Na konci ledna jsem psal o tom, jaké jsou rozdíly mezi (starým) PP a (novým) DPS. S tím, že jsem otázce, co je pro daného klienta vhodnější, vyhnul: Vyplatí se penzijní připojištění nebo dobrovolné penzijní spoření? a později Můžeme přerušit a sloučit smlouvy ve III. pilíři spoření na penzi? , nedávno jsem psal o změnách způsobených tzv. novelou o předdůchodech Předdůchody výrazně zhorší vlastnosti III. pilíře penzijní reformy:
- Byly schváleny tzv. předdůchody, tj. možnost si vyplácet doživotní rentu až 5 let před důchodovým věkem, pokud je dostatek prostředků v den žádosti. Jen pro DPS.
- Posunuta hranice pro výplatu prostředků na důchodový věk. Jen pro DPS.
Pokud už máte PP, možná, že přemýšlíte, jestli přejít na DPS. Otázka je složitější, existuje několik cest, kdy a jak přejít na DPS.
- Můžete hned v lednu přejít na DPS.
- Můžete počkat na nárok na výsluhovou penzi, vybrat půlku a pak teprve přejít na DPS.
- Můžete počkat na nárok na starobní penzi a pak založit novou DPS.(A je tu pár komplikovanější možností, kdoví, jestli budou fungovat, resp. jestli budou umožněny, výklad není jednoznačný, naštěstí zatím vyšly finančně nevýhodně možnosti:
- Přerušit starou a založit novou, na kterou 5 let spořit. Pak je prohodit, počkat na výsluhovou penzi.
- Pak je opět prohodit, tj. aktivní bude DPS. Nárok na starobní penzi ze staré přijde s věkem sám.
- Sloučit je do jedné DPS.
K tomu každý klient má vlastní „parametry“. Kdy se narodil, kdy si založil penzijní připojištění, kolik vkládá, jestli má smlouvu do 50 či 60 let. A z toho plynoucí další parametry – kdy má nárok na výsluhovou penzi (PP), kdy na starobní penzi (PP), kdy odchází do důchodu (DPS), výše státní podpory.
Kromě toho klient ovlivňuje rozhodnutí i svým chováním. Jak agresivně bude investovat v DPS? Bude konzervativnější na konci? Bude investovat peníze z výsluhové a starobní penze? Ano? Jak agresivně? Bude odolný vůči stažení investic v nevhodný okamžik? (Výnos akciových fondů byl mezi lety 1988–2008 8,4 % p. a. – strategie nakup a drž, ale průměrná výkonnost investorů do akciových fondů byla 1,8 % p. a. – emotivní nákupy a prodeje). Nedej bože, nezabaví mu výsluhovou/starobní penzi exekutor? Nebo je naopak dokáže využít např. v podnikání?
Když už toto vše čistě teoreticky odhadneme, jaká bude inflace? Jaký bude výnos DPS? S jakým výnosem PP počítat? Jaký bude výnos investování výsluhové a starobní penze? Navíc počítat s nominálním výnosem? Nebo po odečtení inflace?
Příliš mnoho otázek a parametrů. A nezapomínejme na politické zásahy do systémů. Bohužel stále platí zdanění všech výnosů na konci, tj. i několik set tisíc korun daně (základ daně několik miliónů). To, pokud porovnáme s investováním do čistých akciových fondů, může znamenat, že pro ročníky 1977 a mladší mohou vyjít lépe staré smlouvy s výsluhovou penzí a starobní penzí v 50/60 letech, než DPS s výrazně vyšším výnosem v 67 a více letech.
Parametry klientů jsou dány a jsou relativně známé. Inflace a především výnosy akcií se určují o něco složitěji, tučně zvýrazněny jsou mé volby:
- Inflace je zhruba 2 % (ČSÚ 2011 1,9 %). Celosvětový dlouhodobý průměr je cca 3 %, tohoto údaje se budu držet. Z definice je inflace, laicky řečeno, navýšení ceny průměrného spotřebního koše. Ale každý člověk má jiný koš, závislý na příjmu, ale i věku a mnoha jeho dalších vlastnostech.
- Jak budu (ne)přibrzďovat portfolio, měnit poměr akcií a dluhopisů v portfoliu, jak se bude blížit důchodový věk? Teoreticky není třeba přibrzďovat, přece si nechávám vyplácet peníze po malých částkách v rámci penze. Otázkou je, jak se projeví to, že ve většině případů dojde k prodeji akcií, převodu hotovosti z penzijní společnosti na účet pojišťovny a následnému nákupu obecně jiných akcií.
- Odkud budeme počítat dlouhodobé průměrné výnosy akcií? Z relativně krátké české historie pro nás bližší, ale současně atypické především počátkem a množstvím akcií? Raději zahraniční trhy, ale které? Evropské, americké; rozvojové, rozvinuté; svět; hodnotové, růstové, všechny a další „kategorie“. Směs, ale jakou přesně?
Jaký výnos budeme předpokládat?
Jakou směs portfolia zvolit? Dle investičního profilu klienta. Ale vzhledem k tomu, že stát víceméně nutí klienta investovat dlouhodobě a navíc pravidelně, je logickou volbou nejagresivnější portfolio, co penzijní společnost nabídne. Krátkodobě je rizikové vlastnit akcie, ale dlouhodobě je riziko akcie nemít.
Ale to nebyla důležitá otázka. Nejen díky tomu, se čtenáři setkali zajisté s mnoha různými čísly (4, 5, 7, 9, 11 % p. a). S jakým výnosem počítat, který je ten správný? Všechny. Nominální hrubý dlouhodobý výnos akcií se uvádí cca 11 % p. a. Ostatní údaje vzniknou odečtením inflace nebo odečtením poplatků nebo počítají s portfoliem přibrzďovaným či směsí s dluhopisy. Aby to nebylo tak jednoduché, lze započítat kladný vliv státních příspěvků, např. pro příspěvek 1000 Kč měsíčně vychází:
Trvání DPS [let] | 5 | 10 | 15 | 20 | 25 | 30 | 35 | 40 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Efektivní úrok SP [% p.a.] | 6,1 | 2,6 | 1,5 | 0,9 | 0,7 | 0,5 | 0,4 | 0,3 |
Dále je nutné započítat kladný vliv zákonem omezených poplatků a vliv částečných výběrů (výsluhová penze, starobní penze v 50/60 letech, popř. i daňové odpočty). V neposlední řadě počítat s nadvýnosem v podobě dividend? Výnos akcií je výnos indexu akcií a vyplacené dividendy (cca 2 % p. a.).
Je lepší počítat s nominálním výnosem, nebo reálným výnosem, tj. výnos očistit o inflaci, tzn. snížit řekněme o 3 % p. a.? Pokud chceme získat lepší představu, kolik si toho na konci za doživotní rentu koupíme, je lepší výnos reálný. Ale pokud chceme čísla porovnat s výnosem slamníku, termínovaných vkladů, výnosem nemovitosti, musíme použít výnos nominální. Stejně tak nominální výnos potřebujeme pro výpočet odvedené daně na konci, která se bude pohybovat i ve statisícových částkách.
Ale jak co nejlépe porovnat to, že u starých podmínek budu mít půlku naspořených peněz k dispozici 15 let po založení, všechny v 50/60 letech a u nových podmínek budu mít všechny peníze k dispozici až v důchodovém věku dle I. pilíře (tj. rozmezí 57 až 70 let)? Daňové odpočty jsou v obou případech ekvivalentní. Peníze mohu utratit, mohu je zpět vložit na PP, může mi je sebrat exekutor (proč je pak ale vybírat jednorázově), můžu je investovat do sebe, vzdělání, podnikání, manželky, dovolené, akcií. Pokud je investuji do podnikání či akcií, ale i vzdělání, jaký odhaduji výnos?
Tabulka výnosů odhaduje pro mé potřeby efektivní výnos DPS (předpokládám průměrně 80 % akcií v portfoliu po celou dobu), akcií, II. pilíře agresivní portfolio a dluhopisů, čísla pocházejí z různých zdrojů dlouhodobých průměrů akciových investic – můžete je komentovat v diskuzi. A to jak nominální (před odečtením poplatků) hrubý (před odečtením inflace ve výši 3 % p. a.) výnos, tak nominální čistý, reálný hrubý i reálný čistý.
Tabulka výnosů
výnos DPS | akcií | II. pilíř | dluhopisy | |
---|---|---|---|---|
nominální hrubý | 11% | 8,50% | 5,20% | |
nominální čistý | 7,60% | 8,50% | 5,50% | 4,00% |
reálný hrubý | 8% | 5,50% | 2,20% | |
reálný čistý | 4,60% | 5,50% | 3,50% | 1,00% |
% akcií | 80% | 100% | 75% | 0% |
Vlastní porovnání
Na základě výše jmenovaných jsem provedl porovnání v úvodu zmíněných scénářů, parametrem bylo moje PP do 50 let, můj odchod do důchodu v 67 letech, výše příspěvku 2000 Kč. Můj odhadovaný čistý nominální výnos u DPS je 7,6 % p. a., výnos PP 3 % p.a, výnos jinde (čistě akciové portfolio) 8,5 % p. a. Vyšlo mi nejlépe vyčkat na výsluhovou penzi za tři roky.
Pokud bych počítal, že dosáhnu čistý výnos 9,5 % p. a. jinde, např. protože jako finanční poradce mám nižší poplatky, vyjde nejlépe počkat na konec smlouvy PP, přestože je to nevhodně konzervativní investice na dlouhou dobu.
Ale v mém případě a v mém nastavení výnosů převládne to, že výnosy investic (ať už ve fondech či přímo v akciích) jsou osvobozeny od daně po uplynutí časového testu, který je nyní 6 měsíců, od roku 2014 bude 36 měsíců. Tedy na daních při částečných výběrech u PP celkově zaplatím 125 tis. Kč – také díky nižším výnosům, a u DPS bych zaplatil 880 tis. Kč. Rozdíl oproti variantě „po výsluhové penzi (cca 3 roky) přejít na DPS“ je minimální (90 tis. Kč), ale větší likvidita a další podmínky starého penzijního plánu jsou pro mě důležitější. Zvlášť když si člověk zpětně uvědomí, kolik věcí se odhaduje.
Chci zdůraznit, že rozhodování není jednoduché, opravdu vstupuje do hry příliš mnoho podmínek. Jen pro ukázku výše inflace – nominální čistý stav portfolia je až 6 660 tis. Kč, ale reálný čistý je 2 367 tis. Kč. První číslo porovnejte s číslem, kolik získáte za takovou dobu ze spořicího účtu, druhá vám dává představu, co si v dnešních cenách koupíte.
Jak s tolika proměnnými vymyslet modelové příklady? Uvidíme. Ovlivnit mě můžete tak, že mi pošlete své parametry, např. vámi očekávané výnosy. Nejlépe sem do diskuze.