Hlavní navigace

Má být za karanténu v době covidu více peněz?

9. 2. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos Inc.
Vláda, resp. MPSV přichází s návrhem, aby zaměstnanci v karanténě dostávali příplatek k náhradě mzdy. Kolik to má být peněz a kdo jej dostane? Jak to bude u více pracovních poměrů? Příklady.

Zaměstnanci, kteří jsou nemocní, přesněji řečeno jsou v pracovní neschopnosti kvůli nemoci nebo úrazu, nebo zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa, dostávají v prvních 14 kalendářních dnech trvání nařízené karantény od svého zaměstnavatele náhradu mzdy nebo platu či odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr. To za předpokladu, že jsou nemocensky pojištěni, pakliže tedy splňují podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění pro výplatu dávky nemocenského pojištění – nemocenského.

Zjednodušeně napsáno, z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti jsou zaměstnanci pojištěni, pokud jejich měsíční příjem činí 3500 Kč a výše, z dohody o provedení práce, pokud odměna činí 10 001 Kč a výše za měsíc. Více v článku Nemocenské a srážková daň 2021. Změny od mzdy/platu nad 3500 Kč včetně.

Náhrada příjmu jim přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za pracovní dny (dny, na které byly rozvrženy jejich pracovní směny) a tzv. placené svátky. Od 15. kalendářního dne trvání nařízené karantény náleží těmto zaměstnancům již nemocenské.

Podobně je tomu i podle pravidel jiných zákonů než zákona o nemocenském pojištění, třeba státním zaměstnancům náleží namísto náhrady platu snížená odměna či plat ve snížené výši. Naopak vojákům z povolání náleží v době karantény služební plat a příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem v plné výši.

Jak se spočítá náhrada příjmu v prvních 14 dnech karantény

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr v době prvních 14 dnů karantény náleží za pracovní dny (pracovní dny konkrétního zaměstnance – pojištěnce, na které připadá jeho pracovní směna) a zjednodušeně řečeno počítá se z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém byla zaměstnanci nařízena karanténa.

Tento průměrný hodinový výdělek zaměstnance za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém byla zaměstnanci nařízena karanténa, se pro účely stanovení výše náhrady mzdy nebo platu či odměny nezapočítává celý, nýbrž se upravuje (snižuje) podle hodinových redukčních hranic.

Redukční hranice pro rok 2021:

  1. redukční hranice 206,85 Kč, přičemž se z uvedené části (částky) hodinového příjmu započte 90 %,
  2. redukční hranice 310,28 Kč – z příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,
  3. redukční hranice 620,38 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %.

Částka nad 3. redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.

Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Podrobnosti najdete v článku Nemocenské, koronavirové ošetřovné a další dávky se v roce 2021 zvyšují.

Co je karanténa

Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, a je tedy podezřelá z nákazy, od ostatních fyzických osob.

Karanténu je třeba odlišovat od izolace, kterou rovněž nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví. Ta se týká osob, které již onemocněly nebo vykazují příznaky nemoci. Takoví lidé jsou v pracovní neschopnosti. Logicky musejí být v dočasné pracovní neschopnosti, protože jsou práce neschopni pro nemoc.

Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost.

Nicméně § 347 odst. 4 zákoníku práce říká, že pro účely tohoto zákona (zákoníku práce) se karanténou rozumějí též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.

Podobně tak stanoví i § 167 zákona o nemocenském pojištění.

Příspěvek jako příplatek k náhradě mzdy

Ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo vláda, přichází s návrhem, aby zaměstnanci dostávali během karantény více peněz, aby dostávali k („nemocenské, resp. karanténní“) náhradě příjmu ještě mimořádný příplatek.

Náklady na tento mimořádný příspěvek ponesou zaměstnavatelé, ale nemělo by je to zatížit, protože si budou moci odečíst částky vyplacených příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení, které odvádějí.

A to je první, co se mi nelíbí, kromě toho, že se mi návrh nezamlouvá jako celek. Ne, že bych nepřál zaměstnavatelům tuto kompenzaci, to jistě ano, je nutná. Mnozí zaměstnavatelé se kvůli nejrůznějším opatřením a omezením v souvislosti s nebezpečím koronaviru dostávají do hospodářských a finančních potíží.

Jsem proti tomuto příspěvku jako celku. Bude-li vyplácen, sníží se odvody do nemocenského systému, který už je beztak ve vážných potížích, v několikamiliardovém deficitu. Na přelomu léta a podzimu loňského roku (2020) činil už 13 miliard korun, jak jsme o tom psali (Deficit 13 miliard nestačí. Je třeba přivést systém nemocenského pojištění až k úplnému bankrotu?). Je to snad málo? Nyní bude zajisté ještě mnohem vyšší.

Je třeba usilovat o bankrot systému nemocenského pojištění za každou cenu?

Předkladatelé argumentují tím, že v některých evropských státech také dostávají zaměstnanci v karanténě kvůli koronaviru momentálně více peněz než dříve, resp. když jsou v karanténě kvůli nebezpečí jiné nemoci. No, když na to mají. My na to zjevně nemáme. A nemusíme všechno ze zahraničí kopírovat.

Peníze navíc budou lákat podvodníky a ti, kdo porušují pravidla, stejně karanténu nedodrží

Dále argumentují tvůrci předlohy návrhu zákona v důvodové zprávě k němu tím, že ve větším procentu případů dojde k včasnému izolování potencionálních přenašečů (koronaviru), kteří by mohli infikovat zbytek „pracovněprávního“ kolektivu (jistě chtěli říci: pracovního kolektivu). To si nemyslím, protože je jasně dána povinnost dodržovat nařízenou karanténu. Ten, kdo ctí pravidla, ji dodržuje již nyní. Ti, kdo pravidla nectí a porušují, je budou ve většině případů zajisté porušovat nadále. (Nechť jsou tedy sankcionováni!) A ještě dostanou více peněz.

Spíše si myslím, že si různí vykukové budou vymýšlet, že se dostali do kontaktu s člověkem, který skutečně onemocněl koronavirem, právě aby vylákali náhradu příjmu a k tomu ještě nový příspěvek. Pracovní kolektivy tak budou ještě více oslabeny o lidi, kteří by mohli pracovat. Firmy mají už tak dost potíží. Některé sice vykonávat činnost nemohou, jiné např. ve službách potřebují naopak více zaměstnanců, kteří se jim nedostávají, protože třeba zaměstnanci jsou s dětmi doma a dlouhodobě čerpají ošetřovné.

Pro zaměstnance s vyššími příjmy není příspěvek tak motivační jako pro zaměstnance s nižšími příjmy, neboť výše příspěvku (příplatku k náhradě mzdy) se nebude odvíjet od výše mzdy nebo náhrady, ale bude stanoven paušální částkou. A to, jak si ukážeme, ve 2 hodnotách v závislosti na délce pracovní doby (na objemu pracovního úvazku).

Vůbec se mi tedy navrhované opatření nelíbí. I když se navýšení náhrady mzdy o příspěvek má týkat jakékoliv karantény, tedy z důvodu nebezpečí jakékoliv nemoci (úprava je obecná), je jasné, že opatření se přijímá v souvislosti s výskytem covidu (koronaviru).

Podle mého názoru se jen posílí nejrůznější konspirační teorie o tom, jak to vlastně s covidem je, či není, a zda se náhodou uměle nenavyšuje počet nemocných (a zemřelých), resp. ohrožených lidí.

Kolik peněz mají zaměstnanci dostávat

V případě, že zaměstnanec pracuje na plný pracovní úvazek (tj. slovy zákona po stanovenou týdenní pracovní dobu), tj. jak obvyklých 40 hodin týdně, nebo na zkrácenou pracovní dobu pro dané odvětví (např. v dolech) či v určitém (např. vícesměnném) pracovní režimu nebo v dané firmě (§ 79 odst. 2 zákoníku práce), nebo má individuálně sjednánu kratší pracovní dobu, která je však delší než polovina stanovené (plné) týdenní pracovní doby (20 hodin, takže třeba 21, 22 hodin – a zase s výjimkami právě dle zákona výše, kdy pak může činit polovina stanovené doby i méně než 20 hodin týdně), bude mít nárok na 250 Kč za kalendářní den.

V případě, že zaměstnancova sjednaná kratší pracovní doba, kterou si dohodl se zaměstnavatelem, činí polovinu stanovené týdenní pracovní doby a méně (tedy 20 a méně hodin) nebo jedná-li se o zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (pokud je nemocensky pojištěn), bude činit výše příspěvku 125 Kč za kalendářní den.

Příspěvek se bude vyplácet nejdéle po dobu prvních 10 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Povšimněme si, že se bude vyplácet za kalendářní dny, zatímco náhrada příjmu se vyplácí jen za pracovní dny zaměstnance (ale po dobu 14 dnů). Zásadně tedy dostane zaměstnanec příspěvek za 10 dnů a náhradu také za 10 dnů. Podle plánu se má příspěvek vyplácet do konce letošního roku 2021.

Jak při více pracovních poměrech? Příklady

Každý pracovněprávní vztah se přitom posuzuje samostatně, a to i v případě více souběžných pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele.

Takže když někdo bude mít 2 poloviční pracovní úvazky u jednoho zaměstnavatele (přesně na 20 hodin), získá dvakrát nižší příspěvek, tedy 2 × 125 Kč čili dohromady 250 Kč. (Stejně jako zaměstnanec na plný úvazek.) Podobně tomu bude také, když má někdo více kratších úvazků u různých zaměstnavatelů.

Pokud však má někdo 2 kratší úvazky, ale delší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, a to u různých zaměstnavatelů – u jednoho např. na 21 hodin týdně, u druhého na 25 hodin týdně, dostane u každého příspěvek v plné výši, tedy 2 × 250 Kč čili společně 500 Kč za kalendářní den. Samozřejmě pokud půjde o kombinaci třeba 40hodinového, tedy plného, úvazku u jednoho zaměstnavatele a kratšího 10hodinového u jiného zaměstnavatele, dostane u jednoho zaměstnavatele k náhradě mzdy 250 Kč a u druhého 125 Kč.

Výhody

  • Příspěvek bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.
  • Příspěvek se nebude počítat jako příjem při zjišťování nároku na jiné sociální dávky, např. hmotné nouze.
  • Příspěvek nebude možno exekučně postihnout.

Aktuální změny: Ještě více peněz?

V pondělí 8. února 2021 přišla vláda s návrhem změny, a to aby příspěvek (příplatek) činil dokonce 370 Kč za kalendářní den, a to pro každého zaměstnance v karanténě, bez rozdílu – bez ohledu na výši jeho příjmu nebo objem jeho pracovního úvazku. Příspěvek by se vyplácel rovněž prvních 10 kalendářních dnů, ale jen do 30. 6. 2021.

skoleni_4_3

Současně vláda navrhuje, aby náhrada mzdy, platu nebo odměny při karanténě činila ne 60 %, jak uvádíme shora, ale 90 % průměrného výdělku. Není tohle už opravdu přehnané? Uvidíme, co schválí parlament.

Půjde zřejmě o alternativní návrhy, protože v novém návrhu zákona o mimořádném příspěvku se říká, že náhrada mzdy spolu s příspěvkem by neměla převýšit právě oněch 90 % průměrného výdělku. Legislativa v souvislosti s opatřeními proti koronaviru, jak víme, je chaotická.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).