, 4154 Kč, 3808 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 5015 Kč, 4012 Kč, 3678 Kč).
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy nově 4846 Kč (dosud šlo, resp. jde o částku 4681 Kč).
Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).
V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá.