Hlavní navigace

Názor k článku Máte výhodné stavební spoření? Spořitelna vám jej možná zruší od neuvedu - S trochou nadsázky: Kdyby neexistovalo bankovní tajemství, tak...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 7. 2013 7:17

    neuvedu (neregistrovaný) 185.16.181.---

    S trochou nadsázky: Kdyby neexistovalo bankovní tajemství, tak nám připadá, že některé údaje byly získány od Stavební spořitelny České spořitelny, se kterou si dopisujeme ohledně výpovědi stavebního spoření z r. 1999 se 4 % úrokem. Právě takovéto argumentace vč. použití stejných či obdobných slovních obratů, jaké jsou uvedeny v článku, jsme totiž nedávno použili v korespondenci se stavební spořitelnou:

    Dne 31.12.1999 byl akceptován návrh a uzavřena Smlouva o stavením spoření s tehdejší ČS-Stavební spořitelnou, a. s., a to na základě zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření.
    Po letech spoření byla nynější Stavební spořitelnou České spořitelny, a. s., doručena výpověď ke dni 1. 9. 2013, a to na základě ustanovení § 715 odst. 2 ve spojení s ust. 719b zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.
    Postupně jsme napadli neplatnost této výpovědi, protože Smlouva o stavebním spoření byla uzavřena dle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. Ve smyslu ustanovení § 5 tohoto zákona je Smlouva uzavřena dle Občanského zákoníku (Zákon č. 40/1964 Sb.) a smluvní vztah proto nelze ukončovat na základě Obchodního zákoníku. Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření ČS-stavební spořitelny účinné ode dne 15. 3. 1999 i Zákon o stavebním spoření připouští výpověď při nedodržení podmínek ze strany klienta, což ovšem není náš případ.
    Navíc rozporujeme i to, že ustanovení § 715 odst. 2 ve spojení s ust. 719b Obchodního zákoníku se týká smlouvy o běžném účtu. Pro vkladové účty však Obchodní zákoník uvádí: pro smlouvu o vkladovém účtu se ustanovení § 716 až 719a Obchodního zákoníku použijí přiměřeně, není-li v ust. § 716 až 719a stanoveno něco jiného. V případě jednostranné výpovědi toto nepovažujeme za přiměřené použití.
    Jde tedy o to, zda se může u stavebního spoření užít ustanovení týkající se běžného a vkladového účtu (dle Obchodního zákoníku) a zda je vůbec možné užít k výpovědi ustanovení Obchodního zákoníku, byl-li smluvní vztah uzavřen v návaznosti na Občanský zákoník, jak je v článku rozebíráno.
    I když jsme žádali, ze strany spořitelny nám chybí nějaké vysvětlení či právní rozbor, proč se výpověď koná na základě Obchodního zákoníku, když Smlouva o st. spoření se koná na základě Občanského zákoníku. Stanovisko v odpovědích Stavební spořitelny je stále stejné. Pracovníci klientského servisu sdělují stále to samé, ve smyslu, že vše je v souladu s právními předpisy. Stavební spořitelna argumentuje tím, že tak vysoký úrok z vkladů (4,00 %) již neposkytuje, cílová částka byla přespořena a cíl stavebního spoření byl splněn. S těmito tvrzeními nemůžeme rovněž souhlasit, protože financování řešení bytové otázky je dlouhodobého charakteru (obdobně jako např. u hypoték) a současná naspořená a vypovězená částka cca 120.000 CZK rozhodně při dnešních cenách bytovou situaci nemůže odpovídajícím způsobem řešit.
    Pravý důvod, což jsme si následným pátráním v různých internetových diskuzích ověřili, je ten, že stavební spořitelny dnes nabízí úrok pouze kolem 2 % a s úrokem 4 %, který je mi poskytován ke stávající smlouvě o st. spoření, nedosahují tak obrovských zisků. Naše stavební spoření je ale zatíženo zvýšeným poplatkem za vedení (550,- CZK ročně!), což jiné stavební spořitelny neuplatňují, resp. uplatňovaly pouze krátkou dobu, a krátce po zavedení ho zrušily. Tento vysoký poplatek měl kompenzovat vyšší úročení. Neseriózní postup „naší“ stavební spořitelny dokládá nedávné tvrzení mluvčí SSČS: „O takovém kroku neuvažuje ani Stavební spořitelna České spořitelny. Pokud jde o počet "přespořených" smluv, neevidujeme je," dodává mluvčí SSČS Zdenka Blechová (http://aktualne.centrum.cz/finance/bydleni/clanek.phtml?id=764636). Pracovníci klientského servisu stavební spořitelny nabízeli různá, pro klienta však nevýhodná řešení - např. prominutí výpovědní doby s uzavřením nové smlouvy (pravděpodobně tzv. následná smlouva) nebo navýšení cílové částky, ovšem spojené s přechodem na aktuální tarif (= 2 %, s největší pravděpodobností ale se zpětnou platností, tedy již od r. 1999, po detailech jsme z důvodu neatraktivnosti dále nepátrali).
    Bohužel, na žádné z diskuzí jsme se nedočetli, jak se klient může proti takovému násilnému ukončení smlouvy bránit. Do kompetence Finančního arbitra to nespadá, zabývaly by se tím ČNB jako dozorový orgán či různá spotřebitelská sdružení? Není přece možné, aby se občan ČR domáhal každého svého práva soudní cestou. Domníváme, že v tomto případě jsme v právu my. Nedovedeme si představit, že obdobně by se chovaly banky např. při delším fixu úrokové sazby u hypotéky, kdy zjistí, že úroková sazba je nízká a vypoví smlouvu s tím, že dluh v řádu statisíců či miliónů je do 3 měsíců splatný ...?
    Máte někdo lepší zkušenosti a lze konkrétně, fundovaně poradit? O názory typu, že stavební spoření již dnes není IN, že jsou lepší produkty zhodnocení financí vč. 2. pilíře apod. nebo ať se jdeme soudit, až tak nestojíme. Chceme jen udržet stávající st. spoření s úrokem 4 %, nyní již bez státní podpory, není aktivně již spořeno a CC již roky přespořena (toto vše však až do nedávna st. spořitelně nevadilo).
    Díky za rady, které by opravdu pomohly produkt zachovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).