Téměř všichni, kteří se narodili po roce 1965, jdou podle dnes platných pravidel do důchodu v 65 letech. Jde o strop, jenž se ale má v budoucnu měnit, protože dál poroste průměrná délka života. O růstu důchodového věku se má v budoucnu rozhodovat na základě demografických prognóz. Nyní narozené děti by měly jít do důchodu možná až v 73 letech. Je však otázka, na kolik je tento věk únosný pro lidské zdraví, zvlášť pokud vykonáváte náročnou práci například jako dřevorubec. Stát pro tyto lidi plánuje výjimky.
Návrh zákona, který má umožnit dřívější odchod do důchodu zaměstnancům pracujícím ve fyzicky náročných profesích, ještě schválený není, ale získává stále konkrétnější podobu. V současnosti jej projednala vláda a prošel druhým připomínkovým řízením. Předpokládá se, že začít platit by měl od 1. 1. 2024.
Cílem novely je umožnit dřívější odchod do starobního důchodu lidem, kteří nemohou kvůli nárokům svého zaměstnání vykonávat dosavadní práci až do dosažení běžného důchodového věku. A zároveň není příliš reálné, aby se rekvalifikovali na práci v jiném oboru. Novela má také předcházet negativnímu sociálnímu jevu vynuceného odchodu do předčasného důchodu, kdy je pak zaměstnanci trvale krácena výše penze, a to v zásadě jen protože už není kvůli špatnému zdraví schopen vykonávat svou dosavadní práci nebo ji třeba jen nedělá tak rychle, jako jeho mladší a zdraví kolegové.
O kolik let půjdete dříve do důchodu
Nynější úprava počítá s tím, že lidé pracující v rizikovém zaměstnání by měli jít za každých deset let odpracovaných v tomto prostředí do důchodu o rok dříve. Základní pravidlo pro snížení důchodového věku je stanoveno tak, že při celkovém počtu směn 2200 za 10 let (vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je po zaokrouhlení 220) a vydělením 12 (počet měsíců v roce) vzniká výsledek 183,3333, po jeho zaokrouhlení směrem nahoru je to 184 směn za jeden měsíc v roce.
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanec vykonávající náročnou profesi by měl při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění nárok na starobní důchod o 1 měsíc dříve za každých 184 směn v rizikovém zaměstnání.
Za riziková zaměstnání se budou považovat ta zaměstnání, v nichž se vykonávají práce zařazené podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví do třetí a čtvrté kategorie prací. V současné době zde pracuje zhruba 465 tisíc osob (z celkového počtu zaměstnanců jde cca o 10 % pracovníků). Jedná se o typy pracovišť, kde jsou překračovány hygienické limity, musí se nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví. Jde o zaměstnání, jako jsou například zedníci, brusiči, svářeči nebo sestry se specializací.
Nárok na dřívější odchod do důchodu se bude počítat zpětně
Při výpočtu odchodu do předčasného důchodu se bude přihlížet i ke směnám odpracovaným před nabytím účinnosti navrhovaného zákona, a to až období 10 let zpětně. (Po tuto dobu jsou totiž zaměstnavatelé povinni vést evidenci o směnách odpracovaných ve zmíněné třetí a čtvrté kategorii prací.) Výše důchodu se lidem pracujícím ve fyzicky náročných profesích, kteří mají jít do důchodu dříve, bude počítat podle obecných pravidel platných pro výpočet důchodu.
Na krytí vyšších výdajů na důchody, souvisejících s dřívějším odchodem do penze, by se částečně měli podílet i zaměstnavatelé a částečně tak kompenzovat negativní dopad novely zákona na státní rozpočet. Návrh totiž obsahuje také změnu zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, která se týká zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění o 5 procentních bodů (tj. z 21,5 % na 26,5 %) u zaměstnavatelů zaměstnávajících pracovníky, kteří vykonávajících fyzicky náročné profese, zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie prací.
Toto zvýšení sazby se ale bude týkat jen vyměřovacích základů zmíněných zaměstnanců. Zaměstnavatel bude tedy pojistné, které je povinen odvádět jako poplatník, stanovovat ze dvou vyměřovacích základů, a to jednak z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pracujících ve třetí a čtvrté kategorii prací ve zvýšené sazbě, jednak z úhrnu vyměřovacích základů ostatních zaměstnanců v obecné-nezvýšené sazbě.
Zvýšenou sazbu pojistného budou zaměstnavatelé odvádět až poté, co návrh zákona začne platit. Stát po nich tedy nebude zpětně vyžadovat doplacení pojistného, a to i když se pro účely stanovení nižšího důchodového věku bude zohledňovat výkon prací zařazených do třetí a čtvrté kategorie v období 10 let před tím, než zákon začne platit.
Dopad na státní rozpočet
Ministerstvo sociálních věcí, které návrh zákona předkládá, odhaduje jeho dopad na státní rozpočet zhruba na 9 miliard korun ročně. Avšak dodatečné výdaje lze v prvních letech účinnosti zákona podle Předkládací zprávy navrhovaného zákona předpokládat na úrovni stovek miliard korun. Navíc dynamika těchto dodatečných výdajů se má postupně zvyšovat, až cca po 25 letech účinnosti nové právní úpravy dodatečné výdaje převýší dodatečné příjmy. Dlouhodobě dodatečné výdaje mají převyšovat dodatečné příjmy ze zvýšeného pojistného o zhruba 60 až 70 %.
ČLÁNKY DO MAILU